Ve svém příspěvku PROSIM PORADT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Silva.
Na vyšetření krve mi byla zjištěna hodnota GGT 1,1 - zvýšená, hodnota ALT je v normě, Hodnota AST také v normě . Bylo mi řečeno, že je to dobré, je to pravda? Děkuji za odpověď.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Banány nejsou u cukrovky striktně zakázány, ale řadí se do kategorie „méně vhodné ovoce“. Zelené banány určitě nikdo jíst nebude, ale diabetik by se měl vyhnout banánům přezrálým, které obsahují jednoduché sacharidy. A měl by sacharidy a energii z banánu vždy započítat do své diety. Jeden středně velký zralý banán obsahuje přibližně 25 g sacharidů. V rámci pestrosti stravy se doporučují 1–2 banány týdně, ideálně rozdělené na dvě poloviny, například jako součást svačiny a dezert po hlavním jídle. A pokud je doplníte přírodním jogurtem, který trávení banánu trochu zpomalí, bude to ještě lepší.
V naší poradně s názvem ŽALUDEČNÍ VŘEDY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Barbora.
Dobrý den, otci nalezli ve dvanáctníku, 7 (nejspíše) vředů-je diabetik a hypertonik, ještě nedávno měl 120kg. Začal z ničeho nic hubnout, plus bere celkem 14 léků denně. Při bolestech PDK, mu bylo praktikem naordinován diklofenac-Duo, mesocain, dolmina, zaldiar a B12 inj. Z toho nejspíš vznikly vředy, chtěla bych se zeptat, co znamená výrok v lékařské zprávě, a v případě Helicobakter pylori, jaká jsou rizika? Popřípadě je možné, že to může být i rakovina ?? . Po každém jídle je mu zle a stěžuje si , na bolest pod pravou lopatkou..
Moc děkuji.
Přeji pěkný den. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Je dobře, že otec byl na gastroskopii. Podle zprávy, kterou jste přiložila, mu zjistili, že má vředy na dvanáctníku a nedostatečnou funkci svěračů. To způsobuje pálení žáhy a bolesti. Nyní se čeká na výsledky vyšetření odebraných vzorků. Ze zprávy nevyplívá, že by vředy byly identifikovány jako rakovina. To potvrdí až výsledek z histologie. Stejně tak infekci bakterií helikobakter pylori. Proto nepředbíhejte události a soustřeďte se na tlumení bolesti a zastavení destrukce jícnu žaludečním obsahem. K tomu otec dostal léky, které je třeba užívat v předepsaném dávkování. Žaludeční vředy reagují na stravu, proto otci pomozte sestavit jídelníček, který ho nebude dráždit a dobře ho zasytí. Pomoci vám může i několik našich příspěvků, ve kterých se věnujeme stravě při žaludečních vředech. Jejich seznam je zde: https://www.ceskenemoci.cz/…
Někdy je potřeba zhodnotit i vzestup krevního cukru během dne po určitém jídle a doplnit měření o takzvanou postprandiální glykémii (glykémii po jídle), která se obvykle stanovuje 1–2 hodiny po požitém jídle. Postprandiální glykémie je tedy hladina cukru v krvi po jídle. Normální hodnota postprandiální glykémie je do 7,8 mmol/l.
Postprandiální glykémie by měla být měřena vždy, když je nalezen rozpor mezi hodnotami glykémie nalačno a hodnotami glykohemoglobinu, z téhož důvodu je vhodné zjistit, jaké jsou hodnoty posptrandiální glykémie vždy, když dojde ke zhoršení kompenzace (zvýšení hodnoty glykohemoglobinu). Je nutné zjistit hodnoty postprandiální glykémie také tehdy, když se objevují, případně rychle progredují, mikrovaskulární komplikace. S výhodou je možné využít měření glykémie před hlavními a jídly a po hlavních jídlech v domácím prostředí pomocí glukometru.
V naší poradně s názvem SPRÁVNÉ HODNOTY ŘEDĚNÍ KRVE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.
Dobrý den,
zajímalo by mne, jaká správná hodnota naředěné krve.
Děkuji za odpověď a zdravím. J. Sedloň
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hodnota naředěné krve se vyjadřuje jako laboratorní hodnota informující o schopnosti krve srážet se, založená na takzvaném protrombinovém času - INR (z anglického International Normalised Ratio). Čím vyšší je hodnota INR, tím déle se krev sráží.
U zdravého jedince neléčeného antivitamínem K je normální hodnota INR 0,8 až 1,2. Optimální hodnota u pacienta léčeného léky na ředění krve je 2–3 při středním riziku trombotické příhody, respektive 2,5–3,5 při riziku vysokém.
Postprandiální glykemii lze jednoduše přeložit jako hladinu krevního cukru po jídle (kromě ní se rozlišuje ještě glykemie nalačno). Ukazuje se, že hodnota postprandiální glykemie má na osud pacienta s diabetem možná větší vliv než glykemie nalačno. Navíc díky tomu, že jíme minimálně třikrát denně, trávíme v postprandiálním stavu hodně času.
Zvýšená postprandiální glykemie zvyšuje u pacientů riziko vzniku srdečního infarktu a celkově zhoršuje jejich životní prognózu. Cílem je hladiny glykemie co nejdříve srovnat na zdravé hodnoty a tam je udržet. Postprandiální glykemie je důležitá i v momentě diagnostikování diabetu. Existuje asi 20 procent osob, které mají glykemii nalačno normální, ale glykemii po jídle zvýšenou. Pokud tito pacienti lékařům uniknou, mohou žít řadu let bez příznaků diabetu, ale nakonec skončí se závažnými komplikacemi.
V naší poradně s názvem JÍDELNÍČEK PRO DIABETIKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jozef.
Dobrý den, byl jsem 16 let diabetik 2.stupně. Dnes jsem byl na kontrole a stal se ze mně diabetik 1.stupně. Zítra jsi začínám píchat inzulín. Měl bych něco mněnit na jídelníčku? Mám 172cm a 78 - 80 kg, cvičím,jezdím na kole,nekouřím,nepiju, jím 5x denne. Děkuji mockrát za odpověď. S přáním hezkého dne a pozdravem Jozef Hofierka.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dietní opatření přijdou na řadu až podle reakce na píchaný inzulín. Jako dlouholetý diabetik určitě máte svůj glukometr, který právě v tomto přelomovém období bude vaším nejlepším pomocníkem, jak zjistit tyto reakce. Zapisujte si naměřené hodnoty včetně snědeného jídla. S diabetologem pak proberte výsledky a případně upravte skladbu svého jídelníčku.
Zvýšený cukr v krvi, tedy hodnota 20 mmol na 1 litr krve, působí na drobné tepénky, a to především v ledvinách, dále na oči nebo na nervovou soustavu. U ledvin může docházet k pozvolnému až úplnému selhání, kdy je diabetik zcela závislý na dialýze. U očí dochází k poškození sítnice vedoucí k postupné slepotě. U nervové soustavy tento stav způsobuje mravenčení, pálení v končetinách, snížení jejich citlivosti spojené s charakteristickou chůzí a dále poruchy vyprazdňování žaludku nebo močového měchýře. Těmto komplikacím lze zamezit dodržováním správného denního režimu spojeného s diabetickou dietou, dostatkem pohybu a užíváním předepsaných léčiv.
V naší poradně s názvem DNA CO JÍST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohumil Kalima.
Jak si sestavit jídelníček když mám dnu a jsem k tomu naví ještě diabetik ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ve vašem případě vycházejte ze stravy pro lidi se dnou a tam, kde je v receptech použitý cukr, ho nahraďte stévií. Jako přílohu volte nejčastěji brambory a rýži. Sladké ovoce jezte jen střídmě. Nápoje pijte jen takové, které mají 0 kalorií. Pivo vyřaďte úplně i to nealkoholické. Místo mlsání používejte různé ořechy. A pro úplnost zařaďte častý zdravý pohyb.
Glykemie neboli hladina krevního cukru, odborně také glukosemie, to všechno jsou termíny používané k vyjádření koncentrace glukózy v krvi. Referenční hodnoty glykemie na lačno se pohybují mezi 3,3–6,6 mmol/l v kapilární krvi, 3,9–5,5 mmol/l v žilní krvi a 4,2–6,4 mmol/l v krevní plazmě. U diabetiků by hodnota glykemie neměla optimálně přesáhnout 6,0 mmol/l na lačno a 7,5 mmol/l po jídle. Pokles glykemie pod dolní hranici normy (< 3,3 mmol/l) se nazývá hypoglykemie. Zvýšená hladina glykemie (> 5,5 mmol/l – na lačno pro nediabetika) se označuje jako hyperglykemie.
Hodnota glykemie se může měřit laboratorně, což je velmi přesné měření. Častější způsob měření je pomocí glukometru, což je jednoduchý přístroj určený k domácímu a rychlému měření glykemie.
V naší poradně s názvem BRADAVICE NA OČNÍM VÍČKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka Horáčková.
Dobrý den mám bradavice na obou víčkách takové kulatší jsem diabetik beru na ředění krve warfarin
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zřejmě máte na mysli xantelasma. Zde jsou fotografie pro porovnání: https://www.google.cz/image…
Xanthelasma je malé ložisko tuku a cholesterolu, které se vyskytuje těsně pod povrchem kůže, zejména kolem očí. Je poměrně častý a postihuje především dospělé. Xantelasmata jsou často spojena s vysokou hladinou cholesterolu v krvi, aniž by byla nakažlivá. Existuje několik dalších kožních onemocnění, která se podobají xantelasmatu, a dermatolog je schopen stanovit správnou diagnózu a léčbu.
Xanthelasma obvykle nevykazuje žádné vážné příznaky. Protože však ovlivňují obličej, jsou příčinou rozpaků a estetického dopadu na pacienty. Jsou to obvykle malé, ploché, nažloutlé papuly umístěné na horních nebo dolních víčkách, blízko středu obličeje. Léze, pokud nejsou léčeny včas, rostou progresivně.
Xantelasmata lze léčit pomocí kožní chirurgie s odstraněním a sešitím v lokální anestezii; ale také destruktivními technikami, pomocí kyselin, laserem nebo elektrokoagulací. Všechna ošetření mohou zanechat malou stopu nebo jizvu. Velikost xanthelasmatu a jeho umístění jsou hlavními faktory, které určují riziko zjizvení. Proto je pro úspěch operace zásadní včasná identifikace a léčba.
Glykemie (hladina krevního cukru) kolísá u zdravého člověka mezi hodnotami 3,5–6,5 mmol/l. Její hodnoty lze stanovit z kapky krve. Vysoké ranní glykemie jsou základním příznakem a projevem diabetu. Měření glykemie je proto nejdůležitějším a nejčastějším vyšetřením prováděným u všech pacientů s diabetem. Podle aktuální hodnoty cukru v krvi diabetik ví, kolik si má aplikovat inzulinu či jiného antidiabetika, určí dávky jídla a v neposlední řadě má jistotu, zda jeho léčba probíhá správně, či nikoliv.
Porušená glykemie nalačno (též prediabetes) je stav, při kterém je hodnota glykemie měřená nalačno větší nebo rovna 5,6 mmol/l a menší než 7,0 mmol/l. U pacienta se zvýšenou glykemií nalačno je potřeba provést orální glukózový toleranční test, aby se odhalila případná porušená glukózová tolerance nebo diabetes mellitus.
V závislosti na čase a konzumaci jídla rozlišujeme stav před jídlem – odborně preprandiální, stav v průběhu jídla – prandiální a období po jídle – postprandiální. Čím je hladina krevního cukru vyšší a čím déle trvá, tím je stav pro člověka nebezpečnější, protože se zvyšuje riziko aterosklerózy. Aterosklerotické změny na cévách jsou příčinou infarktu srdce, cévních mozkových příhod a jiných onemocnění.
Denně má každý ukázněný diabetik proto vždy glykemii více než 7 mmol 5–10 hodin!
Neukázněný diabetik má hladinu cukru nad kompenzační hranicí podstatně více hodin a na ještě vyšší a nebezpečnější hodnotě. Toto ale diabetik bez glukometru nikdy nezjistí, pokud jeho glykemie nedosáhne extrémně vysokých hodnot, například 15–20 mmol, a může tak žít dlouhé měsíce v tragickém omylu. Jedna kontrola u diabetologa jednou za čtvrt roku, navíc nalačno, nemusí o této skutečnosti vypovídat. Diabetik může být jen takzvaně „podmíněně zdráv“, a to jen v období, kdy je kompenzován, když jeho glykemie nalačno nepřesáhne 6 mmol a glykemie 2 hodiny po jídle klesne pod 7 mmol. Pokud těchto hodnot nedosáhne, je kromě jiného narušen i jeho imunitní systém!
Jak snížit glykemii nalačno
Diabetik má poškozený metabolismus buněk (látkovou přeměnu), z čehož vyplývá důležitá informace: Dávka potravy je u diabetika strávena bez vzniku škodlivých odpadů jen tehdy, je-li tato dávka malá! Vyšší hladina cukru způsobuje vážné chemické i mechanické změny všech buněk organismu a urychluje zanášení a ucpávání cév a tepen cholesterolem.
Diabetik má mít glykemii nalačno 4–6 mmol, dvě hodiny po jídle 5–7 mmol.
Snížit glykemii lze:
snížením váhy: rozdělením dávek jídla do pěti dávek denně;
nejíst dříve než tři hodiny po předchozí dávce;
nejíst později než za čtyři hodiny;
každá dávka potravy nesmí obsahovat větší množství sacharidů než poměrnou část sacharidů z povolené denní dávky sacharidů;
fyzickou aktivitou: správné a pravidelně prováděné cvičení má jednoznačně nesporný vliv na snížení glykemie;
podpůrnými prostředky: dia čaje, česnek, skořice a podobně; toto je však záležitost velice individuální a každý diabetik si musí sám na sobě vyzkoušet a následně glukometrem změřit, co na něj účinkuje.
Ve svém příspěvku VYŽIVA DIABETIKA PŘED KOLONOSKOPIÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana.
Dobrý den
dotaz- manžel je diabetik 2 stupně, zítra podstupuje vyšetření kolonoskopií -Dnes při nástupu do zdravotnického zařízení "vyfasoval" cca 60 sáčku cukru jako stravu
na místo oběda svačin a večeře. Upřímně velmi se nad tím pozastavuji i když chápu ,že bez stravy mu hrozí hypoglykemie, ale tento způsob ve mě vyvolává opravdu údiv
prosím o vaši odpověd´ děkuji Dana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jiří Vlasák.
Dobrý den,
jsem diabetik (6,8%). Těžko se vyprazdňuji, jak s inzulínem Toujeo, kdy naposledy?
Děkuji
Glykovaný hemoglobin, někdy také nazývaný „dlouhý cukr“, je důležitý ukazatel dlouhodobé kompenzace diabetu. Jeho pravidelné měření se využívá ke zhodnocení kontroly diabetu a podává informaci o tom, jaká byla průměrná hodnota glykemie za poslední zhruba dva až tři měsíce.
Glukóza, krevní cukr, se váže na hemoglobin, červené krevní barvivo. Aby se na hemoglobin glukóza navázala, musí jí být v krvi nadbytek, což u člověka s diabetem nastává při hyperglykemii. Hemoglobin se nachází v červených krvinkách, které v těle žijí maximálně 120 dní. Proto glykovaný hemoglobin odráží průměrnou hodnotu glykemie za dobu života červené krvinky.
Glykovaný hemoglobin sice ukáže průměrnou hodnotu glykemie, ale nevypovídá nic o tom, zda byly výsledné hodnoty vyrovnané, nebo zda „lítaly“ z hyperglykemie do hypoglykemie a zpět. Diabetik s vyrovnanými glykemiemi tak může mít stejný glykovaný hemoglobin jako ten, jehož glykemie se pohybují v extrémně nízkých a vysokých hodnotách.
Glykovaný hemoglobin je dlouhodobým ukazatelem a nedá se tak snadno ošálit dodržováním léčby posledních pár dní před kontrolou u lékaře. To, že se diabetik několik dnů před kontrolou opravdu snaží, nepřeváží kvalitu jeho kompenzace v předchozích týdnech.
Glykovaný hemoglobin je důležité nejen změřit, ale také se zamyslet nad jeho hodnotou a dát ji do kontextu s režimem a léčbou v posledních několika týdnech a měsících. Pokud se hodnota glykovaného hemoglobinu výrazně liší od glykemií zachycených na glukometru, může být ovlivněná nepoznanými hyperglykemiemi a hypoglykemiemi. V jejich vysvětlení může pomoci například změření glykemií po jídle či glykemie v noci a časných ranních hodinách.
Výsledná rozmezí glykovaného hemoglobinu jsou zakotvena v doporučeních České diabetologické společnosti. U konkrétního pacienta bývají cílové hodnoty individuálně upřesněny jeho lékařem. V nedávné době došlo ke změně jednotek, v nichž je glykovaný hemoglobin udáván. Staré jednotky jsou v %, zatímco nové se udávají v mmol/mol. Přepočet mezi starými a novými jednotkami je jednoduchý – procenta se pouze vynásobí deseti. Nyní se používají staré i nové jednotky dle IFCC (Mezinárodní federace klinické chemie). Při čtení výsledků měření z laboratoře je dobré se podívat, v jakých jednotkách je glykovaný hemoglobin napsán.
Frekvence měření:
diabetikům 2. typu je vhodné změřit glykovaný hemoglobin nejméně jednou za půl roku
Glykemie neboli správná hladina cukru v krvi se u zdravého člověka pohybuje v rozmezí 3,9–5,9 mmol/l na lačno. Hodnota cukru v krvi u zdravého člověka se snadno zjistí z kapky krve. Opakovaně se zvyšující hodnoty jsou prvními příznaky vzniku cukrovky. Proto je měření glykemie nejčastěji prováděným vyšetřením u diabetiků.
Ideální je, když klient přijde na lačno, jedině tak lze získat co nejpřesnější údaje. Vycházet lze ale i z postprandiálního měření neboli hodnoty změřené po jídle.
U zdravých osob nepřekračuje postprandiální glykemie hodnotu 7,8 mmol/l, u pacientů s cukrovkou je obvykle zvýšena.
Ve svém příspěvku LEUKOCYTY V MOČI HODNOTA 840 se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý den, byla jsem na gynekologické prohlídce a řekla jsem paní doktorce
že často močím, tak mě nechala udělat rozbor moče. Vše bylo v pořádku, akorád
leukocyty byly červeně označeny a jejich hodnota byla 840. Tak velké číslo mě zarazilo a paní doktorka mě řekla, že si toho nemám všímat. Za 14 dnů mám opět přijít na kontrolu. Ptám se: Je hodnota leukocytů vysoká, nebo nízká ?!
Předem děkuji za odpověď. M.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Je nitrobuněčný proteolytický enzym živočišných organismů. Katepsin je enzym ze skupiny peptidáz, který se nachází v lysozomu.
Normální hodnota
Není uveřejněno.
Co znamená vysoká hodnota
Katepsin G hraje důležitou roli při různých onemocněních, jako je revmatoidní artritida, onemocnění koronární arterie, periodontitida, ischemické reperfúzní poškození a kostní metastáze. Je také zapleten do různých infekčních zánětlivých onemocnění, včetně chronické obstrukční plicní nemoci, syndromu akutní respirační tísně a cystické fibrózy.
Hodnota cukru u zdravého člověka kolísá mezi hodnotami 3,5–6,5 mmol/l. Měření se provádí dvojím způsobem: v rámci běžné kontroly u diabetologa, nebo se pacient měří sám takzvaným selfmonitoringem. Opakovaná měření glykémie zaručují jediný způsob, jak získat obraz o hladinách glykémie v průběhu dne. Potvrzují správnost nastavené léčby nebo naopak varují, že organismus je v nebezpečí. Proto je nutné si glykémii měřit pravidelně.
Hodnoty glykemie nalačno jsou velmi důležité.
Provádět pouze jednorázové měření glykémie nestačí. Hladiny krevního cukru se totiž během dne mění v závislosti na jídle, fyzické aktivitě nebo aplikaci inzulinu. Jedno měření neposkytne informaci o tom, zda je denní režim nastaven správně, zda byla podána potřebná dávka inzulinu ve správný čas nebo zda pacient neměl příliš vydatnou večeři.
Doporučovaná měření:
první měření po probuzení – hodnoty glykémie nalačno (nebo před ranní injekcí inzulinu);
druhé měření před obědem (nebo před polední injekcí inzulinu);
třetí měření před večeří (nebo před večerní aplikací inzulinu);
čtvrté měření před spaním, alespoň dvě hodiny po večeři.
Jako postprandiální glykemie se označuje glykemie změřená v době 90–120 minut po jídle. Toto rozpětí souvisí s odlišnou dobou vstřebávání u různých osob. U zdravého jedince dosahuje glykemie po jídle maximální hodnoty v době okolo jedné hodiny po jídle, u pacienta s diabetem 2. typu je to naopak v době blížící se 120. minutě po jídle. Dynamika zvyšování průměrné hodnoty glykemie na lačno a postprandiální u osob přecházejících z normální glukózové tolerance k diabetu 2. typu je odlišná. Do jisté míry je to akcentovaný obraz fyziologických změn obou hodnot v souvislosti s věkem. Pro vyšší věk je typicky relativně vyšší hodnota postprandiální glykemie než glykemie na lačno.
U zdravých osob nepřekračuje postprandiální glykemie hodnotu 7,8 mmol/l. Z hlediska diagnostického znamená hodnota glykemie 7,8–11,0 mmol/l po jídle porušenou glukózovou toleranci, hodnota vyšší než 11,1 mmol je již diabetes mellitus. Aktuální hodnota postprandiální glykemie u pacienta s diabetem však závisí na léčbě a ostatních okolnostech. U zdravých osob je zachována plnohodnotná regulace krevního cukru, která brání patologickému vzestupu glykemie po jídle. U pacientů s postupně se rozvíjející poruchou glukózové tolerance se glykemie po zátěži sacharidy (postprandiální glykemie) v průběhu času zvyšuje absolutně více než glykemie na lačno. Důvodem je zejména inzulinová rezistence jaterních buněk a ztráta první fáze uvolňování inzulinu. Jsou-li jaterní buňky rezistentní vůči inzulinu (necitlivé na inzulin), pak je posprandiální glykemie významně vysoká.
Postprandiální glykemie je nezávislým rizikovým faktorem pro kardiovaskulární onemocnění i pro smrt z kardiovaskulárních příčin. Příčina vysoké rizikovosti postprandiální glykemie není doposud jednoznačně stanovena. Používají se dva základní modely. První, podle kterého rizikovost, respektive toxicita glykemie neroste s koncentrací lineárně, ale exponenciálně. To znamená, že způsobuje-li zvýšení glykemie z hodnoty 7,0 mmol/l na 8,0 mmol/l nárůst rizika o x %, pak zvýšení glykemie z hodnoty 10,0 mmol/l na 11,0 mmol/l zvýší riziko o násobek x %. Druhé vysvětlení přináší představu glykemie jako znamení selhávajících regulačních funkcí organismu kompenzujících rezistenci vůči inzulinu. Podle této představy není tedy primárním a jediným nositelem rizika pouze postprandiální glykemie, ale tato je především příznakem rizikového metabolismu.
Postprandiální glykemie by měla být měřena vždy, když je nalezen rozpor mezi hodnotami glykemie na lačno a hodnotami glykohemoglobinu. Pokud je hodnota na lačno v normě a hodnota HbA1C (dlouhého cukru) rovněž v normě, jedná se o dobrou kompenzaci diabetu. Vždy, když dojde ke zhoršení kompenzace diabetu, je vhodné zjistit, jaké jsou hodnoty posptrandiální glykemie. Dále je nutné zjistit hodnoty postprandiální glykemie také v případě, kdy se objevují rychle progredující mikrovaskulární komplikace. Je možné využít měření glykemie před a po hlavních jídlech v domácím prostředí pomocí glukometru.
Obvykle se doporučuje cca 1x za 14 dnů kontrolu glykemie 90–120 min po jídle. Vhodné je pochopitelně kontrolovat jídelníček, protože nejčastějším důvodem pro vzestup PPG je právě nevhodně zvolená strava. Cukrovka, ač se bagatelizuje, není jednoduché onemocnění.
Ve většině států světa se glukóza standardně měří v jednotkách mmol/l. V USA, Japonsku, Německu, Polsku či Itálii se dosud používá jednotka mg/dl. Chcete-li převést jednotky mezi sebou, vydělte hodnotu glykemie v mg/dl číslem 18 (nebo vynásobte 0,055) a získáte hodnotu v mmol/l.
Jak na to:
Hodnota glykemie v mmol/l se vynásobí číslem 18 (nebo vydělí 0,055), výsledná hodnota glykemie pak bude v mg/dl.
Gama-glutamyltransferáza (GMT) je nejvíce přítomna v játrech, žlučových cestách, ledvinách, tenkém střevě či ve slinivce. Nemalé množství se nachází v prostatě.
Normální hodnota
1 den až 10 dnů: do 5,6 mkat/l
10 dnů až 1 rok: do 3,7 mkat/l
1 rok až 15 let: do 0,6 mkat/l
nad 15 let muži: do 1,1 mkat/l
nad 15 let ženy: do 0,6 mkat/l
Co znamená vysoká hodnota
Vysoká hodnota signalizuje obstrukční žloutenku a další onemocněních jater a žlučových cest. Čím vyšší je hladina GMT v těle, tím je větší podezření na poškození jater. Hodnotu GMT v séru zvyšují některá léčiva (jako například fenobarbital, thiazidová diuretika, acetaminofen, anabol. steroidy, aminopyrin, antikonvulsiva, fenytoin, antithyreoidální léky, antirevmatika) a drogy, dále těhotenství též hodnoty zvyšuje a hladinu též významně ovlivňují: alkoholismus, kouření, nadváha a malá tělesná aktivita, které hladinu GMT v krvi též zvyšují.
Co znamená nízká hodnota
Nízká hodnota může být způsobená tělesnou aktivitou a vegetariánstvím, dále žlučovými kyselinami – cholestázou.
Nadýmání občas potká každého, hlavně po nevhodných jídlech. Problém nastává až ve chvíli, kdy se časté nadýmání objevuje téměř po každém jídle. To se pak může jednat o nějaký závažnější zdravotní problém a je nutné tento stav řešit s lékařem. Při častém nadýmání odcházejí ze střev plyny, které se tam nahromadily. Je to velmi nepříjemný problém, který má i své sociální aspekty.
Na vyšetření krve mi byla zjištěna hodnota GGT 1,1 - zvýšená, hodnota ALT je v normě, Hodnota AST také v normě . Bylo mi řečeno, že je to dobré, je to pravda? Děkuji za odpověď.
Dobrý den, otci nalezli ve dvanáctníku, 7 (nejspíše) vředů-je diabetik a hypertonik, ještě nedávno měl 120kg. Začal z ničeho nic hubnout, plus bere celkem 14 léků denně. Při bolestech PDK, mu bylo praktikem naordinován diklofenac-Duo, mesocain, dolmina, zaldiar a B12 inj. Z toho nejspíš vznikly vředy, chtěla bych se zeptat, co znamená výrok v lékařské zprávě, a v případě Helicobakter pylori, jaká jsou rizika? Popřípadě je možné, že to může být i rakovina ?? . Po každém jídle je mu zle a stěžuje si , na bolest pod pravou lopatkou..
Moc děkuji.
Přeji pěkný den.
Hodnota naředěné krve se vyjadřuje jako laboratorní hodnota informující o schopnosti krve srážet se, založená na takzvaném protrombinovém času - INR (z anglického International Normalised Ratio). Čím vyšší je hodnota INR, tím déle se krev sráží.
U zdravého jedince neléčeného antivitamínem K je normální hodnota INR 0,8 až 1,2. Optimální hodnota u pacienta léčeného léky na ředění krve je 2–3 při středním riziku trombotické příhody, respektive 2,5–3,5 při riziku vysokém.
Dobrý den, byl jsem 16 let diabetik 2.stupně. Dnes jsem byl na kontrole a stal se ze mně diabetik 1.stupně. Zítra jsi začínám píchat inzulín. Měl bych něco mněnit na jídelníčku? Mám 172cm a 78 - 80 kg, cvičím,jezdím na kole,nekouřím,nepiju, jím 5x denne. Děkuji mockrát za odpověď. S přáním hezkého dne a pozdravem Jozef Hofierka.
Dobrý den, byla jsem na gynekologické prohlídce a řekla jsem paní doktorce
že často močím, tak mě nechala udělat rozbor moče. Vše bylo v pořádku, akorád
leukocyty byly červeně označeny a jejich hodnota byla 840. Tak velké číslo mě zarazilo a paní doktorka mě řekla, že si toho nemám všímat. Za 14 dnů mám opět přijít na kontrolu. Ptám se: Je hodnota leukocytů vysoká, nebo nízká ?!
Předem děkuji za odpověď. M.
Hodnota glykemie 10 mmol/l je zvýšená a je třeba ji častĕji kontrolovat. Jednorázové naměření glykemie ve výši 10 mmol/l ještě neznamená, že jste onemocněl cukrovkou. Pokud by tato hodnota byla naměřena opakovaně v různých dobách dne, tak je třeba to řešit v ordinaci lékaře.
Dobrý den,
při kontrole u lékaře mi kromě jiného zjistili zvýšenou hodnotu CRP tj. 7,7
ale nic mi neřekli. Přesto bych chtěl vědět jestli tato zvýšená hodnota
je ještě akceptovatelná nebo je nutné požadovat antibiotika. Pravdou je,
že mi mírně bolí v krku a hlavně mi delší dobu bolí zub (asi dásno).
Děkuji za radu
Jaroslav