Jídelníček pro diabetiky patří k nejdůležitějším nástrojům, jak udržet hladinu cukru v krvi v rozumných mezích a předejít komplikacím. Správně sestavená strava dokáže výrazně ovlivnit průběh cukrovky, a to bez ohledu na její typ.
V článku najdete jasně vysvětlené principy diabetického stravování, rozdíly mezi jídelníčkem pro diabetiky 1. a 2. typu i doporučení pro těhotenství. Součástí je také vzorový jídelníček na týden pro diabetiky a praktické rady, co mohu jíst při cukrovce v běžném životě.
Jídelníček pro diabetiky 1. typu
Diabetes mellitus 1. typu je založen na rovnoměrném příjmu sacharidů během celého dne. Diabetik 1. typu je obvykle léčen intenzifikovaným inzulinovým režimem: tři dávky krátkodobě působícího inzulinu a dlouhodobě působící inzulin jednou či dvakrát denně. Krátkodobě působící inzuliny působí až po dobu 6 hodin, a proto jsou ke vkládání malých jídel mezi tři velká jídla hned dva důvody:
- Zabránění hypoglykemii po odeznění efektu většího jídla za 3–6 hodin po jídle.
- Rozložení povoleného množství sacharidů do více jídel.
Při použití inzulinové pumpy či krátkodobých analog inzulinu je význam prvního důvodu omezen a u dobře spolupracujícího diabetika lze malá jídla i vynechat.
Základní principy diety pro diabetiky 1. typu:
- Pravidelnost v jídle – jídelníček je rozdělen do několika jídel denně. Pravidelnost v jídle by neměla být realizována za každou cenu, to znamená, že nemocný by se neměl do jídla nutit. Po určité nepravidelnosti by mělo následovat jídlo obvyklé velikosti.
- Rovnoměrné rozdělení energie a sacharidů během celého dne, aby nedocházelo k hladovění a velkým výkyvům glykemií.
- Povolenou dávku sacharidů, například 200 g, je nejlépe rozdělit do 6 jídel. Pacient přitom může využít svou znalost sacharidových ekvivalentů, tedy kolik jídla obsahuje 10 g sacharidů, nebo principu takzvaných chlebových jednotek, které jsou používány například v Německu.
- Diabetes je výrazně aterogenní onemocnění, a proto musí být dieta antisklerotická – omezení živočišného tuku a nevhodné aterogenní úpravy potravin.
- Diabetici používají náhradní sladidla. Vhodnější jsou sladidla bez energetické hodnoty, ta, která mají energetickou hodnotu, se musejí započítat do celkové doporučené hodnoty energie.
Univerzální dieta pro diabetes obou typů prakticky neexistuje a rozdíly v dietách pro diabetes typu 1 a 2 jsou následující:
- Diabetik 1. typu je při léčbě krátkodobě působícím inzulinem nucen k velmi pravidelnému příjmu šesti jídel denně farmakodynamickým efektem inzulinových preparátů. Z tohoto hlediska je výhodné využití krátkodobých inzulinových analog. Fyziologicky se do dvou hodin po jídle hyperinzulinemie normalizuje. U diabetika je nutno v důsledku přetrvávajícího účinku aplikovaného inzulinu vložit po 2 až 3 hodinách další jídlo, aby nedocházelo k hypoglykemii. I kvůli tomu je výhodné využití krátkodobých inzulinových analog. Diabetik 1. typu má navíc zvýšenou tendenci ke ketóze, čemuž brání právě trvalý přísun malých dávek sacharidů.
- Hyperinzulinemický diabetik 2. typu má malou tendenci ke ketóze a delší pauza mezi jídly mu nevadí.
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Jídelníček pro diabetiky: co jíst a čemu se vyhnout
Jídelníček pro diabetiky na večer
Osoby s cukrovkou si musí hlídat přísun sacharidů a kalorickou hodnotu stravy. Rozhodně to ale neznamená nějak se drasticky omezovat v jídle. Strava musí být vyvážená a pravidelná a ne nárazová.
Typ I
Člověk s cukrovkou 1. typu si neumí inzulín vyrábět sám, nebo ho dokáže vyrobit jenom v malém množství. Dodává si proto do těla inzulín injekcemi. Myslí tudíž na rovnováhu mezi jídlem a inzulínem namísto svých beta-buněk sám.
Diabetická strava je racionální a regulovaná, sestavená dle předem stanoveného jídelního plánu. Člověk s diabetem může jíst stejnou stravu jako všichni ostatní lidé, jeho omezení jsou dána pouze regulací, a to zejména časovou.
Svůj základ mají jídelní plány stejný. Důležité je jíst pravidelně, doporučuje se šestkrát denně, v určeném množství. Rovněž se zohledňují stravovací návyky získané před onemocněním; účelem jídelního plánu totiž není změna dosavadních zvyklostí. Z toho vyplývá, že při sestavování stravovacího plánu dbáme na vyváženost, abychom snížili případné riziko hypoglykémie či hyperglykémie.
Jedinými živinami ovlivňujícími hladinu glykémie jsou sacharidy. K vypočítání obsahu sacharidů v potravě, které se u diabetiků sledují, slouží výměnné jednotky. Jedna výměnná jednotka obsahuje vždy stejné množství sacharidů: 10 g nebo 12 g. Nezáleží na tom, jde-li o chléb, těstoviny, čokoládu či mléko.
Jídelní plán je u každého pacienta rozdílný. Zohledňuje se v něm věk pacienta, hmotnost, fyzická aktivita, povolání, jiné komplikace a podobně. Je zřejmé, že energetický příjem šestnáctiletého chlapce ve vývoji bude větší než příjem sacharidů třicetiletého muže. Také jídelníček vrcholového sportovce bude obsahovat více sacharidů než jídelníček úředníka.
Výměnná jednotka (v. j.) je umělý pojem, který byl zaveden, aby usnadnil lidem s diabetem přemýšlet o jídle. Používá se převážně u diabetiků 1. typu.
Jedna výměnná jednotka obsahuje 12 g sacharidů.
Množství výměnných jednotek stoupá s věkem, u dívek asi do 13 let, u chlapců asi do 16 let. Pak se ustálí nebo spíše mírně klesne. (U dětí se počet výměnných jednotek/den vypočítá jako 10 + věk dítěte; tedy pro 8leté dítě 10 + 8 = 18 v. j./den.)
Počet výměnných jednotek/den u dospělé ženy: 10–16.
Počet výměnných jednotek/den u dospělého muže: 20–26.
Ve stravě pacienta je dále nutné hlídat množství lipidů. Strava by měla být natolik vyvážená, aby nedocházelo k nárůstu tělesné hmotnosti. Vzhledem k inzulínovým dávkám je totiž složité zahájit později jakoukoliv redukční dietu.
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Večeře pro diabetika
