Svilušky, lidově nazývané taky červení pavoučci, jsou 0,5–0,7 mm velcí roztoči z kmene členovců. Dokážou se velmi rychle množit, při přemnožení pak způsobují značné škody a úhyn rostlin. Škodí na zelenině, ovocných stromech, jehličnanech, travinách, najít je můžeme nejen ve skleníku a na zahrádce, ale i doma na pokojových rostlinách. Rod zahrnuje více než 140 druhů, nejznámější jsou sviluška chmelová a sviluška ovocná. Svilušky škodí sáním především na spodní straně listů a k usnadnění pohybu si budují síť drobných, velmi jemných pavučinek.
Ve svém příspěvku TMAVÉ KRUHY A SKVRNY POD OČIMA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gabina.
dobry sem zase tady ja .byla sem k ocnimu ...pry se da odstranit skvrny pod ocima ..a plati se 500 kc ..?? nevim jestli to mam souhlasit .. mam stoho strach jestli nebudu mit horsi ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Daniela.
Pokud člověk málo spí, organismus je vysílený a ve stresu, je jasné, že se to nějak projeví. Já vím, že často nemůžeme spát tak moc, jak bychom si přáli, ne každou noc můžeme naspat 7 a víc hodin, hlavně třeba v situaci jakou mám i já, že má člověk malé dítě ke kterému vstává. Myslíte, že by mohlo být dobré řešení tohle https://ar-aesthetics.cz/es… ? Děkuji za případné zkušenosti.
Sviluška ovocná patří mezi nejznámější zástupce tohoto rodu. Samičky svilušky ovocné jsou oválné, červené, 0,5–0,6 mm dlouhé. Larvy a nymfy jsou menší a méně výrazně vybarvené. Zimní vajíčka jsou sytě červená, cibulkovitá a 0,1–0,12 mm velká. Letní vajíčka jsou kulatá, žlutozelená až načervenalá. Přezimují zimní vajíčka, která kladou samičky od počátku září do okolí bazálních oček a k patě réví nebo do prasklin kůry stromu. Ze zimních vajíček se koncem dubna líhnou larvy, které osídlují rašící očka a mladé letorosty a dále se zde vyvíjejí. V průběhu vegetace saje škůdce především na spodní straně listů. Sviluška ovocná nespřádá charakteristické pavučinky. Napadené listy dostávají šedavý vzhled, zvlňují se a opadávají. Na silně napadených stromech často ovoce ani nedozraje.
Ve svém příspěvku MORBUS CROHN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kristina.
JO jenomže oni tam za svý práva bojovali a demonstrovali a tak donutili poslance donutit pojišťovny, aby to platili. Já vim, že je to ukrutně drahý, ale když už tu nemoc člověk jednou má, podle mě je lacinější (když už se orientujeme jenom podle ceny), celkově člověk, který normálně pracuje a jednou za čas jde na infusi, než někdo, kdo je na léích, operacích, invalidce....
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Sviluška chmelová je po mšici nejobávanějším škůdcem chmele, ale i skleníkových okurek. Je teplomilná a škodí hlavně v letních měsících, kdy sáním rostliny zeslabuje, silně napadené listy, na jejichž spodní straně je viditelná pavučinka, postupně ztrácejí chlorofyl, světlají a později usychají a při silném výskytu dochází k opadávání listů. Sviluška brzdí růst, snižuje plodnost, napadené chmelové hlávky mají nižší obsah pivovarsky účinných látek. U okurek jsou často příznaky zaměňovány za napadení plísní okurkovou, což je ale u skleníkových okurek (salátovek) méně pravděpodobné. Téměř vždy se tedy jedná o napadení sviluškou chmelovou. Samičky jsou oranžové, ostatní pohybliví jedinci žlutozelení, se dvěma tmavými skvrnkami na bocích těla. Dospělé samičky měří 0,4–0,5 mm a kladou průsvitná až bělavá kulatá vajíčka o průměru 0,1 mm. Samečci jsou štíhlejší a kratší než samičky.
Postihuje především okrasné formy smrků, ale často i ostatní jehličnany. Chemický postřik je asi nejúčinnější metodou, jak se těchto svilušek zbavit. Jedná se o přibližně 0,3 mm drobný hmyz zbarvený dočervena až dohněda, přičemž samičky jsou spíše červené. Samičky kladou vajíčka do kůry větví stromů. Z těch se na jaře líhnou larvy a během několika vývojových stadií se vyvíjejí až po dospělce. Všechna pohyblivá vývojová stadia škodí.
Někdy je za svilušku nesprávně považována nápadně červená sametka podzimní. Sametka je však roztoč příbuzný klíšťatům a dokáže nepříjemně potrápit všechny teplokrevné živočichy, včetně člověka. Je pouhým okem téměř neviditelná, měří totiž necelou polovinu milimetru. Obě pohlaví jsou přibližně stejně velká, mají oranžovou barvu, osm nohou a tělo ve tvaru osmičky. Teprve pod mikroskopem je vidět, že tělo je hustě porostlé chloupky – sametovým kožíškem, podle kterého získal roztoč svůj název. Dospělci žijí v půdě, do níž samička klade na jaře (až do deseticentimetrové hloubky) vajíčka, z nichž se líhnou larvičky. Ty vylézají z půdy a na trávě či nízkých keřích číhají na svého hostitele.
Svilušky patří mezi velmi obtížné škůdce, a to mimo jiné i proto, že poměrně dobře přezimují v půdě, ve štěrbinách kůry, v konstrukcích skleníků a fóliovníků, na zbytcích rostlin i suchém listí. Proti různým druhům svilušek se však lze bránit různými metodami. Ochranu proti svilušce můžeme rozdělit na dva základní typy: biologickou ochranu a chemickou ochranu. Velmi důležitá je ale i pravence.
Někdy je nutné přistoupit přímo k chemické ochraně, zvláště u šíření svilušek ze stromu na strom. Tato ochrana se zaměřuje nejčastěji na boj s vajíčky v jarním období. Během vegetace je chemická ochrana o něco složitější a je při ní důležité přesně identifikovat, v jakém rozsahu se svilušky na dřevinách vyskytují a zda je vůbec možné k aplikaci chemikálií přistoupit. Na ovocné a okrasné rostliny ve volné zahradě se protisviluškové přípravky aplikují postřikem, doporučená denní doba je podvečer, kdy částečně poklesne teplota ovzduší. Všechny chemické postřiky se musejí opakovat v sedmi až desetidenním odstupu alespoň dvakrát, aby ošetření bylo co nejúčinnější.
Ve svém příspěvku RE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sandraa.
Monika i mě to těší, velmi jsem se bála aby to nedopadlo špatně, ale výsledek fakt skvělý. Hani krásný dárek, i docela hezká vysoká částka :) má si z čeho vybírat.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Monča.
souhlasím, velmi pěkný dárek, člověk si může vybrat co chce, dokonce i několik ošetření, resp. opakované návštěvy.
Dýmovnice jsou určeny pro ochranu rostlin proti svilušce ve skleníku. Česneková dýmovnice chrání rostliny před napadením hmyzem, konkrétně mšice, svilušky, molice a třásněnky. Dosahuje to tím, že při hoření dýmovnice se postupně uvolňuje česnekový olej ve formě kouře, čímž zvyšuje disperzi živin a také dodává rostlinám látky, které zvyšují jejich obranyschopnost a odpuzuje široké spektrum škodlivého hmyzu a roztočů včetně svilušek. Česneková dýmovnice nezanechává na rostlinách žádné nánosy a nepoškozuje prospěšné organismy. Česneková dýmovnice se běžně prodává na internetu a na tomto odkazu můžete vidět nejlevnější ceny česnekové dýmovnice.
Mezi preventivní opatření proti výskytu roztočů, třásněnek, svilušek a dalších savých škůdců patří především úplná likvidace posklizňových zbytků rostlin, a to nejlépe dobrým kompostováním. Záparné teploty ve správně založeném kompostu, to je 70–80 °C, totiž likvidují všechna stadia těchto škůdců. Dále je důležité ve sklenících a na záhonech před výsadbou sazenic dezinfikovat půdu proti škůdcům, patogenním houbám či semenům plevelů. Možná je dezinfekce horkou párou (90–100 °C), ale mnohem snazší je aplikace přípravku k dezinfekci půdy, například Basami granulátu, v dávce 30–60 g/m2. Postupujte vždy podle návodu výrobce.
V boji se sviluškami je možné úspěšně použit přípravky na bázi přirozených nepřátel a predátorů svilušek. Zvláště pro ochranu okurek, rajčat, paprik a okrasných rostlin ve sklenících jsou ideální ochranou přirození nepřátelé svilušek, draví roztoči. Substrát s bioagenty se aplikuje rozhozem na rostliny. Dávka vystačí na více měsíců na celé růstové období. Nejčastěji užívané přípravky jsou:
Biolagens–PP (dravý roztoč Phytoseiulus persimilis) – aplikuje se v dávce 12–40 ks/m2. Dravý roztoč se dá koupit zde: biolagens-pp phytoseiulus cena.
Spical (roztoč Amblyseius californicus) – aplikuje se v dávce 10–50 ks/m2
Spidex (roztoč Phytoseiulus persimilis) – aplikuje se v dávce 8–12 ks/m2
Nižší dávky se používají při preventivním zásahu, vyšší dávky jsou vhodné již při zjištěném napadení sviluškami.
Larvy sametky podzimní (nesprávně svilušky podzimní), napadající zvířata i lidi, na rozdíl od klíšťat nesají krev. Mají jinou metodu: larva se rychle pohybuje a vyhledává místa s tenčí pokožkou, kožní řasy, případně se zavrtá tam, kde k tělu těsně přiléhá spodní prádlo. Parazita není vidět, a jakmile se vám dostane do kůže, nanese do ranky trávicí enzym, který způsobuje úporné svědění. Pod kůží pak larva žije minimálně tři dny. Svými slinami naleptá kůži hostitele, saje a prospívá a může vyvolat onemocnění zvané trombikulóza, takzvanou podzimní vyrážku. Po třech dnech larva odpadne a pak opět pod zemí pokračuje ve svém vývoji k nymfě (která je slepá). V poslední fázi vývoje sametka jako dospělec od listopadu do jara přezimuje v půdě.
Mezi hlavní psychické příznaky patří smutek, plačtivost, snížené sebevědomí, pocit beznaděje a neschopnost radovat se. Typická je váhavost, nerozhodnost a neustálé omílání určitých myšlenek a přemítání o možnostech, aniž by to mělo nějaký výsledek. Člověk může být buď utlumený, nebo naopak úzkostný a agitovaný (vyvíjející neúčelnou zvýšenou aktivitu). Jde-li o úzkostný typ deprese, může úzkost přerůst v takzvaný raptus melancholicus, což je dezorganizované jednání, a dotyčný může i fatálně ublížit sobě anebo někomu z okolí.
Časté jsou hypochondrické představy – člověk má pocit, že trpí nějakou závažnou, nevyléčitelnou nemocí. Může dojít k takovému zpomalení řeči, myšlení, rozhodování, že to vypadá i jako demence. Po odeznění deprese se ale vrací původní mentální výkonnost. Někdy se u deprese objevují bludy (například se člověk domnívá, že si zaslouží za něco trpět nebo že má být po právu odsouzen k smrti) i halucinace, a to většinou takzvané hlasy, pak mluvíme o depresi s psychotickými příznaky.
Často dochází k probouzení brzy nad ránem a objevují se ranní návaly extrémně mrzuté nálady po probuzení. K základním tělesným příznakům náleží nechuť k jídlu a související ztráta na váze, zácpa a nezájem o sex. Kolem 70 % jedinců v depresi má sebevražedné myšlenky, ale před okolím nebezpečí sebevraždy většinou bagatelizují. 10 % lidí trpících depresí zvolí sebevraždu jako východisko.
