Glykemickýindex zjednodušeně vyjadřuje rychlost, za jakou se sacharidy obsažené v přijímané potravě přemění v trávicím traktu na glukózu a ta se dostane do krevního oběhu. Vyjádření glykemického indexu je relativní, protože index hodnoty 100 má právě glukóza. Nejedná se ale o hodnotu nejvyšší. Existuje spousta potravin s větším glykemickým indexem než 100. Čím rychleji dokáže potravina zvýšit hladinu glukózy v krvi, tím má vyšší glykemickýindex. Nejvyšších hodnot dosahují jednoduché sacharidy, nejnižších komplexní sacharidy. Glykemickýindex v potravině je ovlivněn mnoha faktory, jako je třeba množství vlákniny, obsah tuků, kyselin, sacharózy nebo technické zpracování.
V naší poradně s názvem JAKE HODNOTY MA BYT DLOUHODOBY CUKR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarka.
mam dotaz-jakou ma mit hodnotu dlouhodoby cukr 40 nebo kolik dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dlouhodobý cukr v krvi, neboli koncentrace glukózy v krvi (glykemie), je za normálních fyziologických podmínek u zdravého člověka udržována v úzkém rozmezí hodnot 3,9 až 5,6 mmol/l nalačno a po jídle nižší než 10 mmol/l. Glykemie se určuje ze žilní krve odběrem u lékaře a nebo v domácích podmínkách vlastním glukometrem.
Glykemickýindex zjednodušeně vyjadřuje rychlost, za jakou se sacharidy obsažené v přijímané potravě přemění v trávicím traktu na glukózu a ta se dostane do krevního oběhu. Vyjádření glykemického indexu je relativní, protože index hodnoty 100 má právě glukóza. Nejedná se ale o hodnotu nejvyšší. Existuje spousta potravin s větším glykemickým indexem než 100. Čím rychleji dokáže potravina zvýšit hladinu glukózy v krvi, tím má potravina vyšší glykemickýindex. Nejvyšších hodnot dosahují jednoduché sacharidy, nejnižších komplexní sacharidy. Glykemickýindex v potravině je ovlivněn mnoha faktory, jako je třeba množství vlákniny, obsah tuků, kyselin, sacharózy nebo technické zpracování.
V příběhu DLOUHODOBÝ KAŠEL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva koubova.
dobry den... asi 15 let kašel vždy se objevi když nastydnu chodim na plicní..předepsan relvar..prašek na vdechnuti....a 3 krat denně 2 vdechy ecosal...ted problem trva 3 tydny a žadny vysledek.... zaberou mě jen antobiotika jen když na plicich jsem čista antibiotika mě nedaji jsem zastance homeopatie....leky nestřidam dohromady...jen vystřidam po 4 dnech jiny medikament když nezabere... tak si řikam proč antibiotika hned zaberou a spreje nepomužou mamli vubec ecosal brat ..lečim se na štitnou žlazu beru letrox 100 vždy před sezonou beru prašky na alergii abych tomu předešla a vysledek žadny..byla jsem asi 4 na hadičce zda nemam reflux a to mi ten suchy dráždivy kašel nevyvolava reflux neprokazan i když jsem brala reflux,,omeprazol jsem z toho zoufala nic nepomaha mužete mi poradit jake dalši vyštřeni mam podstoupit aby lečba byla spravna...přijde mi že nemam problem na plicich ale při polykani my hleny uustanou nahoře svědit v krku mě začne okamžitě a to mi vyvolava ten kašel ...je mi 57 let skoro nepiji jsem odpurce kouřeni mužete mi prosim poradit nalez na plicich po rentgenu v pořadku děkuji moc za kladne vyřizeni z pozdravem eva koubova
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eva koubova.
V naší poradně s názvem SPRÁVNÝ TLAK KRVE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel hajek.
je my68 let chtěl bych vedet spravny kr.tlak a puls .dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pro muže ve věku 68 let je normální krevní tlak do 140/90. Vyšší hodnoty by se již měly léčit jako vysoký krevní tlak. Pro muže ve věku 68 let je optimální tepová frekvence v rozmezí 62 až 65 úderů za minutu.
Glykemickýindex potravin (GI) vyjadřuje, jak rychle po konzumaci sacharidové potraviny (= potravina s obsahem škrobů nebo cukrů) stoupne hladina cukru (glukózy) v krvi. Čím je GI potraviny vyšší, tím více a rychleji stoupá po snědení této potraviny hladina glukózy v krvi. Po potravinách s vysokým GI (nad 70) máme dříve hlad, zvyšuje se riziko vzniku nadváhy a cukrovky. Vysoký GI mají hlavně potraviny s takzvanými „rafinovanými sacharidy“: bílé a sladké pečivo, loupaná rýže, pufované obilniny a většina sladkostí. Nižší GI mají potraviny, ze kterých se škroby a cukry vstřebávají pomaleji – luštěniny, ovoce a zelenina, celozrnné obilniny, ořechy a semena, mléčné výrobky.
I když chléb a pečivo jsou pro redukci váhy vhodné, jiné je to s trvanlivými potravinami typu knäckebrot. Tato potravina obsahuje málo vody, proto je v ní energie více koncentrovaná (kolem 1 500 kilojoulů a více na 100 gramů) a má také vysoký glykemickýindex. Jeden kousek knäckebrotu je lehoučký a působí, jako bychom nic nejedli, tudíž málokomu postačí jen pár plátků s odpovídajícím množstvím energie. Právě pro tento nízký sytící efekt a vysoký glykemickýindex knäckebrot není vhodný nejen při redukci, ale ani při udržování hmotnosti. Knäckebrot je spíše vhodný na rychlé doplnění energie po namáhavém tréninku u sportovců nebo po náročné fyzické práci.
V naší poradně s názvem JAK SNÍŽIT CUKR V KRVI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslava Vašíčková.
Dobrý den.Mám dlouhodobý cukr 4,1.Jedná se prosím o kompenzovanou cukrovku?Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hodnoty dlouhého cukru by při dobrém životním stylu měly být maximálně 47mmol/mol. Jakákoli vyšší hodnota než 53 mmol/mol ukazuje na špatné stravovací návyky a pokud je číslo vyšší, tj. 80 mmol/mol a více, jde o velmi špatné výsledky.
Zeptejte se svého lékaře na výsledky laboratorních testů, abyste měla jasno v ukazatelých, které přinášejí.
Glykemickýindex (zkratka GI) je bezrozměrná veličina, která udává rychlost využití glukózy tělem z určité potraviny. Exaktně je GI definován jako plocha pod křivkou glykémií během dvou hodin po požití dané potraviny, vyjádřená jako procento plochy pod křivkou po požití stejného množství sacharidů ve formě čisté glukózy. Vychází se z toho, že glukóza má glykemickýindex roven 100. Například celozrnný chléb má GI = 65, tudíž glukóza obsažená v celozrnném chlebu je tělem využita za cca 2krát delší dobu než glukóza v čistém stavu. Glykemickýindex ovlivňuje mnoho faktorů, jako je obsah vlákniny, postup přípravy, délka vaření dané potraviny a podobně. Hodnotu GI potraviny nelze brát jako jediný faktor ovlivňující reakci glykémie. Protože rychlost vstřebávání glukózy do krve také ovlivňuje celkové množství tráveniny v žaludku (čím více potravy žaludek dostane, tím rychleji se tělo snaží potravu ze žaludku dostat pryč – trávení i vzestup glykémie je tudíž rychlejší). V praxi to znamená, že z potravin s nižším GI dovede tělo lépe získat a využít glukózu, kterou tyto potraviny obsahují. Také potraviny s nízkým GI nezatěžují organismus velkými výkyvy hladiny glykémie, které mohou přispívat ke vzniku diabetu mellitu II. typu (lidově stařecká cukrovka). Ač je někdy glykemickýindex užíván jako indikátor míry uvolňování inzulínu do krve, některé potraviny s nízkým glykemickým indexem uvolňují mnoho inzulínu; pro tento účel je lépe vzít v úvahu inzulínový index. Index byl vytvořen Dr. Davidem J. Jenkinsem a jeho kolegy v roce 1981 na Torontské univerzitě.
Glykemickýindex (GI) je ukazatel, kterým se hodnotí rychlost přeměny sacharidů na glukózu, určuje tedy, jak moc se po konzumaci konkrétní potraviny zvedne hladina cukru v krvi. Pro glukózu je stanoven glykemickýindex 100 a potraviny se dělí na ty s nízkým GI (hodnota nižší než 55), se středním GI (56–70) a s vysokým GI (hodnota vyšší než 70). Hodnotu glykemického indexu ovlivňuje jak složení potraviny, tak způsob jejího zpracování. Čím vyšší index je, tím rychleji dochází k nárůstu glykemie a tím rychleji se po jídle opět dostaví pocit hladu. Potraviny s nižším glykemickým indexem jsou pro tělo vhodnější, protože po nich nedochází k výrazným výkyvům krevního cukru, tělo lépe využije dodanou energii a obecně se dají tyto potraviny považovat za prevenci civilizačních chorob.
Mezi potraviny s nízkým glykemickým indexem patří kořenová zelenina, jablka, žitný celozrnný chléb, tmavá rýže, ovesná kaše či čočka. Ty všechny mají glykemickýindex nižší než 50. Naopak lívance, smažené hranolky, koblihy nebo pizza mají vysoký glykemickýindex – jeho hodnota se pohybuje mezi 60 a 90.
Snížení hladiny cukru podpoří nejen správné potraviny, ale také dodržování obecných zásad. Zejména dostatečný pitný režim, kterému dominuje čistá voda, pomáhá díky řadě biochemických procesů snižovat hladinu cukru v krvi. Stejně důležité je sledovat celkový energetický příjem, proto byste se měli vyvarovat přejídání, tedy neadekvátního zvyšování krevního cukru.
Jezte pokud možno pravidelně a v menších porcích. Naučte se sledovat složení potravin uvedené na obalech a soustřeďte se jak na celkovou energetickou hodnotu, tak na zastoupení jednotlivých složek. Ke snížení glykemie přispívá také pravidelný pohyb, svaly při něm totiž spotřebovávají cukr z krve na svou činnost. Na hladinu cukru v krvi má vliv rovněž psychické vypětí – stresové hormony ovlivňují hladinu cukru v krvi, dlouhodobý stres je tedy pro organismus škodlivý i v tomto směru. Vláknina zpomaluje trávení sacharidů a reguluje hladinu krevního cukru, která díky ní stoupá pozvolna a kontrolovaně. Ze dvou druhů vlákniny, ve vodě rozpustné a nerozpustné, je pro snižování krevního cukru přínosnější ta rozpustná. Konzumujte zeleninu, luštěniny či ovesné vločky. Neslazené ovesné kaše jsou vynikajícím zdrojem energie a k jejich trávení potřebuje organismus hodně času. Díky tomu se krevní cukr po konzumaci ovesných vloček nedostává na vysoké hodnoty příliš rychle. Pokud si snídaňovou ovesnou kaši ochutíte skořicí, která snižuje glykemii (hladinu cukru v krvi), uděláte svému tělu po ránu opravdu dobře. Vhodným pomocníkem jsou i lněná semínka, která nejenže obsahují vlákninu, ale sama o sobě také snižují hladinu krevního cukru. Vláknina navíc podporuje čištění střev, bezproblémové trávení a snižuje hladinu cholesterolu v krvi, pro organismus tak má mnohostranný význam.
Ve snaze vyjádřit míru obtíží v klimakteriu a jejich reakci na léčbu číselně jsou používána různá skórovací schémata. Asi nejužívanější je Kuppermanův index. Jedná se o vyšetření závažnosti vegetativního klimakterického syndromu.
Hladinu krevního cukru reguluje slinivka břišní pomocí hormonu inzulínu. Jednoduché sacharidy s vysokým GI (glykemickýindex) se po konzumaci velmi rychle vstřebají a zvýší tak hladinu krevního cukru. Na to slinivka reaguje vyloučením zvýšeného množství inzulínu, který má za úkol srazit krevní cukr na normální fyziologickou hladinu. A protože v daný okamžik je toho cukru opravdu hodně, tak jej inzulín přesunuje, kam se dá: část přetransformuje na zásobní glykogen, ale většinu dá do tukových buněk. Z tohoto hlediska můžeme považovat jednoduché cukry za jeden z hlavních příčin nadváhy. Zvlášť odpoledne a večer si na jednoduché sacharidy dávejte pozor. Určitě je dobré si zapamatovat, že z potravin s nižším GI dovede tělo lépe získat a využít glukózu, kterou tyto potraviny obsahují. Druhou skupinou sacharidů jsou složité/složené sacharidy (disacharidy, oligosacharidy, polysacharidy). Jedná se o pospojované řetězce jednoduchých cukrů, které se musí po přijetí v těle dále štěpit. Do organismu se tudíž dostává cukr postupně a rovnoměrně, a proto i glykemickýindex je nízký. Komplexní sacharidy by měly tvořit základ jídelníčku.
Hladinu cukru lze zvýšit potravinami, které mají vysoký GI, tedy glykemickýindex. Ovšem pokud tyto potraviny konzumujete pravidelně, mohou být příčinou zvýšeného množství cukrů v krvi:
bílá mouka
bílý cukr
sladkosti
banány
hroznové víno
Výše uvedené potraviny rychle zaberou na zvýšení cukru v krvi, ale vhodnější je sníst rychlé druhy cukrů, které se nacházejí v sušeném ovoci, například datle, fíky, rozinky. Jedná se o vynikající zdroj glukózy, která se vstřebává nejsnáze, a to již v ústech. Z čerstvého ovoce je vhodný banán a hroznové víno, podat lze také hrušku, první dvě zmíněné jsou však účinnější. Výborným zdrojem rychlých cukrů bývá také džus, dále také med. Rafinovaný cukr a cukr hroznový se příliš nedoporučují, neboť tyto poživatiny jsou kyselinotvorné a zbytečně obírají tělo o důležitý vápník a hořčík. V případě nouze je však samozřejmě jedno, který druh cukru zvolíme. Čím dříve jej podáme, tím rychleji nám mozek a následně i každá z buněk poděkují. U dětí pozor, dospělý člověk odhadne správné množství, které hypoglykemii zaručeně zažene, nicméně dětem je třeba sacharidy rozumně rozdělit a zbytek uschovat. Opačným případem je například plná miska cukrovinek na stole, které si mohou děti brát a brát, dokud se jim neudělá lépe. K tomuto jevu může klidně dojít až v průběhu několika minut po požití prvního cukrátka. Mozek je v tomto opravdu důsledný, žádá si cukr ještě po nějakou dobu, i když je v krvi již dostatečné množství glukózy, která se vstřebala ústy. A může se pak stát, že z 2,2 mmol/l vyroste glykemie třeba na hodnotu 15 mmol/l.
Při hubnoucích dietách je doporučeno jíst potraviny s nízkým nebo středním glykemickým indexem. Tyto potraviny mají totiž vyšší obsah vlákniny a déle navozují pocit sytosti. Pro zdravé hubnutí má GI velký význam. Nemáme delší dobu hlad a tím pádem jíme později a nepřijmeme větší množství energie. Vláknina nám je prospěšná i tím, že zvětšuje obsah jídla ve střevech, čímž přispívá k odstraňování zácpy.
Také pro diabetiky jsou vhodné potraviny s co nejnižším glykemickým indexem, protože ovlivňují hladinu cukru v krvi méně než potraviny, které mají GI vysoký. Potraviny s vysokým GI konzumovat možné je, ale například v kombinaci s potravinami, které mají GI nízký. Potom je celkový glykemickýindex výsledného jídla mnohem nižší. Zcela nevhodné jsou dezerty z mouky a cukrovinky, které jsou složeny zejména z cukru a tuku. Trávíme je velmi rychle a nepříznivým způsobem ovlivňují hladinu cukru v krvi.
Diabetici II. typu, kteří jsou léčeni dietou, by měli jíst jídla převážně složená z potravin s nízkým GI. Jejich slinivka totiž není schopná produkovat tak velké množství inzulínu v krátké době.
Diabetici I. typu nejsou omezeni výběrem potravin podle GI. Měly by alespoň přibližně znát GI potravin, aby mohli dostatečně zvýšit nebo snížit časový rozestup mezi podáním inzulínu a snědením potravin s určitým GI.
Glykemickýindex nám velmi pomáhá v prevenci civilizačních chorob, jako jsou cukrovka 2. typu, obezita a další. Je důležité myslet nejenom na hodnoty GI potravin a „glykemickou nálož“, protože to nám nezaručuje, že máme dobré stravovací návyky. Například tučné maso nebo bůček mají nepatrný glykemickýindex. Neobsahují žádné sacharidy, ale mají velké množství cholesterolu a tuků, které nepřispívají k dobrému zdravotnímu stavu.
GI nám velmi pomáhá, ale neměl by být jedinou cestou. Měly bychom mít na paměti i ostatní součásti zdravého životního stylu, jako je dostatečný pitný režim, pohyb a další.
Mějme proto na mysli, že příjem potravin s malým glykemickým indexem zajistí pro vaše tělo průběžný zdroj energie. Nebude nadměrně zatěžován váš organismus. Nebude se rychle dostavovat pocit únavy a hladu. A také nedojde k hromadění tuku, se kterým jsou spjaty zdravotní komplikace. Pokud se vám podaří držet rovnováhu mezi příjmem a výdejem energie, nemusíte se bát o svůj zdravotní stav, a pokud chcete zhubnout, představuje zdravý způsob, jak toho dosáhnout.
Jedná se o index zdatnosti, který spolehlivě hodnotí tělesnou zdatnost a může velmi dobře posloužit při stanovení programu tělesné aktivity.
BMI lze obecně považovat pouze za statistický nástroj, u konkrétního jedince je BMI příliš jednoduchým prostředkem, který ignoruje velké množství důležitých faktorů (například stavbu těla, množství svalstva a podobně). V klinické praxi se proto obvykle používají přesnější testy jako měření tloušťky podkožního tuku, impedanční měření a tak dále.
BMI je nejužitečnější pro statistické průzkumy mezi rozsáhlejšími vzorky populace, nejčastěji pro zkoumání korelace mezi obezitou a jinými faktory. Důvodem pro použití BMI je, že pro jeho použití stačí v datech uvádět výšku a hmotnost. Pokud by v datech byly dostupné například výsledky měření bioimpedance, byl by BMI zbytečný, to však pro běžné průzkumy obvykle neplatí.
Výpočet BMI pro konkrétního jednotlivce nelze proto brát jako absolutní ukazatel, spíše jen jako přibližné vodítko, které by mělo být použito jen jako jeden z více prostředků.
Index tělesné hmotnosti, obvykle označovaný zkratkou BMI, je číslo používané jako indikátor podváhy, normální tělesné hmotnosti, nadváhy a obezity, umožňující statistické porovnávání tělesné hmotnosti lidí s různou výškou. Index se spočítá vydělením hmotnosti daného člověka druhou mocninou jeho výšky (v metrech na druhou).
Tabulka BMI
méně než 15 znamená patologickou hubenost;
15–19 hubenost;
19–25 normální hmotnost;
25–30 nadváhu;
30–40 obezitu s jasným zdravotním rizikem;
větší než 40 představuje patologickou obezitu – závažnou chorobu.
Příklady výpočtu BMI
Zde je názorná ukázka dvou různých hodnot z výpočtu BMI. Jde o srovnání ženy, která aktivně sportuje, a ženy, která je pracovně vytížená.
Žena, která aktivně sportuje, má BMI 20, což je normální hmotnost.
Žena, která je pracovně vytížená, má BMI 26, což je nadváha.
Kiwi má nízký glykemický index. Vzhledem k vysokému obsahu vody v kiwi by 100 g kiwi odpovídalo přibližně 5 g (1 čajová lžička) glukózy, pokud jde o účinek na hladinu glukózy v krvi. Kiwi má nízký glykemický účinek a je vhodné pro diabetiky obou typů.
Dlouhodobý cukr v krvi, neboli koncentrace glukózy v krvi (glykemie), je za normálních fyziologických podmínek u zdravého člověka udržována v úzkém rozmezí hodnot 3,9 až 5,6 mmol/l nalačno a po jídle nižší než 10 mmol/l. Glykemie se určuje ze žilní krve odběrem u lékaře a nebo v domácích podmínkách vlastním glukometrem.
Dobrý den,je mi 59 a mám dlouhodobý problém se zápachem,ale nemám žádný výtok ani sex,jen občasné svědění a to hlavně v noci,může mi někdo poradit co s tím?
