Téma: Čekanka

Oligofruktóza je tradiční prebiotikum, které pomáhá snižovat váhu a energetický příjem u obézních osob beze změny životního stylu a stravování. Tento jev se vysvětluje snížením příjmu energie, který způsobí právě oligofruktóza, neboť ovlivňuje postpradiální krevní glukózu a uvolňování inzulinu.

Zdroj: článek Oligofruktóza

Negativní emoce

Zhoršující se stav jater a sleziny vede ke vzniku negativních emocí. Játra jsou místem, kde se ukládá hněv a frustrace, proto je důležité, aby se člověk při léčbě zaměřil na transformaci hněvu na radost. Existuje mnoho důvodů vzteku. V tomto případě naštěstí existují i rostliny, které proti napětí a rozčilení pomáhají, například řepík lékařský, buk, čekanka a víno.

Ve slezině se ukládá zášť a hořkost. Slezina je spjata s lymfatickým systémem. Při léčbě sleziny se musíte zaměřit i na odstranění zášti a hořkosti. Velmi vhodné jsou k tomu květinové esence. Nejideálnějším řešením je čekanka, která je určena k léčbě průduškových problémů.

Zdroj: článek Rady na domácí léčbu jater a sleziny

Warfarin a červená řepa

Konzumace červené řepy v podobě šťávy je povoleno. Ovšem kořenová zelenina, jako je mrkev, celer, petržel, ředkvičky, ředkev, rajčata, okurky, papriky, cuketa, brambory, houby, listová zelenina, se může pouze v nepatrném množství. Vojtěška, pampeliška, čekanka, rukola, polníček, kelp nejsou povoleny vůbec. Nejdůležitější však je přijímat zhruba stejné množství zeleniny denně.

Zdroj: článek Jaký čaj se smí při užívání Warfarinu

Potraviny, které obsahují vápník

Mezi potraviny, které obsahují vápník, patří mléko a mléčné výrobky, fazole, ořech - zejména mandle a pistácie, také kostnaté ryby jako sardinky a určitě také listová zelenina. Listová zelenina, která obsahuje vápník je kapusta, čekanka a čínské zelí. Některé potraviny, jako je pomerančový džus a sójové mléko, můžou být obohaceny o vápník.

Zdroj: článek Denní dávka vápníku pro zdravou kůži

Můžu rajčata, když užívám Warfarin

Rajčata, kořenovou zeleninu (mrkev, celer, petržel, ředkvičky, ředkev), okurky, papriky, cukety, brambory, houby, listovou zeleninu lze jíst denně v malém množství. Vojtěška, kapusta, pampeliška, čekanka, rukola či polníček nejsou povoleny.

Pokud jde o rajčata, smíte je jíst, ale jen v malém množství v gramážích doporučených lékařem nebo zdravotní sestrou (obvykle podle výsledků INR hodnot Quickova testu).

Zdroj: článek Warfarin a rajčata

Žlučníkové bylinky

Čekanka: podporuje tvorbu žluči a její vylučování, má i pročišťující účinky, snižuje hladinu cholesterolu v krvi.

Mochna nátržník: napomáhá vstřebávání tuků, snižuje hladinu cukru v krvi a působí též proti křečím žlučovodů a tlustého střeva.

Řepík: podporuje peristaltiku žlučových kamenů, navíc je též protizánětlivý a příznivě působí na krevní oběh.

Truskavec: napomáhá odstraňovat žlučníkový písek a předcházet tak tvorbě žlučníkových kamenů, pročišťuje žlučovody a má blahodárný vliv na celé žlučové ústrojí.

Zdroj: článek Problémy se žlučníkem

Potraviny s vitamínem K

Vitamín K představuje nezbytný vitamín. Je potřebný pro modifikaci proteinů a srážení krve. Nedávné studie naznačují, že vitamín K může hrát roli při léčbě osteoporózy a Alzheimerovy choroby. Dostatečné zvýšení hladin vitamínu K přispívá k ochraně proti rakovině a srdečnímu onemocnění.

Zde jsou potraviny bohaté na vitamín K:

byliny – tymián, čerstvá petrželka, sušený koriandr, majoránka, oregano a čerstvá bazalka;
tmavá listová zelenina – pampeliška zelená, kapusta, řeřicha, špenát, listy tuřínu, hořčice, řepné listy, mangold, brokolice, čekanka, hlávkový salát, chlorela, špirulina a mladý ječmen;
jarní cibulka;
růžičková kapusta;
chilli, kari, paprika;
zelí;
okurka;
sušené švestky.

Zdroj: článek Zvápenatělé tepny

Denní dávka vitaminu K

Doporučená denní dávka vitaminu K: muži = 80 µg, ženy = 70 µg. Pokud jeho příjem potravou kolísá, mění se i srážlivost krve, což je situace, která pacienta léčeného Warfarinem může vážně ohrozit.

Potraviny s obsahem vitaminu K:

listová zelenina (brokolice, kapusta, růžičková kapusta, zelí, čínské zelí, hlávkový salát)
vojtěška
špenát
květák
čekanka
listy pampelišky
rukola
polníček
petrželová nať
kopr
řeřicha
kysané zelí
zelený čaj
bylinné čaje
luštěniny
játra
drůbež
telecí maso

Zásady stravování:

Mít stálý příjem vitaminu K.
Každý den sníst přibližně stejné (malé) množství potravin s vyšším obsahem vitaminu K.

Výběr potravin:

Maso vepřové a ryby – nízký obsah vitaminu K – lze konzumovat dle zásad správné výživy.
Drůbež, hovězí a telecí maso – obsah vitaminu K záleží na tom, čím je zvíře krmeno – doporučuje se malý příjem drůbeže, hovězího, telecího masa.
Játra – nejsou povolena.
Mléko a mléčné výrobky – lze konzumovat v libovolném množství kromě jogurtů, ty pouze v malém množství – obsahují živé bakterie podporující růst bakterií v tlustém střevě, které podporují tvorbu vitaminu K).
Vejce – bílky bez omezení, žloutky 1 kus denně.
Tuky – řepkový, slunečnicový olej, máslo mají malé množství vitaminu K.
Olivový a sójový olej – používat pouze v nepatrném množství.
Vitaminové doplňky s výtažky jinanu dvoulaločného, se zeleným čajem a vitaminem K – nejsou povoleny.
Ovoce – povoleno v jakémkoliv množství kromě sušených švestek, manga, kiwi, ostružin. Maliny se konzumují jen v malém množství.
Kořenová zelenina (mrkev, celer, petržel, ředkvičky, ředkev), rajčata, okurky, papriky, cuketa, brambory, houby, listová zelenina – lze jíst denně v malém (denně stejném) množství.
Vojtěška, pampeliška, čekanka, rukola, polníček, kelp – nejsou povoleny.
Obiloviny –bez omezení.
U luštěnin – nutné dodržovat pravidelné množství.
Bylinné čaje – pít pouze výjimečně, a to v malém množství (1 šálek denně). Zelený čaj není povolen.
Ovocné čaje, černý čaj – lze pít bez omezení. Ostatní nealkoholické nápoje pít bez omezení.
Na alkohol POZOR! – je povoleno pít 1 drink denně (0,5 l piva, nebo 2 dl vína, nebo 0,5 dl destilátu). Při pití většího množství alkoholu hrozí riziko nebezpečného krvácení!
Všechny druhy koření jsou povoleny – vysoký obsah vitaminu K je jen v petrželové nati a v řeřiše.

Zdroj: článek Warfarin a vitamín K

Citrusový salát s uzenými kachními prsy

Ingredience: 4 kachní prsa, 1 pomeranč, čekanka, sůl, mletý pepř, 1 bílý grep, 1 červený grep, šťáva z citronu, šťáva z pomeranče, med, olivový olej

Ingredience na omáčku: 2 dl bílého vína, česnek, sója, 1 lžíce másla, šťáva z pomeranče, med

Technologický postup: Kachní prsa nařízneme na mřížku, ochutíme solí, pepřem a na suché pánvi opečeme kůží dolů dozlatova. Poté otočíme – na 30 sekund necháme zatáhnout. Dno hrnce vysteleme alobalem, na který vysypeme piliny, a přiložíme další alobal, který na několika místech propíchneme. Lehce zahřejeme pod poklicí. Jakmile se piliny rozvoní, můžeme vkládat maso. Kachní prso takto udíme po dobu cca 10 minut. Po této „operaci“ prsa přendáme na pekáček, který dáme do trouby předehřáté na 190 °C, a to na cca 10–15 minut dle velikosti masa. Na citrusový salát použijeme pomeranč, bílý grep a červený grep. To aby salát hrál dokonale barvami. Citrusové plody oloupeme a poté dáme do misky vyfiletovat. K tomu všemu přidáme ještě čekanku. Jako zálivka použijeme šťávu z citronu a pomeranče doplněnou medem, olivovým olejem, solí a pepřem. Omáčku na přeliv prsou připravíme z 2 dl bílého vína společně s prolisovaným česnekem, necháme zredukovat, přidáme sóju, lžíci másla, šťávu z pomeranče a med.

Zdroj: článek Marináda na uzení drůbeže

Dieta při Warfarinu

Výživa a dieta mohou ovlivnit léčbu Warfarinem. Proto je důležité, abyste během léčby udržovali své vitaminové doplňky a příjem potravy stabilní. Například zvýšení hladiny vitaminu K v těle může podpořit srážení krve a snížit účinnost Warfarinu. I když není třeba se vyhýbat produktům, které obsahují vitamín K, měli byste udržovat konzistentní úroveň spotřeby těchto produktů.

Mezi potraviny bohaté na vitamín K patří:

hovězí játra,
brokolice,
růžičková kapusta,
zelí,
čekanka,
kapusta,
salát,
brukev,
petržel,
sójové boby,
špenát,
mangold,
tuřín,
řeřicha a další zelená listová zelenina.

Střední až vysoké hladiny vitamínu K se nacházejí také v dalších potravinách:

chřest,
avokádo,
okurka,
zelený hrášek,
zelený čaj,
řepkový olej,
margarín,
majonéza,
olivový olej,
sójový olej.

Nicméně i potraviny, které obsahují málo vitamínu K, mohou občas ovlivnit účinek Warfarinu. Existují zprávy o pacientech, kteří zaznamenali krvácivé komplikace a zvýšili INR nebo dobu krvácení po konzumaci těchto potravin:

velkého množství brusinkové šťávy,
manga,
grapefruitu,
grapefruitové šťávy,
extraktu z grapefruitových jadérek,
šťávy z granátového jablka.

Opět platí, že se těmto potravinám nemusíte úplně vyhýbat, ale může být vhodnější omezit jejich konzumaci, nebo alespoň zachovat stejné množství v týdenním souhrnu.

Zdroj: článek Warfarin a ryby

Hořko v ústech po jídle

Hořká zelenina, bylinky či odvary s kořínky se objevovaly v jídlech podstatně častěji, než je tomu dnes. Hořká jídla by měla být nedílnou součástí pestré stravy. Blahodárně působí na trávicí ústrojí, a proto se řadí k přírodním spalovačům tuku! Nahořklá chuť bývá bohužel v moderním zemědělství často vytlačována, zjemňována. Hořkou chuť má čekanka, rukola, smetanka, artyčoky, ledový salát, hořké okurky, řeřicha, urologický čaj, grep, pomelo, bílá slupka na citrusových plodech, mandle. Z ovoce se nevyhýbejte bílým grepům, jídla kořeňte často hojně bylinkami, jako je majoránka, rozmarýn, tymián, zázvor, kerblík, kurkuma, meduňka lékařská. Tyto potraviny ve větším množství zanechávají hořký pocit na jazyku. Ovšem jsou pro náš organismus nepostradatelné. Při konzumaci těchto potravin můžete docílit i redukce váhy, protože receptory v ústech po vyhodnocení hořké chuti jednoduše zabrzdí náš apetit. Dále tyto potraviny působí zázračným způsobem na zažívání, zlepšují funkce jater a žlučníku, čímž zrychlují celý metabolismus. Rychleji trávíte i spalujete!

Právě na pocitu hořkosti v ústech byla založena takzvaná hořká dieta – hořké potraviny odbourávají tuky v těle a vyvolávají pocit sytosti. Jejich složení lehce nahořklé chuti způsobuje, že jich sníme méně, aniž bychom se museli hlídat.

Zdroj: článek Hořko v ústech

Vhodné potraviny

Maso

Vepřové maso a ryby konzumujte dle zásad správné výživy. U drůbeže, hovězího a telecího masa pozor, obsah vitamínu K záleží totiž na tom, čím je zvíře krmeno – doporučuje se tedy raději malý příjem tohoto masa.

Mléko a mléčné výrobky

Lze je konzumovat v libovolném množství kromě jogurtů, ty pouze v malém množství – obsahují živé bakterie podporující růst bakterií v tlustém střevě, které podporují tvorbu vitamínu K.

Vejce

Bílky je možné konzumovat bez omezení, žloutky pouze 1 kus denně.

Tuky

Řepkový, slunečnicový olej a máslo obsahují jen malé množství vitamínu K, ale olivový a sójový olej je nutné používat pouze v nepatrném množství.

Potravinové doplňky

Vitamínové doplňky s výtažky ginkgo biloba, se zeleným čajem a vitamínem K nejsou povoleny.

Ovoce

Ovoce je povoleno v jakémkoliv množství kromě sušených švestek, manga, kiwi, ostružin. Maliny se konzumují jen v malém množství.

Zelenina

Kořenová zelenina (mrkev, celer, petržel, ředkvičky, ředkev), rajčata, okurky, papriky, cuketa, brambory, houby, listová zelenina, to vše lze jíst denně v malém (denně stejném) množství.

Vojtěška, pampeliška, čekanka, rukola, polníček, kelp nejsou povoleny.

Obiloviny

Bez omezení.

Luštěniny

Dodržovat příjem pravidelného množství luštěnin.

Nápoje

Bylinné čaje pít pouze výjimečně, a to v malém množství (1 šálek denně). Zelený čaj není povolen. Ovocné čaje, černý čaj lze pít bez omezení. Ostatní nealkoholické nápoje pít bez omezení.

Alkohol

Je povoleno pít 1 nápoj denně (0,5 l piva, nebo 2 dl vína, nebo 0,5 dl destilátu). Při pití většího množství alkoholu hrozí riziko nebezpečného krvácení!

Koření

Všechny druhy povoleny, vysoký obsah vitamínu K je jen v petrželové nati a v řeřiše.

Zdroj: článek Jídelníček při užívání Warfarinu

Potraviny snižující hladinu cholesterolu

Čekanka patří k nejúčinnějším bylinkám, jelikož působí léčivě na mnoho civilizačních chorob. Konzumace čekanky vede k omezení ukládání tuků a snížení hladiny cholesterolu. Tuky jsou navázány a odvedeny z těla dříve, než se stihnou uložit. Čekanka představuje i výbornou prevenci rakoviny tlustého střeva. Dále zamezuje ukládání nebezpečných kovů v těle, stimuluje činnost žlučníku, jater a slinivky a působí detoxikačně. Čekanku můžeme použít do zeleninových salátů, ale pouze nezelené světlé listy, které nejsou hořké. Čekanka se hodí i k zapékání nebo jako příloha k masovým pokrmům.
Borůvky jsou výborné ovoce, také však pomáhají snižovat množství cholesterolu a cukru v krvi. Může za to především antioxidant pterostilben. Obsahem živin a cenných látek se borůvky řadí k nejhodnotnějšímu ovoci. Dopřát si můžeme jak borůvky naše, tak borůvky kanadské. Podobné účinky mají i brusinky. Pakliže chcete z borůvek získat maximum, zamrazte je.
Cibule je tradiční zelenina, jež obsahuje mnoho cenných látek. V kuchyni je opravdu nedocenitelná, stejně jako při snižování cholesterolu. Cibulový nápoj: Šťávu z 300 gramů cibule smícháme s půllitrem bílého vína a osladíme 100 gramy medu. Každý večer si pak dopřejeme jednu skleničku tohoto nápoje.
Kotvičník má zcela výjimečný obsah účinných látek a široké možnosti využití. Směs fytosterolů, kterou obsahuje, patří v přírodě k nejefektivnějším. Kromě jiného dokáže snížit hladinu tuků v krvi. Užívá se například při ischemické chorobě srdeční, ateroskleróze a vysokém krevním tlaku. Zajímavostí je, že tato bylina dokáže zvýšit hladinu testosteronu u mužů a estrogenu u žen. Kotvičník není vhodný pro těhotné nebo kojící ženy a pro děti. Tinktura z kotvičníku: Hrst sušeného nebo čerstvého kotvičníku dáme do uzavíratelné nádoby a zalijeme alkoholem, nejlépe šedesátiprocentním. Necháme stát na tmavém místě při pokojové teplotě 14 dní. Každý den protřepeme. Poté přecedíme a můžeme začít užívat v množství 2–4 kávové lžičky denně.
Lněné semínko představuje jednak skvělou zdravou svačinku, jednak zdroj tělu prospěšných látek, především kyseliny linolenové, jež pomáhá odstraňovat cholesterolové usazeniny z cév. Lněná semínka můžete „zobat“ mezi jídly nebo si z nich udělat nápoj. Nápoj z lněného semínka: 2 polévkové lžíce lněného semínka zalijeme půllitrem vroucí vody a necháme stát hodinu a půl. Poté vypijeme.
Česnek lze opravdu považovat za všelék. Co se týče cholesterolu, česnek dokáže snížit hladinu špatného cholesterolu, zvýšit hladinu dobrého cholesterolu a zlepšit stav cév. Jako prevence by se měly jíst 1–2 stroužky denně, přičemž česnek je třeba prolisovat, podrtit nebo pořádně rozkousat, aby se účinné látky náležitě uvolnily do těla. Existují i potravinové doplňky s česnekovým výtažkem, ty však zdaleka nedosahují síly čerstvého česneku.
Pohanka má úžasný vliv na cévy a krevní oběh. Obsahuje rutin neboli vitamín P (účinný například při křečových žilách), další vitamíny, antioxidanty, aminokyseliny i mastné kyseliny. A právě mastné kyseliny mají v těle důležitou roli při snižování hladiny škodlivého cholesterolu. Pohanková kaše: 70 gramů pohanky lámanky zalijeme půllitrem vody a přivedeme k varu. Vaříme asi 8 minut bez míchání (pozor na vzkypění), poté promícháme a ještě chvíli povaříme. Přidáme 20 gramů sušeného sójového nápoje, pokrájené datle, špetku skořice a dosladíme javorovým sirupem.
Přeslička rolní obsahuje křemík, který se podílí na zlepšování stavu nehtů, pokožky a vlasů. Křemík také pomáhá snižovat hladinu cholesterolu a má příznivý vliv na krevní oběh. Přeslička bývá součástí čajů snižujících cholesterol, ale koupíme ji i ve formě extraktu nebo kapek. Nevhodná je v těhotenství nebo ve vysokých dávkách. Čaj z přesličky: 1 lžičku přesličkové natě vaříme 5 minut ve čtvrtlitru vody. Pak necháme louhovat 15 minut a scedíme. Čaj má hořkou chuť, proto je dobré po jeho konzumaci vypít i sklenici vody.
Pýr bývá považován za obtížný plevel, přitom se však jedná o léčivou rostlinu. Sbírá se jeho kořen a oddenek. Pomáhá při detoxikaci (odplavuje usazeniny a toxiny z těla), čistí ledviny a močové cesty. Nás však zajímá látka inositol, jež se v pýru nachází, protože právě ona pomáhá snižovat hladinu cholesterolu. Odvar z pýru: 2 lžičky sušeného pýru zalijeme čtvrtlitrem studené vody, přivedeme k varu a povaříme 10 minut. Slijeme a několikrát denně popíjíme. Odvar z pýru by se měl užívat pravidelně a dlouhodoběji.
Psyllium je přírodní rozpustná vláknina, která se získává z jitrocele indického. Psyllium pomáhá doplnit denní potřebu vlákniny, je výborné i při redukčních dietách a taktéž pomáhá snížit hladinu cholesterolu. Psyllium lze přidat do jídla i pití. Nemá žádnou chuť, proto není problém s jeho konzumací.

Zdroj: článek Přírodní léčba cholesterolu

V čem je obsažena

Inulin obsažený v potravinách je syntetizován na oligofruktózu. Inulin je jemný bílý prášek, chuťově působí sladce, ale neštěpí se amylázou, takže lidský organismus ho neumí využít. Ve střevě se tedy chová jako rozpustná vláknina. Enzymová hydrolýza inulinu přirozenými endoglykosidázami rostlin, takzvanou inulasou neboli β-1,2-fruktan fruktanohydrolázou, poskytuje oligofruktany.

Oligofruktóza je obsažena v níže uvedených potravinách.

Topinambur

Topinambur se především pěstuje pro využití hlíz jako suroviny na výrobu fruktózového sirobu. Kvůli příznivému poměru fruktózy a glukózy po hydrolýze inulinu se doporučuje zpracovávat hlízy od října do prosince. Chuť syrových hlíz je nevýrazná. Po přechodu prvních mrazíků se chuť dotváří a hlíza se stává specificky nasládlou. Syrové hlízy se využívají jako součást zeleninových salátů, lze je používat do polévek a dušených jídel. Hlízy se například mohou nastrouhané přidat v podílu cca 10 % ke strouhaným bramborům při přípravě bramboráků nebo brynzových halušek. Sušené plátky lze přidávat do přesnídávkových směsí se zvýšeným obsahem vlákniny nebo do výrobků typu müsli. Dále je možné topinambury využít na výrobu dřeně, která se používá v pekařství a cukrářství.

Zde můžete vidět cenu topinamburu.

Čekanka

Čekanka obecná je vytrvalá bylina s přímou lodyhou dosahující výšky až 120 cm, tuhou, obvykle větvenou, lysou nebo krátce štětinatě chlupatou. Přízemní listy tvoří růžici kracovitě peřenoklaných zubatých listů, lodyžní lístky jsou podlouhle kopinaté a slabě zubaté. Úbory mají 3 až 4 cm v průměru a jsou barvy modré, vzácněji růžové až bílé. Květní úbory mají jazykovitý tvar. Květy čekanky byly v minulosti přirovnávány ke smutným očím dívky, která očekává návrat milého z vojny. Odtud také zřejmě vznikl český název rostliny. Kořen je válcovitě vřetenovitý, tuhý, jindy řepovitě ztlustlý a dužnatý. Plody jsou obvejcovité nažky bez chmýru s korunkou štětinek na horním konci. Pro pěstování čekanky se doporučují půdy výhřevnější s dobrou zásobou živin, ne však půdy těžké a kamenité. V těžké půdě se kořen při sklizni láme, protože je křehký. V zemi tak zůstává 15–20 % hmoty kořene, a to má dva negativní důsledky. Kořen roní šťávu, což jednak zhoršuje jeho technologickou jakost a jednak ulomené kousky kořene obrážejí a zaplevelují pozemek v příštím roce. Čekanka je nenáročná na předplodinu. Optimální jsou obiloviny a brambory, ale není vhodné sít čekanku po kukuřici, slunečnici, hořčici a řepce. Výsev se doporučuje na konci dubna, kdy teplota půdy dosahuje asi 10 °C. Rostlina je citlivá na mrazíky. Výsevová vzdálenost se doporučuje 60–80 mm s následným jednocením do hloubky 5–10 mm. Vzdálenost mezi řádky pak 450 mm. Vzhledem k pomalému počátečnímu vývoji čekanky, citlivosti na půdní škraloup a nedostatečnému sortimentu účinných herbicidů během vegetace se doporučuje minimálně dvakrát plečkovat. Optimální doba sklizně by měla být daná maximální výtěžností inulinu, obvykle se doporučuje druhá polovina října. Čekanka se používá hlavně na výrobu cikorky.

Zde můžete vidět cenu čekanky.

Černý kořen

Černý kořen, botanicky správně hadí mord španělský, pochází ze Středozemí. Až v 16. století vznikly v jižní Evropě první prošlechtěné formy. Dnes je pěstování této rostliny rozšířeno zejména na jihu Ruska, v Itálii, ve Švýcarsku a v Německu. Také u nás má poměrně dlouhou tradici, i když omezený rozsah pěstování. Jedná se o rostlinu vytrvalou a mrazuvzdornou. V prvním roce vytváří růžici celokrajných, dlouze kopinatých tuhých listů. Kořen je válcovitý, štíhlý, asi 40 cm dlouhý, který v podmínkách dostatečně hluboké půdy nevětví. Povrch kořene má popelavě hnědočernou barvu, dužina je čistě bílá, s vynikající jemnou mandlovou chutí. Druhým rokem a v dalších letech vytvoří rostlina metr vysoký rozvětvený stonek se žlutými květními úbory příjemné čokoládové vůně. Černý kořen lze konzumovat syrový, kdy jej oškrábeme a očištěný vložíme do okyselené vody, aby nezhnědl. Syrový kořen se používá nejčastěji do salátů, pomazánek, nákypů a předkrmů. Častěji se však zpracovává vařením, v tomto případě se jen očistí a loupe se až po 25 minutách vaření ve vodě se solí a citronem. Používá se do polévek a omáček. Může se také smažit jako řízky nebo v těstíčku, přidávat k pečenému masu a zapékat s jinou zeleninou. Lze jej také nakládat do sladkokyselého nálevu.

Zde můžete vidět cenu černého kořene.

Artyčok

Artyčok pochází ze severní Afriky a do jižní Evropy, kde se dnes zejména pěstuje, se dostal pravděpodobně prostřednictvím Arabů již v 8. století. Artyčoky mají rozvětvenou lodyhu, až 180 cm vysokou. Na konci květních stonků mají mohutné dekorativní úbory modrofialových květů, kvetoucích v červenci a srpnu. Artyčoky vyžadují hlubokou lehčí humózní půdu s vysokým obsahem živin, slunné a teplé stanoviště. Pěstují se ze sadby nebo dělením oddenku. Sadba se může vypěstovat výsevem semen v únoru nebo březnu. Dobře vyvinuté, ještě nerozvinuté květní úbory se sklízejí od června. Zákrovní listy mohou být tmavozelené. Na zimu k rostlinám je dobré přihrnout půdu, odstřihnout květy i listy těsně u povrchu a přikrýt artyčoky slámou nebo chvojím. Mohou se také vykopat i s kořeny a uložit na zimu do sklepa, pařeniště nebo fóliovníku. Artyčoky jsou oblíbenou pochutinovou zeleninou v zemích kolem Středozemního moře. Používají se části květních úborů, konkrétně dužnaté zákrovní listeny a květní lůžka. Očištěné se upravují různým způsobem, ponejvíce jako salát s octem, citronem nebo olejem. Výborně chutnají i dušené, grilované, smažené i pečené. Hojně se také nakládají.

Zde můžete vidět cenu artyčoku.