Glykemie neboli správná hladina cukru v krvi se u zdravého člověka pohybuje v rozmezí 3,9–5,9 mmol/l na lačno. Hodnota cukru v krvi u zdravého člověka se snadno zjistí z kapky krve. Opakovaně se zvyšující hodnoty jsou prvními příznaky vzniku cukrovky. Proto je měření glykemie nejčastěji prováděným vyšetřením u diabetiků.
Ideální je, když klient přijde na lačno, jedině tak lze získat co nejpřesnější údaje. Vycházet lze ale i z postprandiálního měření neboli hodnoty změřené po jídle.
U zdravých osob nepřekračuje postprandiální glykemie hodnotu 7,8 mmol/l, u pacientů s cukrovkou je obvykle zvýšena.
Glykemie neboli hladina krevního cukru, odborně také glukosemie, to všechno jsou termíny používané k vyjádření koncentrace glukózy v krvi. Referenční hodnoty glykemie na lačno se pohybují mezi 3,3–6,6 mmol/l v kapilární krvi, 3,9–5,5 mmol/l v žilní krvi a 4,2–6,4 mmol/l v krevní plazmě. U diabetiků by hodnota glykemie neměla optimálně přesáhnout 6,0 mmol/l na lačno a 7,5 mmol/l po jídle. Pokles glykemie pod dolní hranici normy (< 3,3 mmol/l) se nazývá hypoglykemie. Zvýšená hladina glykemie (> 5,5 mmol/l – na lačno pro nediabetika) se označuje jako hyperglykemie.
Hodnota glykemie se může měřit laboratorně, což je velmi přesné měření. Častější způsob měření je pomocí glukometru, což je jednoduchý přístroj určený k domácímu a rychlému měření glykemie.
V naší poradně s názvem JAK SNÍŽIT CUKR V KRVI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslava Vašíčková.
Dobrý den.Mám dlouhodobý cukr 4,1.Jedná se prosím o kompenzovanou cukrovku?Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hodnoty dlouhéhocukru by při dobrém životním stylu měly být maximálně 47mmol/mol. Jakákoli vyšší hodnota než 53 mmol/mol ukazuje na špatné stravovací návyky a pokud je číslo vyšší, tj. 80 mmol/mol a více, jde o velmi špatné výsledky.
Zeptejte se svého lékaře na výsledky laboratorních testů, abyste měla jasno v ukazatelých, které přinášejí.
Tento přístroj je určen pro měření obsahu cukru v krvi. Je vhodný pro osobní použití. Je bez kódování (Codefree), má snadné použití, podsvícený displej, podsvícený slot na test. Obsahuje široké proužky. Měření je jednoduché, design moderní a praktický.
Označování: před jídlem, po jídle, obecné označení.
Osvětlení: modře podsvětlený, dobře čitelný LCD displej.
Odběrové pero je součástí výrobku, s možností nastavení hloubky. K měření stačí jen 0,6 µl krve, doba měření cca 5 sekund, 480 pamětí s datem a časem, zobrazení průměrné naměřené hodnoty obsahu glukózy v krvi za 7, 14, 30 a 90 dnů (všechna měření, označené hodnoty).
Startovací sada obsahuje AST uzávěr, 10 jehel, 10 testovacích proužků, baterie, pouzdro, deník, měření na alternativních částech těla je možné s AST uzávěrem, rozsah měření 1,1–35 mmol/l, lithiové baterie, PC-interface (propojovací kabel, ovladače a software jako volitelné příslušenství).
V naší poradně s názvem STUPNICE MĚŘENÍ CUKRU V KRVI TABULKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří Žurek.
Glukometrem naměřím hodnoty 158,146 atd.Jsem zvyklý na 7,1..8,6.Jaký je převod? Žurek
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hodnoty v desítkách 158, 146 a podobně, jsou hodnoty glukózy v miligramech na decilitr krve. Hodnoty, na které jste zvyklý 7,1 a 8,6 jsou v milimolech glukózy na litr krve. Převod je jednoduchý. Stačí, když hodnotu z glukometru vydělíte 18. Takže potom hodnota 158 bude znamenat 8,78 a hodnota 146 zase 8,11.
Hodnota cukru u zdravého člověka kolísá mezi hodnotami 3,5–6,5 mmol/l. Měření se provádí dvojím způsobem: v rámci běžné kontroly u diabetologa, nebo se pacient měří sám takzvaným selfmonitoringem. Opakovaná měření glykémie zaručují jediný způsob, jak získat obraz o hladinách glykémie v průběhu dne. Potvrzují správnost nastavené léčby nebo naopak varují, že organismus je v nebezpečí. Proto je nutné si glykémii měřit pravidelně.
Hodnoty glykemie nalačno jsou velmi důležité.
Provádět pouze jednorázové měření glykémie nestačí. Hladiny krevního cukru se totiž během dne mění v závislosti na jídle, fyzické aktivitě nebo aplikaci inzulinu. Jedno měření neposkytne informaci o tom, zda je denní režim nastaven správně, zda byla podána potřebná dávka inzulinu ve správný čas nebo zda pacient neměl příliš vydatnou večeři.
Doporučovaná měření:
první měření po probuzení – hodnoty glykémie nalačno (nebo před ranní injekcí inzulinu);
druhé měření před obědem (nebo před polední injekcí inzulinu);
třetí měření před večeří (nebo před večerní aplikací inzulinu);
čtvrté měření před spaním, alespoň dvě hodiny po večeři.
Někdy je potřeba zhodnotit i vzestup krevního cukru během dne po určitém jídle a doplnit měření o takzvanou postprandiální glykémii (glykémii po jídle), která se obvykle stanovuje 1–2 hodiny po požitém jídle. Postprandiální glykémie je tedy hladina cukru v krvi po jídle. Normální hodnota postprandiální glykémie je do 7,8 mmol/l.
Postprandiální glykémie by měla být měřena vždy, když je nalezen rozpor mezi hodnotami glykémie nalačno a hodnotami glykohemoglobinu, z téhož důvodu je vhodné zjistit, jaké jsou hodnoty posptrandiální glykémie vždy, když dojde ke zhoršení kompenzace (zvýšení hodnoty glykohemoglobinu). Je nutné zjistit hodnoty postprandiální glykémie také tehdy, když se objevují, případně rychle progredují, mikrovaskulární komplikace. S výhodou je možné využít měření glykémie před hlavními a jídly a po hlavních jídlech v domácím prostředí pomocí glukometru.
Hladiny krevního cukru se během dne neustále mění v závislosti na jídle, fyzické aktivitě nebo aplikaci léků či inzulinu. Měření glykemie představuje jediný způsob, jak lze získat informace o hladinách krevního cukru. Naše vědomí totiž neumí rozpoznat zvýšené hodnoty krevního cukru. Pokud bychom to uměli, měli by všichni diabetici vyhráno. Dokázali by pak zvýšené hodnoty glykemie včas poznat a ochránit své buňky a cévy před trvalým poškozením. Pravidelné měření glykemie představuje pro pacienta s diabetem jediný způsob, jak získat informaci o stavu krevního cukru před jídlem i po jídle, jak včas odhalit zvýšenou nebo příliš nízkou glykemii, jak ověřit správnost nastaveného denního režimu. Současně představuje jedinou možnost pro nastavení odpovídajících dávek inzulinu. Proto je nutné si glykemii měřit pravidelně, tedy nikoliv náhodně a občas. A to platí jak u dětí, tak u dospělých.
Měření glykemie ráno nalačno ukáže každému diabetikovi, jak má nastavenou hladinu cukru na začátku každého dne. Od této hodnoty se potom odvíjí celých 24 hodin. Je-li hodnota glykemie ráno nalačno vysoká, pak si pacient nese její důsledky po zbytek dne. Je-li nízká (což je žádoucí a správné), pak diabetický pacient nemusí začínat den vysokými dávkami léků. Hodnota ranní glykemie je velmi důležitá, protože může signalizovat špatně nastavenou léčbu cukrovky. Pokud je ranní glykemie vysoká, může se jednat o reakci na to, že během noci hodnoty krevního cukru příliš klesly vlivem nesprávné dávky nebo druhu inzulinu.
V naší poradně s názvem AKSAMITNÍK SÁZET AFRIKÁNY DO TRUHLÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sandra.
jak daleko od sebe sadit afrikány v truhlíku 40 cm dlouhého, stačí 5 cm, nebo méně?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
5 afrikánů do truhlíku 40 cm je skvělá volba. Africány budou pěkně bohaté a vytvoří krásnou zelenou peřinu posetou žlutými a oranžovým květy. Ale jen když budete starostlivě zalévat. Rostliny při hustém osazení truhlíku jsou náchylné na vyschnutí. Pro představu vám posílám obrázek, jak by to mohlo vypadat. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Velmi levná, ale zároveň velmi nespolehlivá metoda je pomocí „ketoproužků“, které se dají zakoupit online nebo i v některých lékárnách. Vyjdou na pár korun a jediné, co je po vás požadováno, je kapka moči. Bohužel technologie použitá pro detekci ketonů nepatří (na rozdíl například od proužků na měření pH) mezi ty nejpřesnější.
Měření ketonů v krvi je velmi přesná, ale zároveň nejdražší metoda. Na (celosvětovém) trhu je několik producentů přístrojů, které vám velmi přesně změří množství ketonů v krvi, a to během několika sekund poté, co kapku krve na testovací proužek kápnete. Cena proužků se pohybuje v rozmezí 50 až 70 korun.
Měření ketonů v dechu je možné pomocí přístroje Ketonix, který si můžete pořídit za 110 dolarů (přibližně 2 400 Kč). Použití je velmi jednoduché, stačí připojit tester do USB portu počítače nebo na externí USB baterii, zhluboka se nadechnout a po dobu přibližně 15 sekund do testeru jednorázově vydechnout. Během několika sekund vám Ketonix na barevné stupnici ukáže, v jakém stavu ketogeneze se vaše tělo nachází.
Cukrovka se posuzuje dle naměřených hodnot. Svou glykemii včetně té postprandiální by si měl pacient sledovat sám. Takovému postupu se říká selfmonitoring, což znamená pravidelné měření glykemie glukometrem u sebe sama. Rozhodně nestačí provést jedno měření za den. Představu o celodenním vývoji glykemie si lze relevantně utvořit jen tehdy, pokud se pacient měří sedmkrát až osmkrát denně.
Balení obsahuje elegantní pouzdro, odběrové pero a sadu 25 ks testovacích proužků a lancet. Výrobek je certifikován značkou CE a schválen pro použití v zemích Evropské unie. Špičkovou kvalitu glukometru dokládá též jeho schválení americkou FDA.
Výhody: moderní biosenzorová technologie, extrémně levné testovací proužky, přesné měření, jednoduché ovládání, rychlé zobrazení výsledku do 9 sekund, velký čitelný displej, paměť na 200 výsledků, 36 měsíců záruka.
V naší poradně s názvem HLADINA CUKRU V KRVI - TABULKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Leoš.
mam cukrovku druhéhom typu ráno před snidani měl jsem 8/4 mool po obědě už 18/2 mool jaka je nejvyžší hodnota cukru v krvi?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Není stanovena žádná maximální hranice krevního cukru. Mohu vám doporučit, abyste si zapisoval naměřené hodnoty a k nim doplnil i seznam jídel a potravin, které jste v měřeném dni zkonzumoval. Tento soupis pak ukažte svému diabetologovi, který podle toho může lépe přizpůsobit další léčbu.
Jde o měřič krevní glukózy (glukometr) v kompletní soupravě.
Výhody: cenově velmi výhodný model oproti srovnatelným konkurenčním modelům při zachování vysoké kvality, velký a snadno čitelný displej, velmi snadná obsluha, odpadá nutnost kalibrace přístroje kódovacím čipem při rozbalení každého nového balení testovacích/měřicích proužků, unikátní samonasávací sensor (měřicí proužek) SD Codefree, stačí velmi malá kapka krve – cca 0,9 µl, rozsah měření 0,55–33,3 mmol/l, rychlé měření – 5vteřinové, USB připojení k PC (volitelné příslušenství – DMS software dostupný od roku 2010), paměť pro 500 naměřených hodnot včetně data a času, označení symbolem „před jídlem“ a „po jídle“ (pro jasnější přehled naměřených výsledků), měsíční, 14denní a týdenní průměr z naměřených hodnot před/po jídle, alarm pro měření po jídle (upozorní vás na měření 2 hodiny po jídle), alarm (možnost nastavení až 4 časových alarmů pro připomenutí, že je čas se změřit), použitelnost proužků je 18 měsíců, lehce vyměnitelné a typizované baterie, hmotnost přístroje s baterií cca 47,5 g, rozměr přístroje cca 44,0 (Š) x 92,0 (V) x 18,0 (H) mm, kalibrace – plazma ekvivalent, zdroj krve – čerstvá plná kapilární krev, CE 0123, klasifikace dle evropské směrnice pro zdravotnické prostředky 98/79/EC – IVD diagnostika.
Kvalitní glukometr Medisign MM100 obsahuje 10 ks testovacích proužků, elegantní pouzdro, odběrové pero a sadu 10 ks lancet. Výrobek je certifikován značkou CE a schválen pro použití v zemích Evropské unie.
Výhody: moderní biosenzorová technologie, extrémně levné testovací proužky, přesné měření, jednoduché ovládání, rychlé zobrazení výsledku do 5 sekund, rozdělení výsledků před a po jídle či po pohybu, velký čitelný displej, paměť na 300 výsledků, 36 měsíců záruka.
Jako postprandiální glykemie se označuje glykemie změřená v době 90–120 minut po jídle. Toto rozpětí souvisí s odlišnou dobou vstřebávání u různých osob. U zdravého jedince dosahuje glykemie po jídle maximální hodnoty v době okolo jedné hodiny po jídle, u pacienta s diabetem 2. typu je to naopak v době blížící se 120. minutě po jídle. Dynamika zvyšování průměrné hodnoty glykemie na lačno a postprandiální u osob přecházejících z normální glukózové tolerance k diabetu 2. typu je odlišná. Do jisté míry je to akcentovaný obraz fyziologických změn obou hodnot v souvislosti s věkem. Pro vyšší věk je typicky relativně vyšší hodnota postprandiální glykemie než glykemie na lačno.
U zdravých osob nepřekračuje postprandiální glykemie hodnotu 7,8 mmol/l. Z hlediska diagnostického znamená hodnota glykemie 7,8–11,0 mmol/l po jídle porušenou glukózovou toleranci, hodnota vyšší než 11,1 mmol je již diabetes mellitus. Aktuální hodnota postprandiální glykemie u pacienta s diabetem však závisí na léčbě a ostatních okolnostech. U zdravých osob je zachována plnohodnotná regulace krevního cukru, která brání patologickému vzestupu glykemie po jídle. U pacientů s postupně se rozvíjející poruchou glukózové tolerance se glykemie po zátěži sacharidy (postprandiální glykemie) v průběhu času zvyšuje absolutně více než glykemie na lačno. Důvodem je zejména inzulinová rezistence jaterních buněk a ztráta první fáze uvolňování inzulinu. Jsou-li jaterní buňky rezistentní vůči inzulinu (necitlivé na inzulin), pak je posprandiální glykemie významně vysoká.
Postprandiální glykemie je nezávislým rizikovým faktorem pro kardiovaskulární onemocnění i pro smrt z kardiovaskulárních příčin. Příčina vysoké rizikovosti postprandiální glykemie není doposud jednoznačně stanovena. Používají se dva základní modely. První, podle kterého rizikovost, respektive toxicita glykemie neroste s koncentrací lineárně, ale exponenciálně. To znamená, že způsobuje-li zvýšení glykemie z hodnoty 7,0 mmol/l na 8,0 mmol/l nárůst rizika o x %, pak zvýšení glykemie z hodnoty 10,0 mmol/l na 11,0 mmol/l zvýší riziko o násobek x %. Druhé vysvětlení přináší představu glykemie jako znamení selhávajících regulačních funkcí organismu kompenzujících rezistenci vůči inzulinu. Podle této představy není tedy primárním a jediným nositelem rizika pouze postprandiální glykemie, ale tato je především příznakem rizikového metabolismu.
Postprandiální glykemie by měla být měřena vždy, když je nalezen rozpor mezi hodnotami glykemie na lačno a hodnotami glykohemoglobinu. Pokud je hodnota na lačno v normě a hodnota HbA1C (dlouhéhocukru) rovněž v normě, jedná se o dobrou kompenzaci diabetu. Vždy, když dojde ke zhoršení kompenzace diabetu, je vhodné zjistit, jaké jsou hodnoty posptrandiální glykemie. Dále je nutné zjistit hodnoty postprandiální glykemie také v případě, kdy se objevují rychle progredující mikrovaskulární komplikace. Je možné využít měření glykemie před a po hlavních jídlech v domácím prostředí pomocí glukometru.
Obvykle se doporučuje cca 1x za 14 dnů kontrolu glykemie 90–120 min po jídle. Vhodné je pochopitelně kontrolovat jídelníček, protože nejčastějším důvodem pro vzestup PPG je právě nevhodně zvolená strava. Cukrovka, ač se bagatelizuje, není jednoduché onemocnění.
Jak stabilizovat hladinu cukru v krvi na delší dobu
Základem úpravy a stabilizace hladiny krevního cukru je zdravá strava s vysokým podílem vlákniny, aby se glukóza uvolňovala pomaleji. V kombinaci zdravé stravy s konzumací přírodních pomocníků dochází k významnému synergickému efektu. Nejenom že snížíte zvýšenou hladinu cukru, ale zároveň také budete účinně hubnout.
Měřič krevní glukózy (glukometr) v kompletní soupravě.
Výhody: snadná obsluha a bezúdržbový provoz, velký čitelný displej, cenově výhodný model, unikátní samonasávací sensor (měřicí proužek), na vyhodnocení stačí velmi malá kapka krve – cca 0,9 µl, rozsah měření: 0,6–33,3 mmol/l, rychlé měření – vyhodnocení vzorku za 5 vteřin, paměť pro 400 naměřených hodnot včetně data a času, měsíční, 14denní a týdenní průměr z naměřených hodnot, kalibrační křivka: automatická selekce s použitím kalibračního proužku, teplotní kompenzace je automatická s použitím kalibračního proužku, použitelnost proužků je 18 měsíců, lehce vyměnitelné a typizované baterie, hmotnost přístroje bez baterií cca 50 g, rozměr přístroje cca 44,0 (Š) x 92,0 (V) x 10,0 (H) mm, klasifikace dle evropské směrnice pro zdravotnické prostředky 98/79/EC – IVD diagnostika.
Hyperglykemie je definována jako zvýšení krevního cukru nad normu. Za normoglykemii (normální hladinu cukru) u zdravých osob na lačno se považují hodnoty cukru v rozmezí 3,5−5,5 mmol na litr krve. U diabetiků je za optimální glykemii (ke které směřuje terapeutická intervence) považováno rozmezí 4−6 mmol/l, rozmezí 6−7 mmol/l je hodnoceno jako uspokojivé a hodnoty nad 7 mmol/l již představují neuspokojivou hladinu cukru v krvi.
