Glykemie neboli hladina krevníhocukru, odborně také glukosemie, to všechno jsou termíny používané k vyjádření koncentrace glukózy v krvi. Referenční hodnoty glykemie na lačno se pohybují mezi 3,3–6,6 mmol/l v kapilární krvi, 3,9–5,5 mmol/l v žilní krvi a 4,2–6,4 mmol/l v krevní plazmě. U diabetiků by hodnota glykemie neměla optimálně přesáhnout 6,0 mmol/l na lačno a 7,5 mmol/l po jídle. Pokles glykemie pod dolní hranici normy (< 3,3 mmol/l) se nazývá hypoglykemie. Zvýšená hladina glykemie (> 5,5 mmol/l – na lačno pro nediabetika) se označuje jako hyperglykemie.
Hodnota glykemie se může měřit laboratorně, což je velmi přesné měření. Častější způsob měření je pomocí glukometru, což je jednoduchý přístroj určený k domácímu a rychlému měření glykemie.
V naší poradně s názvem HLADINA CUKRU V KRVI - TABULKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Leoš.
mam cukrovku druhéhom typu ráno před snidani měl jsem 8/4 mool po obědě už 18/2 mool jaka je nejvyžší hodnota cukru v krvi?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Není stanovena žádná maximální hranice krevníhocukru. Mohu vám doporučit, abyste si zapisoval naměřené hodnoty a k nim doplnil i seznam jídel a potravin, které jste v měřeném dni zkonzumoval. Tento soupis pak ukažte svému diabetologovi, který podle toho může lépe přizpůsobit další léčbu.
V naší poradně s názvem DIABETES - MED se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olda.
konzumace včelího medu při diabetu 2
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Med, stejně jako cukr obsahuje velké množství sacharidů - látek zvyšujících hladinu krevníhocukru. Med má ale na rozdíl od cukru výhodu, že zároveň zvyšuje produkci inzulínu a tím zabraňuje náhlému zvýšení krevníhocukru po požití medu. Pro diabetiky je med nejzdravější, když se konzumuje ráno ihned po probuzení jedna polévková lžíce. Jedna lžíce medu denně je doporučené zdravé množství.
Hyperglykemie je definována jako zvýšení krevníhocukru nad normu. Za normoglykemii (normální hladinu cukru) u zdravých osob na lačno se považují hodnotycukru v rozmezí 3,5−5,5 mmol na litr krve. U diabetiků je za optimální glykemii (ke které směřuje terapeutická intervence) považováno rozmezí 4−6 mmol/l, rozmezí 6−7 mmol/l je hodnoceno jako uspokojivé a hodnoty nad 7 mmol/l již představují neuspokojivou hladinu cukru v krvi.
V naší poradně s názvem SVĚDÍ KŮŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Andy.
Co značí když svědí kůže na celém těle?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Svědění kůže na celém těle může upozorňovat na dlouhodobé problémy s hladinou krevníhocukru. Příznaky svědění po celém těle jsou typické pro onemocnění diabetes mellitus. Při takovém svědění doporučuji zajít za obvodním lékařem a nechat si udělat krevní odběr, kde se zjistí aktuální hladina krevníhocukru. Pak je možné zahájit léčbu a svědění zmírnit.
Někdy je potřeba zhodnotit i vzestup krevníhocukru během dne po určitém jídle a doplnit měření o takzvanou postprandiální glykémii (glykémii po jídle), která se obvykle stanovuje 1–2 hodiny po požitém jídle. Postprandiální glykémie je tedy hladina cukru v krvi po jídle. Normální hodnota postprandiální glykémie je do 7,8 mmol/l.
Postprandiální glykémie by měla být měřena vždy, když je nalezen rozpor mezi hodnotami glykémie nalačno a hodnotami glykohemoglobinu, z téhož důvodu je vhodné zjistit, jaké jsou hodnoty posptrandiální glykémie vždy, když dojde ke zhoršení kompenzace (zvýšení hodnoty glykohemoglobinu). Je nutné zjistit hodnoty postprandiální glykémie také tehdy, když se objevují, případně rychle progredují, mikrovaskulární komplikace. S výhodou je možné využít měření glykémie před hlavními a jídly a po hlavních jídlech v domácím prostředí pomocí glukometru.
V naší poradně s názvem CUKROVKA A ACETON se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Balcarová Eva.
Cukrovku 1.typu mám od roku 2000.V poslední době je občas cítit z mého dechu aceton.Nejsem si vědoma žádných velkých chyb v dietě.Prosím o radu jak na tuto situaci reagovat.Dříve jsem tyto problémy neměla.
Děkuji Balcarová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Aceton v dechu cukrovkářů je normální jev a je spojen s chybným metabolickým odbouráváním cukrů. Nechte si preventivně změřit hladinu krevníhocukru a informujte o tomto zjištění svého diabetologa.
U zdravých lidí se hladina krevníhocukru (glykémie) může pohybovat v průběhu 24 hodin v rozmezí hodnot 3,5 až 6,6 mmol v 1 litru krve. Fyziologické rozmezí je 4,0 až 5,5 mmol v 1 litru krve. Mírné zvýšení (k hodnotě 6,0) nemusí znamenat onemocnění touto chorobou, může být důsledkem vrozených projevů organismu. Pokud zná ošetřující lékař hodnoty glykémie i z dřívější doby a může srovnávat, je schopen říci, zda se jedná o možnou poruchu, nebo jde o normální stav. Ve většině případů však hodnoty z mládí nezná, a proto v takovém případě může nalezené hodnoty klasifikovat jako diabetes nebo minimálně jako prediabetes. V každém případě je žádoucí průběžné lékařské sledování.
V naší poradně s názvem STUPNICE MĚŘENÍ CUKRU V KRVI TABULKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří Žurek.
Glukometrem naměřím hodnoty 158,146 atd.Jsem zvyklý na 7,1..8,6.Jaký je převod? Žurek
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hodnoty v desítkách 158, 146 a podobně, jsou hodnoty glukózy v miligramech na decilitr krve. Hodnoty, na které jste zvyklý 7,1 a 8,6 jsou v milimolech glukózy na litr krve. Převod je jednoduchý. Stačí, když hodnotu z glukometru vydělíte 18. Takže potom hodnota 158 bude znamenat 8,78 a hodnota 146 zase 8,11.
V naší poradně s názvem POTREBUJI PORADIT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iva.
chtela jsem poprosit mam uz 3 seryji chemoterapie jeste dvakrat potom me byva 2 den me boly bricho a mam krece lytkach a ve slapkach a krouti se me prsty u noh a mam cukrovku a tu mam vysokou nemuzu ja srazit mivam kolem 20 a nekdy i vic nevim jak to srazit a o mam delat dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zvýšená hladina krevníhocukru bude souviset s výraznou změnou ve Vašem režimu vlivem chemoterapie, se kterou jdou ruku v ruce stravovací prohřešky. Taktéž stres napomáhá k výkyvům hladiny krevníhocukru. V každém případě, pokud se u Vás objeví nějaké nepříjemné příznaky, na které Vás neupozornil ošetřující lékař, tak byste měla jít a informovat ho o svém stavu. Jen Váš lékař může nejlépe vyhodnotit stav a rychle Vám pomoci.
Hladiny krevníhocukru se během dne neustále mění v závislosti na jídle, fyzické aktivitě nebo aplikaci léků či inzulinu. Měření glykemie představuje jediný způsob, jak lze získat informace o hladinách krevníhocukru. Naše vědomí totiž neumí rozpoznat zvýšené hodnotykrevníhocukru. Pokud bychom to uměli, měli by všichni diabetici vyhráno. Dokázali by pak zvýšené hodnoty glykemie včas poznat a ochránit své buňky a cévy před trvalým poškozením. Pravidelné měření glykemie představuje pro pacienta s diabetem jediný způsob, jak získat informaci o stavu krevníhocukru před jídlem i po jídle, jak včas odhalit zvýšenou nebo příliš nízkou glykemii, jak ověřit správnost nastaveného denního režimu. Současně představuje jedinou možnost pro nastavení odpovídajících dávek inzulinu. Proto je nutné si glykemii měřit pravidelně, tedy nikoliv náhodně a občas. A to platí jak u dětí, tak u dospělých.
Měření glykemie ráno nalačno ukáže každému diabetikovi, jak má nastavenou hladinu cukru na začátku každého dne. Od této hodnoty se potom odvíjí celých 24 hodin. Je-li hodnota glykemie ráno nalačno vysoká, pak si pacient nese její důsledky po zbytek dne. Je-li nízká (což je žádoucí a správné), pak diabetický pacient nemusí začínat den vysokými dávkami léků. Hodnota ranní glykemie je velmi důležitá, protože může signalizovat špatně nastavenou léčbu cukrovky. Pokud je ranní glykemie vysoká, může se jednat o reakci na to, že během noci hodnotykrevníhocukru příliš klesly vlivem nesprávné dávky nebo druhu inzulinu.
V diskuzi HLADINA CUKRU V KRVI - TABULKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslava Kovářová.
Hodnoty laboratorního vyšetření krve jsou:
Diabetologický soubor-P-Glukóza = 7,97 mmol/l. Poraďte, jak se stravovat, aby se tyto hodnoty snížily. Nesouvisí tato hodnota s onemocněním slinivky břišní ???
Děkuji za odpověď. M.Kovářová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vera.
Snížení hladiny cukru moll je jednoduchý,jsem diabetik 10let, taky mě hladina lítaly i výše,dnes vím. že nesmíte tučné maso vc.kuze i v . kuřecího, příloha jeden plátek knedlíků/jeden brambor/ t čtvrt sáčku rýže
těstoviny vařené půl naběračky, žádné buchty a.p. jen ovesné sušenky, oves
do jogurtu, BeBe sušenky jim obálky dva ks odp.svacina,rýžový chlebíček jeden a.p. uzeninu nemastnou raději kvalitní šunku neomezené množství příloha jeden ks žitný chléb nebo rohlík, ovoce pozor na jablka mají moc cukru tak jen půlku to stejně banán,nejlíp když si najdete kalorickou tabulku jídel pro diabetiky i já jsem začínala jíst podle těchto tabulek,hodně úspěchů, Věra
Glykemie neboli správná hladina cukru v krvi se u zdravého člověka pohybuje v rozmezí 3,9–5,9 mmol/l na lačno. Hodnota cukru v krvi u zdravého člověka se snadno zjistí z kapky krve. Opakovaně se zvyšující hodnoty jsou prvními příznaky vzniku cukrovky. Proto je měření glykemie nejčastěji prováděným vyšetřením u diabetiků.
Ideální je, když klient přijde na lačno, jedině tak lze získat co nejpřesnější údaje. Vycházet lze ale i z postprandiálního měření neboli hodnoty změřené po jídle.
U zdravých osob nepřekračuje postprandiální glykemie hodnotu 7,8 mmol/l, u pacientů s cukrovkou je obvykle zvýšena.
V naší poradně s názvem SKOŘICE JAKO PROSTŘEDEK KE SNÍŽENÍ KREVNÍHO CUKRU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jirina.
Dobrý den,
ráno si dávám do hrnku s meltou menší půlku kávové lžičky skořice. Je to mnoho? Nemůže mi takové množství uškodit? Děkuji za Vaši radu. Jiřina
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Bezpečné množství skořice pro zdravého člověka je 6 gramů denně. Při léčbě Warfarinem nebo při léčbě diabetu je lepší skořici moc nepoužívat.
Význam stanovení glykovaného hemoglobinu, tedy hodnoty dlouhého/dlouhodobého cukru u diabetiků (hodnoty dlouhodobého cukru u diabetiků, hodnoty dlouhého cukru, dlouhodobý cukr u diabetiků), je nenahraditelný u většiny pacientů s cukrovkou, a to zejména v posouzení dlouhodobé kompenzace choroby. Ale také HbA1c je jedním z parametrů k určení diagnózy cukrovky, pokud je optimální hodnota cukru v krvi u zdravého člověka.
Hodnota glykovaného hemoglobinu u zdravého člověka se pohybuje v rozmezí 2,8–4 %, u pacientů s diabetem znamená 4,5–5 % skvělý výsledek. Prokázalo se, že už snížení hladiny dlouhého cukru o pouhé jedno procento snižuje pravděpodobnost komplikací o 30 %, a to je opravdu nezanedbatelné číslo.
Hodnoty kompenzace u dospělých diabetiků. Pozor, nevztahuje se na těhotné diabetičky:
výborná: do 43 mmol/mol (do 4,3 % dle IFCC)
uspokojivá: 43–53 mmol/mol (4,3–5,3 %)
neuspokojivá: nad 53 mmol/mol (nad 5,3 %)
Pro diagnózu diabetu svědčí hodnota nad 47 mmol/mol (4,7 %).
V období dospělosti krevní tlak stoupá s postupujícím věkem a vzestup je vyšší pro systolický tlak. Tlak je opět vyšší u mužů než u žen. Rozdíly se vyrovnávají až ve vyšším věku.
Ideální krevní tlak této věkové skupiny je 130/80 mm Hg.
Hodnoty vysokého krevního tlaku u věkové skupiny 25 až 40 jsou vyšší než 140/90 (naměřeno opakovaně, minimálně při dvou různých měřeních).
Hodnoty nízkého krevního tlaku u věkové skupiny 25 až 40 jsou u žen méně než 100/60, u mužů méně než 100/70 mm Hg.
Norma hladiny cukru v kapilární krvi nalačno je < 5,6 mmol/l. Pokud je koncentrace cukru v krvi na zdravé úrovni (asi mezi 80 a 105 mg glukózy na 100 ml krve), jsou mozek a nervy energií dobře zásobeny. Když klesnou hodnoty na 60, 70 mg na 100 ml krve nebo ještě hlouběji, náš organismus reaguje nejprve únavou, vnitřním napětím a nedostatkem chuti k čemukoliv. Čím více se koncentrace cukru sníží, tím horší budou příznaky: dostaví se nervozita, depresivní nálady a stavy strachu. Nezřídka sáhneme po něčem sladkém – ženy častěji, protože disponují menšími rezervami glukózy než muži. Jenomže cukr obsažený například v čokoládě se rychle odbourává. Hladina krevníhocukru se zvedne, kratičkou dobu se cítíme lépe, ale pak zase hladina cukru klesne na ještě hlubší hodnotu než dříve a příznaky se ještě zhorší.
Postprandiální glykemii lze jednoduše přeložit jako hladinu krevníhocukru po jídle (kromě ní se rozlišuje ještě glykemie nalačno). Ukazuje se, že hodnota postprandiální glykemie má na osud pacienta s diabetem možná větší vliv než glykemie nalačno. Navíc díky tomu, že jíme minimálně třikrát denně, trávíme v postprandiálním stavu hodně času.
Zvýšená postprandiální glykemie zvyšuje u pacientů riziko vzniku srdečního infarktu a celkově zhoršuje jejich životní prognózu. Cílem je hladiny glykemie co nejdříve srovnat na zdravé hodnoty a tam je udržet. Postprandiální glykemie je důležitá i v momentě diagnostikování diabetu. Existuje asi 20 procent osob, které mají glykemii nalačno normální, ale glykemii po jídle zvýšenou. Pokud tito pacienti lékařům uniknou, mohou žít řadu let bez příznaků diabetu, ale nakonec skončí se závažnými komplikacemi.
Hodnota cukru u zdravého člověka kolísá mezi hodnotami 3,5–6,5 mmol/l. Měření se provádí dvojím způsobem: v rámci běžné kontroly u diabetologa, nebo se pacient měří sám takzvaným selfmonitoringem. Opakovaná měření glykémie zaručují jediný způsob, jak získat obraz o hladinách glykémie v průběhu dne. Potvrzují správnost nastavené léčby nebo naopak varují, že organismus je v nebezpečí. Proto je nutné si glykémii měřit pravidelně.
Hodnoty glykemie nalačno jsou velmi důležité.
Provádět pouze jednorázové měření glykémie nestačí. Hladiny krevníhocukru se totiž během dne mění v závislosti na jídle, fyzické aktivitě nebo aplikaci inzulinu. Jedno měření neposkytne informaci o tom, zda je denní režim nastaven správně, zda byla podána potřebná dávka inzulinu ve správný čas nebo zda pacient neměl příliš vydatnou večeři.
Doporučovaná měření:
první měření po probuzení – hodnoty glykémie nalačno (nebo před ranní injekcí inzulinu);
druhé měření před obědem (nebo před polední injekcí inzulinu);
třetí měření před večeří (nebo před večerní aplikací inzulinu);
čtvrté měření před spaním, alespoň dvě hodiny po večeři.
O vysokém krevním tlaku se hovoří tehdy, naměří-li se u osoby starší 18 let opakovaně hodnotykrevního tlaku 140/90 mm Hg nebo více. Je třeba mít na paměti, že určité kolísání hodnot krevního tlaku je v běžném životě normální.
Příznaky
Vysoký krevní tlak zpočátku většinou působí jen malé obtíže. Nebezpečné je právě to, že se příznaky začnou projevovat, až když je pozdě. Velmi výrazné či náhlé zvýšení krevního tlaku se může projevit bolestmi hlavy, pocitem nepříjemného nebo nepravidelného bušení srdce (palpitacemi), celkovou únavou. Člověk však zpravidla vůbec netuší, že vysoký krevní tlak má. Jediný způsob, jak hypertenzi zjistit, je pravidelné měření krevního tlaku. I u osob s normálními hodnotami krevního tlaku je vhodné pravidelné preventivní měření tlaku.
Při narození jsou hodnotykrevního tlaku průměrně 70/50 mm Hg a postupně rostou.
Ideální krevní tlak u kojenců je 80/45 a u větších dětí 110/70 mm Hg.
Hodnoty vysokého krevního tlaku u dětí znamenají více než 120/80 mm Hg.
Hodnoty nízkého krevního tlaku u dětí bývají pod 105/60 mm Hg – zde je to ovšem velmi individuální.
Vysoký krevní tlak se u dětí vyskytuje pouze v 1–3 %. V přepočtu to znamená, že touto chorobou trpí až 30x méně dětí než dospělých, což znamená, že hypertenzí trpí každé třicáté až sté dítě. Obvykle je vysoký krevní tlak spojen s nějakým dalším zdravotním problém (onemocnění srdce anebo obezita). Dítě s vysokým krevním tlakem si může stěžovat na bolest hlavy, únavu, může se objevit krvácení z nosu, může se více potit, trpí nechutenstvím a nemusí celkově prospívat. I u dětí může vysoký krevní tlak způsobit vážné zdravotní potíže. Jedná se hlavně o poškození srdce a ledvin. U dětí to v neřešeném a podceněném případě (při tom nejhorším scénáři) může dospět dokonce až do fáze selhání ledvin, kdy pak bude potřebná jejich transplantace.
Ve Spojených státech se v poslední době stále častěji hovoří o takzvaném vysokém normálním tlaku, kterému odpovídají hodnoty systolického tlaku 130–139 mm Hg a diastolického tlaku 85–89 mm Hg.
Podle Mezinárodní společnosti pro hypertenzi a Světové zdravotnické organizace definujeme vysoký krevní tlak takto: hodnoty systolického tlaku vyšší nebo rovny 140 mm Hg nebo hodnoty diastolického tlaku vyšší nebo rovny 90 mm Hg. Pro stanovení diagnózy hypertenze je třeba, aby tyto hodnoty tlaku byly naměřeny opakovaně při nejméně dvou různých návštěvách lékaře. Ojediněle naměřená vyšší hodnota krevního tlaku ještě není důvodem ke znepokojení. Dosáhne-li tlak hodnoty nad 160/90 mm Hg, je již nutné vysoký krevní tlak léčit, jinak by došlo k trvalému poškození především srdce a cév. Zrádnost vysokého krevního tlaku spočívá v tom, že se dlouho nemusí vůbec projevit. Závažné komplikace se dostaví později. Největším nebezpečím je srdeční selhání, urychlení procesu aterosklerózy, cévní mozková příhoda či postižení ledvin.
Při hodnotách pod 100/60 mm Hg u žen a pod 110/70 mm Hg u mužů hovoříme o hypotenzi – nízkém krevním tlaku. Ten je sice nepříjemný, ale není nebezpečný.
To samé platí pro věkové skupiny 61 až 80 a více let.
