Domácí měření krevního cukru dokáže člověka uklidnit… nebo pořádně vyděsit. Jedno číslo vypadá skvěle, další den je vyšší a najednou vzniká otázka, jestli je vše v pořádku, nebo se blíží problém. Přitom většina naměřených hodnot má své logické vysvětlení.
Tento článek je detailní, ale srozumitelný průvodce pro každého, kdo si doma měří glykémii. Bez strašení, bez zbytečné vědy – zato s praktickými příklady, trochou lidské „vaty“ a vysvětlením, co jednotlivá čísla skutečně znamenají v běžném životě.
FAQ – Často kladené otázky
Jaké jsou normální hodnoty při měření cukrovky doma?
Normální hodnoty při měření cukrovky závisí na čase měření, nejčastěji se hodnotí nalačno a po jídle.
U zdravého člověka se glykémie nalačno obvykle pohybuje přibližně mezi 3,9–5,5 mmol/l. Po jídle je přirozené, že hodnota stoupne, ale měla by se postupně vracet k normě. U diabetiků jsou cílové hodnoty individuální a vždy záleží na doporučení lékaře, věku pacienta a typu léčby.
Co znamená, když mi glukometr ukáže jednou vysoké číslo?
Jednorázově vyšší hodnota při měření cukrovky většinou sama o sobě neznamená vážný problém.
Glykémie reaguje na jídlo, stres, pohyb i nedostatek spánku. Důležité je sledovat opakování a trend, nikoli jedno číslo vytržené z kontextu. Pokud se vyšší hodnoty objevují pravidelně ve stejnou denní dobu, má smysl hledat příčinu a případně se poradit s lékařem.
Jak poznám hyperglykémii z naměřených hodnot?
Hyperglykémie znamená, že hladina cukru v krvi je vyšší, než by měla být.
Krátkodobě se může objevit po vydatném jídle, což není neobvyklé. Problémem je dlouhodobě zvýšená glykémie, která se opakuje nalačno nebo zůstává vysoká i několik hodin po jídle. Právě tyto hodnoty jsou důležité pro posouzení rizika komplikací diabetu.
Kdy už je hodnota cukru v krvi nebezpečně nízká?
Nízká hodnota cukru v krvi se označuje jako hypoglykémie a vyžaduje pozornost.
Obvykle se za rizikovou považuje hodnota pod 3,9 mmol/l, zejména u lidí léčených inzulinem nebo některými tabletami. Hypoglykémie se může projevit třesem, pocením nebo slabostí a je nutné ji řešit okamžitě doplněním rychlých sacharidů, aby nedošlo ke zhoršení stavu.
Proč mám ráno vyšší glykémii, i když jsem večer nejedl?
Vyšší ranní glykémie nalačno je poměrně častý jev a nemusí hned znamenat zhoršení diabetu.
V noci tělo uvolňuje hormony, které zvyšují hladinu cukru v krvi, aby mělo dostatek energie po probuzení. Tento tzv. ranní efekt je běžný a je důvodem, proč se hodnoty nalačno posuzují opakovaně a v souvislostech, nikoli podle jednoho měření.
Jak často bych si měl doma měřit krevní cukr?
Frekvence měření cukrovky závisí na tom, zda má člověk diabetes a jakým způsobem je léčen.
U lidí bez diabetu nebo v riziku stačí občasné kontrolní měření. Diabetici na inzulinu měří glykémii častěji, někdy i několikrát denně. Smyslem měření není sbírat čísla, ale pochopit jejich souvislosti a podle nich upravovat režim nebo léčbu.
Může se stát, že glukometr měří nepřesně?
Ano, domácí glukometry mají určitou toleranci odchylky a nejsou stoprocentně přesné.
Hladiny krevního cukru se během dne neustále mění v závislosti na jídle, fyzické aktivitě nebo aplikaci léků či inzulinu. Měření glykemie představuje jediný způsob, jak lze získat informace o hladinách krevního cukru. Naše vědomí totiž neumí rozpoznat zvýšené hodnoty krevního cukru. Pokud bychom to uměli, měli by všichni diabetici vyhráno. Dokázali by pak zvýšené hodnoty glykemie včas poznat a ochránit své buňky a cévy před trvalým poškozením. Pravidelné měření glykemie představuje pro pacienta s diabetem jediný způsob, jak získat informaci o stavu krevního cukru před jídlem i po jídle, jak včas odhalit zvýšenou nebo příliš nízkou glykemii, jak ověřit správnost nastaveného denního režimu. Současně představuje jedinou možnost pro nastavení odpovídajících dávek inzulinu. Proto je nutné si glykemii měřit pravidelně, tedy nikoliv náhodně a občas. A to platí jak u dětí, tak u dospělých.
Měření glykemie ráno nalačno ukáže každému diabetikovi, jak má nastavenou hladinu cukru na začátku každého dne. Od této hodnoty se potom odvíjí celých 24 hodin. Je-li hodnota glykemie ráno nalačno vysoká, pak si pacient nese její důsledky po zbytek dne. Je-li nízká (což je žádoucí a správné), pak diabetický pacient nemusí začínat den vysokými dávkami léků. Hodnota ranní glykemie je velmi důležitá, protože může signalizovat špatně nastavenou léčbu cukrovky. Pokud je ranní glykemie vysoká, může se jednat o reakci na to, že během noci hodnoty krevního cukru příliš klesly vlivem nesprávné dávky nebo druhu inzulinu.
Pomeranč při cukrovce může být součástí jídelníčku.
Celý pomeranč v rozumné porci většinou nezpůsobí prudký vzestup glykémie, zejména pokud je konzumován s hlavním jídlem. Riziko se zvyšuje při konzumaci nalačno nebo ve velkém množství. Praktický závěr je hlídat porci a kontext jídla.
Je pomerančová šťáva vhodná při cukrovce?
Pomerančová šťáva a cukrovka nejsou ideální kombinací.
Šťáva postrádá vlákninu a cukry se vstřebávají velmi rychle, což může vést k prudkému vzestupu glykémie. I 100% džus bez přidaného cukru je pro diabetiky rizikový. Praktický závěr je šťávu nahradit celým plodem.
Jaký je glykemický index pomeranče?
Glykemický index pomeranče patří mezi střední.
Díky obsahu vlákniny je glykemická zátěž běžné porce relativně nízká. To znamená, že malý pomeranč obvykle nezpůsobí prudký výkyv glykémie. Praktický závěr je nehodnotit ovoce jen podle sladké chuti.
Kolik pomeranče může diabetik sníst?
Množství pomeranče při cukrovce závisí na individuální toleranci.
Obvykle se doporučuje jedna menší porce denně, ideálně jako součást hlavního jídla. Větší množství může vést k postupnému zvýšení glykémie. Praktický závěr je sledovat vlastní reakci pomocí měření.
Je pomeranč vhodnější než jiné ovoce při cukrovce?
Pomeranč a jiné ovoce nelze hodnotit izolovaně.
Ve srovnání s banánem nebo hroznovým vínem má pomeranč nižší glykemickou zátěž. Stále ale platí, že rozhoduje porce a celkový jídelníček. Praktický závěr je střídat různé druhy ovoce.
Má vitamín C z pomeranče přínos pro diabetiky?
Vitamín C a cukrovka mají pozitivní souvislosti.
Vitamín C přispívá k ochraně buněk před oxidačním stresem, který je u diabetiků zvýšený. Sám o sobě ale nenahrazuje léčbu diabetu. Praktický závěr je vnímat pomeranč jako doplněk, ne jako terapii.
Je lepší jíst pomeranč ráno, nebo večer?
Načasování konzumace pomeranče hraje roli.
Pro většinu diabetiků je vhodnější zařadit pomeranč během dne spolu s jídlem než večer nebo nalačno. Praktický závěr je vyhnout se konzumaci pomeranče samostatně.
Může pomeranč zhoršit kompenzaci diabetu?
Pomeranč a zhoršení glykémie spolu mohou souviset při špatném zařazení.
Problémem bývá nadměrné množství, džusy nebo kombinace s dalšími rychlými sacharidy. Praktický závěr je, že pomeranč škodí spíše chybné používání než samotné ovoce.
Každý pacient by měl mít stanoveny své vlastní cílové hodnoty glykemie. Pro tělo je nebezpečná nízká i vysoká glykemie, stejně tak není dobré časté kolísání mezi nimi, protože zvyšuje riziko vývoje pozdních komplikací.
U starších pacientů a malých dětí se lze spokojit i s poněkud vyššími hladinami glykemie (cukru v krvi), aby se tak předešlo těžké hypoglykemii, která může být nerozpoznaná a může být i život ohrožující. Naopak u mladých diabetiků, zvláště pak 1. typu, je cílem co nejtěsnější kompenzace (tedy vyrovnané hladiny glykemie odpovídající zdravé populaci). Cíle se samozřejmě mohou s každou kontrolou u lékaře upravovat.
Normální hodnota cukru (glukózy) v krvi u zdravého člověka se pohybuje mezi 4–6 mmol/l.
Normální hodnota cukru (glukózy) v krvi u zdravého člověka se v zahraničních jednotkách uvádí mezi 72–108 mg/dl.
Mezi nejběžnější příčiny patří dlouhodobý stres, nepravidelný spánkový režim nebo špatná kvalita spánku. Organismus se nedokáže dostatečně regenerovat, což vede k únavě, poklesu energie a problémům se soustředěním.
nespavost
přerušovaný spánek
stres a psychické vyčerpání
2. Nedostatek vitamínů a minerálů
Únava je častým příznakem nedostatku železa, vitaminu B12, vitaminu D nebo kyseliny listové. Tělo bez těchto látek nedokáže správně tvořit červené krvinky ani produkovat energii.
anémie z nedostatku železa
nedostatek vitaminu B12
nízká hladina vitaminu D
nedostatek hořčíku
3. Onemocnění štítné žlázy
Při snížené funkci štítné žlázy (hypotyreóze) dochází ke zpomalení metabolismu, což se projevuje únavou, zimomřivostí, přibíráním na váze a zpomaleným myšlením.
hypotyreóza
autoimunitní onemocnění štítné žlázy
4. Infekce a záněty
Únava často doprovází virové infekce, bakteriální záněty nebo chronické infekce, které zatěžují imunitní systém.
chřipka, nachlazení
mononukleóza
záněty močových cest
5. Chronický únavový syndrom
Tento stav se vyznačuje vytrvalou únavou trvající déle než šest měsíců, která není vysvětlitelná jiným onemocněním. Doprovází ji bolesti svalů, poruchy spánku a problémy s pamětí.
6. Cukrovka a kolísání hladiny cukru
Pokud je hladina glukózy příliš nízká nebo vysoká, tělo nedokáže efektivně využívat energii. Únava je jedním z hlavních příznaků rozkolísané glykémie.
hypoglykémie – nízká hladina cukru
hyperglykémie – vysoká hladina cukru
7. Srdeční a plicní onemocnění
Srdce nebo plíce mohou být příliš oslabené na to, aby zásobovaly tělo kyslíkem. To vede k dušnosti, slabosti a celkovému vyčerpání.
srdeční selhání
arytmie
chronická obstrukční plicní nemoc
8. Psychické příčiny
Deprese, úzkost nebo syndrom vyhoření mohou způsobovat silnou únavu i celkovou slabost. Psychika a tělo spolu úzce souvisejí a duševní zátěž se projeví i fyzicky.
Cílem dietní léčby diabetika I. typu je především ovlivnění hladiny krevního cukru (glukózy), a to jak nalačno, tak po jídle, dosažení či udržení hodnot krevních tuků, zajištění potřebné dávky energie a oddálení vzniku diabetických komplikací. U diabetika I. typu je kladen velký důraz na pravidelnost ve stravování a dávkování inzulinu podle aktuálních glykémií. Energetická hodnota stavy by měla být přiměřená skutečné potřebě, aby se udržovala ideální tělesná hmotnost. Složení jídelníčku by mělo vycházet ze zásad stravy v rámci zdravé životosprávy, to znamená, že by v něm neměly kromě přiměřeného množství sacharidových potravin (pečiva, rýže, těstovin – lépe v celozrnné variantě – a brambor) chybět mléčné výrobky (nejlépe zakysané), maso s preferencí libových částí, drůbeže a ryb (včetně tučných pro obsah nezbytných nenasycených mastných kyselin), kvalitní tuky rostlinného původu (rostlinné oleje a produkty z nich vyrobené, například margaríny). Nezanedbatelnou roli má samozřejmě pitný režim, který je také potřeba do jídelníčku započítávat.
Normální hladina cukru (glykémie) je 3,6–5,6 mmol/l. Diagnóza diabetu mellitu je založena na průkazu zvýšené hladiny cukru (hyperglykémie) v krvi.
Diagnóza diabetu je jednoznačně stanovena při nálezu:
hladiny glukózy během dne ≥ 11,1 mmol/l;
hladiny glukózy nalačno ≥ 7,0 mmol/l (ve 2 odběrech).
Pokud je glykémie v rozmezí 5,6–6,9 mmol/l, je vhodné doplnit zátěžový test s cukrem, takzvané oGTT.
Cílem péče o diabetika je, aby se dožil stejné délky a kvality života jako pacient bez diabetu, a to bez závažnějších příznaků vlastní nemoci či komplikací léčby (hypoglykémie).
Hypoglykémie je stav, při kterém klesá hladina krevního cukru pod normu, obvykle pod 3,6 mmol/l. Poznat příznaky hypoglykémie a umět ji řešit musí ovládat každý diabetik! Je třeba, aby o možných komplikacích a způsobech jejich řešení vědělo také nejbližší okolí pacienta (rodinní příslušníci a podobně). Prožívání hypoglykémie je individuální. Projevy jsou způsobeny nedostatečným zásobením orgánů cukrem a reakcí těla na tento stav. K obvyklým příznakům hypoglykémie patří: únava, hlad, pocení, bolest hlavy, třes rukou, zrychlený pulz, poruchy chování (apatie, agresivita) a nálady (euforie, deprese), poruchy soustředění a uvažování.
Při lehčí či středně těžké hypoglykémii požijte menší množství, to znamená 10–40 gramů rychle působících cukrů (1–2 hrnky čaje se 2–4 kostkami cukru, či 1–4 dl ovocného džusu, nebo Coca-Coly). Po požití rychle působících cukrů by měl následovat příjem pomalu působících sacharidů (kousek housky, chleba a podobně).
Lidské tělo je velmi přesně seřízený mechanismus. Na každou odchylku od normálu reaguje a snaží se ji vyrovnat. Pokud se zdravý člověk nají, vlivem trávení se mu dostane do krve glukóza. Část jí spotřebují buňky jako energii, část potřebuje mozek, který bez glukózy nemůže vůbec fungovat, a přebytek se ukládá do jater jako zásoba. Aby tento proces fungoval, je nezbytně nutné, aby slinivka vyplavila hormon inzulin, který buňky pro glukózu otevírá.
Člověk s diabetem má tuto schopnost buď oslabenou, nebo se mu dokonce nevyplavuje inzulin již vůbec. Proto je ideální, když si může sám před jídlem změřit glykemii a podle její hodnoty si upravit dávky léků či potravin.
Hladinu glykemie po jídle u zdravého člověka i u diabetika je dobré mít vyrovnanou. Pokud se například málo najíte a přes den hodně sportujete, hrozí hypoglykemie (příliš nízká hladina cukru v krvi). Můžete se začít cítit velmi unavení, třesou se vám ruce, dostanete „vlčí hlad“ a potřebujete se okamžitě najíst. Necháte-li tento stav bez odezvy, můžete dokonce i upadnout do bezvědomí.
Pokud jste však zvyklí měřit se glukometrem, nemusí k této situaci vůbec dojít. Ihned nízkou hladinu zachytíte a můžete se například napít sladkého nápoje či sníst kousek pečiva.
Doporučené hodnoty cukru v krvi v těhotenství
do 5,1 mmol/l – 1. odběr nalačno
do 10,0 mmol/l – po 1 hodině od vypití roztoku
do 8,5 mmol/l – po 2 hodinách od vypití roztoku
Je-li glykemie zvýšena už při prvním odběru, test je přerušen a opakován následující den. Jestliže i po opakovaném testu nalačno je hodnota cukru v krvi zvýšena, je stanovena diagnóza gestační diabetes bez dalších odběrů. Jako pozitivní výsledek je bráno i mírné překročení hodnot.
Účinky grepu na glykémii se mohou výrazně lišit podle typu diabetu a celkového zdravotního stavu. To, co může být přínosné pro jednoho pacienta, může být pro jiného neutrální nebo dokonce nevhodné.
Grep u diabetu 2. typu
U diabetu 2. typu, kde dominuje inzulinová rezistence, může grep sehrát roli jako součást redukční a metabolicky šetrné stravy. Nízká energetická hodnota a sytící efekt mohou pomoci s kontrolou hmotnosti, což má na glykémii zásadní vliv.
podpora redukce hmotnosti
menší glykémické výkyvy po jídle
vhodný jako náhrada sladkého ovoce
Neznamená to ale, že by grep sám o sobě „léčil“ cukrovku. Jeho efekt je vždy závislý na celkovém jídelníčku a pohybovém režimu.
Grep u diabetu 1. typu
U diabetu 1. typu je situace odlišná. Hladina cukru v krvi je zde primárně řízena dávkováním inzulinu, a proto má grep význam hlavně z hlediska předvídatelnosti glykémie.
nízké riziko prudkého vzestupu cukru
snazší započítání sacharidů do inzulinové dávky
vhodný spíše jako doplněk než hlavní složka jídla
U těchto pacientů je klíčové sledovat individuální reakci a upravovat dávkování inzulinu podle reálných hodnot glykémie.
Naše životní energie proudí po přesně vymezených drahách – meridiánech. Jsou to jakési kanály, které probíhají uvnitř těla a tvoří logicky propojenou síť, v níž proudí energie od orgánu k orgánu. Hlavních meridiánů je v těle 12 a energie jimi projde za 24 hodin po 2 hodinách. Rozlišujeme 6 párů orgánů, vždy tvořených jedním jinovým (plným): srdce, slezina, plíce, ledviny, játra; a jedním jangovým (dutým): tenké střevo, žaludek, tlusté střevo, močový měchýř, žlučník. Ke každé dvouhodině se přiřazuje jeden orgán.
Mezi 23. až 1. hodinou začíná pracovat žlučník. Nastává orgánová dvouhodina žlučníku, která má značný vliv na psychiku, ovlivnění smyslu, což se projeví tím, že v této době jsou většinou nejintenzivnější sny, které souvisejí značně se smyslovou fází. Naše tělo se už připravuje k odpočinku a pokračuje v práci na obnově buněk. Organismus odpočívá, tělesné pochody se zpomalují a také se střídají různé fáze spánku. Jestliže jsme šli spát ve 22 hodin, začínají se nám zdát sny. Nejen tělo, ale i mozek bilancuje svou celodenní činnost a odvrhuje všechno nepotřebné. Den skončil. Objevuje se intenzivnější zpracování lipidů (přírodní látky živočišného i rostlinného původu). Žlučníkáři obvykle v tuto dobu nemohou usnout a také žlučníkové záchvaty bývají hlavně uprostřed noci. Po půlnoci již slinné žlázy neprodukují látku, která ničí bakterie a chrání zuby před vznikem zubního kazu. Také z toho důvodu je nutné si čistit ráno zuby. Kolem jedné hodiny většina lidí už asi 3 hodiny spí a prošla už všemi fázemi spánku. Dostavuje se lehký spánek, člověk se může snadno probudit. Právě v této době jsme zvláště citliví na bolest. Bolestivost je mimořádně intenzivní, například bolesti zubů mohou úplně narušit spánek. I chlad pociťujeme v noci více než přes den.
Mezi 1. až 3. hodinou se aktivují játra. Vrcholí činnost jater, tedy meridián jater. Je to doba detoxikační činnosti a redistribuce tekutin. V tomto čase je fyziologický děj asi takový, že většina orgánů má sníženou funkci, s výjimkou jater. Kolem třetí hodiny tělo ještě odpočívá a je fyzicky značně vyčerpáno. V tuto dobu má člověk velmi nízký krevní tlak, pomalý puls a pravidelný hlubší dech s dlouhými periodami. Pokud musí být někdo vzhůru, pak vyžaduje soustředěnost daleko větší úsilí. V tomto čase se lidé pracující v nočních směnách nejčastěji dopouštějí chyb. Musíte-li být vzhůru, snažte se nerozptylovat a soustřeďte se plně na práci, kterou je třeba dokončit. Krevní tlak ve 3 hodiny dosahuje nejnižšího bodu. Většina orgánů v lidském těle pracuje úsporně s výjimkou jater. Tělo je podrobeno jakémusi „velkému prádlu“.
Pokud chceme snížit cukr v krvi, úprava jídelníčku představuje jeden z prvních kroků, které bychom měli udělat. Zaměřme se na potraviny s nižším glykemickým indexem a (pokud možno) úplně odstraňme jídla, jež obsahují velké množství cukru (tedy sladkosti, moučníky, ovocné jogurty, dezerty a samozřejmě různé slazené nápoje). Dále se vyhýbejme tukům, což neznamená jen omezení spotřeby oleje, smažených jídel či špeku, ale musíme si hlídat i jejich obsah například v mléčných výrobcích. Významnou roli při redukci cukru v krvi hraje též vláknina, proto místo bílého pečiva jezme pečivo celozrnné. Každý den si pak dopřejme velkou porci zeleniny.
S jídelníčkem se samozřejmě pojí i naše tělesná váha. Jestliže chceme snížit cukr v krvi, je důležité se pravidelně a dostatečně hýbat. Obecně se uvádí, že dvě půlhodinové procházky denně snižují o polovinu riziko vzniku cukrovky. V dnešní době sice nemá každý čas na „klasickou‟ procházku (i když většinou jde spíše o chuť), ale pohybovat se lze i jinak. Velmi často totiž jezdíme zbytečně výtahem, autem nebo čekáme deset minut na zastávce na dopravní prostředek, místo abychom během pěti minut došli na další stanici. Každý pohyb se počítá, přestože je ideální pravidelnost. Máme-li problémy s obezitou, je dobré pohyb a úpravu jídelníčku přizpůsobit tomu, abychom shodili nadbytečná kila „přirozenou‟ rychlostí a bez jo-jo efektu.
Když chceme snížit cukr v krvi, musíme našemu tělu zajistit také pravidelný přísun beta-karotenu a vitamínů C a E. Nemusíme však polykat pilulky, dopřejme si více paprik, meruněk, citrusů, ořechů, mrkve či černého rybízu. Z minerálů dodejme tělu více chromu, který najdeme v mušlích, ústřicích, para ořeších, datlích, hruškách, celozrnné mouce nebo v rajčatech. Můžeme vyzkoušet i některé léčivé bylinky. Užitečný je například ostropestřec mariánský, jenž podporuje funkci jater. Dalším přírodním lékem může být i borůvkové listí, které obsahuje látku připomínající inzulín a pomáhá při metabolismu cukrů. Snížit hladinu cukru v krvi může pomoci i pískavice řecké seno. Její semínka se naloží přes noc do tekutiny, ráno se rozdrtí a tekutina se před vypitím ještě přecedí. Pozor, bylinky nejsou vhodné pro osoby, které mají cukrovku I. typu a užívají inzulín.
Hladinu cukru v krvi pomáhají úspěšně snižovat též zelené potraviny, jako je chlorela a mladý ječmen. Tyto potraviny jsou palivem pro tělo: vyživují a čistí organismus a obnovují přirozenou imunitu.
Hypoglykemie u dětí se dělí podle závažnosti na mírnou, středně těžkou a těžkou. Mírná a středně těžká jsou klasifikovány jako glykemie nižší než 3,9 mmol/l – stav pacienta je takový, že si ho uvědomuje a může proti němu zasáhnout perorálním podáváním glukózy. Taková hypoglykemie může být i asymptomatická. Těžká hypoglykemie je vždy symptomatická a projeví se nejzávažnějšími příznaky: poruchou vědomí, somnolencí až bezvědomím a eventuálně křečemi. Případný rozvoj edému mozku při závažné hypoglykemii se projeví opakovaným zvracením. Vyžaduje většinou hospitalizaci na specializovaném pracovišti, intravenózní terapii (podávání glukagonu anebo glukózy) a intenzivní péči (antiedematózní terapii, monitoraci vitálních funkcí). Cílem léčby hypoglykemie je vždy dosažení a udržení normoglykemie (hladina alespoň 5,6 mmol/l) a odeznění příznaků ohrožujících zdraví nebo život pacienta. Cílem léčby diabetických dětí je tedy snaha udržet co možná nejoptimálnější kompenzaci bez výskytu epizod těžkých hypoglykemií.
Hroznový cukr, nebo také glukóza či dextróza, je společně s fruktózou a galaktózou jedním ze tří monosacharidů (nejjednodušších cukrů), které se vstřebávají ze stravy přímo do krve, děje se tak již za dvě minuty po snědení potraviny. Maltodextrin (polyglukóza) je oligosacharid tvořený 3 až 17 jednotkami glukózy, na kterou se v těle rychle rozkládá. Hladina glukózy v krvi se označuje jako glykémie, nízká pak jako hypoglykémie, vysoká jako hyperglykémie.
Hroznový cukr představuje rychlý zdroj energie, tudíž po jeho snědení brzy následuje pocit hladu. Jedná se také o takzvané prázdné kalorie, protože hroznový cukr nedodává žádné další živiny, vitamíny a minerály. Navíc sladká chuť je návyková. Obsah energie má hroznový cukr stejný jako běžný cukr (sacharóza), ale je méně sladivý než sacharóza, na dosažení stejného pocitu sladkosti je ho tedy potřeba více. Zvláště u dětí je důležitá pestrá strava, kompletní potraviny (zelenina, ovoce, ořechy a semínka, obilniny, zdroje bílkovin), případně konzumace přirozených sladidel, jako je například med, slad, rýžový sirup, javorový sirup, datlový sirup či stévie.
Nadbytek jednoduchých cukrů, tedy i hroznového cukru, vede k rozvoji inzulínové rezistence a následně diabetu 2. typu (cukrovky), zvyšuje riziko vzniku zubního kazu, nadváhy a kardiovaskulárních onemocnění a také ohrožuje zdravou střevní mikroflóru, protože podporuje růst nežádoucích mikroorganismů, hlavně kvasinek. Přitom zdravá a správně mikrobiologicky osídlená střeva jsou základním kamenem dobře fungujícího imunitního systému. Dítěti do jednoho roku proto nedáváme sladkosti a do příkrmů nepoužíváme žádná sladidla (včetně hroznového cukru), samozřejmě včetně hroznového cukru a maltodextrinu, který se v těle poměrně rychle štěpí na glukózu. Navíc děti minimálně do půl roku netvoří pro štěpení maltodextrinu dostatek enzymů a jeho příjem pak může vést k nadměrnému zatížení trávicí soustavy, k nadýmání a ke kolice.
Glukóza je obsažena i v některých dětských instantních čajích, ty nelze považovat za nejvhodnější jak pro kojence, tak i pro starší děti. Hroznový cukr nebo maltodextrin jsou obsaženy rovněž v některých značkách kojeneckých kaší nebo kojeneckých sušenek. Tyto potraviny jsou tedy pro kojence nevhodné a nepříliš vhodné jsou i pro starší děti. Sladká chuť je vysoce návyková, kojenecké a batolecí období má na budoucí stravovací návyky a nastavení metabolismu nejzásadnější vliv, a proto se snažíme stravu příliš nesladit ani starším dětem, na mlsání se preferuje ovoce. Příjem sladidel dětem sice omezujeme, nicméně z nich neděláme věc zakázanou, o to lákavější by se stala, na druhou stranu by se sladkosti neměly používat ani jako odměna. Když už, tak kupte v lékárně bonbony v podobě hroznového cukru.
Tabulky ovoce podle glykemického indexu a dietní praxe
Tabulky ovoce rozdělené podle glykemického indexu mohou být užitečnou pomůckou při plánování dieta při cukrovce, ale samy o sobě nestačí. Nezohledňují individuální reakce ani velikost porce.
Největší přínos mají jako orientační nástroj, který pomáhá odhalit rizikové potraviny a strukturovat jídelníček, nikoli jako striktní seznam zakázaných potravin.
