Postprandiální glykemii lze jednoduše přeložit jako hladinu krevního cukru po jídle (kromě ní se rozlišuje ještě glykemie nalačno). Ukazuje se, že hodnota postprandiální glykemie má na osud pacienta s diabetem možná větší vliv než glykemie nalačno. Navíc díky tomu, že jíme minimálně třikrát denně, trávíme v postprandiálním stavu hodně času.
Zvýšená postprandiální glykemie zvyšuje u pacientů riziko vzniku srdečního infarktu a celkově zhoršuje jejich životní prognózu. Cílem je hladiny glykemie co nejdříve srovnat na zdravé hodnoty a tam je udržet. Postprandiální glykemie je důležitá i v momentě diagnostikování diabetu. Existuje asi 20 procent osob, které mají glykemii nalačno normální, ale glykemii po jídle zvýšenou. Pokud tito pacienti lékařům uniknou, mohou žít řadu let bez příznaků diabetu, ale nakonec skončí se závažnými komplikacemi.
V naší poradně s názvem NEMÁM ŽÁDNÉ PŘÍZNAKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Buňka.
dříve jsem míval hladinu cukru 5,6 - 7. po delší době jsem naměřil 10.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hodnota glykemie 10 mmol/l je zvýšená a je třeba ji častĕji kontrolovat. Jednorázové naměření glykemie ve výši 10 mmol/l ještě neznamená, že jste onemocněl cukrovkou. Pokud by tato hodnota byla naměřena opakovaně v různých dobách dne, tak je třeba to řešit v ordinaci lékaře.
Glykemie neboli hladina krevního cukru, odborně také glukosemie, to všechno jsou termíny používané k vyjádření koncentrace glukózy v krvi. Referenční hodnoty glykemie na lačno se pohybují mezi 3,3–6,6 mmol/l v kapilární krvi, 3,9–5,5 mmol/l v žilní krvi a 4,2–6,4 mmol/l v krevní plazmě. U diabetiků by hodnota glykemie neměla optimálně přesáhnout 6,0 mmol/l na lačno a 7,5 mmol/l po jídle. Pokles glykemie pod dolní hranici normy (< 3,3 mmol/l) se nazývá hypoglykemie. Zvýšená hladina glykemie (> 5,5 mmol/l – na lačno pro nediabetika) se označuje jako hyperglykemie.
Hodnota glykemie se může měřit laboratorně, což je velmi přesné měření. Častější způsob měření je pomocí glukometru, což je jednoduchý přístroj určený k domácímu a rychlému měření glykemie.
V naší poradně s názvem JAKE HODNOTY MA BYT DLOUHODOBY CUKR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarka.
mam dotaz-jakou ma mit hodnotu dlouhodoby cukr 40 nebo kolik dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dlouhodobý cukr v krvi, neboli koncentrace glukózy v krvi (glykemie), je za normálních fyziologických podmínek u zdravého člověka udržována v úzkém rozmezí hodnot 3,9 až 5,6 mmol/l nalačno a po jídle nižší než 10 mmol/l. Glykemie se určuje ze žilní krve odběrem u lékaře a nebo v domácích podmínkách vlastním glukometrem.
V naší poradně s názvem KVASINKY U MUŽŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ladislava vaclová.
Může byt příčina kvasinek u může,prot že má cukrovku?
Díky za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Přemnožení kvasinek souvisí s imunitou. Je-li oslabená první co na tělo zaútočí jsou kvasinky. Zvýšená glykemie rovněž přispěje k rozvoji kvasinek. Řešením je držet krevní cukr na správné úrovni vhodnou dietou nebo inzulínem. Na postižených místech použít mast Clotrimazol 2 krát denně, a když se situace do týdne nezlepší, navštívit kožního lékaře.
Normální hodnota glykemie, tedy glukózy v plazmě žilní krve, je do 5,6 mmol/l (milimolů na litr), zvýšená hodnota je 5,6–7,0 mmol/l, při hodnotách nad 7,0 mmol/l se jedná o diabetes mellitus (cukrovku). Ovšem pozor, toto měření je nutné opakovat minimálně dvakrát a v různých časových intervalech. Všechny hodnoty nad 5,6 mmol/l nalačno lze považovat za zvýšení glykemie. Hyperglykemie dosahující hodnot nad 15–20 mmol/l je nutno řešit neodkladně.
Dlouhodobý cukr: Hladina dlouhodobého cukru (HbA1c) by měla být alespoň pod 53 mmol/mol, ideálně pod 48 mmol/mol, jako mají lidé bez diabetu. U některých pacientů (pokud se léčí se srdcem nebo mají vyšší riziko hypoglykemií) může být individuálně stanovena hladina vyšší, obvykle kolem 60 mmol/mol.
Diabetes mellitus může být diagnostikován třemi různými způsoby:
přítomnost klasických příznaků cukrovky + náhodná glykemie ≥ 11,1 mmol/l
glykemie nalačno ≥ 7,0 mmol/l
glykemie ve 120. minutě oGTT ≥ 11,1 mmol/l
Glykemie mezi 5,6 a 6,9 mmol/l (takzvaná hraniční glykemie nalačno) vyžaduje vyšetření pomocí oGTT (orálního glukózového tolerančního testu). Hodnota 6,7 mmol/l může signalizovat takzvaný prediabetes, který za určitých podmínek lze léčit jako diabetes mellitus nasazením metforminu, což je lék první volby.
Odborníci sdružení do České diabetologické společnosti udávají normální hodnotu glykemie (tedy glukózy v plazmě žilní krve) do 5,6 mmol/l (milimolů na litr), zvýšená hodnota je 5,6–7,0 mmol/l, při hodnotách (tabulka) nad 7,0 mmol/l se jedná o diabetes mellitus (cukrovku). Ovšem pozor, toto měření je nutno opakovat minimálně dvakrát a v různých časových intervalech (na lačno). Tedy všechny hodnoty nad 5,6 mmol/l nalačno lze považovat za zvýšení glykemie. Hyperglykemie dosahující hodnot nad 15–20 mmol/l je nutno řešit neodkladně.
V naší poradně s názvem VZTAH MEZI GLYKÉMIÍ MMOL A JEDNOTKAMI INZULINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kája Svoboda.
Dobrý den,
rád bych znal převod mezi hodnotou glykémie a potřebnou dávkou jednotek inzulínu, abych mohl provést korekci na správnou hodnotu glykemie 5,6 mmol. Nikde tento údaj nemohu zjistit. Je mi 87 let a mám silnou cukrovku. Moc děkuji.
Srdečně zdravím a přeji krásný den Kája Svoboda
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Přesně dávkování inzulinu musíte dohodnout se svým diabetologem. Třeba i po telefonu. Ve vašem věku není prostor na experimenty z internetu. Kontaktujte svého diabetologa a dohodněte si s ním další postup.
Glykemie nalačno je vyšší než 7 mmol/l. V tomto případě má pacient cukrovku a další níže zmíněná vyšetření již není třeba provádět. Od této chvíle se pohlíží na pacienta jako na diabetika.
Glykemie nalačno je nižší než 5,6 mmol/l. V tomto případě je vše v pořádku a člověk se již dále nevyšetřuje. Z hlediska cukrovky se považuje dotyčný za zdravého.
Glykemie nalačno vyjde mezi 5,6–6,9 mmol/l. V tomto případě není jistota. Tomuto stavu se anglicky říká „Impaired Fasting Glucose“ (IFG) a jde o podtyp prediabetu. Jedinec s touto glykemií nalačno se dále vyšetří pomocí orálního glukózového tolerančního testu (OGTT).
OGTT – orální glukózový toleranční test je poslední fází diagnostiky přítomnosti či nepřítomnosti cukrovky. Vyšetřovaný přijde nalačno a dostane vypít přesnou dávku cukru rozpuštěného ve vodě (tedy oslazenou vodu). U dospělých se obvykle rozpustí 75 gramů cukru v 250 mililitrech tekutiny. Po 60 a 120 minutách od vypití se pak změří glykemie. Pomocí tohoto testu se definitivně určí, jak je organismus schopen reagovat na zvýšený příjem cukrů v potravě.
Mohou opět nastat 3 možnosti:
Hodnota glykemie po OGTT je za 120 minut vyšší než 11,1 mmol/l. Od této chvíle se pohlíží na pacienta jako na diabetika.
Hodnota glykemie po OGTT je za 120 minut nižší než 7,8 mmol/l. V takovém případě je dotyčný zdravý.
Hodnota glykemie po OGTT je po 120 minutách mezi 7,8–11,1 mmol/l. O člověku s tímto výsledkem se řekne, že má porušenou glukózovou toleranci, což je opět forma prediabetu. Je vhodné, aby změnil životosprávu (zdravá strava, dostatek pohybu, zhubnutí), a v řadě případů se nasazuje metformin (běžný typ perorálního antidiabetika).
V diskuzi 5,9. HODNOTY GLYKÉMIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Halberštátová.
Prosím , poradit. Manželovi při hodnotách 5.9byly napsány prášky , cukrovku nikdy neměl (83 let )není to zbytečné, stačila by dieta ?děkuji za odpověď .Halberštátová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Někdy je potřeba zhodnotit i vzestup krevního cukru během dne po určitém jídle a doplnit měření o takzvanou postprandiální glykémii (glykémii po jídle), která se obvykle stanovuje 1–2 hodiny po požitém jídle. Postprandiální glykémie je tedy hladina cukru v krvi po jídle. Normální hodnota postprandiální glykémie je do 7,8 mmol/l.
Postprandiální glykémie by měla být měřena vždy, když je nalezen rozpor mezi hodnotami glykémienalačno a hodnotami glykohemoglobinu, z téhož důvodu je vhodné zjistit, jaké jsou hodnoty posptrandiální glykémie vždy, když dojde ke zhoršení kompenzace (zvýšení hodnoty glykohemoglobinu). Je nutné zjistit hodnoty postprandiální glykémie také tehdy, když se objevují, případně rychle progredují, mikrovaskulární komplikace. S výhodou je možné využít měření glykémie před hlavními a jídly a po hlavních jídlech v domácím prostředí pomocí glukometru.
V naší poradně s názvem VITAMÍN C OVLIVŇUJE HODNOTU GLUKOMETRU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan Matocha.
Užívám 1000 mg vitamínu C. Jak ovlivňuje tento vitamín hodnotu glykémie při měření glukometrem. Je ovlivněn i glykovaný hemoglobin, když jdu na kontrolu k diabetikovi.
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Podle studie z roku 2006, publikované v "Indian Journal of Medical Research", denní příjem vitamínu C v dávce 1 000 mg u lidí s diabetem typu 2 vedl k významnému snížení hladiny cukru v krvi. Stejná dávka vitaminu C také způsobila snížení škodlivého LDL cholesterolu a indikátoru vysoké hladiny cukru v krvi nazývaného glykovaný hemoglobin nebo HbA1c. Účastníci studie, kteří dostali pouze 500 miligramů vitaminu C, však nezaznamenali výrazné snížení hladiny cukru v krvi nebo těchto jiných látek.
Hodnota cukru u zdravého člověka kolísá mezi hodnotami 3,5–6,5 mmol/l. Měření se provádí dvojím způsobem: v rámci běžné kontroly u diabetologa, nebo se pacient měří sám takzvaným selfmonitoringem. Opakovaná měření glykémie zaručují jediný způsob, jak získat obraz o hladinách glykémie v průběhu dne. Potvrzují správnost nastavené léčby nebo naopak varují, že organismus je v nebezpečí. Proto je nutné si glykémii měřit pravidelně.
Hodnoty glykemie nalačno jsou velmi důležité.
Provádět pouze jednorázové měření glykémie nestačí. Hladiny krevního cukru se totiž během dne mění v závislosti na jídle, fyzické aktivitě nebo aplikaci inzulinu. Jedno měření neposkytne informaci o tom, zda je denní režim nastaven správně, zda byla podána potřebná dávka inzulinu ve správný čas nebo zda pacient neměl příliš vydatnou večeři.
Doporučovaná měření:
první měření po probuzení – hodnoty glykémienalačno (nebo před ranní injekcí inzulinu);
druhé měření před obědem (nebo před polední injekcí inzulinu);
třetí měření před večeří (nebo před večerní aplikací inzulinu);
čtvrté měření před spaním, alespoň dvě hodiny po večeři.
V naší poradně s názvem JAK SNÍŽIT CUKR V KRVI CO NEJRYCHLEJI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Antonin.
Poradte mam 8mmol.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jestli jste zvyklý nejíst pár hodin před spaním, tak zkuste zařadit ještě před spaním jedno malé jídlo. Dělejte to pravidelně každý den a sledujte, jak se pohybuje vaše glykemie.
Glykemie neboli správná hladina cukru v krvi se u zdravého člověka pohybuje v rozmezí 3,9–5,9 mmol/l na lačno. Hodnota cukru v krvi u zdravého člověka se snadno zjistí z kapky krve. Opakovaně se zvyšující hodnoty jsou prvními příznaky vzniku cukrovky. Proto je měření glykemie nejčastěji prováděným vyšetřením u diabetiků.
Ideální je, když klient přijde na lačno, jedině tak lze získat co nejpřesnější údaje. Vycházet lze ale i z postprandiálního měření neboli hodnoty změřené po jídle.
U zdravých osob nepřekračuje postprandiální glykemie hodnotu 7,8 mmol/l, u pacientů s cukrovkou je obvykle zvýšena.
V naší poradně s názvem ZVÝŠENÁ KYSELINA MOČOVÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Božena Zemanová.
Dobrý den,
chtěla bych se zeptat jestli se hodnoty kyseliny močové měří na lačno, nebo je to jedno? A proč mám někdy kyselinu močovou zvýšenou a někdy zase nízkou.Dodržuji pořád stejný jídelníček, dá se říci dietní /dia/.
Děkuji Zemanová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kyselina močová se zjišťuje z krve a není třeba ji odebírat nalačno. Výkyvy hodnot kyseliny močové jsou způsobeny jednak stravou a pak aktuální funkcí ledvin. Nedostatečná funkce ledvin je právě primární příčina zvýšené kyseliny močové v séru.
Cukrovka se posuzuje dle naměřených hodnot. Svou glykemii včetně té postprandiální by si měl pacient sledovat sám. Takovému postupu se říká selfmonitoring, což znamená pravidelné měření glykemie glukometrem u sebe sama. Rozhodně nestačí provést jedno měření za den. Představu o celodenním vývoji glykemie si lze relevantně utvořit jen tehdy, pokud se pacient měří sedmkrát až osmkrát denně.
Ve většině států světa se glukóza standardně měří v jednotkách mmol/l. V USA, Japonsku, Německu, Polsku či Itálii se dosud používá jednotka mg/dl. Chcete-li převést jednotky mezi sebou, vydělte hodnotu glykemie v mg/dl číslem 18 (nebo vynásobte 0,055) a získáte hodnotu v mmol/l.
Jak na to:
Hodnota glykemie v mmol/l se vynásobí číslem 18 (nebo vydělí 0,055), výsledná hodnota glykemie pak bude v mg/dl.
Hladiny krevního cukru se během dne neustále mění v závislosti na jídle, fyzické aktivitě nebo aplikaci léků či inzulinu. Měření glykemie představuje jediný způsob, jak lze získat informace o hladinách krevního cukru. Naše vědomí totiž neumí rozpoznat zvýšené hodnoty krevního cukru. Pokud bychom to uměli, měli by všichni diabetici vyhráno. Dokázali by pak zvýšené hodnoty glykemie včas poznat a ochránit své buňky a cévy před trvalým poškozením. Pravidelné měření glykemie představuje pro pacienta s diabetem jediný způsob, jak získat informaci o stavu krevního cukru před jídlem i po jídle, jak včas odhalit zvýšenou nebo příliš nízkou glykemii, jak ověřit správnost nastaveného denního režimu. Současně představuje jedinou možnost pro nastavení odpovídajících dávek inzulinu. Proto je nutné si glykemii měřit pravidelně, tedy nikoliv náhodně a občas. A to platí jak u dětí, tak u dospělých.
Měření glykemie ráno nalačno ukáže každému diabetikovi, jak má nastavenou hladinu cukru na začátku každého dne. Od této hodnoty se potom odvíjí celých 24 hodin. Je-li hodnota glykemie ráno nalačno vysoká, pak si pacient nese její důsledky po zbytek dne. Je-li nízká (což je žádoucí a správné), pak diabetický pacient nemusí začínat den vysokými dávkami léků. Hodnota ranní glykemie je velmi důležitá, protože může signalizovat špatně nastavenou léčbu cukrovky. Pokud je ranní glykemie vysoká, může se jednat o reakci na to, že během noci hodnoty krevního cukru příliš klesly vlivem nesprávné dávky nebo druhu inzulinu.
U cukrovky se rozlišují dva typy. Prvním typem lidé trpí již od dětství. K zachování života potřebují uměle dodávaný inzulin (injekčně). Cukrovka druhého typu se objevuje po čtyřicítce. Inzulin při ní nemusí být dodáván. Často bývá spojena s nadváhou, či přímo obezitou. Lékaři stále připomínají, že zdravější způsob života by mohl zmenšit výskyt diabetu druhého typu.
Pokud hladina glukózy v krvi přesáhne 10 mmol/l, jedná se o cukrovku. Diabetes 2. typu provází mnoho příznaků, ale ne moc specifických. Patří mezi ně zamlžené vidění, žízeň, svědění, únava, kožní infekce a pomalé hojení ran, bolesti nohou včetně nepříjemného mravenčení chodidel. Lidé také trápí častější močení.
Stanovení diagnózy cukrovky je snadné, spočívá v odběru krve a zjištění koncentrace cukru v krvi (takzvané glykemie). Hodnota glykemie se udává v milimolech na litr [mmol/l]. První odběr se provádí kdykoliv během dne a pacient před ním nemusí být nalačno. Při tomto náhodném odběru může dojít ke 3 možnostem:
Glykemie je vyšší než 11,1 mmol/l. V tomto případě má pacient cukrovku a další níže zmíněná vyšetření již není třeba provádět. Od této chvíle se pohlíží na pacienta jako na diabetika.
Glykemie je nižší než 5,6 mmol/l. V tomto případě je vše v pořádku a člověk se dále nevyšetřuje. Z hlediska cukrovky se považuje dotyčný za zdravého.
Glykemie vyjde mezi 5,6–11,1 mmol/l. V tomto případě je zde nejistota – člověk může být zdravý, může mít prostě jen vyšší glykemii po nedávném jídle, ale také může mít cukrovku. Aby se omezil vliv potravy, pozve se dotyčný k zopakování vyšetření, ale tentokrát nalačno.
oGTT je orální glukozový toleranční test – glykemická křivka
Kdy se dělá toto vyšetření
Při podezření na poruchu glukózové tolerance či onemocnění diabetes mellitus – zvýšenáglykémienalačno (opakovaně mezi 5,60 – 6.99 mmol/l) diferenciální diagnostika hypoglykémií, glykosurie.
U těhotných žen při podezření na gestační diabetes mellitus, anamnéza porodu dítěte o hmotnosti nad 4 kg.
Příprava před vyšetřením
Strava osoby připravované k testu má být nejméně 3 dny před testem bohatá na sacharidy.
Pacient má konzumovat obvyklou potravu a dodržovat obvyklou fyzickou námahu.
Hladovění před testem má trvat nejméně 8 hodin. Pokud je to možné, lékař doporučí vynechání některých léků.
Provedení testu
Test se provádí ráno mezi 7. a 8. hodinou ranní. Pacient se přihlásí v recepci Odběrového centra. Následuje odběr krve ze žíly a po vyhodnocení hladiny glukózy nalačno podání nápoje s 75 g glukózy v 250 ml vody.
Glukóza se nepodává (test se dále neprovádí) pokud glykémienalačno přesáhne hodnotu 7.0 mmol/l, u těhotných žen 5,0 mmol/l. Během testu pacient dodržuje tělesný a duševní klid, nejí, nepije, nekouří.
Po 1 hodině (jen u těhotných) a po 2 hodinách (u všech pacientů) od podání nápoje následuje další odběr krve ze žíly.
Ve stanovenou dobu se pacient hlásí na odběry k sestře, která prováděla 1. odběr.
Celková doba trvání testu je nejméně 2,5 hodiny.
Pacient je po celou dobu sledován, neopouští pracoviště Odběrového centra. Personál ověřuje, zda pacient vypil celou dávku nápoje, sleduje dodržování režimu a případné obtíže (nevolnost, zvracení, průjem apod.). V případě výskytu obtíží musí pacient oznámit tyto skutečnosti personálu.
