Lázeňskou péči doporučuje odborník – specialista podle onemocnění, která jsou uvedena v Indikačním seznamu. Na základě tohoto doporučení váš praktický lékař, nebo v případě hospitalizace ošetřující lékař, předloží návrh na lázeňskou péči zdravotní pojišťovně, která do 15 dnů rozhodne zda máte, nebo nemáte nárok na léčebný pobyt hrazený pojišťovnou. Čtěte dále, abyste se dozvěděli, jestli máte nárok na lázně dle diagnózy. Máme pro vás Indikační seznam pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o dospělé.
Lázeňskou péči doporučuje odborník – specialista podle onemocnění, která jsou uvedena v Indikačním seznamu. Na základě tohoto doporučení váš praktický lékař, nebo v případě hospitalizace ošetřující lékař, předloží návrh na lázeňskou péči zdravotní pojišťovně, která do 15 dnů rozhodne zda máte, nebo nemáte nárok na léčebný pobyt hrazený pojišťovnou. Čtěte dále, abyste se dozvěděli, jestli máte nárok na lázně dle diagnózy. Máme pro vás Indikační seznam pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o dospělé.
V naší poradně s názvem ALERGIE NA ALKOHOL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel ZK.
Dobrý den, mnoho let trpím alergickou rýmou a astmatem. Pokud piji alkohol (víno, whisky, koňak...atd) začnu ve velké míře kýchat a úplně mi oteče nosní sliznice. Trvá dlouho než se to upraví. Co mi v alkoholu tak vadí, že mám tuto reakci (myslím, že histamin to není - testy na něj vychází negativně. Velmi děkuji za odpověď. Kubíčková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
O alkoholu je známo, že zhoršuje již existující alergie. Alkohol v sobě obsahuje alergeny ze surovin, ze kterých byl vyroben, což jsou například:
ječmen
chmel
droždí
žito
pšenice
lepek
histamin (často nalezený v červeném víně)
siřičitany (často nalezené v bílých vínech).
U vás pravděpodobně některý z těchto alergenů vyvolává otoky nosní sliznice a kýchání.
Nejúčinnější léčba je vyloučit alkohol ze svého života. Na zmírnění následků alergie je pak vhodné užívat dlouhodobě antihistaminika, například volně prodejný Claritine.
Zde je uvedena tabulka, ze které můžete zjistit, jaký máte nárok na lázně dle diagnózy a jestli máte nárok na lázně opakovaně.
Číslo indikace
Indikace
ZÁKLADNÍ léčebný pobyt - způsob poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče: K (komplexní) nebo P (příspěvková) - další odborná kritéria vztahující se k jednotlivým indikacím - délka léčebného pobytu - lhůta pro nástup léčebného pobytu - možnost prodloužení
OPAKOVANÝ léčebný pobyt - způsob poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče: K (komplexní) nebo P (příspěvková) - další odborná kritéria vztahující se k jednotlivým indikacím - délka léčebného pobytu - lhůta pro nástup léčebného pobytu - možnost prodloužení
I
NEMOCI ONKOLOGICKÉ
I/1
- Zhoubné nádory.
K 21 dnů
Do 12 měsíců po ukončení komplexní protinádorové léčby (s výjimkou dlouhodobé hormonální terapie).
Možnost prodloužení.
K 21 dnů
Hodgkinova nemoc do 36 měsíců od začátku základního pobytu.
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Hodgkinova nemoc po 36 měsících od začátku základního pobytu.
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Ostatní.
II
NEMOCI OBĚHOVÉHO ÚSTROJÍ
II/l
- Symptomatická ischemická choroba srdeční.
P 21 dnů
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů
II/2
- Stav po infarktu myokardu.
K 28 dnů Do 12 měsíců po vzniku infarktu myokardu. Možnost prodloužení.
II/3
- Hypertenzní nemoc
II. až III. stupně hodnocení hypertenzní nemoci.
K 28 dnů Hypertenze III. stupně komplikovaná ischemickou chorobou srdeční, chronickým srdečním selháním, cévní mozkovou příhodou, tranzitorní ischemickou atakou nebo chronickou renální insuficiencí na podkladě vaskulární nefrosklerosy.
Možnost prodloužení.
P 21 dnů Ostatní.
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14dnů
Hypertenzní nemoc refrakterní.
II/4
- Onemocnění tepen končetin na podkladě aterosklerotickém II b. nebo zánětlivém.
K 21 dnů Onemocnění tepen končetin na podkladě aterosklerotickém II b.
P 21 dnů Ostatní.
K 21 dnů Onemocnění tepen končetin na podkladě aterosklerotickém II b. do 18 měsíců od začátku základního pobytu, pokud není možná invazivní léčba.
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Ostatní. Pokud není možná invazivní léčba.
II/5
- Funkční poruchy periferních cév a stavy po trombózách. - Chronický lymfatický edém.
Ve svém příspěvku PÁLENÍ JAZYKA, POPRASKANÝ JAZYK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Daniela Klečková.
Dobrý den.
Před 3 lety u mně začaly záněty - středního ucha, 2 x průdušek, vaginální mykoza, zánět moč.měchýře, u všech jsem užívala ATB s tím, aby se následná TEP kolene nemusela posouvat. Dva měsíce před operací vznikly u mně alergie. Nemohla jsem nic jíst, lepek, kakao, kyselé, rajčata, ostré koření. Dle vyjádření alergologa se mi z braní ATB spálila sliznice v puse. Alergologové jen slibují,ale drží se svého postupu, v podstastě mi za 2 roky nikdo nepomohl, Zodac mi nezabírá. Večer když lehnu a ten den něco málo z toho si vezmu, mám pálení jazyka, popraskaný, oteklý, červený jak hovězí maso, štípání mi jde až do nosu.Dnes jsem přišla od alergologa jiného, který mi sliboval zátěžový test a vyšetření, zda mám alergii na lepek nebo celeakii. Výsledky z krve byly negativní, tudíž se nic nekonalo, KO za půl roku. Proč? K čemu? Aby zjistil, jestli beru léky Monkasta,po kterém budu mít alergie ještě větší, já jako astmatik budu mít infekci horních cest, vyrážky a to vše při nejlepším a při nejhorším propady v náladách a sebevražedné sklony? Tak teď si můžu vybrat. Buď nebudu baštit nic z toho, co mi vadí a vynechám doktory nebo konečně budu jíst všechno, nevyspím se, pusa jak oheň a na doktory se taky vykašlu. Myslíte, že existuje ještě 3 varianta, kde by mi někdo mohl udělat vyšetření takové,aby zjistil přesnou příčinu a napsal vhodná antihistaminika nebo nemám šanci už žádnou???Už mně unavuje lítat po doktorech, dost na tom, že mám 4 odborné doktory na jiné nemoci. Od Rožnova pod Radhoštěm až po Ostravu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dvořák karel.
Jazyk je sytě červený, při polykání bolí vzadu na patře a špička jazyka někdy pali
Starší typy antihistaminik (např. difenhydramin) mohou snadno pronikat do mozku, což způsobuje výraznou ospalost a zpomalení reakcí. Jejich účinek je rychlý, ale kratší.
Nevýhody: ospalost, sucho v ústech, snížená pozornost.
2. Antihistaminika druhé generace
Moderní antihistaminika (cetirizin, loratadin, desloratadin, levocetirizin, fexofenadin) výrazně méně pronikají do mozku, proto nevyvolávají ospalost nebo jen minimálně.
Výhody: dlouhodobý účinek (až 24 hodin), vhodné pro denní užívání, menší riziko únavy.
3. Lokální antihistaminika
Jsou dostupná jako kapky do očí nebo nosní spreje. Působí přímo v místě alergické reakce a mají rychlý nástup účinku.
V naší poradně s názvem OTRAVA LÉKY NA SPANÍ A ANTIDEPRESIVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Roman Horák.
Dobrý den, chtěl bych se zeptat, jak nebezpečné je předávkování lékem Trittico 150 mg a zda se může pacient z tohoto léku otrávit a při jak velké dávce? Předem Vám moc děkuji za odpovědi a přeji pěkný zbytek dne.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Co se předávkování týče, tak Trazodon (Trittico) se zdá být relativně bezpečnější než jiná antidepresiva nižší generace, zejména pokud je užíván jako jediný přípravek. Úmrtí jsou vzácná a i po požití dávek 6 000–9 200 mg (60 tablet Trittico 150 mg) byla hlášena neobvyklá zotavení. V jedné zprávě bylo 9 z 294 případů předávkování fatální a všech devět pacientů také užívalo jiné látky tlumící centrální nervový systém (CNS). Pokud dojde k předávkování trazodonem, měli by lékaři pečlivě sledovat nízký krevní tlak, což je potenciálně nejzávažnější toxický účinek.
Pro Trazodon neexistuje žádné specifické antidotum. Řízení předávkování by proto mělo být symptomatické a podpůrné. Každá osoba podezřelá z předávkování by měla být co nejdříve vyšetřena v nemocnici. Aktivní uhlí a vynucená diuréza pomocí léků na odvodnění mohou být užitečné při usnadnění eliminace léčiva. Bylo prokázáno, že výplach žaludku není užitečný, pokud není proveden během první hodiny po příjmu.
II. generace se označuje jako nesedativní antihistaminika. Jedná se o látky se selektivnějším účinkem a lepším účinnostně-bezpečnostním profilem. U mnohých zástupců je popisován i negativní vliv na expresi specifických molekul (ICAM, VCAM, Eselektin), které potencují adhezi eozinofilů k buňkám endotelu, čímž se utlumí zánětlivá reakce. Zástupci pro systémové užití jsou cetirizin, loratadin; v lokálních formách se používá azelastin, levokabastin, emedastin, epinastin a olopatadin.
V naší poradně s názvem RADY, JAK SE ZBAVIT SUCHÉ SLIZNICE NOSU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Kopeček.
Hledal jsem dávkování šaratice, je to pro mne dost důležité. Po dlouhém hledání jsem našel honosný, výrazný nadpis: ŠARATICE, MINERÁLNÍ VODA - DÁVKOVÁNÍ. A ve "stati" pod nadpisem je dávkování bramboříku, něco březové vodě, a jiné, v tomto případě nesmysly. Tak chaotické informování je navzdory zázračné digitalizaci "n-té generace" informačních technologií, či jak to ještě honosněji nazvat, pro kočku. Bůh nás chraň před "digitalizací státní správy", tak propagované Pirátskou stranou. To by to asi dopadlo.
Kop.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Šaratice se dávkuje buď v jednorázové dávce 150 ml jednou denně a nebo pravidelně 50 ml po každém hlavním jídle (3 krát denně).
Antihistaminika jsou látky blokující účinky histaminu na receptorech. Antihistaminika lze rozdělit na dva základní typy. Jedny působí na histaminové H1-receptory a mají příznivý účinek u alergických reakcí, jako je zčervenání, pálení, svědění a otok, druhé pak působí na histaminové H2-receptory a snižují tvorbu a vylučování žaludeční kyseliny chlorovodíkové a používají se jako antiulceróza.
Antihistaminika lze podat celkově (obvykle perorálně) nebo lokálně na kůži či na sliznice. Jejich hlavním využitím je léčba alergických stavů různé lokalizace a různého původu. Jsou vhodná při alergické rýmě, zánětu spojivek (konjunktivitidě) alergického původu, různých alergických kožních reakcích nebo při potravinových alergiích.
Lokální aplikace antihistaminik v podobě mastí a gelů vede k poměrně rychlé úlevě při alergických stavech lokalizovaných na kůži nebo sliznicích. Při postiženích kůže snižuje svědění a pálení, u rýmy alergického původu snižuje nosní sekreci a u alergického zánětu spojivek snižuje jejich překrvení. Antihistaminika se používají bez konzultace s lékařem jen krátkodobě. Lokálně se obvykle aplikují po dobu 5–10 dnů u dospělých a 2–3 dny u dětí.
Mezi léky, které lze použít při alergických stavech, patří celá řada skupin účinných látek. Z volně prodejných léků jsou to především kortikosteroidy, antihistaminika a sympatomimetika. Často se některé z těchto skupin léků vzájemně kombinují v jednotlivých přípravcích s cílem docílit vyšší účinnosti a působit proti specificky lokalizovaným alergickým projevům (na kůži, na sliznici nosu, na sliznici očí).
V naší poradně s názvem ELIQUIS A CO PŘI NĚM NEJÍST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Eliguis a co při něm nejíst ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Eliquis (Apixaban) patří do nové generace léků na ředění krve, které ke svým správným účinkům nepotřebují zvláštní dietu, jako například Warfarin. Jsou však potraviny, které mohou mít vliv na účinky Eliquisu. Jde o Grapefruit a brusinky. Při léčbě Eliquisem raději tyto plody nekonzumujte a ani nepijte šťávu z nich vyrobenou.
Označovaný také jako non-inzulin-dependentní (NIDDM). Diabetes mellitus II. typu je onemocnění, které je podmíněno nerovnováhou mezi sekrecí a účinkem inzulinu v metabolismu glukózy. To znamená, že slinivka diabetiků II. typu produkuje nadbytek inzulinu, avšak jejich tělo je vůči němu více či méně rezistentní (relativní nedostatek). Léčí se perorálními antidiabetiky, což jsou ústy podávané léky zvyšující citlivost na inzulin. Vzhledem k závažnosti onemocnění může být rozvinutá inzulinová rezistence léčena kombinovanou terapií, jež spočívá v podávání alespoň dvou perorálních antidiabetik a hormonu inzulinu v injekcích. K tomuto kroku se uchyluje především v momentě, kdy existuje zvýšené riziko rozvinutí DM I. typu na podkladě DM II. typu. Tento stav nastává obzvláště v případě, kdy jsou buňky slinivky břišní již vyčerpány z nadměrné tvorby inzulinu a dochází k jejich zániku. Hladina inzulinu v krvi poté prudce padá.
Diabetes II. typu je označován diabetem dospělých (obvyklá manifestace po 40. roce života), avšak vzhledem k současnému sedavému způsobu života jej mohou dostat i děti. Často jsou vlohy k diabetu II. typu dědičně přenášeny z generace na generaci. Podle nových studií by nemoc mohla být léčena přísnou nízkokalorickou dietou. Obézní lidé k ní mají větší sklon než lidé relativně štíhlí. Proto je úbytek váhy spolu s fyzickou aktivitou a zdravou dietou účinnou formou prevence.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vyrážka z modrozelených řas
Modrozelené řasy, také známé jako sinice, jsou to, co většina lidí zná jako „jezírkový kal“. Plave na hladině nebo leží pod hladinou a může „kvést“, když je voda teplá a klidná. Někdy produkuje toxiny (cyanotoxiny), které mohou dráždit pokožku nebo vyvolat alergickou reakci. Při kontaktu s ní může kůže zčervenat, otéci a bolet. Někdy se vytvoří malé puchýře.
Modrozelené řasy lze nalézt ve sladké vodě, slané vodě nebo smíšené „brakické“ vodě. Pokud jste jí vystaveni, odstraňte veškerý kontaminovaný oděv a šperky a myjte si pokožku mýdlem a vodou po dobu 10 až 15 minut. Ne u každého, kdo přijde do kontaktu s modrozelenou řasou, se příznaky rozvinou, ale pokud ano, antihistaminika a hydrokortizonový krém vám mohou pomoci s jejich úlevou.
Abyste se ochránili před těmito toxickými květy, vyhněte se vodě, která je zabarvená a páchnoucí nebo která má na povrchu zelenou špínu.
Cílem dietní léčby diabetika I. typu je především ovlivnění hladiny krevního cukru (glukózy), a to jak nalačno, tak po jídle, dosažení či udržení hodnot krevních tuků, zajištění potřebné dávky energie a oddálení vzniku diabetických komplikací. U diabetika I. typu je kladen velký důraz na pravidelnost ve stravování a dávkování inzulinu podle aktuálních glykémií. Energetická hodnota stavy by měla být přiměřená skutečné potřebě, aby se udržovala ideální tělesná hmotnost. Složení jídelníčku by mělo vycházet ze zásad stravy v rámci zdravé životosprávy, to znamená, že by v něm neměly kromě přiměřeného množství sacharidových potravin (pečiva, rýže, těstovin – lépe v celozrnné variantě – a brambor) chybět mléčné výrobky (nejlépe zakysané), maso s preferencí libových částí, drůbeže a ryb (včetně tučných pro obsah nezbytných nenasycených mastných kyselin), kvalitní tuky rostlinného původu (rostlinné oleje a produkty z nich vyrobené, například margaríny). Nezanedbatelnou roli má samozřejmě pitný režim, který je také potřeba do jídelníčku započítávat.
Normální hladina cukru (glykémie) je 3,6–5,6 mmol/l. Diagnóza diabetu mellitu je založena na průkazu zvýšené hladiny cukru (hyperglykémie) v krvi.
Diagnóza diabetu je jednoznačně stanovena při nálezu:
hladiny glukózy během dne ≥ 11,1 mmol/l;
hladiny glukózy nalačno ≥ 7,0 mmol/l (ve 2 odběrech).
Pokud je glykémie v rozmezí 5,6–6,9 mmol/l, je vhodné doplnit zátěžový test s cukrem, takzvané oGTT.
Cílem péče o diabetika je, aby se dožil stejné délky a kvality života jako pacient bez diabetu, a to bez závažnějších příznaků vlastní nemoci či komplikací léčby (hypoglykémie).
Hypoglykémie je stav, při kterém klesá hladina krevního cukru pod normu, obvykle pod 3,6 mmol/l. Poznat příznaky hypoglykémie a umět ji řešit musí ovládat každý diabetik! Je třeba, aby o možných komplikacích a způsobech jejich řešení vědělo také nejbližší okolí pacienta (rodinní příslušníci a podobně). Prožívání hypoglykémie je individuální. Projevy jsou způsobeny nedostatečným zásobením orgánů cukrem a reakcí těla na tento stav. K obvyklým příznakům hypoglykémie patří: únava, hlad, pocení, bolest hlavy, třes rukou, zrychlený pulz, poruchy chování (apatie, agresivita) a nálady (euforie, deprese), poruchy soustředění a uvažování.
Při lehčí či středně těžké hypoglykémii požijte menší množství, to znamená 10–40 gramů rychle působících cukrů (1–2 hrnky čaje se 2–4 kostkami cukru, či 1–4 dl ovocného džusu, nebo Coca-Coly). Po požití rychle působících cukrů by měl následovat příjem pomalu působících sacharidů (kousek housky, chleba a podobně).
V naší poradně s názvem OTOK RTU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Přítel pracuje v Brně je na ubytovně.Objednal si v jednom bistru kde vaří Vietnamská komunita hamburger s masem a čínským zelím to bylo odpoledne.Večer mu natekl spodní ret.Ma to už druhý den a otok stále neklesá.Co může být příčinou?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Může to být projev alergické reakce na některou ingredienci v jídle. Nyní zbývá jen čekat, dokud se otok nevstřebá. Urychlit to můžete volně prodejnými léky na alergii (antihistaminika). Způsob užití vám řeknou v lékárně při nákupu.
V naší poradně s názvem EUSTACHOVA TRUBICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Prosim o radu,jiz 3 tydny mam po ryme zalehlé ucho ve kterem mi šumí.Byly mi nasazeny antibiotika a ucho nebylo píchnuté a ani nebolí
Nyní si do nosu kapu kortikoidní kapky a mam antihistaminika na splasknutí sliznice.Byl mi diagnostikovan tubotympanalni katar.Jsem uz zoufalá jelikoz nepociťuji zadné zlepšení.Za jak dlouho tyto potíže odezní?
Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vlivem rýmy u vás došlo k ucpání eustachovy trubice, která odvodňuje střední ucho. Díky tomu se ve středním uchu hromadí tekutina, kterou vnímáte jako zalehlé ucho. Nyní musíte počkat, až se uklidní situace kolem mandlí, kde ústí eustachova trubice. Až mandle splasknou uvolní se ústí eustachovy trubice a začne skrze ní normálně odtékat přebytečná tekutina a vaše ucho se vrátí do normálu. To vše může trvat dlouho a bez léčby to může být klidně i měsíce. Naštěstí jste dostala léčbu, na zánět - antibiotika a na splasknutí antihistaminika. Možná vám ještě vložili do ucha longety napuštěné léčivým roztokem. Na podporu urychlení můžete používat žvýkačky, které podpoří častější polykání, což funguje jako masáž eustachovy trubice. Někdy mohou pomoci kapky nebo sprej na uvolnění ucpaného nosu. I když nebude nos ucpaný, může tento lék přimět tkáně kolem mandlí, aby splaskly a uvolnily eustachovu trubici. Kapky na ucpaný noc používejte výhradně podle přiloženého návodu.
Tato antihistaminika (např. difenhydramin, chlorfenamin) jsou účinná, ale často způsobují ospalost, zpomalení reakcí či sucho v ústech. Používají se méně často u dospělých v denních situacích, mohou být vhodná pro noční potíže, akutní reakce v domácím prostředí nebo tam, kde sedace není problém.
Druhá a třetí generace (nesedativní nebo méně sedativní)
Tato skupina (např. cetirizin, loratadin, levocetirizin, desloratadin, fexofenadin) je preferovaná pro dlouhodobé užívání, protože méně ovlivňuje bdělost a kognici. Mají delší účinek a jsou vhodná i pro řidiče nebo do zaměstnání.
Lokální antihistaminika
Nosní spreje a oční kapky mohou obsahovat místně působící antihistaminika, která rychle zmírní symptomy bez systémových účinků.
Antibiotika jsou také rozděleny do tříd podle chemické struktury (aminoglykosidy, amfenikoly, ansamyciny, rifamyciny, cefalosporiny I. generace, cefalosporiny II. generace, cefalosporiny III. generace, cefalosporiny IV. generace, diterpeny, glykopeptidová antibiotika, karbapenemy, linkosamidy, makrolidy – erytromyciny, monobaktamy, antibiotika penicilové řady: úzkospektrá, širokospektrá, polypeptidová antibiotika, chinolony, fluorochinolony, streptograminy, sulfonamidy, tetracykliny, a další.
Rozdíly mezi dietou diabetika II. typu a běžnou redukční dietou dnes nejsou zásadní. Zcela odlišná je však dieta diabetika II. typu oproti dietě diabetika I. typu. Zatímco diabetik I. typu bývá často štíhlý a je závislý na inzulinu, diabetik II. typu má zpravidla nadváhu a jeho strava musí řešit i další složky metabolického syndromu.
Diabetik I. typu je obvykle edukován k velmi přesné pravidelnosti stravy a vyššímu příjmu sacharidů rozdělených do více jídel. U diabetika II. typu je naopak kladen důraz na snížení energetického příjmu, omezení tuků a postupnou redukci hmotnosti.
Typickým rysem diabetu II. typu je horší tolerance glukózy v ranních hodinách, což lze řešit snížením příjmu sacharidů ke snídani nebo vhodnou farmakologickou léčbou. Potraviny s nízkým glykemickým indexem hrají důležitou roli zejména u obézních pacientů.
Jako III. generaci je někdy snaha označovat látky se selektivnějším účinkem, a tedy předpokladem pro vyšší účinnost a bezpečnost. Jde buď o aktivní enantiomery (levocetirizin), nebo o farmakologicky aktivní metabolity (desloratadin – metabolit loratadinu či fexofenadin – metabolit terfenadinu). Jsou využívány pouze pro systémovou aplikaci.
Ve srovnání s první generací mají antihistaminika druhé a třetí generace nižší závažnost vedlejších účinků.
Alergická matka je z hlediska vzniku alergie 50% rizikem pro své dítě, senzibilizuje svůj plod i přes placentární bariéru, otec je nositelem 30–40% rizika. Trpí-li oba rodiče týmž typem alergie, zvyšuje se riziko pro jejich dítě na 70 %. Ale i zcela zdravým rodičům bez atopicko-alergické zátěže se může až v 10 % narodit dítě, u něhož propukne v průběhu života alergické onemocnění. Základním požadavkem je vždy plná kontrola nemoci po celou dobu těhotenství. Hlavním nebezpečím je pro budoucí matku a její dítě nedostatečná léčba a stabilita nemoci. Toto pravidlo platí zvláště u těhotných astmatiček. Průduškové astma je nejčastějším vážným onemocněním v těhotenství. Postihuje 8,4 % těhotných žen. Všechny běžné preventivní léky užívané u astmatu jsou po celou dobu těhotenství bezpečné. Bez omezení lze podávat především inhalační (vdechované) kortikosteroidy a běžné pomocné inhalační léky. Určitá omezení mohou platit pouze v začátku těhotenství pro antihistaminika, avšak antihistaminika druhé generace (cetirizin, loratadin) lze podávat v jednotlivých obdobích těhotenství bez omezení. Systémové (tabletové, injekční) kortikosteroidy se doporučují podávat pouze u těžkých astmatiček v případě ohrožení jejich života a života dítěte.
Případy, které je nutno konzultovat s lékařem:
opakovaná, pravidelná aplikace nevede k vymizení obtíží do 5–10 dnů u dospělých a 2–3 dnů u dětí;
závažné kardiovaskulární onemocnění (hypertenze, srdeční nedostatečnost);
Antihistaminika se používají na alergické potíže, jako je senná rýma, alergie a oteklé sliznice při nachlazení. Některá antihistaminika mají vedlejší účinky, například navozují ospalost. Tohoto nežádoucího účinku se pak využívá při nespavosti.
Mezi antihistaminika používaná při poruchách spánku patří:
Diphenhydramine – účinná látka příležitostně řeší nespavost a snižuje problémy s usínáním. Funguje tak, že utlumí centrální nervový systém (mozek), čímž dojde k ospalosti. V ČR není však zaregistrovaná perorální forma, pouze gelová zevní forma PSILO-BALSAM DRM GEL 1 X 20 GM a DRM GEL 1 X 50 GM.
Doxylamin – velmi sedativní antihistaminikum ze skupiny ethanolaminů. Používá se jako pomoc při krátkodobé léčbě nespavosti a při zmírnění nočního kašle, nachlazení a alergických příznaků. V ČR není tato účinná látka zaregistrovaná.
Tyto léky jsou určeny k použití pouze pro krátkodobé nespavosti a patří pouze do rukou lékaře. Tato antihistaminika mají závažné nežádoucí účinky hlavně u lidí s glaukomem, potížemi s prostatou nebo dýchacími problémy, jako je rozedma či chronické bronchitidy. Pokud v současné době užíváte antidepresiva, poraďte se se svým lékařem o vhodnosti aplikace těchto antihistaminik. Poraďte se se svým lékařem i v případě, že užíváte jiné léky k léčbě deprese nebo Parkinsonovy choroby. Ženy, které kojí, by se měly těmto lékům vyhnout.
Časté nežádoucí účinky: ospalost druhý den, závratě a zapomnětlivost, nemotornost, ztráta rovnováhy, zácpa a zadržování moči, rozmazané vidění, sucho v ústech a krku.
Antihistaminika na předpis — přehled, indikace a bezpečné užívání
Antihistaminika potlačují účinky histaminu — látky uvolňované při alergické reakci, která způsobuje kýchání, svědění, otoky a zčervenání. Volně prodejné antihistaminika často stačí pro mírné případy, avšak v řadě situací doporučí nebo předepíše lékař silnější nebo specifická antihistaminika na recept.
Chlorofyl je při vnitřním užití bezpečný pro většinu lidí, a to pokud je podáván perorálně. Nedoporučuje se však jeho použití v injekční podobě. Chlorofyl může způsobit podráždění kůže, která je pak náchylnější na slunce. Velmi vhodné je při konzumaci chlorofylu používat opalovací krémy. Během těhotenství a kojení se chlorofyl nedoporučuje, protože nejsou dostatečně ověřeny všechny jeho účinky. Spolu s chlorofylem by pak neměly být používány léky, které zvyšují citlivost na sluneční záření. Užívání léků a chlorofylu totiž zvyšuje šance na spálení, puchýře nebo vyrážku na místech kůže vystavených slunečnímu záření.
Chlorofyl je bakteriostatický až mírně baktericidní prostředek. Působí především tak, že vytváří prostředí nevhodné pro růst bakterií. Zvláště účinný je proti anaerobním bakteriím. Chlorofyl má také lokální deodorační účinky, lze jej používat jako deodorant a detoxikační činidlo pro tělo. Zároveň pomáhá posilovat oběhový systém a krevní buňky. Velmi účinný je i jako kloktadlo v boji proti zápachu z úst a bakteriím v ústech. Chlorofyl má stimulační účinek na růst pojivové tkáně a podporuje tvorbu granulační tkáně (granulační tkáň se objevuje v ráně během procesu hojení). Chlorofyl urychluje proces hojení, což je pozitivní při léčbě bércových vředů. Má rovněž schopnost potlačovat rakovinotvorný účinek aflatoxinu a bránit buněčným mutacím – čím je koncentrace podávaného chlorofylu vyšší, tím lepší jsou jeho antimutagenní a protirakovinné účinky.
Nápoje z chlorofylu buňky sytí i pročišťují zároveň. Čištěním a zásobováním organismu se prodlužuje jejich biologický věk, zhodnotí se všechny potenciálně prospěšné složky našeho jídelníčku a zneškodní se potenciálně škodlivé složky. Tím se náš imunitní systém nastaví na vyšší výkonnost. Zelené nápoje jsou komplexní a přirozené. Jejich „fytolátky“ působí v harmonii a jejich účinek se nedá srovnat s žádnou umělou kombinací. Látky jsou propojeny a navzájem se posilují, takže dohromady tvoří chemickou reakci, podobnou „dominovému efektu“. Postavte kostky domina, vynechejte jediný kousek uprostřed a hra končí. I život je chemickou řetězovou reakcí, která končí ztrátou jediného prvku.
V rostlinách bylo identifikováno přes 600 různých karotenů. Syntetika ale obsahují karoteny maximálně tři! Dnešní člověk se cpe, tloustne, ale přesto umírá na nutriční podvýživu. Zdravotní problémy souvisejí i s nedostatkem minerálů. Vyčerpaná půda živí plodiny, ty sytí nás, a proto i přes plná břicha umíráme hlady. Chybí našemu tělu minerály jako například železo či vápník? Ano, chybí. A chybí nám na talíři? Nechybí! Naopak jsme jimi přejedení jako žádná generace před námi.
