ATEROSKLERÓZA

Ischemická choroba dolních končetin (ICHDK) je onemocnění stejného původu jako ischemická choroba srdeční (ICHS). ICHDK je nejčastější lokalizací periferní aterosklerózy a je hodnocena jako závažný marker (ukazatel) celkového kardiovaskulárního rizika. Pacienti s ICHDK mají vyšší mortalitu (úmrtnost) a jsou více ohroženi srdečním infarktem i mozkovou mrtvicí než pacienti bez ICHDK. Na zúžené tepny ohrožující zdraví pomohou operace, které se zaměřují na léčbu jak akutního, tak chronického onemocnění periferních cév.

Zdroj: článek Operace ucpaných cév

CO JE ROSUCARD A K ČEMU SE POUŽÍVÁ

Rosucard patří do skupiny léků, které se označují jako statiny. Rosucard vám byl předepsán, protože:

• máte vysokou hladinu cholesterolu v krvi, v důsledku toho máte zvýšené riziko srdečního infarktu a mozkové mrtvice;
• samotná dieta a pohybová aktivita nevedly k dostatečnému snížení hladiny cholesterolu; v nastavené dietě a fyzické aktivitě budete pokračovat i v průběhu léčby přípravkem Rosucard.
• máte jiné přidružené ukazatele, které zvyšují riziko srdeční příhody, mozkové mrtvice a podobných zdravotních komplikací.

Srdeční příhody, mozková mrtvice a jiné podobné zdravotní komplikace mohou být způsobeny onemocněním, které se označuje jako ateroskleróza. Ateroskleróza vzniká na podkladě ukládání tukových částic ve vašich cévách.

Zdroj: článek Rosucard - příbalový leták

Zúžení cév příznaky

Krev je přiváděna k dolním končetinám pánevními, stehenními, dále podkolenními a bércovými tepnami. K hlavním postižením tepen zásobujícím dolní končetiny patří ateroskleróza, embolie, výduť tepny pravá či falešná a diabetická angiopatie. Nejčastější příčinou poškození věnčitých tepen je ateroskleróza, která vzniká tehdy, jestliže se do stěn tepen ukládají tuky, cholesterol, vápník a další látky.

Ateroskleróza znamená tvorbu plátů způsobujících ucpání tepen. K rizikovým faktorům patří kouření, zvýšený příjem tuků, zvýšená hladina cholesterolu.

Embolie znamená průnik vmetku s následnou obstrukcí lumen tepny nejčastěji ze srdce.

Výduť znamená vyklenutí tepny z důvodu oslabení stěny. Nepravá výduť vzniká následkem úrazu či poranění tepny při invazivním vyšetření – angiografii.

Diabetická angiopatie postihuje zejména periferní tepny u nemocných s cukrovkou.

Ucpávání cév v noze se projevuje bolestmi končetin při zvýšené námaze, při závažnějším postižení i v klidu, eventuálně dochází k postupnému odumírání končetiny.

Zdroj: článek Operace ucpaných cév

Poruchy prokrvení

Jak již bylo řečeno v úvodu, velmi důležitou roli v procesu erekce hrají cévy. Pokud nedojde k jejich dostatečnému rozšíření, je erekce neuspokojivá. Na cévních poruchách se podílí celá řada onemocnění. Jsou to zejména:

• Cukrovka a s ní související ateroskleróza – při tomto onemocnění jsou postiženy cévy v těle rozvojem sklerotických plátů uvnitř cév, které zužují jejich průsvit a snižují tak průtok krve. Největší riziko je samozřejmě u cév hlavy a srdce, kde pak může dojít k infarktu. Ale ani cévy penisu nejsou ušetřeny a ateroskleróza je významným faktorem ED.
• Hypertenze – zvýšený krevní tlak je velmi zákeřným onemocněním, protože zpočátku probíhá bez příznaků a teprve při poškození cévní stěny se může závažněji projevit. Hypertonici mají rovněž vyšší výskyt poruch erekce.
• Nadváha – obezita je dalším rizikovým faktorem vzniku erektilní dysfunkce.

Zdroj: článek Babské rady na erektilní dysfunkci

Lék Mydocalm

Tolperison, účinná látka léku Mydocalm, je indikován k léčbě patologicky zvýšeného tonusu kosterního svalstva způsobeného neurologickými onemocněními (poškození pyramidového traktu, roztroušená skleróza, myelopatie, encefalomyelitida) a spastické paralýzy a dalších encefalopatií projevujících se svalovou dystonií.

Mezi další možná použití patří:

• Spondylóza,
• Spondylartróza,
• Cervikální a bederní syndromy,
• Artróza velkých kloubů,
• Obliterující ateroskleróza končetinových cév,
• Diabetická angiopatie,
• Tromboangiitis obliterans,
• Raynaudův syndrom.

Zdroj: článek Za jak dlouho zabere Mydocalm

Jaké jsou rizikové faktory anginy pectoris?

Každý z nás má v tepnách usazeniny tuku. Ateroskleróza se může objevit již ve 20 letech a prohlubuje se s věkem. Níže jsou uvedeny známé rizikové faktory, které zvyšují ukládání mastných usazenin a způsobují zúžení tepen.

• rodinná anamnéza aterosklerózy;
• vysoká hladina cholesterolu v krvi;
• vysoký krevní tlak;
• kouření;
• pohlaví (muži);
• cukrovka;
• obezita;
• stres;
• nedostatek pravidelného cvičení;
• stárnutí (patří mezi nejsilnější rizikové faktory).

Zdroj: článek Angina pectoris

Příčiny ucpávání cév

K ucpání tepen dochází v důsledku stavu známého jako ateroskleróza, ke kterému dochází, když se tukový materiál z krve přilepí na vnitřek tepen. Časem se může nahromadit dostatek tohoto materiálu, který začne ovlivňovat průtok krve. Účinky tohoto mohou záviset na umístění zablokování. Ucpané tepny mohou být zvláště nebezpečné, když omezují průtok krve zásobující srdce nebo mozek, protože tyto orgány potřebují nepřetržitý přísun kyslíku, aby správně fungovaly.

Zdroj: článek Jak poznám ucpávání cév

Co způsobuje anginu pectoris?

Příčinou je koronární ateroskleróza neboli zúžení tepen (zesílení jejich stěn), které zásobují srdce krví, kyslíkem a živinami. K tomuto dochází, pokud konzumujete tučné potraviny, ve stěnách tepen se usazuje tuk, tepny se zužují a následně se snižuje průtok krve do srdce. Příznaky se objevují v době, kdy srdce potřebuje více krve a musí začít pumpovat rychleji, aby splnilo tělesné nároky. Srdce je nedostatečně zásobeno kyslíkem, což způsobuje bolest v srdci, která se projevuje jako bolest na hrudi. V závažných případech k výše uvedenému dochází, i když je srdce v klidu.

Zdroj: článek Angina pectoris

Cholesterol a onemocnění srdce

Pokud je v krvi příliš vysoké množství cholesterolu, dochází k jeho hromadění na stěny tepen. Časem tento nános způsobuj tvrdnutí cév (ateroskleróza). Díky tomu dojde k zúžení tepen a snížení průtoku krve do srdečního svalu, čímž dochází ke zpomalení funkce srdce nebo celkovému zablokování. Správné proudění krve je důležité, takže když není srdci dodáváno dostatečné množství okysličené krve, dochází k bolesti na hrudi. V případě náhlého zablokování přívodu krve do srdce pak dochází k infarktu.

Existují dva typy cholesterolu:

• LDL cholesterol neboli špatný cholesterol
• HDL cholesterol neboli dobrý cholesterol

Zdroj: článek Cholesterol

Prospěšné účinky kolagenu

Užívání doplňků, které obsahují kolagen, může být užitečné pro zpomalení stárnutí pokožky. Ukázalo se, že doplňování kolagenu snižuje zánět a stimuluje syntézu kolagenu v těle. To může pomoci podpořit úlevu od bolesti u lidí s poruchami kloubů, jako je osteoartritida. Kolagen může pomoci snížit riziko poruch kostí, jako je osteoporóza. Výzkum ukázal, že konzumace doplňků kolagenu zvyšuje růst a sílu svalů u lidí se ztrátou svalové hmoty související s věkem. Užívání doplňků kolagenu může pomoci snížit rizikové faktory spojené se srdečními stavy, jako je ateroskleróza.

Zdroj: článek Kolagen a jeho nežádoucí účinky

Děložní sliznice v klimakteriu

Největší změny nastávají ve tkáních s estrogenními receptory, jako jsou poševní sliznice, vulva, děloha, vaječníky a vejcovody, nosní sliznice. Dochází ke ztenčování poševní sliznice, ke změně pH, atrofizaci vaječníků, vejcovodů, dělohy. Ztráta elasticity pánevního dna může způsobit poruchy jeho statiky s rozvojem sestupu pánevních orgánů. Dochází k atrofizaci sliznice močového měchýře s příznaky jako polakisurie (časté močení během den), dysurie (obtížné a bolestivé močení) a urgentní inkontinence (samovolný nechtěný únik moči). Dlouhodobý nedostatek estrogenů vede k metabolickému estrogen deficitnímu syndromu, ke kterému se řadí osteoporóza, ateroskleróza a změny v lipidogramu. U některých žen se objevuje příliš vysoká děložní sliznice.

Zdroj: článek Vysoká děložní sliznice v přechodu

Jak poznám, že mám vysoký krevní tlak

Vysoký krevní tlak nebolí ani nemusí být provázen konkrétními příznaky. Prvními symptomy mohou být závratě, bolest hlavy, únava, nervozita. Asi u 90 % populace není známa příčina vysokého krevního tlaku. Ví se, že mezi faktory zvyšující riziko hypertenze patří strava s vysokým obsahem sodíku, nedostatek pohybu, stres, obezita a dědičnost. Muži jsou k vysokému krevnímu tlaku dvakrát náchylnější než ženy.

Při neléčení vysokého krevního tlaku hrozí poškození srdce, ledvin, očí a cév (konkrétně: infarkt myokardu, mozková mrtvice, selhání ledvin, cévní postižení oka, ateroskleróza).

Nejdůležitějším vyšetřením v případě podezření na vysoký krevní tlak je jeho změření. Aby byly výsledky měření opravdu prokazatelné, doporučuje se opakované měření nebo dlouhodobé měření během celých 24 hodin.

Zdroj: článek Jak rychle snížit vysoký krevní tlak

Co způsobuje infarkt?

Ateroskleróza

Ateroskleróza je proces ukládání plaket (sbírek) cholesterolu ve stěnách tepen. Cholesterol způsobuje kornatění stěn tepen a zúžení vnitřního kanálu (lumen) tepny. Tepny zúžené aterosklerózou pak nedodávají dostatečné množství krve k normálnímu udržení funkcí těla. Ateroskleróza tepen dolních končetin způsobuje snížení průtoku krve do dolních končetin. To se následně projeví bolestmi nohou, bércovými vředy nebo pomalejším hojením ran. Ateroskleróza tepen může postihnout i přívod krve do mozku, což vede k takzvané cévní demenci (mentální poškození způsobené postupným odumíráním mozkové tkáně) nebo k cévní mozkové příhodě (náhlá smrt mozkové tkáně).

Mnoho lidí má aterosklerózu bez příznaků několik let či desetiletí. Ateroskleróza může totiž začít od brzkého dospívání, ale příznaky nebo zdravotní problémy vznikají později v dospělosti, kdy se zhoršuje tepenné zúžení. Kouření cigaret, vysoký krevní tlak, zvýšená hladina cholesterolu a cukrovka urychlují aterosklerózu a symptomatické projevy a způsobují další komplikace, zejména u lidí s pozitivní rodinnou anamnézou.

Koronární ateroskleróza (ischemická srdeční choroba) je ateroskleróza způsobující kornatění a zúžení věnčitých tepen. Snížené prokrvení srdečního svalu z koronární aterosklerózy se nazývá koronární srdeční chorobou. Mezi koronární srdeční onemocnění patří srdeční infarkt, který může způsobit neočekávanou smrt. Projevuje se bolestí na hrudi (angina pectoris), poruchami srdečního rytmu a srdečním selháním v důsledku oslabení srdečního svalu.

Ateroskleróza a angina pectoris

Angina pectoris se projevuje palčivou bolestí za hrudní kostí, která je způsobena nedostatkem kyslíku v srdeční svalovině. Dojde tak k nesprávnému stahování srdeční svaloviny, srdce přestává plnit svou funkci jako pumpa a do celého těla proudí jen malé množství okysličené krve. Svými projevy je velmi podobná akutnímu infarktu myokardu, ale nedochází při ní k odumření srdeční tkáně. Angina pectoris je rovněž bolestí, která je vyvolána zvýšeným požadavkem na kyslík (rychlá chůze, běh, stres a podobně), kdy cévy nemocné aterosklerózou nemohou dostatečně zásobit tělo ani srdce okysličenou krví. U diabetiků může dojít k progresivnímu snížení průtoku krve v srdci, které je bezbolestné, ale způsobuje dušnost a rychlou únavnost.

Příznaky anginy pectoris způsobené námahou jsou tlak, tíha, svírání nebo bolest na hrudníku. Bolest se však může objevit i v krku, čelistech, rukou, zádech nebo v zubech. Tato bolest je doprovázena dušností, nevolností nebo studeným potem. Příznaky anginy pectoris trvají několik desítek vteřin až pár minut. Odpočinek (přestat ihned s tím, co vám potíže vyvolalo) a nitroglycerin (dává se pod jazyk) snižují požadavek kyslíku a odlehčují srdečnímu svalu. Námahou způsobená angina může být prvním varovným znamením pokročilé ischemické choroby srdeční.

Angina pectoris, kterou nevyvolává zátěž, poukazuje na koronární zúžení a končí obvykle kritickým nedostatkem přívodu kyslíku do srdce. Je způsobena záchvatem věnčitých tepen (Prinzmetalova varianta nebo angina pectoris). Na rozdíl od infarktu myokardu nedochází k trvalému poškození svalové tkáně.

Ateroskleróza a srdeční infarkt

Cholesterol na povrchu koronární cévy může způsobit prasknutí a vytvoření krevní sraženiny na povrchu plaku. Sraženiny blokují průtok krve přes tepny a způsobují infarkt. Příčina ruptury vedoucí k tvorbě sraženiny je do značné míry neznámá, ale jsou známy faktory, které k tomuto přispívají: kouření nebo jiná expozice nikotinu, zvýšení cholesterolu, zvýšená hladina krevních katecholaminů (adrenalinu), vysoký krevní tlak a další mechanické nebo biochemické podněty.

K infarktu může dojít kdykoliv, ale statistické údaje uvádí, že k němu nejčastěji dochází mezi čtvrtou až desátou hodinou ranní, protože v této době nadledvinky uvolňují nejvíce adrenalinu (zvýšená hladina adrenalinu přispívá k prasknutí plaket cholesterolu).

Zdroj: článek Infarkt

Příznaky začínajícího přechodu

Přechod u žen začíná postupnou ztrátou pravidelné menstruace. U všech žen nastávají změny v pravidelnosti menstruačního cyklu. Části žen se cyklus zkracuje a krvácení sílí, u části se prodlužuje interval mezi jednotlivými menstruacemi, až nakonec u obou skupin žen menstruace vymizí. Zhruba třetina žen má to štěstí, že jde o jedinou změnu tohoto období, zbytek v různé míře pocítí příznaky takzvaného klimakterického syndromu.

Příznaky se dají shrnout jako akutní a chronické

Problémy, které se označují jako akutní klimakterický syndrom, jsou zejména návaly horka a pocení. Dlouhodobé potíže spojené s chronickým klimakterickým syndromem vedou k závažným onemocněním.

Akutní klimakterický syndrom:

• návaly horka, pocení (denní i noční), bušení srdce;
• psychické potíže – nespavost, plačtivost, podrážděnost, úzkost, ztráta libida (sexuální touhy), změny nálady a sebevědomí, snížená rozhodnost a schopnost koncentrace, deprese.

Chronický klimakterický syndrom:

• porucha růstu sliznice pochvy a močových cest;
• osteoporóza (řídnutí kostí);
• ateroskleróza (kornatění tepen);
• rozvoj neurodegenerativních onemocnění (stařecká demence, Alzheimer, Parkinson, degenerace sítnice).

Zdroj: článek Žena v přechodu a menstruace v přechodu

Vliv volných radikálů

Všichni vědí, že volné radikály ohrožují náš organismus, ale nikdo neví, jak závažný je jejich vliv. První teplé dny lákají k vodě a mnozí rádi vystavují svojí bílou pokožku ostrým slunečním paprskům. Opalování je bohužel tragický omyl dnešní doby. Při opalování na sluníčku, ale i v soláriích, dochází v ozářených buňkách pokožky k poruše, kdy se pokazí jejich jaderný aparát a najednou začnou vznikat buňky jiné, takové co nechtějí odumírat. A najednou tu máme rakovinu kůže. Volné radikály rovněž mají rády tukové látky, v nichž zpřehází mastné kyseliny a jiné součásti. Změněná částice chvíli bloudí organismem a v konečné fázi skončí na stěně cévy, výsledkem je kornatění cév. Ateroskleróza či srdeční choroby, končící infarktem tak mají zelenou. Možná teď máte dojem, že všechny další nemoci mají na svědomí volné radikály. Bohužel to není tak jednoduché. Volné radikály „pouze“ oslabují imunitu a všechny choroby, které v důsledku toho vzniknou, ještě zhoršují. Kromě již jmenovaných nemocí se volné radikály podílejí na zhoršení stavu při cukrovce, zánětu kloubů, parodontóze atd. Naštěstí příroda vymyslela také způsob, jak vůči volným radikálům bojovat.

Zdroj: článek O volných radikálech a antioxidantech