Význam stanovení glykovaného hemoglobinu, tedy hodnoty dlouhého/dlouhodobého cukru u diabetiků (hodnoty dlouhodobého cukru u diabetiků, hodnoty dlouhého cukru, dlouhodobý cukr u diabetiků), je nenahraditelný u většiny pacientů s cukrovkou, a to zejména v posouzení dlouhodobé kompenzace choroby. Ale také HbA1c je jedním z parametrů k určení diagnózy cukrovky, pokud je optimální hodnota cukru v krvi u zdravého člověka.
Hodnota glykovaného hemoglobinu u zdravého člověka se pohybuje v rozmezí 2,8–4 %, u pacientů s diabetem znamená 4,5–5 % skvělý výsledek. Prokázalo se, že už snížení hladiny dlouhého cukru o pouhé jedno procento snižuje pravděpodobnost komplikací o 30 %, a to je opravdu nezanedbatelné číslo.
Hodnoty kompenzace u dospělých diabetiků. Pozor, nevztahuje se na těhotné diabetičky:
výborná: do 43 mmol/mol (do 4,3 % dle IFCC)
uspokojivá: 43–53 mmol/mol (4,3–5,3 %)
neuspokojivá: nad 53 mmol/mol (nad 5,3 %)
Pro diagnózu diabetu svědčí hodnota nad 47 mmol/mol (4,7 %).
V naší poradně s názvem STUPNICE MĚŘENÍ CUKRU V KRVI TABULKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří Žurek.
Glukometrem naměřím hodnoty 158,146 atd.Jsem zvyklý na 7,1..8,6.Jaký je převod? Žurek
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hodnoty v desítkách 158, 146 a podobně, jsou hodnoty glukózy v miligramech na decilitr krve. Hodnoty, na které jste zvyklý 7,1 a 8,6 jsou v milimolech glukózy na litr krve. Převod je jednoduchý. Stačí, když hodnotu z glukometru vydělíte 18. Takže potom hodnota 158 bude znamenat 8,78 a hodnota 146 zase 8,11.
Ve svém příspěvku HLADINA CUKRU V KRVI - TABULKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslava Kovářová.
Hodnoty laboratorního vyšetření krve jsou:
Diabetologický soubor-P-Glukóza = 7,97 mmol/l. Poraďte, jak se stravovat, aby se tyto hodnoty snížily. Nesouvisí tato hodnota s onemocněním slinivky břišní ???
Děkuji za odpověď. M.Kovářová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vera.
Snížení hladiny cukru moll je jednoduchý,jsem diabetik 10let, taky mě hladina lítaly i výše,dnes vím. že nesmíte tučné maso vc.kuze i v . kuřecího, příloha jeden plátek knedlíků/jeden brambor/ t čtvrt sáčku rýže
těstoviny vařené půl naběračky, žádné buchty a.p. jen ovesné sušenky, oves
do jogurtu, BeBe sušenky jim obálky dva ks odp.svacina,rýžový chlebíček jeden a.p. uzeninu nemastnou raději kvalitní šunku neomezené množství příloha jeden ks žitný chléb nebo rohlík, ovoce pozor na jablka mají moc cukru tak jen půlku to stejně banán,nejlíp když si najdete kalorickou tabulku jídel pro diabetiky i já jsem začínala jíst podle těchto tabulek,hodně úspěchů, Věra
Hyperglykemie je definována jako zvýšení krevního cukru nad normu. Za normoglykemii (normální hladinu cukru) u zdravých osob na lačno se považují hodnotycukru v rozmezí 3,5−5,5 mmol na litr krve. U diabetiků je za optimální glykemii (ke které směřuje terapeutická intervence) považováno rozmezí 4−6 mmol/l, rozmezí 6−7 mmol/l je hodnoceno jako uspokojivé a hodnoty nad 7 mmol/l již představují neuspokojivou hladinu cukru v krvi.
Glykemie neboli správná hladina cukru v krvi se u zdravého člověka pohybuje v rozmezí 3,9–5,9 mmol/l na lačno. Hodnota cukru v krvi u zdravého člověka se snadno zjistí z kapky krve. Opakovaně se zvyšující hodnoty jsou prvními příznaky vzniku cukrovky. Proto je měření glykemie nejčastěji prováděným vyšetřením u diabetiků.
Ideální je, když klient přijde na lačno, jedině tak lze získat co nejpřesnější údaje. Vycházet lze ale i z postprandiálního měření neboli hodnoty změřené po jídle.
U zdravých osob nepřekračuje postprandiální glykemie hodnotu 7,8 mmol/l, u pacientů s cukrovkou je obvykle zvýšena.
Někdy je potřeba zhodnotit i vzestup krevního cukru během dne po určitém jídle a doplnit měření o takzvanou postprandiální glykémii (glykémii po jídle), která se obvykle stanovuje 1–2 hodiny po požitém jídle. Postprandiální glykémie je tedy hladina cukru v krvi po jídle. Normální hodnota postprandiální glykémie je do 7,8 mmol/l.
Postprandiální glykémie by měla být měřena vždy, když je nalezen rozpor mezi hodnotami glykémie nalačno a hodnotami glykohemoglobinu, z téhož důvodu je vhodné zjistit, jaké jsou hodnoty posptrandiální glykémie vždy, když dojde ke zhoršení kompenzace (zvýšení hodnoty glykohemoglobinu). Je nutné zjistit hodnoty postprandiální glykémie také tehdy, když se objevují, případně rychle progredují, mikrovaskulární komplikace. S výhodou je možné využít měření glykémie před hlavními a jídly a po hlavních jídlech v domácím prostředí pomocí glukometru.
V naší poradně s názvem HLADINA CUKRU V KRVI - TABULKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Leoš.
mam cukrovku druhéhom typu ráno před snidani měl jsem 8/4 mool po obědě už 18/2 mool jaka je nejvyžší hodnota cukru v krvi?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Není stanovena žádná maximální hranice krevního cukru. Mohu vám doporučit, abyste si zapisoval naměřené hodnoty a k nim doplnil i seznam jídel a potravin, které jste v měřeném dni zkonzumoval. Tento soupis pak ukažte svému diabetologovi, který podle toho může lépe přizpůsobit další léčbu.
V naší poradně s názvem HLADINA CUKRU V KRVI - TABULKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gabriela.
Dobrý den
Dotaz je od mojí dcery.Má zjištěnou cukrovku typ 1 byt ji nemá od malička.Bere inzulin na doporučení lékařky a pořad ji hodnoty lítají.
Ráno má třeba jen 2,5 někdy po jídle nad 7 a někdy ji to vyletí až k 16 i třeba po ránu.Už nevíme co dál.
Bere i chlorellu i mladý ječmen.Prosím o radu.Dceři je 28 let a chtěla by se léčit a mít rodinu.Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Takové výkyvy by mohly souviset se špatnou orientací v diabetické dietě. V tom by vám pomohla výživová poradkyně. Vaše dcera by absolvovala několik tréninků, na kterých by se naučila, jak správně rozvrhnout jednotlivá jídla a také by se dozvěděla, co může jíst před spaním. Určitě to bude dobrý krok, když se rozhodnete pro toto řešení. Výživového poradce zvolte komerčního, to vám zaručí, že se na vás bude soustředit a někam to dotáhne. Seznam výživových poradců z vašeho okolí naleznete tady: https://www.google.cz/searc…
Referenční hodnoty kyseliny močové v krvi by měly být v rozmezí 140–340 mikromolů na 1 litr u žen, u mužů může být hodnota kyseliny močové do 420 mikromolů na 1 litr.
U zdravých lidí se hladina krevního cukru (glykémie) může pohybovat v průběhu 24 hodin v rozmezí hodnot 3,5 až 6,6 mmol v 1 litru krve. Fyziologické rozmezí je 4,0 až 5,5 mmol v 1 litru krve. Mírné zvýšení (k hodnotě 6,0) nemusí znamenat onemocnění touto chorobou, může být důsledkem vrozených projevů organismu. Pokud zná ošetřující lékař hodnoty glykémie i z dřívější doby a může srovnávat, je schopen říci, zda se jedná o možnou poruchu, nebo jde o normální stav. Ve většině případů však hodnoty z mládí nezná, a proto v takovém případě může nalezené hodnoty klasifikovat jako diabetes nebo minimálně jako prediabetes. V každém případě je žádoucí průběžné lékařské sledování.
V naší poradně s názvem CHOLESTEROL - HODNOTY V TABULCE PODLE VĚKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan.
Cholesterol,hodnoty dle věku.Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
V dospělosti nemá věk na hodnoty cholesterolu žádný vliv. Hodnoty cholesterolu by se měly držet na stejných hodnotách od 15 let věku až do konce života. Doporučené hodnoty obsahu cholesterolu v krvi jsou: 3,9 - 5,2 mmol/l. Zvýšené hodnoty cholesterolu jsou 5,2 - 6,2 mmol/l a velmi vysoké hodnoty cholesterol jsou nad 6,2 mmol/l.
O cukrovku se jedná v případě, že hladina glukózy v krvi přesáhne hodnotu 10 mmol/l. Zvýšená hladina cukru v krvi může mít dvě příčiny, podle nich rozdělujeme diabetes mellitus na dva typy, a to diabetes 1. a 2. typu.
V naší poradně s názvem AKSAMITNÍK SÁZET AFRIKÁNY DO TRUHLÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sandra.
jak daleko od sebe sadit afrikány v truhlíku 40 cm dlouhého, stačí 5 cm, nebo méně?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
5 afrikánů do truhlíku 40 cm je skvělá volba. Africány budou pěkně bohaté a vytvoří krásnou zelenou peřinu posetou žlutými a oranžovým květy. Ale jen když budete starostlivě zalévat. Rostliny při hustém osazení truhlíku jsou náchylné na vyschnutí. Pro představu vám posílám obrázek, jak by to mohlo vypadat. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Glykemie neboli hladina krevního cukru, odborně také glukosemie, to všechno jsou termíny používané k vyjádření koncentrace glukózy v krvi. Referenční hodnoty glykemie na lačno se pohybují mezi 3,3–6,6 mmol/l v kapilární krvi, 3,9–5,5 mmol/l v žilní krvi a 4,2–6,4 mmol/l v krevní plazmě. U diabetiků by hodnota glykemie neměla optimálně přesáhnout 6,0 mmol/l na lačno a 7,5 mmol/l po jídle. Pokles glykemie pod dolní hranici normy (< 3,3 mmol/l) se nazývá hypoglykemie. Zvýšená hladina glykemie (> 5,5 mmol/l – na lačno pro nediabetika) se označuje jako hyperglykemie.
Hodnota glykemie se může měřit laboratorně, což je velmi přesné měření. Častější způsob měření je pomocí glukometru, což je jednoduchý přístroj určený k domácímu a rychlému měření glykemie.
Zajímá vás, co máte dělat, pokud jste si naměřili hladinu cukru v krvi 9? Nejprve je důležité si říct, kdy jste si tuto hodnotu naměřili. Před jídlem, nebo po jídle? Určitě je ale vhodné co nejdříve navštívit lékaře. Jedná se pravděpodobně o cukrovku a je potřeba ji léčit. Poté můžete zkusit nějakou dietu, omezit cukry, bílé pečivo. Ke sražení cukru napomáhá bazalka a ženšen, citron, borůvky, kysané zelí, skořice či mátový čaj.
Jako postprandiální glykemie se označuje glykemie změřená v době 90–120 minut po jídle. Toto rozpětí souvisí s odlišnou dobou vstřebávání u různých osob. U zdravého jedince dosahuje glykemie po jídle maximální hodnoty v době okolo jedné hodiny po jídle, u pacienta s diabetem 2. typu je to naopak v době blížící se 120. minutě po jídle. Dynamika zvyšování průměrné hodnoty glykemie na lačno a postprandiální u osob přecházejících z normální glukózové tolerance k diabetu 2. typu je odlišná. Do jisté míry je to akcentovaný obraz fyziologických změn obou hodnot v souvislosti s věkem. Pro vyšší věk je typicky relativně vyšší hodnota postprandiální glykemie než glykemie na lačno.
U zdravých osob nepřekračuje postprandiální glykemie hodnotu 7,8 mmol/l. Z hlediska diagnostického znamená hodnota glykemie 7,8–11,0 mmol/l po jídle porušenou glukózovou toleranci, hodnota vyšší než 11,1 mmol je již diabetes mellitus. Aktuální hodnota postprandiální glykemie u pacienta s diabetem však závisí na léčbě a ostatních okolnostech. U zdravých osob je zachována plnohodnotná regulace krevního cukru, která brání patologickému vzestupu glykemie po jídle. U pacientů s postupně se rozvíjející poruchou glukózové tolerance se glykemie po zátěži sacharidy (postprandiální glykemie) v průběhu času zvyšuje absolutně více než glykemie na lačno. Důvodem je zejména inzulinová rezistence jaterních buněk a ztráta první fáze uvolňování inzulinu. Jsou-li jaterní buňky rezistentní vůči inzulinu (necitlivé na inzulin), pak je posprandiální glykemie významně vysoká.
Postprandiální glykemie je nezávislým rizikovým faktorem pro kardiovaskulární onemocnění i pro smrt z kardiovaskulárních příčin. Příčina vysoké rizikovosti postprandiální glykemie není doposud jednoznačně stanovena. Používají se dva základní modely. První, podle kterého rizikovost, respektive toxicita glykemie neroste s koncentrací lineárně, ale exponenciálně. To znamená, že způsobuje-li zvýšení glykemie z hodnoty 7,0 mmol/l na 8,0 mmol/l nárůst rizika o x %, pak zvýšení glykemie z hodnoty 10,0 mmol/l na 11,0 mmol/l zvýší riziko o násobek x %. Druhé vysvětlení přináší představu glykemie jako znamení selhávajících regulačních funkcí organismu kompenzujících rezistenci vůči inzulinu. Podle této představy není tedy primárním a jediným nositelem rizika pouze postprandiální glykemie, ale tato je především příznakem rizikového metabolismu.
Postprandiální glykemie by měla být měřena vždy, když je nalezen rozpor mezi hodnotami glykemie na lačno a hodnotami glykohemoglobinu. Pokud je hodnota na lačno v normě a hodnota HbA1C (dlouhého cukru) rovněž v normě, jedná se o dobrou kompenzaci diabetu. Vždy, když dojde ke zhoršení kompenzace diabetu, je vhodné zjistit, jaké jsou hodnoty posptrandiální glykemie. Dále je nutné zjistit hodnoty postprandiální glykemie také v případě, kdy se objevují rychle progredující mikrovaskulární komplikace. Je možné využít měření glykemie před a po hlavních jídlech v domácím prostředí pomocí glukometru.
Obvykle se doporučuje cca 1x za 14 dnů kontrolu glykemie 90–120 min po jídle. Vhodné je pochopitelně kontrolovat jídelníček, protože nejčastějším důvodem pro vzestup PPG je právě nevhodně zvolená strava. Cukrovka, ač se bagatelizuje, není jednoduché onemocnění.
V průběhu posledních více než deseti let se opakovaně diskutovala možnost v oblasti diagnostiky diabetu využít vedle glykemie rovněž stanovení glykovaného hemoglobinu (HbA1c), neboť jeho hodnoty jsou závislé na dlouhodobé průměrné glykemii, která je u neléčeného, a tedy i nepoznaného diabetu vyšší než u zdravé populace.
Vyšetření dlouhého cukru ukazuje, jaká byla v organismu průměrná glykemie v posledních třech měsících, které předcházely vyšetření. Právě údaje za delší časové období jsou pro lékaře nesmírně důležité. Jsou totiž jakousi kontrolou léčby a toho, jestli je léčba úspěšná a správná. Jsou také informací, která říká, jaké rizikové komplikace pacientům hrozí. A konečně představují popud ke změně léčby v případě, že je zjištěný údaj příliš vysoký. Má stejný význam pro pacienty s diabetem 1. i 2. typu. Riziko vzniku chronických komplikací cukrovky roste přímo úměrně s rostoucími hodnotami koncentrace cukru v krvi. Dlouhodobý (dlouhý) cukr se samozřejmě zvyšuje i při dlouhodobě zvýšené glykemii a je ukazatelem dlouhodobé kompenzace diabetu.
Glykovaný hemoglobin je látka, která vzniká v organismu navázáním glukózy (krevního cukru) na hemoglobin (červené krevní barvivo). Hodnota HbA1c poskytuje nepřímou informaci o průměrné hladině cukru v krvi (glykemie) v časovém období 4–6 týdnů. Proto se také někdy glykovanému hemoglobinu říká „dlouhý“ nebo „dlouhodobý“ cukr. Časové období 4–6 týdnů vychází z přežívání červených krvinek v krevním oběhu, které se průměrně pohybuje v rozmezí 4–6 týdnů.
Hodnota krevního cukru – glykemie – je oproti tomu aktuální hodnota. Je velmi proměnlivá a závislá na mnoha faktorech: na tom, zda jste po jídle nebo nalačno, na fyzické aktivitě, stresu, emocích, ať už příjemných nebo naopak nepříjemných. V závislosti na tom se může měnit jak směrem nahoru – (zvýšená hladina glykemie – hyperglykemie), tak i směrem dolů (hypoglykemie). Naproti tomu glykovaný hemoglobin je považován za dlouhodobý průměr glykemie a není těmito faktory ovlivňován. Poskytuje tedy informaci, zda jste dobře léčeni.
I když glykovaný hemoglobin ukáže průměrnou kompenzaci cukrovky za posledních několik měsíců, nevypovídá nic o tom, zda byly glykemie vyrovnané či ne. Glykemie skákající z extrémně vysokých a nízkých hodnot mohou vyústit ve stejnou hodnotu HbA1c jako vyrovnané glykemie pohybující se pouze v malých výchylkách od dlouhodobého průměru. Hodnotu „dlouhého cukru“ je proto dobré hodnotit v kontextu se záznamy glykemií z glukometru, které ukážou, jaké hodnoty se ve skutečnosti za změřeným průměrem skrývají.
Dnes je hodnota glykovaného hemoglobinu nejvýznamnějším odrazem sledování průběhu diabetu všech typů a vyšetřování jeho koncentrace v krvi je zcela běžně. Tento parametr může být vyšetřen jak ze žilní, tak kapilární krve, což je velmi výhodné, protože stačí pouze odběr kapky krve z prstu, aby se zjistila tato hodnota.
Od 1. ledna 2012 se v České republice používají nové jednotky mmol/mol. Do 31. 12. 2011 se používaly %. Přepočet je jednoduchý: mmol/mol je desetinásobek původních hodnot.
Hodnota cukru u zdravého člověka kolísá mezi hodnotami 3,5–6,5 mmol/l. Měření se provádí dvojím způsobem: v rámci běžné kontroly u diabetologa, nebo se pacient měří sám takzvaným selfmonitoringem. Opakovaná měření glykémie zaručují jediný způsob, jak získat obraz o hladinách glykémie v průběhu dne. Potvrzují správnost nastavené léčby nebo naopak varují, že organismus je v nebezpečí. Proto je nutné si glykémii měřit pravidelně.
Hodnoty glykemie nalačno jsou velmi důležité.
Provádět pouze jednorázové měření glykémie nestačí. Hladiny krevního cukru se totiž během dne mění v závislosti na jídle, fyzické aktivitě nebo aplikaci inzulinu. Jedno měření neposkytne informaci o tom, zda je denní režim nastaven správně, zda byla podána potřebná dávka inzulinu ve správný čas nebo zda pacient neměl příliš vydatnou večeři.
Doporučovaná měření:
první měření po probuzení – hodnoty glykémie nalačno (nebo před ranní injekcí inzulinu);
druhé měření před obědem (nebo před polední injekcí inzulinu);
třetí měření před večeří (nebo před večerní aplikací inzulinu);
čtvrté měření před spaním, alespoň dvě hodiny po večeři.
Hodnoty dlouhého cukru by při dobrém životním stylu měly být maximálně 47mmol/mol. Jakákoli vyšší hodnota než 53 mmol/mol ukazuje na špatné stravovací návyky a pokud je číslo vyšší, tj. 80 mmol/mol a více, jde o velmi špatné výsledky.
Zeptejte se svého lékaře na výsledky laboratorních testů, abyste měla jasno v ukazatelých, které přinášejí.
Hodnoty laboratorního vyšetření krve jsou:
Diabetologický soubor-P-Glukóza = 7,97 mmol/l. Poraďte, jak se stravovat, aby se tyto hodnoty snížily. Nesouvisí tato hodnota s onemocněním slinivky břišní ???
Děkuji za odpověď. M.Kovářová
Hodnoty v desítkách 158, 146 a podobně, jsou hodnoty glukózy v miligramech na decilitr krve. Hodnoty, na které jste zvyklý 7,1 a 8,6 jsou v milimolech glukózy na litr krve. Převod je jednoduchý. Stačí, když hodnotu z glukometru vydělíte 18. Takže potom hodnota 158 bude znamenat 8,78 a hodnota 146 zase 8,11.
Není stanovena žádná maximální hranice krevního cukru. Mohu vám doporučit, abyste si zapisoval naměřené hodnoty a k nim doplnil i seznam jídel a potravin, které jste v měřeném dni zkonzumoval. Tento soupis pak ukažte svému diabetologovi, který podle toho může lépe přizpůsobit další léčbu.
Dobrý den
Dotaz je od mojí dcery.Má zjištěnou cukrovku typ 1 byt ji nemá od malička.Bere inzulin na doporučení lékařky a pořad ji hodnoty lítají.
Ráno má třeba jen 2,5 někdy po jídle nad 7 a někdy ji to vyletí až k 16 i třeba po ránu.Už nevíme co dál.
Bere i chlorellu i mladý ječmen.Prosím o radu.Dceři je 28 let a chtěla by se léčit a mít rodinu.Děkuji
V dospělosti nemá věk na hodnoty cholesterolu žádný vliv. Hodnoty cholesterolu by se měly držet na stejných hodnotách od 15 let věku až do konce života. Doporučené hodnoty obsahu cholesterolu v krvi jsou: 3,9 - 5,2 mmol/l. Zvýšené hodnoty cholesterolu jsou 5,2 - 6,2 mmol/l a velmi vysoké hodnoty cholesterol jsou nad 6,2 mmol/l.
