Je třeba omezit konzumaci živočišných výrobků s výjimkou ryb, omezit živočišné tuky a cholesterol. Je povolena konzumace mléčných výrobků se sníženým množstvím tuku. Živočišné tuky lze nahradit rostlinnými oleji (olivový, řepkový). Porce zeleniny a ovoce by měly být zahrnuty pětkrát denně. Důležité je dodržování pitného režimu, tedy převážně nesycené, neslazené a nealkoholické vody. Alkoholické nápoje je třeba omezit na minimum. Prioritou je také nekouřit a mít dostatečnou fyzickou aktivitu. Vliv svalové činnosti na metabolismus je nesporný. Lze snadno vypočítat ideální tepovou frekvenci pro svalovou zátěž s dynamickým charakterem, který výrazně pomáhá zvyšovat energetickou spotřebu. Intenzitu aerobního cvičení zvyšujeme postupně. Frekvenci pohybu udržujeme při 60–80 % maximální tepové frekvence.
Pondělí
snídaně: Vitakáva, šunka, máslo, sójový rohlík
přesnídávka: pomeranč
oběd: pórková polévka s bramborem, vepřový řízek s rýží, dia kompot (100 g)
svačina: ½ jablka
večeře: zapečená brokolice s vejcem a brambory, mrkvový salát
V naší poradně s názvem LÉK WARFARIN A CO NEJÍST PŘI JEHO UŽÍVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Crmomanová.
Dobrý den,chci se zeptat zda můžu občast játrovou paštiku.Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Játra, stejně jako všechny vnitřnosti neobsahují žádný vitamín K a můžete je jíst bez omezení. Paštika vyrobená z jater nijak neovlivňuje účinky Warfarinu. Stejně tak můžete bez omezení konzumovat jakékoliv maso, taky neobsahuje žádný vitamín K.
Studené předkrmy představují malou porci lehkého jídla a podávají se před samotnou konzumací hlavního jídla. Účelem není zasytit, nýbrž povzbudit smysly a zejména vyvolat větší chuť. Zintenzivňuje se jimi zážitek z následně podávaného pokrmu.
Studený předkrm následuje po aperitivu, tvoří ho často paštika, ryba nebo salát. Poté následuje polévka. Po polévce se před hlavním chodem podává předkrm teplý.
Králičí játra omyjte, odblaňte a nakrájejte na kousky. Poté rozkrájejte také cibuli, slaninu a česnek a všechno spolu s rohlíky namočenými ve víně dvakrát umelte na masovém strojku. Přidejte žloutky, sůl, mletý pepř, zázvor, strouhanou citronovou kůru a muškátový oříšek a vše důkladně promíchejte. Nakonec opatrně vmíchejte sníh ze dvou bílků. Ohnivzdornou mísu vymažte máslem, vložte do ní paštiku a dejte do nádoby s vařící vodou, přikryjte a vařte takto asi 1 hodinu. Studenou paštiku vyklopte z nádoby a podávejte s brusinkami, klikvovým kompotem nebo cumberlandskou omáčkou a teplými toasty nebo chlebem.
Ingredience: ½ kuřete, 1 lžíce pokrájené kořenové zeleniny, kousek cibule, sůl, 100 g moravského uzeného masa nebo šunky, 1 lžíce másla, 1 lžíce hladké mouky, 2 až 3 vejce, 100 g tuku od šunky nebo slaniny, na špičku nože paštikové koření, 1 lžíce koňaku
Technologický postup: Očištěné kuře uvaříme v osolené vodě se zeleninou a kouskem cibule a necháme je vychladnout. Pak maso obereme z kostí. Prsíčka a stehna nakrájíme nadrobno a stejně nakrájíme i uzené maso. Ostatní maso z kuřete a slaninu umeleme. Z másla a mouky připravíme světlou jíšku, zalijeme ji silným vývarem z kuřete (vývar necháme částečně odpařit na menší množství) a povaříme asi 10 minut nahusto. Po odstavení z ohně přimícháme do jíšky mleté i nakrájené maso, koření a vejce ušlehaná do pěny. Směs plníme do menších šálků (asi do 2/3 výšky), šálky dobře přikryjeme alobalem, aby dovnitř nenastříkala voda, a v troubě vaříme v páře asi půl hodiny. Studenou paštiku příští den vyklopíme a před podáváním ozdobíme salátovými listy a nakrájeným citronem.
Jaterní dieta se musí dodržovat přísně a dlouhodobě, pozitivem je, že játra jsou orgán, který má největší schopnost regenerace. Jaterní dieta je sestavená na podobných principech jako dieta žlučníková. Co se týče výběru, je jaterní dieta méně přísná a jsou do ní v hojné míře zařazeny bílkoviny, mléko, mléčné výrobky a tvaroh. Recepty jaterní diety by měly obsahovat velké množství libového masa, ale počet vajec je omezen na 1 kus denně. Tuky jsou omezeny stejně jako ve žlučníkové dietě, mastí se poloviční dávkou než při jiných dietách, a to jen čerstvým nepřepáleným máslem.
Mezi nejnevhodnější potraviny při onemocnění jater a následné jaterní dietě patří tučná jídla (hranolky, sádlo, máslo), tučné maso (koleno, bůček, vepřové maso), uzeniny (salámy, buřty, paštika, konzervy), koření (chilli, paprika), vaječné výrobky (vejce, majonéza), alkoholické nápoje.
Vhodnými potravinami jsou zdravé tuky (olivový olej), libové maso (kuře, králík, netučné ryby), drůbeží a dušená šunka, pečivo (nekynuté koláče, tvarohové těsto, bramborové těsto) a všechny druhy ovoce.
Technologická úprava stravy je šetrná výběrem potravin i zpracováním. Vhodnou tepelnou úpravou je vaření či dušení, a pokud upravujeme pokrm pečením, volíme přípravu v alobalu, horkovzdušné troubě nebo v teflonové nádobě. Dbáme na to, abychom nepřepalovali tuk. Podléváme malým množstvím vody nebo netučného vývaru a máslo či olej přidáváme až na konci úpravy. Pokrmy zahušťujeme nasucho opraženou moukou (mouku opražíme nasucho a přidáme tuk), rozmixovanou zeleninou, strouhaným bramborem, moukou rozšlehanou ve vodě či bramborovým škrobem. Připravená jídla musí mít měkkou konzistenci, aby byla lehce stravitelná. Jídlo dělíme do 5–6 denních dávek, jíme častěji a v menších objemech. Důležité je dodržování pitného režimu. Do jídelníčku nezařazujeme čerstvé, ještě teplé pečivo.
Lidé trpící dnou by měli respektovat zdravý stravovací styl, jedná se o určitý styl diety. Onemocnění dna totiž vyžaduje, aby pacient jedl potraviny s co nejnižším obsahem purinů. Ukázková výše purinů v potravinách je zachycená v následující tabulce (přehled nemusí být přesný, každá potravina je jiná). Puriny jsou nezbytnou součástí lidského těla a mají dvojí podobu, první z nich jsou potravinové puriny, druhým typem jsou puriny vzniklé při odbourávání buněk při látkové výměně.
Puriny jsou součástí většiny potravin, daleko více jich mají ale živočišné produkty.
Pro snížení hladiny kyseliny močové v krvi je také důležité vyhýbat se alkoholu (zapovězené jsou destiláty, u piva je povolená dávka 5 dcl, u vína 3 dcl denně pro muže, pro ženy je povolená dávka poloviční).
Skupina potravin
Potraviny
Výše purinů v potravinách je uvedena ve 100 g výrobku
Ingredience: 1,5–2 kg srnčí plece, 1 cibule, 2 stroužky česneku, 300 g kořenové zeleniny, 200 ml červeného vína, 2 polévkové lžíce povidel, 2 polévkové lžíce rajčatového protlaku, sůl, pepř, 150 ml vody, nové koření, celý pepř, jalovec, bobkový list, olej
Ingredience k dochucení: 500 g jater (srnčí, kachní, husí), 100–150 g na oleji opražených mandlových lupínků, 150 g brusinek či višní, ideálně marinovaných v koňaku či portském víně, 200 g slaniny, 150 g dobré anglické slaniny na plátky
Postup: Očištěné a odblaněné maso osolíme, opepříme a opečeme na oleji. Na oleji orestujeme nakrájenou kořenovou zeleninu, cca po 4–5 minutách přidáme nakrájenou cibuli a restujeme další 3 minuty. Přidáme nakrájený česnek, povidla a rajčatový protlak a krátce zarestujeme. Vložíme zatažené maso, červené víno a vývar ze 150 ml vody a divokého koření (stačí vyvařit cca 15 minut). Pokud máme, tak můžeme přidat snítku tymiánu a čerstvé majoránky. Zakryjeme pokličkou a pečeme na 160 °C cca 2,5–3 hodiny. Maso bude po upečení samo odpadávat od kosti. Maso obereme a nakrájíme na menší díly (bude se mixovat). Pěkné pevnější části masa můžeme nakrájet na malé kostičky a nechat bokem (maximálně 250 g celkem). Slaninu rozškvaříme a vložíme do nádoby, ve které můžeme mixovat. Přidáme syrová játra a upečené maso určené k mixování včetně výpeku se zeleninou a vínem. Lehce osolíme a opepříme a rozmixujeme do hladka. Vmícháme opečené mandlové lupínky, kostičky pevného masa a marinované sušené ovoce (brusinky či višně dodají zajímavý sladkokyselý tón). Zapékací formu vhodnou na paštiku vyložíme plátkovou slaninou a „nalijeme“ a stěrkou zarovnáme připravenou paštikovou hmotu. Vršek zakryjeme pergamenovým papírem a „pečeme“ ve vodní lázni na 100 °C 60–70 minut, poté odstraníme papír a necháme péct v lázni (tentokrát již na 140 °C) dalších 20–30 minut. Podáváme s čerstvým chlebem nebo opečenou bagetkou společně s jablečným čatní.
Rada: Pokud nemáte k dispozici troubu a máte neodolatelnou chuť na tuto paštiku, tak ji můžete uvařit ve vodní lázni na kamnech. Voda v lázni se udržuje těsně pod bodem varu – sem tam bublinka. Hotovo budete mít při stejném receptu za cca 90 minut.
Loupaná slunečnicová semínka se hodí jak k přímé konzumaci, tak do různých sladkých (obilninové kaše, nákypy...) či slaných jídel (zeleninové pokrmy, zpestření rýže či kuskusu).
Postup: Všechny ingredience mixujeme 10 minut. Vzniklý hladký krém můžeme ochutit pažitkou, paprikou a podobně. Působením citrónu pak zůstane majonéza bílá, jinak ztmavne.
Slunečnicová paštika
Ingredience: 100 g slunečnicových semínek, 20 g sušených rajčat (ne v oleji), 2 polévkové lžíce lahůdkového droždí, 1 cibule, 3 stroužky česneku, 1 polévková lžíce kvalitního oleje, špetka sušené červené řepy (nemusí být, dává se pro lepší barvu), šťáva z jednoho menšího citrónu (nebo z půlky většího), 100 + 300 ml vody, 5 g práškového agaru (polovina pytlíčku), 3 polévkové lžíce sójové omáčky Shoyu, 1 čajová lžička soli, 2 čajové lžičky červené papriky, 2 čajové lžičky provensálského koření.
Postup: Slunečnicová semínka namočíme (nejlépe přes noc). Stejně tak zalijeme sušená rajčata 100 ml vody a necháme je nabobtnat. Druhý den v menším hrnci rozpálíme olej a zpěníme najemno nakrájenou cibulku. Chvilku restujeme, pak přidáme červenou papriku a provensálské koření a promícháme. Přilijeme asi 100 ml vody a minutku dusíme. Mezitím si v 200 ml vody rozmícháme agar, který poté přilijeme do hrnce, přivedeme k varu a necháme minutku provařit. Odstavíme. Slunečnicová semínka slijeme, opláchneme a nasypeme do mixéru, přidáme lahůdkové droždí, česnek, citrónovou šťávu, sójovou omáčku, červenou řepu, rajčata (i s vodou) a mixujeme. Ještě horkou vodu s agarem a kořením nalijeme do mixéru k rozmixované slunečnicové směsi. Mixujeme 2 minuty na vysoké otáčky, dokud není směs dokonale hladká. Nádobu na srnčí hřbet nebo jinou vhodnou formu vypláchneme studenou vodou a směs do ní nalijeme. Necháme vychladnout (nejprve venku, pak dáme tuhnout do lednice). Ztuhlou a vychlazenou paštiku vyndáme z lednice a nožem opatrně po stranách odlepíme. Můžeme vyklopit na tácek nebo krájet přímo ve formě.
Postup: V hrnku vody rozmícháme sůl a do této osolené vody namočíme semínka (alespoň na půl hodiny, ale můžeme i na delší dobu). Troubu předehřejeme na 200 °C a na plech rozprostřeme pečicí papír. Semínka slijeme a rozložíme důkladně po celém plechu. Dáme do trouby. Během pražení semínka mícháme a převracíme. Můžeme jemně posolit, pokud máme sůl rádi. Doba pražení závisí na výkonu trouby − pohybuje se mezi 10 až 20 minutami. Semínka nesmí být hořká a rovněž je potřeba je vyndat dříve, protože ještě docházejí.
Postup: Okurku oloupeme, podélně nakrájíme na čtvrtky a měkké středy se semínky vyřízneme nebo vydlabeme. Poté okurku pokrájíme na malé kousky, které dáme do mísy, osolíme, opepříme a společně se sýrem Lučina, smetanou a česnekem dobře promícháme. Přidáme slunečnicová semínka, bylinky, jarní cibulku a najemno nakrájenou šunku. Dle potřeby (hustoty) můžeme pomazánku zředit smetanou (pokud si chceme udělat salát, můžeme přidat více okurky). Pomazánku necháme krátce v chladu proležet, pak podáváme na chlebíčkách či bagetkách nebo s jiným čerstvým pečivem. Dle chuti dozdobíme ředkvičkami.
Ingredience: Listy šalvěje, vejce, špetka soli, hladká mouka, strouhanka (v množství podle potřeby).
Postup: Listy krátce propláchneme studenou vodou (nesmíme dlouho máčet), necháme okapat, rozložíme na utěrku a necháme oschnout. Pak je obalujeme jako řízek, tedy nejprve v hladké mouce, poté v rozkvedlaném vajíčku a nakonec ve strouhance. Smažíme na oleji z obou stran dozlatova. Podáváme jako chuťovku, například k vínu.
Kuře na šalvěji
Ingredience: 4−6 kuřecích špalíčků nebo stehen, 2 lžíce olivového oleje, 1 cibule, 2 mrkve, kousek celeru, 3 stroužky česneku, několik lístků šalvěje, oregana a bazalky, 2 lžíce rajčatového protlaku, asi 60 g másla, sůl a pepř.
Postup: Bylinky nasekáme najemno. Kousky masa potřeme olivovým olejem a obalíme v bylinkách. Necháme několik hodin uležet, nejlépe do druhého dne. Cibuli oloupeme a nadrobno nakrájíme, očištěnou mrkev a celer rozkrájíme na nudličky, oloupaný česnek na slabé plátky. Zeleninu osmahneme na másle. Na osmaženou zeleninu nalijeme rajčatový protlak a rozložíme maso naložené v bylinkách. Osolíme, opepříme, podlijeme trochou vody a pečeme v troubě dozlatova a doměkka. Během pečení obracíme a podle potřeby podléváme horkou vodou. Kuře na šalvěji podáváme s bramborovými knedlíky.
Postup: V hrnci rozpálíme olej a prudce na něm osmahneme na malinké kousky pokrájené kuřecí řízky. Když mají zlatavou barvu, přidáme pokrájenou cibuli a celer a asi 2 minuty dusíme. Přisypeme mouku a šalvěj a osmahneme. Zalijeme vývarem a za občasného míchání přivedeme k varu. Přidáme pokrájenou mrkev, brambory a fazolky a vaříme asi 25 minut na mírném ohni. Dochutíme solí a pepřem, vsypeme vlašské ořechy a vaříme dalších 5 minut. Ozdobíme čerstvou petrželovou natí.
Rizoto se šalvějí
Ingredience: 2 hrnky rýže, 0,5 dl bílého suchého vína, 4 hrnky vody nebo zeleninového vývaru, 50 g másla, 200 g lišek, 1 středně velká cibule, 2 menší mrkve, asi 50 g másla pod cibuli, čerstvá šalvěj, sůl a čerstvě namletý pepř, strouhaný parmezán k podávání.
Postup: V hluboké pánvi rozpustíme máslo a nasypeme do něj rýži. Tu v něm necháme zpěnit, a když je máslem celá obalená, podlijeme ji bílým vínem. Tekutinu necháme odpařit a rýži podlijeme horkou osolenou vodou (nebo vývarem). Za občasného míchání rýži necháme dusit doměkka (dusíme cca 15 minut podle typu rýže). Mezitím si připravíme houbovou směs. Cibuli nakrájíme najemno a zpěníme ji na kousku másla. Když začíná lehce zlátnout, přidáme pokrájené lišky, kolečka očištěné mrkve a pod poklicí je necháme dusit skoro doměkka; podle potřeby můžeme přidat kapku vody. K takřka hotovým houbám přidáme nasekanou čerstvou šalvěj a směs dochutíme špetkou soli a čerstvě mletým pepřem. Nakonec houbovou směs vmícháme k rýži připravené na skus. Rizoto podáváme posypané nastrouhaným parmezánem.
Postup: Kapra nakrájíme na tenké porce (asi 1−1,5 cm široké), osolíme, potřeme prolisovaným česnekem, posypeme zázvorem a šalvějí a obalíme v mouce. Opékáme na oleji z obou stran dozlatova. Jako přílohu podáváme brambory.
Paštika se šalvějí
Ingredience: 500 g kuřecích jater, 2 stroužky česneku, 80 ml smetany, 230 g másla, 2 kusy šalotky, sůl, 1 snítka šalvěje, čerstvý tymián, čerstvě namletý černý pepř, nakládaný zelený pepř.
Postup: Kuřecí játra očistíme, odstraníme veškeré blanky a nakrájíme na malé kousky. Šalotku a česnek nasekáme nadrobno. V pánvi rozpustíme lžíci másla a přidáme nakrájenou šalotku a česnek. Jakmile cibulka zesklovatí, přidáme do pánve nakrájená játra a pokračujeme v restování asi 8 minut, dokud játra nezměknou. Směs necháme vychladnout a poté ji spolu s máslem a smetanou rozmixujeme dohladka pomocí kuchyňského robota. Máslo nedáváme do směsi všechno, asi 60 g ponecháme stranou na závěrečné polití paštiky. Do směsi přidáme nasekané lístky šalvěje a tymiánu a dochutíme solí a čerstvě namletým pepřem. Nyní můžeme paštiku protřít sítem. Získáme tak naprosto hladkou směs, ale není to nutné. Pokud máte rádi sušené brusinky nebo ořechy, neváhejte a přidejte je do paštiky. V malém kastrůlku rozpustíme zbylé máslo a necháme ho vychladnout. Paštiku se šalvějí rozdělíme do malých mističek nebo ji necháme v jedné velké misce. Povrch paštiky poté přelijeme rozpuštěným máslem a finálně ozdobíme nakládaným zeleným pepřem. Paštiku uložíme do chladu, aby máslo na povrchu ztuhlo. Podáváme s bagetou.
Následující tabulka obsahuje seznam potravin a údaje o tom, jaké množství purinů obsahují (mg/100 g)
Tabulka obsahuje seznam různých potravin a jejich obsah purinů (adenin, guanin, hypoxanthin, xantin), celkové množství purinů (součet), a z toho vycházející množství kyseliny močové. Množství kyseliny močové představuje množství kyseliny močové produkované v těle, poté co se dané potraviny absorbují a metabolizují.
Existuje pět klasifikačních tříd potraviny z hlediska množství purinů v potravinách: velmi nízká (méně než 50 mg/100 g), nízká (50 – 100 mg /100 g), mírná (100 – 200 mg / 100 g), vysoká (200 – 300 mg / 100 g), velmi vysoká (více než 300 mg / 100 g).
Legenda k tabulce
1 = Adenin v mg na 100 g potraviny
2 = Guanin v mg na 100 g potraviny
3 = Hypoxanthin v mg na 100 g potraviny
4 = Xanthin v mg na 100 g potraviny
5 = Celkové množství purinů v mg na 100 g potraviny
6 = Vypočítané množství kyseliny močové v mg na 100 g potraviny
7 = Klasifikační třída podle množství purinů v potravinách v mg na 100 g potraviny
NU = NU
Potravina
1
2
3
4
5
6
7
Obilniny a rýže
Chlebová mouka
12,2
13,6
0
0
25,8
30,3
Velmi nízká
Ječmen
21,6
22,7
0
0
44,3
52,1
Velmi nízká
Mouka na sladké pečivo
8,1
7,6
0
0
15,7
18,5
Velmi nízká
Mouka na pečivo
12,2
13,6
0
0
25,8
30,3
Velmi nízká
Pohanková mouka
35,1
40,8
0
0
75,9
89,1
Nízká
Rýže (loupaná)
10,8
15,1
0
0
25,9
30,3
Velmi nízká
Rýže (neloupaná)
16,2
21,2
0
0
37,4
43,7
Velmi nízká
Boby a ořechy
Arašídy
18,9
28,6
0
1,6
49,1
57,1
Velmi nízká
Bob obecný
14,1
19,9
1,3
0,2
35,5
41,5
Velmi nízká
Mandle
13,6
13,8
2,3
1,7
31,4
37,0
Velmi nízká
Sušená fazole Azuki
33,8
43,8
0
0
77,6
90,8
Nízká
Zelený hrách
9,8
12,1
0
NU
18,8
21,9
Velmi nízká
Sója
Fermentovaná sója
40,5
51,4
6,8
15,2
113,9
132,8
Mírná
Lyofilizované tofu
120,4
168,3
0,6
3,7
293,1
342,0
Vysoká
Okara (drť ze sójových bobů)
15,0
24,0
4,5
5,0
48,6
56,6
Velmi nízká
Sójové boby (sušené)
74,3
98,2
0
0
172,5
201,7
Mírná
Sójové mléko
7,7
11,7
2,5
0
22,0
25,8
Velmi nízká
Tofu (hluboce smažené)
20,3
32,4
0,5
1,2
54,4
63,2
Nízká
Tofu (kinu)
7,6
11,2
0,5
0,7
20,0
23,3
Velmi nízká
Tofu (Momen, 3 minuty vařené)
13,1
8,8
0
0
21,9
26
Velmi nízká
Tofu (Momen, chlazené)
14,0
16,7
0,4
0
31,1
36,5
Velmi nízká
Zelená sója
20,8
27,2
0
0
47,9
56,1
Velmi nízká
Sušené mořské řasy
Hijiki
31,1
76,5
25,1
0
132,8
154,9
Mírná
Kombu
18,0
21,8
4,7
1,9
46,4
54,5
Velmi nízká
Mozuku
5,6
9,4
0,5
0
15,4
18,0
Velmi nízká
Nori
216,0
299,2
73,3
3,2
591,7
695,6
Velmi vysoká
Wakame
67,7
148,1
46,6
0
262,4
306,5
Vysoká
Vejce
Slepičí vejce
0
NU
0
0
0
0
Velmi nízká
Křepelčí vejce
0
NU
0
NU
0
0
Velmi nízká
Mléčné výrobky
Jogurt
1,4
2,1
1,5
0,2
5,2
6,2
Velmi nízká
Mléko
0
0
0
0
0
0
Velmi nízká
Strouhaný sýr
8,2
4,2
NU
0,6
12,9
15,4
Velmi nízká
Sýr
2,7
3,0
0
0
5,7
6,7
Velmi nízká
Houby (japonské)
Bílá aragekikurage
2,3
4,1
0,4
0,1
6,9
8,0
Velmi nízká
Bílá hiratake
27,0
32,8
2,6
4,3
66,7
78,1
Nízká
Bunami
12,2
12,3
3,2
3,0
30,8
36,2
Velmi nízká
Bunashimeji
9,4
8,0
1,1
2,3
20,8
24,6
Velmi nízká
Enokidake
29,7
19,6
0
0
49,4
58,8
Velmi nízká
Eringi
5,0
5,3
0,7
2,4
13,4
15,7
Velmi nízká
Hatakeshimeji
9,1
5,7
0,7
0,5
16,0
19,1
Velmi nízká
Hiratake
74,3
68,0
0
0
142,3
168,1
Mírná
Houževnatec jedlý č. 15 – syrový
5,5
7,6
0,5
2,1
15,6
18,2
Velmi nízká
Houževnatec jedlý č. 240 - syrový
10,6
11,0
4,5
0
26,1
31,0
Velmi nízká
Houževnatec jedlý č. 697 - syrový
9,9
12,5
6,1
1,0
29,5
34,9
Velmi nízká
Houževnatec jedlý - sušený (shiitake)
202,7
167,7
0
9,1
379,5
448,8
Velmi vysoká
Houževnatec jedlý - syrový
8,3
10,0
1,6
0,9
20,8
24,4
Velmi nízká
Houževnatec jedlý – vysušený pro vývar (shiitake)
132,5
97,8
11,5
0,5
242,3
288,4
Vysoká
Maitake
47,4
38,9
7,9
4,4
98,5
116,7
Nízká
Šupinovka nameko
14,9
13,6
NU
0
28,5
33,6
Velmi nízká
Tsukuritake
28,4
21,2
0
0
49,5
58,8
Velmi nízká
Usu-hiratake
16,8
15,7
1,9
3,5
37,9
44,6
Velmi nízká
Yamabushitake
12,1
20,7
0,7
0
33,5
38,9
Velmi nízká
Yanagimatsutake
66,1
11,9
4,9
3,3
26,2
30,5
Velmi nízká
Židovské ucho (sušené)
54,8
93,0
7,9
0
155,7
181,4
Mírná
Ovoce
Banán
1,2
1,7
0,1
0
3,0
3,5
Velmi nízká
Jahoda
0,5
1,2
0,5
0
2,1
2,4
Velmi nízká
Zelenina
Avokádo
10,6
7,5
0,3
0
18,4
21,8
Velmi nízká
Balsam hruška (goya)
3,5
4,3
1,1
1,0
9,9
11,6
Velmi nízká
Bambusové výhonky (vrchní část)
24,8
35,2
2,8
0,6
63,3
74,0
Nízká
Bambusové výhonky (spodní část)
12,8
17,0
0,7
0,4
30,8
36,1
Velmi nízká
Bílá ředkev (klíčky)
33,9
29,4
6,4
3,5
73,2
86,6
Nízká
Brambor
2,1
4,2
0,2
0
6,5
7,5
Velmi nízká
Brokolice
25,1
33,9
5,7
5,3
70,0
81,8
Nízká
Brokolicové klíčky
59,5
57,2
8,1
4,8
129,6
153,0
Mírná
Cibule
1,0
1,1
0,1
0
2,3
2,7
Velmi nízká
Cuketa
5,0
6,3
1,0
0,8
13,1
15,3
Velmi nízká
Česnek
6,0
6,9
3,4
0,7
17,0
20,1
Velmi nízká
Česnek (pažitka)
9,4
8,5
1,4
0,1
19,4
23,0
Velmi nízká
Čínské zelí
2,6
2,9
1,2
0,3
7,0
8,2
Velmi nízká
Fazolové klíčky
14,1
14,2
3,2
3,5
35,0
41,2
Velmi nízká
Cherry rajče
1,6
1,5
0
0
3,1
3,7
Velmi nízká
Chřest (horní část)
20,7
30,5
3,8
0,3
55,3
64,7
Nízká
Chřest (nižší část)
3,6
4,8
1,7
0,1
10,2
12,0
Velmi nízká
Japonská dýně
23,2
29,1
1,9
2,5
56,6
66,3
Nízká
Japonský pór
12,0
26,8
2,6
0
41,4
48,0
Velmi nízká
Japonský zázvor
3,1
3,5
0,7
0,4
7,8
9,2
Velmi nízká
Klíčky (s fazolkami)
28,1
28,2
0
1,1
57,3
67,4
Nízká
Komatsuna (list)
4,2
6,3
0
0
10,6
12,3
Velmi nízká
Komatsuna (mladý list)
13,0
24,7
0
1,4
39,0
45,1
Velmi nízká
Kukuřice
4,7
6,9
0,1
0,1
11,7
13,7
Velmi nízká
Květák
27,0
30,2
NU
0
57,2
67,2
Nízká
Lilek
11,0
31,6
6,6
1,6
50,7
58,7
Mírná
Mrkev
0,7
1,4
0
0
2,2
2,5
Velmi nízká
Okurka
4,2
5,0
0,1
0,1
9,4
11,1
Velmi nízká
Perilla (listy)
19,1
19,1
3,1
0,2
41,4
49,0
Velmi nízká
Petržel
121,5
135,1
32,3
0
288,9
341,3
Vysoká
Sladká brambora
6,7
7,3
2,4
0,6
17,0
20,1
Velmi nízká
Špenát (list)
29,8
13,8
0
7,7
51,4
61,0
Nízká
Špenát (mladý list)
83,5
88,3
0
0
171,8
202,1
Mírná
Zázvor
0,4
1,4
0
0,5
2,3
2,5
Velmi nízká
Zelený pepř
15,9
35,5
7,0
10,7
69,2
79,8
Nízká
Zelí
1,3
1,7
0,2
0
3,2
3,8
Velmi nízká
Maso
Hovězí (clod)
18,9
9,1
65,3
10,6
104,0
126,1
Mírná
Hovězí (holeň)
17,6
13,6
58,5
16,7
106,4
127,8
Mírná
Hovězí (hrudí)
13,5
7,6
49,0
9,1
79,2
95,8
Nízká
Hovězí (játra)
86,5
83,1
NU
50,2
219,8
255,5
Vysoká
Hovězí (jazyk)
24,3
12,1
44,9
9,1
90,4
109,3
Nízká
Hovězí (krk)
18,9
13,6
54,4
13,7
100,6
121,0
Mírná
Hovězí (ledviny)
67,6
63,5
8,2
35,0
174,2
203,4
Mírná
Hovězí (plecená svíčková)
16,2
9,1
55,8
9,1
90,2
109,3
Nízká
Hovězí (Ribloin)
13,5
7,6
39,5
13,7
74,2
89,1
Nízká
Hovězí (srdce)
45,9
27,2
96,6
15,2
185,0
223,6
Mírná
Hovězí (svíčková)
16,2
9,1
64,0
9,1
98,4
119,4
Nízká
Hovězí (tlusté střevo)
27,1
38,6
15,2
7,3
88,0
103,3
Nízká
Hovězí (vrchní šál)
18,9
10,6
72,1
9,1
110,8
134,5
Mírná
Hovězí (vrchní šál) - syrové
20,3
15,1
77,3
22,5
135,2
162,4
Mírná
Hovězí (vrchní šál) – tepelně upravené
27,1
15,8
87,2
13,3
143,5
173,8
Mírná
Hovězí (žaludek)
28,4
21,2
17,7
16,7
83,9
99,2
Nízká
Hovězí (žebra)
14,9
9,1
36,7
16,7
77,4
92,5
Nízká
Koňské maso
10,0
10,0
77,8
15,2
113,1
136,5
Mírná
Kuřecí (bílé maso)
27,0
16,6
110,2
0
153,9
188,3
Mírná
Kuřecí (játra)
121,6
151,1
NU
39,5
312,2
363,1
Velmi vysoká
Kuřecí (křídlo)
28,4
16,6
92,5
0
137,5
168,1
Mírná
Kuřecí (kůže)
48,6
43,8
27,2
NU
119,7
142,9
Mírná
Kuřecí (noha)
27,0
19,6
76,2
0
122,9
149,6
Mírná
Kuřecí (prsa)
20,5
21,4
98,4
1,0
141,2
171,8
Mírná
Kuřecí (srdce)
31,3
36,1
52,6
5,4
125,4
150,0
Mírná
Kuřecí (stehno)
17,0
21,9
23,2
6,7
68,8
81,6
Nízká
Kuřecí (žaludek)
45,9
51,4
39,5
6,1
142,9
169,8
Mírná
Skopové maso
17,6
10,6
68,1
NU
96,2
117,7
Nízká
Velrybí maso
18,9
12,1
80,3
NU
11,3
136,2
Mírná
Velrybí maso z ocasu
13,5
6,0
68,1
NU
87,6
107,6
Nízká
Vepřové (hřebínek)
13,5
10,6
51,7
0
75,8
92,5
Nízká
Vepřové (játra)
81,1
102,7
34,0
66,9
284,8
331,2
Vysoká
Vepřové (jazyk)
24,3
21,2
58,5
0
104,0
126,1
Mírná
Vepřové (koleno)
21,6
16,6
69,4
0
107,6
131,1
Mírná
Vepřové (krk)
14,9
12,1
43,6
0
70,5
85,7
Nízká
Vepřové (kýta)
20,3
15,1
77,6
0
113,0
137,8
Mírná
Vepřové (ledviny)
64,8
77,1
53,1
0
195,0
232,0
Mírná
Vepřové (plecená svíčková)
18,9
13,6
62,6
0
95,1
116,0
Nízká
Vepřové (rameno)
16,2
12,1
53,1
0
81,4
99,2
Nízká
Vepřové (srdce)
39,2
24,2
55,8
0
119,2
144,6
Mírná
Vepřové (svíčková)
17,6
12,1
61,2
0
90,9
110,9
Nízká
Vepřové (žebra)
16,2
10,6
64,0
0
90,8
110,9
Nízká
Zpracované maso
Francouzská klobása
8,1
7,6
32,7
1,5
49,8
60,5
Velmi nízká
Hovězí v konzervě
8,1
6,0
31,3
1,5
47,0
57,2
Velmi nízká
Játrová paštika
25,7
30,2
15,0
9,1
80,0
94,1
Nízká
Lisovaná šunka
8,1
4,5
51,7
0
64,4
79,0
Nízká
Prosciutto
23,4
22,8
92,1
0
138,3
168,2
Mírná
Salám
16,2
13,6
83,0
7,6
120,4
146,2
Mírná
Slanina
12,2
6,0
43,6
NU
61,8
75,6
Nízká
Vykostěná šunka
10,8
7,6
55,8
0
74,2
90,8
Nízká
Vinná klobása
6,8
6,0
32,7
NU
45,5
55,5
Velmi nízká
Ryba
Aju
17,6
25,7
89,8
0
133,1
161,4
Mírná
Arabesce greenling
18,9
34,0
94,7
2,4
150,0
181,
Mírná
Barakuda
13,5
24,2
110,2
NU
147,9
179,9
Mírná
Halibut křížený
17,6
15,1
100,7
0
133,4
163,1
Mírná
Japonský mořský vlk
13,5
12,1
93,9
0
119,5
146,2
Mírná
Japonský úhoř
13,5
24,2
54,4
NU
92,1
110,9
Nízká
Kapr obecný
16,2
12,1
74,9
NU
103,2
126,1
Mírná
Kranas Dumerilův
18,9
12,1
89,8
0
120,8
147,9
Mírná
Letající ryba
13,5
22,7
118,4
0
154,6
188,3
Mírná
Losos
17,6
10,6
91,2
0
119,3
146,2
Mírná
Makrela
13,5
10,6
98,0
0
122,1
149,6
Mírná
Mořský ďas (játra upravená na páře)
158,2
211,4
26,6
3,1
399,2
468,2
Velmi vysoká
Mořský ďas (syrová játra)
38,2
55,6
6,0
4,4
104,3
121,8
Mírná
Mořský ďas (maso)
17,5
19,5
32,6
0,5
70,0
84,2
Nízká
Pstruh duhový
25,7
55,9
99,4
NU
180,9
216,8
Mírná
Sardinka
17,6
105,8
87,1
NU
210./,4
247,1
Vysoká
Španělská makrela
12,2
6,0
121,1
NU
139,3
171,5
Mírná
Tuňák
17,6
10,6
129,3
0
157,4
193,3
Mírná
Žlutý pruhovaný platýs
14,9
28,7
69,4
0
113,0
136,2
Mírná
Části ryb, plody moře, měkkýši
Běžná orientální škeble
45,9
24,2
5,4
28,9
104,5
122,7
Mírná
Červený královský krab
56,7
19,6
9,5
13,7
99,6
119,4
Nízká
Drcená oliheň (sušená)
24,9
20,6
47,9
1,0
94,4
114,2
Nízká
Chobotnice
21,6
18,1
36,7
60,8
137,3
159,7
Mírná
Chobotnice (orgány)
29,1
42,0
4,8
4,0
79,8
93,1
Nízká
Humr
31,1
9,8
61,2
0,1
102,1
125,2
Mírná
Japonská lastura
63,6
6,6
5,3
1,0
76,5
94,2
Nízká
Japonská létající oliheň
47,3
21,2
80,3
38,0
186,8
223,6
Mírná
Jikry krevet
75,0
53,0
34,5
0
162,5
194,9
Mírná
Jikry létající ryby
9,9
14,5
41,4
2,1
67,8
81,8
Nízká
Jikry létajících ryb (v sójové omáčce)
21,3
47,7
20,4
2,2
91,5
107,1
Nízká
Jikry lososa (Ikura)
0
0
2,5
1,1
3,7
4,4
Velmi nízká
Jikry sleďů
6,8
15,1
0
0
21,9
25,2
Velmi nízká
Jikry tresek (Tarako)
35,1
66,5
19,1
NU
120,7
141,2
Mírná
Jikry tresek (marinované Mentaiko)
32,9
81,0
36,9
8,6
159,3
186,3
Mírná
Kaviár
7,5
46,1
39,4
1,7
94,7
111,1
Nízká
Krab
42,5
105,8
3,9
0
152,2
175,4
Mírná
Krevety (kuruma)
58,1
15,1
87,1
35,0
195,3
235,3
Mírná
Krevety
8,3
16,4
28,7
0
53,4
64,0
Nízká
Mlíčí (striped pigfish)
67,0
211,5
19,4
7,7
305,5
351,1
Velmi vysoká
Mořský ježek
40,0
65,7
22,5
9,1
137,3
160,7
Mírná
Oliheň
51,4
57,6
15,6
3,4
128,1
151,2
Mírná
Orientální krevety
40,5
12,1
103,4
117,1
273,2
321,1
Vysoká
Sakura krevety (sušené)
83,9
124,0
512,2
29,0
749,1
907,0
Velmi vysoká
Shiba krevety
43,2
16,6
84,8
NU
144,2
176,5
Mírná
Sněžný krab
75,7
13,6
0
47,2
136,4
161,4
Mírná
Škeble
63,5
39,3
12,2
30,4
145,5
171,5
Mírná
Ústřice
55,4
34,8
12,2
82,1
184,5
213,5
Mírná
Rybí produkty, sušené ryby
Hanpen
1,6
3,3
7,4
0,2
12,5
15,0
Velmi nízká
Chikuwa
14,9
15,1
17,7
0
47,7
57,2
Velmi nízká
Kamaško
9,5
6,0
10,9
0
26,4
31,9
Velmi nízká
Katsuobushi (sušený tuňák)
51,3
78,6
363,4
0
493,3
600,1
Velmi vysoká
Makrela (sušená)
14,9
119,4
11,6
NU
245,8
289,1
Vysoká
Narutomaki
8,1
12,1
12,2
0
32,4
38,7
Velmi nízká
Niboshi (sušené malé sardinky)
133,7
355,1
257,2
0
746,1
879,2
Velmi vysoká
Rybí konzerva: losos
24,3
37,8
70,8
0
132,9
159,7
Mírná
Rybí konzerva: tuňák
14,9
13,6
88,5
0
116,9
142,9
Mírná
Rybí klobása
6,8
9,1
6,8
0
22,6
26,9
Velmi nízká
Rybí koule
12,2
24,2
31,3
0
67,6
80,7
Nízká
Sardel (sušený)
258,3
464,6
381,8
4,0
1 108,6
1 314,2
Velmi vysoká
Sardinka (polosušená)
20,3
157,1
125,2
3,0
305,7
358,1
Velmi vysoká
Sasakamaboko
14,9
16,6
16,3
0
47,8
57,2
Velmi nízká
Satsuma age
6,8
10,6
4,1
0
21,4
25,2
Velmi nízká
Japonské občerstvení
Japonské nudle Ramen
7,5
6,8
0
7,3
21,6
25,0
Velmi nízká
Japonské nudle Ramen do polévky
4,7
9,9,
16,5
1,5
32,7
39,0
Velmi nízká
Smažená rýže
0
4,3
4,2
5,7
14,1
16,2
Velmi nízká
Koření
Grilovací omáčka
0,1
0
14,6
0,2
14,9
18,4
Velmi nízká
Med
0,7
0,1
0
0
0,9
1,1
Velmi nízká
Mirin
0
0,2
0,5
0,5
1,2
1,4
Velmi nízká
Nam pla
0
0,8
82,0
10,3
93,1
113,6
Nízká
Polévka v prášku (Clam chowder –polévka ze škeblí)
Dvanáctník (latinsky: duodenum; zastarale a hovorově: dvanácterník) je podkovovitě stočená počáteční část tenkého střeva (intestinum tenue) navazující na žaludek. Kromě žaludku do něj rovněž ústí vývod žlučníku z jater a vývody slinivky břišní. Délka dvanáctníku je mezi 20 a 28 cm a jeho průměr činí 3,5 až 4,5 cm. S výjimkou svého začátku je dvanáctník srostlý se zadní stěnou břišní a druhotně krytý nástěnnou pobřišnicí (peritoneum).
Náhradu ochranného hlenu vám poskytne škrob ze syrové brambory, vyzkoušejte tedy následující: Po spánku, kdy je tělo žíznivé, nebo tehdy, kdy je žaludek, dvanáctník i část střeva prázdná (směnaři), vypijte několik lžic škrobu z čerstvé brambory. Škrob připravíte tak, že syrovou bramboru nastrouháte, vyždímáte (nejlepší je malá řezací odstředivka na ovoce) a po chvilce slijete vodnatou bramborovou šťávu a sedlý škrob vypijete. Někdo to vypije bez čekání všechno, jiný se spokojí i s nastrouhanou dření ze syrové brambory. Takto postupuje nestravitelný škrob brambory rychle do střeva a sliznice z něj vstřebává vodu, až ho zahustí a on se stane v podstatě povlakem. Právě tam, kde je ochranného hlenu nejméně, vstřebává sliznice nejvíce a zde se tedy vytvoří nejsilnější vrstva škrobového povlaku. Ten potom jako hlen ochraňuje tuto sliznici před ranními agresivními trávicími šťávami. Zvláště při jejich vyplaveních před prvním jídlem, kdy jsou nejagresivnější a je jich, vzhledem k množství potravy, nejvíce. Škrob je relativně rychle setřen natráveninou, ale následující trávicí šťávy nejsou tak agresivní, a tak škrob svůj ochranný úkol splnil. Ze sušeného škrobu to nejde a do zásoby také ne, což vyplývá z prostorové struktury škrobu v cytoplazmě buněk brambory. Přestože syrové brambory obsahují solanin, tak jeho množství, není-li brambora zelená, neškodí ani při několikaměsíčním užívání. Takže vyzkoušejte každé ráno před snídaní několik lžic bramborového džusu a na noc čaj z heřmánku jako hojivou náplast na celodenní dřinou poničenou sliznici.
Stravujte se nedráždivě, dietně a lehce.
Čerstvé ovoce a zelenina se svými volnými kyselinami na lačno dráždí. Buď si je dejte čerstvé až po jídle, nebo raději konzumujte kompoty a zeleninu dušenou či jinak tepelně upravenou, což se kvůli vláknině zvláště doporučuje.
Potraviny zakázané při dvanáctníkovém onemocnění:
alkohol, cigarety
pečivo (výrazně okyseluje organismus)
rafinovaný cukr (je agresivní na žaludek)
smažené a tučné výrobky, chipsy
vuřty, uherský salám, vysočina, česnekový salám, paprikový salám, paštika, jitrnice, vinné klobásy a podobně
tučné maso – nakládané, konzervované a smažené, divočina
šproty, tučné, uzené a nakládané ryby, makrela
aromatické a tučné sýry (pivní sýr, syrečky, romadúr, ementál, eidamská cihla, hermelín, niva a podobně)
luštěniny – čočka, fazole – obsahují slupky a nadýmají
kvasnice (droždí) kvůli stagnaci jídla v žaludku, má bobtnavé a kvasící účinky, netráví se tak, jak má, poškozuje střeva obzvláště s pečivem
Doporučené potraviny:
lehce stravitelné potraviny – nejlépe dušené
zelenina – dušená i vařená, trochu čerstvá – hlávkové zelí, mrkev, kedlubny, saláty, řepa, rajče bez slupky, dýně hokkaidó, brokolice, mrkev, květák, petržel, celer, vařené brambory ve slupce mají větší obsah živin; brambory jsou ale lepší pouze čerstvé ve formě šťávy kvůli velkému obsahu škrobů
sliz z lněného semínka – doporučuje se 1 lžíce 2x denně (sliz se připraví vyvařením polévkové lžíce do vody)
hovězí vývary
rostlinná želatina agar
Potraviny povolené občas:
rýže, jáhly, pohanka
tofu a sója
libová masa (ryby, králík, hovězí – vše jen dušené, vařené, nikdy ne smažené); pozor: z přemíry bílkovin a tuků časem může vzniknout žlučníkový kámen nebo nádorové bujení, při stagnaci potravy v žaludku pak kvůli vředu dvanáctníku hrozí naleptání žaludeční sliznice a vznik i vředu žaludečního
mléčné zakysané nízkotučné výrobky – nejlépe kvalitní jogurt
ovoce – jablka (ostrouhaná), banán
Doplňky výživy:
mladý ječmen – je zásaditý a obsahuje vitamíny skupiny B
lecitin v kapslích – vyrovnává hladinu cholesterolu, obaluje sliznici žaludku
čaje na žaludek (puškvorec, máta, heřmánek, ostropestřec) – podporují pohyb potravy do střev
soda při akutním překyselení nebo bolesti žaludku – je údajně lepší než třeba Helicid a podobné chemikálie, které zabraňují vytváření žaludečních kyselin – soda jen neutralizuje
CHAGA – nejúčinnější houba na vředové choroby
Hericium – léčivá houba korálovec ježatý – lze již zakoupit i v ČR
Drags Imun – pryskyřice ze stromu Croton lechleri
propolis – užívá se 3x denně půl až 1 hodinu před jídlem 20 až 35 kapek do mléka nebo medu, zlepšení se projeví po 3 dnech léčby, pokud se současně užívá mateří kašička a med, jde o vhodnou kombinaci ke konzervativní léčbě vředové choroby
Cílem dietní léčby diabetika I. typu je především ovlivnění hladiny krevního cukru (glukózy), a to jak nalačno, tak po jídle, dosažení či udržení hodnot krevních tuků, zajištění potřebné dávky energie a oddálení vzniku diabetických komplikací. U diabetika I. typu je kladen velký důraz na pravidelnost ve stravování a dávkování inzulinu podle aktuálních glykémií. Energetická hodnota stavy by měla být přiměřená skutečné potřebě, aby se udržovala ideální tělesná hmotnost. Složení jídelníčku by mělo vycházet ze zásad stravy v rámci zdravé životosprávy, to znamená, že by v něm neměly kromě přiměřeného množství sacharidových potravin (pečiva, rýže, těstovin – lépe v celozrnné variantě – a brambor) chybět mléčné výrobky (nejlépe zakysané), maso s preferencí libových částí, drůbeže a ryb (včetně tučných pro obsah nezbytných nenasycených mastných kyselin), kvalitní tuky rostlinného původu (rostlinné oleje a produkty z nich vyrobené, například margaríny). Nezanedbatelnou roli má samozřejmě pitný režim, který je také potřeba do jídelníčku započítávat.
Normální hladina cukru (glykémie) je 3,6–5,6 mmol/l. Diagnóza diabetu mellitu je založena na průkazu zvýšené hladiny cukru (hyperglykémie) v krvi.
Diagnóza diabetu je jednoznačně stanovena při nálezu:
hladiny glukózy během dne ≥ 11,1 mmol/l;
hladiny glukózy nalačno ≥ 7,0 mmol/l (ve 2 odběrech).
Pokud je glykémie v rozmezí 5,6–6,9 mmol/l, je vhodné doplnit zátěžový test s cukrem, takzvané oGTT.
Cílem péče o diabetika je, aby se dožil stejné délky a kvality života jako pacient bez diabetu, a to bez závažnějších příznaků vlastní nemoci či komplikací léčby (hypoglykémie).
Hypoglykémie je stav, při kterém klesá hladina krevního cukru pod normu, obvykle pod 3,6 mmol/l. Poznat příznaky hypoglykémie a umět ji řešit musí ovládat každý diabetik! Je třeba, aby o možných komplikacích a způsobech jejich řešení vědělo také nejbližší okolí pacienta (rodinní příslušníci a podobně). Prožívání hypoglykémie je individuální. Projevy jsou způsobeny nedostatečným zásobením orgánů cukrem a reakcí těla na tento stav. K obvyklým příznakům hypoglykémie patří: únava, hlad, pocení, bolest hlavy, třes rukou, zrychlený pulz, poruchy chování (apatie, agresivita) a nálady (euforie, deprese), poruchy soustředění a uvažování.
Při lehčí či středně těžké hypoglykémii požijte menší množství, to znamená 10–40 gramů rychle působících cukrů (1–2 hrnky čaje se 2–4 kostkami cukru, či 1–4 dl ovocného džusu, nebo Coca-Coly). Po požití rychle působících cukrů by měl následovat příjem pomalu působících sacharidů (kousek housky, chleba a podobně).
Při těžké hypoglykémii je nutné přivolat rychlou lékařskou pomoc s nitrožilní aplikací cukru (glukózy).
Co je příčinou hypoglykémie? Odpověď je zcela zásadní. Po úspěšně zvládnuté hypoglykémii je třeba se vždy zamyslet nad její příčinou a nad tím, jak této nepříjemnosti předcházet.
Nezapomněli jste se najíst?
Nedošlo ke změně pohybového režimu?
Nevzali jste si větší dávku léků na cukrovku?
Neznáte-li příčinu hypoglykémie, poraďte se svým ošetřujícím lékařem.
Akutní komplikací diabetu mellitu je hyperglykémie.
V průběhu nemoci může dojít k rozvoji hyperglykémie (zvýšení hladiny krevního cukru). Ta se projevuje žízní, častějším a vydatnějším močením, únavností, poruchami zrakové ostrosti, někdy až poruchami vědomí.
Příčinou hyperglykémie je nejčastěji:
neužití antidiabetik (eventuálně nízké dávky inzulinu či vynechání inzulinu);
chyba ve stravování (příliš mnoho cukrů ve stravě);
Pokud pociťujete příznaky popsané výše, vyhledejte lékařskou pomoc.
Výhody I. typu DM oproti II. typu DM:
I. typ může jíst kdykoliv a cokoliv;
je-li důsledný, dobře informovaný a vybavený kvalitním inzulinem, má mnohem menší glykemickou oscilaci;
jeho buněčný systém většinou netrpí inzulinovou rezistencí;
buněčný systém netrpí metabolickým syndromem;
metabolismus není narušen, nebo je narušen mnohem méně;
prognóza diabetických komplikací je u něj mnohem menší;
má vyšší odolnost buněk vůči vyšší glykémii.
Nevýhoda I. typu DM oproti II. typu DM:
nutnost přesného odhadu dávky jídla;
nutnost přesného odhadu dávky a typu inzulinu;
správná volba místa na těle pro aplikaci inzulinu;
aplikace inzulinu jako taková;
nebezpečí hypoglykémie.
Výhoda II. typu DM oproti I. typu DM:
není nucen aplikovat inzulin;
není vystaven takovému nebezpečí hypoglykémie;
propuknutí nemoci až ve vyšším věku.
Nevýhoda II. typu DM oproti I. typu DM:
významně omezený výběr potravin;
časté opakované malé dávky potravy;
poměrně přesné časové úseky pro jídlo;
nesmí jíst v kratších časových úsecích, než jsou tři hodiny;
nesmí jíst v delších časových úsecích, než jsou čtyři hodiny;
má mnohem vyšší oscilaci glykémie, protože mu chybí sekrece granulačního inzulinu, kterou DM I. typu nahradí vhodným typem inzulinu ve vhodnou dobu;
má vysokou inzulinovou rezistenci;
má většinou metabolický syndrom;
má mnohem rychlejší rozvoj pozdních komplikací.
Pokud vše shrneme, tak „jedničkáři“ se život s cukrovkou změní od základů. Píchání inzulinu, pravidelné měření cukru, výpočet výměnných jednotek, pokud možno pravidelné jídlo i pohyb.
Rozdíly mezi oběma typy diabetu jsou značné. Diabetiků trpících I. typem nemoci je 10 až 15 %, což je kvantitativně nesrovnatelně méně než pacientů s diabetem II. typu. Dalším rozdílem je věk pacientů. Zatímco I. typ diabetu mellitu má svůj vrchol ve věku 13 až 15 let pacienta, diabetes II. typu má vrchol u mužů mezi 45 až 65 lety a u žen mezi 50 a 55 lety života. V současné době se však tyto věkové hranice začínají povážlivě snižovat pod hranici 40 let, v mnoha případech dokonce i do období dospívání a dětství, což je značně znepokojující. Nejpodstatnějším rozdílem mezi oběma typy diabetu je, že u diabetu mellitu I. typu je nedostatek inzulinu absolutní a jeho koncentrace je nízká až nulová. Zatímco příčinou vzniku diabetu mellitu II. typu je inzulinová rezistence nebo porucha sekrece inzulinu. Nedostatek inzulinu je tedy relativní a jeho koncentrace je normální nebo naopak zvýšená.
Příklad jídelníčku na 1 týden:
Pondělí
snídaně: Vitakáva, šunka, máslo, sójový rohlík
přesnídávka: pomeranč
oběd: polévka pórková s bramborem, vepřový přírodní řízek, rýže, kompot dia
svačina: bílý jogurt
večeře: zapečená brokolice s vejcem, brambory, salát mrkvový dia
