Glykovaný hemoglobin, někdy také nazývaný „dlouhý cukr“, je důležitý ukazatel dlouhodobé kompenzace diabetu. Jeho pravidelné měření se využívá ke zhodnocení kontroly diabetu a podává informaci o tom, jaká byla průměrná hodnota glykemie za poslední zhruba dva až tři měsíce.
Glukóza, krevní cukr, se váže na hemoglobin, červené krevní barvivo. Aby se na hemoglobin glukóza navázala, musí jí být v krvi nadbytek, což u člověka s diabetem nastává při hyperglykemii. Hemoglobin se nachází v červených krvinkách, které v těle žijí maximálně 120 dní. Proto glykovaný hemoglobin odráží průměrnou hodnotu glykemie za dobu života červené krvinky.
Glykovaný hemoglobin sice ukáže průměrnou hodnotu glykemie, ale nevypovídá nic o tom, zda byly výsledné hodnoty vyrovnané, nebo zda „lítaly“ z hyperglykemie do hypoglykemie a zpět. Diabetik s vyrovnanými glykemiemi tak může mít stejný glykovaný hemoglobin jako ten, jehož glykemie se pohybují v extrémně nízkých a vysokých hodnotách.
Glykovaný hemoglobin je dlouhodobým ukazatelem a nedá se tak snadno ošálit dodržováním léčby posledních pár dní před kontrolou u lékaře. To, že se diabetik několik dnů před kontrolou opravdu snaží, nepřeváží kvalitu jeho kompenzace v předchozích týdnech.
Glykovaný hemoglobin je důležité nejen změřit, ale také se zamyslet nad jeho hodnotou a dát ji do kontextu s režimem a léčbou v posledních několika týdnech a měsících. Pokud se hodnota glykovaného hemoglobinu výrazně liší od glykemií zachycených na glukometru, může být ovlivněná nepoznanými hyperglykemiemi a hypoglykemiemi. V jejich vysvětlení může pomoci například změření glykemií po jídle či glykemie v noci a časných ranních hodinách.
Výsledná rozmezí glykovaného hemoglobinu jsou zakotvena v doporučeních České diabetologické společnosti. U konkrétního pacienta bývají cílové hodnoty individuálně upřesněny jeho lékařem. V nedávné době došlo ke změně jednotek, v nichž je glykovaný hemoglobin udáván. Staré jednotky jsou v %, zatímco nové se udávají v mmol/mol. Přepočet mezi starými a novými jednotkami je jednoduchý – procenta se pouze vynásobí deseti. Nyní se používají staré i nové jednotky dle IFCC (Mezinárodní federace klinické chemie). Při čtení výsledků měření z laboratoře je dobré se podívat, v jakých jednotkách je glykovaný hemoglobin napsán.
Frekvence měření:
diabetikům 2. typu je vhodné změřit glykovaný hemoglobin nejméně jednou za půl roku
V naší poradně s názvem NÍZKÝ HEMOGLOBIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alice.
Dobry den , mohu se Vás zeptat na vysvětlení mých krevních výsledku ?? Posílám foto v příloze
Dekuji mnohokrát Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Máte hemolýzu. Nedostatek železa v těle. To může být způsobeno krvácením, například když odběr krve byl proveden během menstruace nebo krátce po ní. Nedostatek železa může vzniknout špatnou stravou. Na rychlé doplnění železa jsou k dispozici volně prodejné tablety. Zároveň je třeba nalézt příčinu nedostatku železa a odstranit ji.
V průběhu posledních více než deseti let se opakovaně diskutovala možnost v oblasti diagnostiky diabetu využít vedle glykemie rovněž stanovení glykovaného hemoglobinu (HbA1c), neboť jeho hodnoty jsou závislé na dlouhodobé průměrné glykemii, která je u neléčeného, a tedy i nepoznaného diabetu vyšší než u zdravé populace.
Vyšetření dlouhého cukru ukazuje, jaká byla v organismu průměrná glykemie v posledních třech měsících, které předcházely vyšetření. Právě údaje za delší časové období jsou pro lékaře nesmírně důležité. Jsou totiž jakousi kontrolou léčby a toho, jestli je léčba úspěšná a správná. Jsou také informací, která říká, jaké rizikové komplikace pacientům hrozí. A konečně představují popud ke změně léčby v případě, že je zjištěný údaj příliš vysoký. Má stejný význam pro pacienty s diabetem 1. i 2. typu. Riziko vzniku chronických komplikací cukrovky roste přímo úměrně s rostoucími hodnotami koncentrace cukru v krvi. Dlouhodobý (dlouhý) cukr se samozřejmě zvyšuje i při dlouhodobě zvýšené glykemii a je ukazatelem dlouhodobé kompenzace diabetu.
Glykovaný hemoglobin je látka, která vzniká v organismu navázáním glukózy (krevního cukru) na hemoglobin (červené krevní barvivo). Hodnota HbA1c poskytuje nepřímou informaci o průměrné hladině cukru v krvi (glykemie) v časovém období 4–6 týdnů. Proto se také někdy glykovanému hemoglobinu říká „dlouhý“ nebo „dlouhodobý“ cukr. Časové období 4–6 týdnů vychází z přežívání červených krvinek v krevním oběhu, které se průměrně pohybuje v rozmezí 4–6 týdnů.
Hodnota krevního cukru – glykemie – je oproti tomu aktuální hodnota. Je velmi proměnlivá a závislá na mnoha faktorech: na tom, zda jste po jídle nebo nalačno, na fyzické aktivitě, stresu, emocích, ať už příjemných nebo naopak nepříjemných. V závislosti na tom se může měnit jak směrem nahoru – (zvýšená hladina glykemie – hyperglykemie), tak i směrem dolů (hypoglykemie). Naproti tomu glykovaný hemoglobin je považován za dlouhodobý průměr glykemie a není těmito faktory ovlivňován. Poskytuje tedy informaci, zda jste dobře léčeni.
I když glykovaný hemoglobin ukáže průměrnou kompenzaci cukrovky za posledních několik měsíců, nevypovídá nic o tom, zda byly glykemie vyrovnané či ne. Glykemie skákající z extrémně vysokých a nízkých hodnot mohou vyústit ve stejnou hodnotu HbA1c jako vyrovnané glykemie pohybující se pouze v malých výchylkách od dlouhodobého průměru. Hodnotu „dlouhého cukru“ je proto dobré hodnotit v kontextu se záznamy glykemií z glukometru, které ukážou, jaké hodnoty se ve skutečnosti za změřeným průměrem skrývají.
Dnes je hodnota glykovaného hemoglobinu nejvýznamnějším odrazem sledování průběhu diabetu všech typů a vyšetřování jeho koncentrace v krvi je zcela běžně. Tento parametr může být vyšetřen jak ze žilní, tak kapilární krve, což je velmi výhodné, protože stačí pouze odběr kapky krve z prstu, aby se zjistila tato hodnota.
Od 1. ledna 2012 se v České republice používají nové jednotky mmol/mol. Do 31. 12. 2011 se používaly %. Přepočet je jednoduchý: mmol/mol je desetinásobek původních hodnot.
V naší poradně s názvem ZVÝŠENÝ FERITIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vlasta.
dobrý den,manžel má zvýšený feritin 1500. hemoglobin jen 75. je onkologicky nemocný. je unavený, hodně zhubl.chodí na krevní konzervy ale hemoglobin se vždy zvedne jen malinko a za pár dní zase klesne zpět na stejnou hodnotu,která byla před konzervou.od března byl zatím na třech chemoter. zatím kvůli nízkému hemogl.se další chemoter.odkládá.Poradíte mě prosím jaké jsou pro něj nejvhodnější potraviny?Děkuji mnohokrát za odpověd.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nadbytek feritinu a nedostatečná hladina hemoglobinu ukazuje na neschopnost organismu využít železo. Právě železo lze v potravě posílit vhodnými potravinami, ale v tomto případě to bude bez efektu, protože železa má váš manžel nadbytek. Dalším důležitým činitelem pro podporu vzniku hemoglobinu je vitamín B9 a B12. Ale i zde může být onkologickým onemocněním omezena tato schopnost organismu. Nicméně tyto dva vitamíny se nachází v těchto potravinách:
- chřest, avokádo, růžičková kapusta a listová zelenina jako špenát a salát.
- maso, ryby, vejce, mléčné výrobky, cereálie a kvasnice.
K dispozici jsou i doplňky stravy s obsahem kyseliny listové a vitamínu B12, ale o nich si promluvte s ošetřujícím lékařem.
Barvu kůže ovlivňují barviva: melanin, karoten a hemoglobin. Melanin má červenohnědou až černou barvu. Pokud má tedy člověk tmavší kůži je to způsobeno tím, že má více melaninu. Karoten je oranžové barvivo a hemoglobin má růžový nádech.
V naší poradně s názvem VITAMÍN C OVLIVŇUJE HODNOTU GLUKOMETRU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan Matocha.
Užívám 1000 mg vitamínu C. Jak ovlivňuje tento vitamín hodnotu glykémie při měření glukometrem. Je ovlivněn i glykovaný hemoglobin, když jdu na kontrolu k diabetikovi.
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Podle studie z roku 2006, publikované v "Indian Journal of Medical Research", denní příjem vitamínu C v dávce 1 000 mg u lidí s diabetem typu 2 vedl k významnému snížení hladiny cukru v krvi. Stejná dávka vitaminu C také způsobila snížení škodlivého LDL cholesterolu a indikátoru vysoké hladiny cukru v krvi nazývaného glykovaný hemoglobin nebo HbA1c. Účastníci studie, kteří dostali pouze 500 miligramů vitaminu C, však nezaznamenali výrazné snížení hladiny cukru v krvi nebo těchto jiných látek.
Červené krvinky obsahují protein nazývaný hemoglobin, který přenáší kyslík z plic do ostatních tělesných tkání. Hemoglobin je vyroben převážně ze železa. Když je vaše hladina železa nízká, vaše tělo produkuje méně červených krvinek, nebo je v červených krvinkách méně hemoglobinu, a tyto buňky nemohou nést tolik kyslíku. Nízká hladina železa může vyplývat z jídelníčku, ve kterém chybí železo, z neschopnosti absorbovat dostatek železa, nebo ze ztráty krve. Kromě toho, těhotenství může mít za následek anémii z nedostatku železa v důsledku potřeby železa rostoucího plodu. Pozor na kravské mléko. Mléko neobsahuje žádné železo, ale navíc ho úplně likviduje. Při bohaté mléčné stravě je nedostatek železa úplně jistý.
V naší poradně s názvem HEXA PHAN - PROUŽKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Oldrich krejci.
koupil jsem si proužky na orientační zkoušku moči.
Jednotlivé hodnoty jsou uvedeny barvou, počínaje údajem negativní - tj. asi OK, v normě.
Ale další barvy jsou doplněny číselným údajem, který je pro laika tajemno.
Dotazuji se co znamená změna v prvním sloupci?
např. bílkovina 0,3/30, nebo glukoza 2,8/50, urobilinogen 17/1, krev ca 5-10, hemoglobin ca 10
U glukozy jako diabetika mám z odběru krve hodnotu 4,3. Čemu odpovídá tato hodnota na proužku?
Děkuji
O.Krejčí
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Orientační výsledky pomocí diagnostických proužků Hexa Phan jsou uvedeny ve dvou jednotkách. U glukózy první číslo znamená množství glukózy v mili mollech na jeden litr moči a druhé číslo znamená miligramy glukózy v jednom deci litru moči. U bílkoviny je první číslo gram na litr moči a druhé číslo znamená miligramy na deci litr moči. Urobilinogen je udáván v mikro mollech na litr a v miligramech na deci litr. Samotné výsledky je třeba zaznamenat a při kontrole u svého lékaře pak vyhodnotit jejich vývoj. Váš lékař vám také vysvětlí, které hodnoty jsou u vás nebezpečné s ohledem na váš zdravotní stav.
Cukrovku může provázet řada komplikací jako slepota, selhání ledvin, zvýšené riziko srdečních příhod a bolestivé poškození periferních nervů. V současné době je léčba zaměřena převážně na kontrolu hladiny cukru v krvi (glykemie).
Oxidativní stres je rovněž jednou z hlavních příčin komplikací způsobených diabetem. Diabetici mají v těle přemíru volných radikálů, které poškozují arterie od očí až po srdce. Je důležité, aby pochopili potřebu antioxidační léčby k redukci oxidativního stresu a snížili riziko diabetických komplikací. Kromě oxidativního stresu je i glykace jednou z příčin komplikací. Naneštěstí se v současné době léčba zaměřuje na měření hladiny krevního cukru (glykemie). Ke glykaci dochází, když glukóza reaguje s proteinem. Výsledkem jsou konečné produkty pokročilé glykace. Jedním z nich je mezi diabetiky dobře známý glykovaný hemoglobin (HbA1c), jenž je vytvořen vazbou molekul glukózy na krevní barvivo hemoglobin v krvi. Měření HbA1c ukáže dlouhodobý obraz hladiny glukózy v krvi. Tímto testem lze odhadnout její průměrnou hladinu během posledních 2–4 měsíců.
Základní metodou ke stanovení diagnózy diabetu mellitu je hladina cukru v krvi. Krev se odebírá v klidové poloze po minimálně 8hodinovém lačnění (nejčastěji přes noc), před odběrem je nutno vyvarovat se jakékoli fyzické námahy.
U každého nově zjištěného diabetika lékař sepíše podrobnou anamnézu (symptomy, rizikové faktory, dietní návyky, fyzická aktivita, další nemoci), pacienta kompletně vyšetří (výška, hmotnost, krevní tlak, fyzikální vyšetření) a provede nezbytná laboratorní vyšetření (glykémie nalačno a po zátěži, tukový metabolismus, vykovaný hemoglobin, funkce ledvin, kyselina močová, jaterní testy, vyšetření moči, C-peptid).
V naší poradně s názvem HNĚDÉ SKVRNY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Denisa.
Dobrý den, dnes ráno jsem na svém chodidle objevila několik hnědých skvrn, jsou nepravidelného tvaru, na dotek jemně hebké, je jich asi 5. Někdy si zajdu do solárka, ale poslední dobou jsem dlouho nebyla, myslím si, že tohle nemá žádnou spojitos. Možná spíše fakt, že zrovna v toto období se necítím zrovna nejlépe, mám rýmu, kašel bolí mě záda a asi na mě něco leze. Vůbev nevím co by to mohlo být, mám mít důvody k obavám? Předem děkuji za informaci :))
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Deniso, Váš problém s hnedými skvrnami na chodidle může souviset se špatným žilním oběhem krve a s možnou zvýšenou propustností žilní stěny. Jde o to, že krev z Vašich dolních končetin se hůře vrací zpět k srdci. Tím se v nohách vytváří zvýšený tlak na žilní stěnu, kde dochází k průsakům krve do okolní tkáně. Při takových krevních výronech se červené barvivo - hemoglobin přeměňuje na železitý pigment - hemosiderin, který zbarvuje zevní povrch tkáně na hnědo a vytváří tak nepravidelné hnědé flíčky, podobné těm, o kterých píšete. Z této situace se může časem vyvinout takzvaný bércový vřed, který Vám může nepříjemně snížit kvalitu Vašeho života. Z tohoto důvodu doporučuji zajít za dermatologem - kožním lékařem a tento Váš stav s ním co nejrychleji prodiskutovat. Dnes již existuje efektivní léčba žilního systému, například prostřednictvím léku Detralex. Je ale důležité začít s léčbou včas!
Drobné krvácivé projevy na kůži se mnohdy neobjeví v bezprostřední návaznosti na působení podnětu, ale až za nějaký čas. Jejich rozvoj je provázen poškozením drobných krevních cév – kapilár, lhostejno zda tepen nebo žil; přitom platí, že tepny jsou vůči působení tlaku odolnější než žíly, neboť jsou pružnější. Pokud je modřina důsledkem úderu, tlaku při pádu nebo jiného výraznějšího mechanického podnětu, pak se k poškození stěn kapilár přidává místní pohmoždění tkáně a výsledkem bývá přirozená lokální zánětlivá reakce s otokem, bolestivostí a zatvrdnutím.
S ojedinělou modřinou vysvětlitelného původu nemusíte hned běžet k lékaři; obvykle do 2–4 týdnů zmizí beze stopy a následků. Krevní elementy a červené krevní barvivo (hemoglobin) se postupně rozpadnou a vstřebají, proto také modřina mění barvu v pestré škále od červené přes modrofialovou a červenofialovou až po zelenožlutou. Toto střídání barev je u každého člověka jiné a jeho vnímání závisí i na tloušťce kůže, a tudíž viditelnosti modřiny.
K odstranění červených fleků na obličeji se nejčastěji používá laser. Laser dokáže odstranit nejen červené fleky v obličeji, ale také jizvy po akné. Nejmodernější laserové systémy dnes dokáží tyto poruchy odstranit, aniž by zanechaly po sobě jizvy. U některých lidí se laserem dá oheň na kůži odstranit zcela, u některých jen z části. Léčba laserem spočívá v úzkém zaměření laserového paprsku, který reaguje na hemoglobin - červené barvivo a jeho působením se zataví cévní kapiláry, které se pak přirozeně po zákroku zahojí - tělo je vstřebá a nejsou pak tolik vidět. Trvání laserové léčby a počet ošetření závisí na typu a rozsahu vady kůže a může se u každého lišit. Často je nutné absolvovat více sezení k dosažení optimálních výsledků. Tyto zákroky jsou prováděny v rámci estetické mediciny a nejsou tedy hrazeny zdravotními pojišťovnami. Z finančního hlediska je třeba u tohoto zákroku počítat s jistými náklady, které pro odstranění těchto vad bude nezbytné obětovat. Bližší informace získáte v některém z laserových center, například zde http://www.asklepion.cz/problemy/metlicky-modre-zilky-cevni-zil.
Erytrocyty jsou červené krvinky. Význam řeckého slova je erythros – červený a kytos – buňka. Červená krvinka je nejběžnější krevní buňka. Její funkcí je zejména přenášení kyslíku z plic do ostatních tělních tkání. Erytrocyty obsahují červené krevní barvivo hemoglobin, které váže kyslík. Erytrocyty zanikají cca za 120 dní.
Lidské červené krvinky jsou menší než většina ostatních lidských buněk, jejich rozměr je přibližně 7,4 x 2,1 µm. Typická červená krvinka obsahuje zhruba 265 milionů molekul hemoglobinu, z nichž každá obsahuje čtyři hemové skupiny. Ženy mají kolem 4,8 milionu červených krvinek v 1 mm³ krve, muži ve stejném objemu asi 5,4 milionu. Lidé trvale žijící ve vyšších polohách s nižším obsahem atmosférického kyslíku mají větší množství erytrocytů než lidé z nížin. Červené krvinky jsou nejpočetnější buněčnou složkou krve. 1 mm³ obsahuje zhruba 4 až 11 tisíc bílých krvinek a 150 až 400 tisíc krevních destiček. V červených krvinkách zdravého člověka je vázáno cca 3,5 g železa, což je více než ve všech zbývajících tkáních dohromady.
Červené krvinky nemají jádra, tudíž se nedovedou samy dělit a množit, a proto se neustále tvoří v kostní dřeni velkých kostí během procesu zvaného erytropoéza. Erytropoéza je stimulována hormonem erytropoetinem, který je tvořen v ledvinách. Tvorba erytrocytů trvá zhruba sedm dní a jejich životnost je 100–120 dnů. V této době je z erytroblastů v kostní dřeni vypuzeno jádro, to na své membráně vystavuje fosfatidylserin a láká makrofágy, které pomocí DNáz buněčné jádro stráví. Staré či poškozené krvinky jsou pak obklopeny fagocyty, odbourány a jejich stavební materiál je uvolněn zpět do krve. Červené krvinky jsou odstraňovány především ve slezině. Hem z molekul hemoglobinu je vyloučen jako bilirubin.
Funkce erytrocytů spočívá v jejich cirkulaci krví mezi plícemi a buňkami všech tkání těla. Buňkám přinášejí erytrocyty kyslík a místo něj si berou oxid uhličitý, který buňky produkují jako odpad, a transportují ho do plic, kde se vydýchá z těla ven. Zralé erytrocyty jsou bezjaderné buňky a obsahují velice důležité červené krevní barvivo, takzvaný hemoglobin, který dává krvi červenou barvu. Právě na hemoglobin se váže kyslík nebo oxid uhličitý. Erytrocyt je pružný, a proto se může různě deformovat, aby se dostal i do nejužších cév. Postupně však svou pružnost ztrácí a je náchylnější k poškození v oběhu, až se nakonec rozpadne ve slezině. Proto je slezina je nazývána „pohřebištěm erytrocytů“. Části krvinek se recyklují a vytvoří základ pro další krevní buňky. Lidské tělo si takto šetří svůj stavební materiál.
V randomizované dvojitě zaslepené kontrolované klinické studii bylo 84 dospělých (21 mužů a 63 žen) ve věku 46,3 ± 6,1 let s diabetem 2. typu náhodně rozděleno do dvou skupin: na doplňkovou skupinu, dostávající pivovarské kvasnice (šest 300mg tablet za den (celkem 1 800 mg), a kontrolní skupinu, která dostávala placebo (šest 300mg tablet za den) po dobu 12 týdnů. Před a po zákroku jim byla měřena tělesná hmotnost, výška, index tělesné hmotnosti, spotřeba potravy (na základě 24hodinového záznamu o potravě), hladina cukru v krvi nalačno (FBS), glykosylovaný hemoglobin, citlivost na inzulin a rezistence na inzulin. Analýza dat byla provedena pomocí Statistického balíčku pro sociální vědy.
Výsledek
Změny FBS, glykosylovaného hemoglobinu a citlivosti na inzulin se během studie mezi oběma skupinami významně lišily (respektive P < 0,001, P < 0,001, P = 0,02 nezávislého T-testu). Na konci studie byl mezi oběma skupinami po odstranění účinků výchozích hodnot (P = 0,002, P < 0,001, P = 0,02, analýza kovariance) zjištěn významný rozdíl v FBS, glykosylovaném hemoglobinu a citlivosti na inzulin. Změny indexu tělesné hmotnosti, 24hodinový záznam potravy, rezistence na inzulín nebyly významné.
Závěry
Doplněk stravy s pivovarskými kvasnicemi může kromě obvyklé léčby cukrovky zlepšit hladinu glukózy v krvi u diabetu 2. typu. [1]
Vzhledem k tomu, že játra vykonávají různé funkce, mohou vytvářet chemické látky, které se dostanou do krevního řečiště a do žluče. Různé poruchy jater mohou změnit krevní hladinu těchto látek. Některé z těchto látek mohou být měřeny ze vzorku krve. Některé testy, které se běžně provádí ze vzorku krve se nazývají jaterními testy. Jaterní testy obvykle měří následující:
Alaninaminotransferázu (ALT), jedná se o enzym, který pomáhá zpracovávat bílkoviny. Enzym je protein, který pomáhá urychlit chemické reakce. Různé enzymy se vyskytují v buňkách těla. Velké množství ALT se vyskytuje v jaterních buňkách. Když jsou játra poraněna nebo zanícena, jako je hepatitida, hladina ALT obvykle vzroste.
Aspartátaminotransferázu (AST), což je hladina enzymu, která se obvykle nachází uvnitř jaterních buněk. Když krevní testy zjistí vysokou hladinu tohoto enzymu v krvi, tak to obvykle znamená, že jsou játra nějakým způsobem poškozena. Nicméně AST může být také uvolněno, pokud srdeční nebo kosterní svalstvo je poškozeno. Z tohoto důvodu je ALT obvykle považováno za konkrétnější test vztahující se na játra.
Alkalická fosfatáza (ALP) je enzym, který se vyskytuje převážně v jaterních buňkách vedle žlučových cest a v kostech. Její koncentrace v krvi se zvyšuje u některých typů jaterních a kosterních onemocnění.
Albumin je hlavní protein, který je vytvářen v játrech a cirkuluje do krevního řečiště. Schopnost vytvoření albuminu a dalších proteinů je ovlivněna některými typy onemocnění jater. Nízký počet albuminu v krvi se vyskytuje při některých jaterních poruchách.
Celková bílkovina vzniká vlivem albuminu a všech dalších proteinů v krvi.
Bilirubin je chemická látka, která dává žluči její žluto zelenou barvu. Vysoká hladina bilirubinu v krvi může způsobit žloutenku. Bilirubin je vyroben z hemoglobinu. Hemoglobin je chemická látka v červených krvinkách, která je uvolňována, když dochází k rozkladu červených krvinek. Jaterní buňky si hlídají hladinu bilirubinu a připojují na něj molekuly cukru. Toto je pak nazýváno konjugování bilirubinu, který je předán do žlučovodů.
Zvýšená krevní kladina konjugovaného bilirubinu se vyskytuje v různých jaterních podmínkách a žlučových cestách. Mohou být zvláště vysoké, pokud je tok žluči blokován. Například tím, že žlučový kámen uvízl ve společném žlučovodu, nebo se vytvořil nádor na slinivce břišní. Tyto problémy mohou být také zvýšeny hepatitidou, poškozením jater nebo dlouhodobým užíváním alkoholu.
Ke zvýšení úrovně nekonjugovaného bilirubinu dochází, když je nadměrný rozpad červených krvinek, zejména v případě hemolytické anémie.
Každá krev ve stolici by měla být vždy vyšetřena lékařem. Při vyšetření stolice na skryté krvácení je odebrán vzorek stolice a je vyšetřen na přítomnost stopových prvků. Je to jednoduchý a rychlý způsob, jak zjistit, zda se ve vaší stolici nevyskytuje krev. Mnoho lidí má strach ze samotného testování. Často jen z ostychu, k němuž však není důvod. Test na okultní krvácení je nad 50 let bezplatný, je bezbolestný a naprosto intimní. Odběry se totiž provádějí doma a k lékaři jen přinesete „psaníčka“ s odebranými vzorky.
V současné době jsou na českém trhu dva typy testů okultního krvácení ve stolici. Nejvíce používaným a zároveň nejlevnějším typem testu jsou takzvané guajakové testy. Guajakový test se skládá z guajakem impregnovaného filtračního papírku, uzavřeného v lepenkovém rámečku. Pacient, lékař nebo zdravotní sestra pomaže kartu tenkou vrstvou stolice. Následně je na kartu nakapán vyvíjecí roztok obsahující peroxid vodíku a pozoruje se změna barvy karty. Pokud je krev přítomna, aktivní složka hemu podporuje přeměnu guajaku na guajakovou modř. Výskyt modré barvy indikuje pozitivní reakci. Zásadní nevýhodou tohoto testu je, že dává pozitivní reakce s dalšími organickými látkami obsahujícími železo v mase, ovoci a zelenině. Z tohoto důvodu je nezbytně nutné před testováním a v průběhu testování držet dietu – nejíst červené maso, polosyrové maso, jakoukoliv syrovou zeleninu a ovoce, vitamín C, potravní doplňky obsahující železo a tak dále. V opačném případě vycházejí testy jako pozitivní a potenciální pacienti jsou nuceni se podrobit dalším klinickým zkouškám. Tyto testy je třeba provádět třikrát za sebou ve třech po sobě následujících dnech.
Druhým typem testu jsou takzvané imunochemické testy, které ve stolici detekují přímo přítomnost bílkoviny lidského hemoglobinu. Výhodou těchto testů je asi 6krát větší citlivost (50 mikrogramů na 1 gram stolice), než je citlivost guajakových testů (300 mikrogramů na 1 gram stolice). Další neocenitelnou výhodou je jejich specifita pro lidský hemoglobin, a proto není třeba držet dietu v průběhu testování. V současnosti jsou již v lékárnách k dispozici tyto imunochemické testy v balení po jednom kuse. Pacienti, kteří se chtějí nechat otestovat na přítomnost krve ve stolici dříve než ve věku 50 let nebo se chtějí testovat častěji, než hradí pojišťovna, mají možnost tyto testy zakoupit v lékárně. Provedení testu je nutno svěřit svému praktickému lékaři.
Žluté bělmo u novorozenců a s ním spojená novorozenecká žloutenka jsou považovány za normální stav. Krev dospělého jedince obsahuje okolo 5 milionů červených krvinek na mm3 krve. Krev plodu jich obsahuje až 8 milionů na mm3 krve. Ihned po porodu začne dítě dýchat a jeho tělo je zásobováno kyslíkem z plic. Krev najednou začne být více okysličená a fetální hemoglobin i nadbytek červených krvinek, které ho obsahují, se stávají zbytečnými. Proto se začnou ve velkém množství rozpadat a až do 2.–3. měsíce věku se jejich množství snižuje. V této době dokonce mohou dosáhnout až tak malého množství, že by to u dospělého člověka bylo považováno za chudokrevnost. Rozpadem erytrocytů se do krve uvolňuje hemoglobin, který je dále metabolizován na žluté krevní barvivo bilirubin. Bilirubin je dále zpracováván játry a vylučován do žluče. Ta odchází do stolice, kterou barví tmavě. Játra novorozence totiž nejsou ještě natolik zralá, aby zvládla metabolizovat bilirubin, který je v určitých mezích i v krvi zdravého člověka.
Hemolytická nemoc novorozenců (fetální erytroblastóza), což je závažnější typ novorozenecké žloutenky, vzniká v případě, že dojde k neshodě krevní skupiny matky a dítěte a hladina bilirubinu může dosáhnout velmi vysokých hodnot. Nejčastější a nejzávažnější je neshoda takzvaného Rh-faktoru, kdy matka je Rh negativní a plod Rh pozitivní. V tomto případě se v těhotenství, zvláště pak při porodu, mohou do krve dítěte dostat matčiny protilátky proti krvinkám plodu (hrozí především v případě, že v předchozím těhotenství již byla matka imunizována Rh pozitivním plodem), dojde k jejich masivnímu rozpadu a uvolnění velkého množství bilirubinu. Hrozí ukládání bilirubinu do mozkové tkáně, což může způsobit nevratné poškození mozku a ohrozit dítě i na životě. Naštěstí je takto dramatický průběh dnes již velmi vzácný a lékaři si s ním umějí poradit.
Novorozenecká žloutenka má úplně jinou příčinu než infekční žloutenky typu A, B nebo C, které jsou způsobeny virovým zánětem jater. Ačkoliv se na první pohled projevuje podobně jako infekční typy (žlutým zbarvením), neměla by se za ně zaměňovat, protože se jedná o zcela rozdílné onemocnění.
Matka by měla co nejdříve po porodu začít pravidelně a řádně kojit. Dostatečné množství přijímané potravy v podobě mateřského mléka nebo náhražek zvýší u dítěte množství vyprazdňované stolice a spolu s ní odchází i více bilirubinu, který se do ní dostává žlučí z jater. To může přispět k jeho rychlejšímu vylučování z těla a zabránit tak rozvoji žloutenky. Také prevence infekcí a předčasného porodu hraje důležitou roli v případném rozvoji žloutenky. Při Rh inkompatibilitě matky a dítěte se Rh negativní matce po porodu Rh pozitivního dítěte aplikují takzvané anti-D protilátky, které tlumí tvorbu matčiných protilátek proti červeným krvinkám Rh pozitivního dítěte, a při následujícím porodu tak uchrání případného dalšího Rh pozitivního sourozence před vznikem závažné žloutenky (hemolytické nemoci).
Fyziologická novorozenecká žloutenka nevyžaduje léčbu, doporučuje se jen časté, neomezované kojení a matky by měly novorozence co nejvíce vystavovat dennímu světlu (ne na přímé slunce!), které urychluje rozpad bilirubinu v krvi.
Při závažnějších formách se používá fototerapie (léčba světlem). Používá se modré světlo o určité specifické frekvenci, kterým se svítí na co největší část těla obnaženého novorozence. Toto modré světlo rozkládá bilirubin kolující krví v kožních cévách a vznikají ve vodě rozpustné složky, které jsou potom vylučovány močí. Hladinu bilirubinu ovlivňuje také stupeň hydratace, při léčbě se tedy dbá na podávání dostatečného množství tekutin, ať už jen z mateřského mléka, nebo prostřednictvím infuze. Pokud se hladinu bilirubinu nedaří udržet fototerapií v přijatelných mezích, provádí se takzvaná „výměnná transfuze“. Zákrok spočívá v postupné náhradě krve dítěte s vysokým obsahem bilirubinu za krev bez bilirubinu. Provádí se nejčastěji přes pupeční žílu a výjimečně je výkon třeba po několika hodinách opakovat. Pomocný význam má podávání krevní bílkoviny albuminu, která částečně váže bilirubin v krvi a tak brání jeho přestupu do mozku.
Praganda je registrovaný název českého výrobku. Jedná se o dusitanovou směs, která se používá v uzenářské výrobě. Praganda je také známá pod obecným označením uzenářská (řeznická) rychlosůl.
Výrobce uvádí, že je Praganda určena výhradně pro použití v masném průmyslu. Pragandu si ale kupují i lidé pro soukromé účely, a to pro domácí výrobu některých uzenářských specialit nebo pro nakládání (očkování) masa před uzením, rožněním nebo grilováním. Uzenářská rychlosůl, dusitan sodný, je ve složení potravin vyznačen kódem E250.
Dusitanová směs Praganda (takzvaná rychlosůl) se používá k nakládání a předúpravě masa určeného pro další zpracování do masných výrobků, konzerv a polokonzerv. Zajišťuje stabilitu vybarvení a chuťových vlastností masných výrobků.
Jedlá sůl je nejdůležitější pomocnou surovinou v masném průmyslu, kde je používána z chuťových a technologických důvodů. Z technologického hlediska je aplikace soli významná především pro svůj vliv na vaznost masa a tím na výtěžnost masné výroby a na konzistenci výrobku. Sůl má také konzervační účinek. Samotná sůl se ale používá jen u malé části výrobků, které jsou již tradičně šedé (například tlačenka, jitrnice, bílé klobásy). Většinou se přidává ve směsi s dusitanem sodným jako solicí dusitanová směs.
Dusitan se používá v případech, kdy je solené maso zpracováno v krátké době, nejvýše několik dnů po zasolení. Přispívá ke zvýšení údržnosti výrobku, podílí se na vytvoření chuti a vůně masných výrobků, chrání tuky přítomné v mase a masných výrobcích před oxidací a zajišťuje vznik typického růžového zbarvení nakládaných masných výrobků. Bez něj by maso při tepelném opracování získalo šedohnědé zbarvení, jako je tomu například při běžném vaření masa.
Rychlosůl se používá v masném průmyslu k přímému solení masa nebo jako součást používaných nakládacích láků. V případě přímého solení masa se kusy masa před naložením, kutrováním nebo masírováním posypou sypkou solicí dusitanovou směsí. V případě nasolení masa za použití láku se solicí dusitanová směs rozpouští spolu s dalšími ingrediencemi ve vodě a vzniklým lákem se předem nasolené maso, které bude dále skladováno (naloženo), zalije nebo se připravený lák přímo do masa vstříkne. Tento postup se standardně používá při výrobě šunek, uzených mas a specialit, které se pak zpracovávají vařením nebo uzením.
Praganda je tvořena minimálně 94 % chloridu sodného (NaCl), maximálně 0,3 % dusitanu sodného (NaNO2), cukrem a škrobovým sirupem.
V posledních letech se velmi rozšířilo používání jódované soli a jódované solicí dusitanové směsi v masné výrobě. Četné odborné studie prokazují, že použití jódované solicí směsi neovlivňuje negativně chuť, vůni a vzhled hotových masných výrobků. Vzhledem k množství masných výrobků konzumovaných českými spotřebiteli lze používáním solicí dusitanové směsi s jódem jednoduše a efektivně zajistit přísun tohoto významného prvku do lidského organismu.
V současné době se ale na Pragandu díváme i optikou zdravého stravování. Informace o Pragandě a podobných výrobcích jsou bez potíží k dohledání. V některých pramenech se uvádí, že dusitan sodný může být karcinogenní. Proto je věcí každého dospělého, jestli se rozhodne Pragandu do svých domácích uzenářských výrobků přidávat, anebo ne. Právě tak nákup a konzumace uzenin, u nichž je použití dusitanů vyznačeno kódem E250, je jen volbou každého.
Lékaři před dusitany varují. Vážou se na hemoglobin a zjednodušeně řečeno ve vyšších, trvale podávaných dávkách mohou způsobit otravu krve. Uzeniny by vůbec neměly konzumovat malé děti do tří let. Pokud by malé dítě jedlo denně salámy a párky, může příjem dusitanů způsobit chudokrevnost.
Chlorofyl je při vnitřním užití bezpečný pro většinu lidí, a to pokud je podáván perorálně. Nedoporučuje se však jeho použití v injekční podobě. Chlorofyl může způsobit podráždění kůže, která je pak náchylnější na slunce. Velmi vhodné je při konzumaci chlorofylu používat opalovací krémy. Během těhotenství a kojení se chlorofyl nedoporučuje, protože nejsou dostatečně ověřeny všechny jeho účinky. Spolu s chlorofylem by pak neměly být používány léky, které zvyšují citlivost na sluneční záření. Užívání léků a chlorofylu totiž zvyšuje šance na spálení, puchýře nebo vyrážku na místech kůže vystavených slunečnímu záření.
Chlorofyl je bakteriostatický až mírně baktericidní prostředek. Působí především tak, že vytváří prostředí nevhodné pro růst bakterií. Zvláště účinný je proti anaerobním bakteriím. Chlorofyl má také lokální deodorační účinky, lze jej používat jako deodorant a detoxikační činidlo pro tělo. Zároveň pomáhá posilovat oběhový systém a krevní buňky. Velmi účinný je i jako kloktadlo v boji proti zápachu z úst a bakteriím v ústech. Chlorofyl má stimulační účinek na růst pojivové tkáně a podporuje tvorbu granulační tkáně (granulační tkáň se objevuje v ráně během procesu hojení). Chlorofyl urychluje proces hojení, což je pozitivní při léčbě bércových vředů. Má rovněž schopnost potlačovat rakovinotvorný účinek aflatoxinu a bránit buněčným mutacím – čím je koncentrace podávaného chlorofylu vyšší, tím lepší jsou jeho antimutagenní a protirakovinné účinky.
Nápoje z chlorofylu buňky sytí i pročišťují zároveň. Čištěním a zásobováním organismu se prodlužuje jejich biologický věk, zhodnotí se všechny potenciálně prospěšné složky našeho jídelníčku a zneškodní se potenciálně škodlivé složky. Tím se náš imunitní systém nastaví na vyšší výkonnost. Zelené nápoje jsou komplexní a přirozené. Jejich „fytolátky“ působí v harmonii a jejich účinek se nedá srovnat s žádnou umělou kombinací. Látky jsou propojeny a navzájem se posilují, takže dohromady tvoří chemickou reakci, podobnou „dominovému efektu“. Postavte kostky domina, vynechejte jediný kousek uprostřed a hra končí. I život je chemickou řetězovou reakcí, která končí ztrátou jediného prvku.
V rostlinách bylo identifikováno přes 600 různých karotenů. Syntetika ale obsahují karoteny maximálně tři! Dnešní člověk se cpe, tloustne, ale přesto umírá na nutriční podvýživu. Zdravotní problémy souvisejí i s nedostatkem minerálů. Vyčerpaná půda živí plodiny, ty sytí nás, a proto i přes plná břicha umíráme hlady. Chybí našemu tělu minerály jako například železo či vápník? Ano, chybí. A chybí nám na talíři? Nechybí! Naopak jsme jimi přejedení jako žádná generace před námi. Žádná generace před námi se tolik necpala masem, sýrem a mlékem, které těmito látkami přetékají. Žádná generace se „neucpávala“ sušenkami obohacenými vápníkem a vitamíny. A přece žádná generace tolik netrpěla nedostatkem těchto látek, kterými se my krmíme od rána do večera. I kdybychom se vápníkem opravdu krmili od rána do večera, bez fytolátek a bez pohybu nám pouze zanese ledviny. Bez zásaditého prostředí a vazeb na fytolátky nám železo pouze zabetonuje stolici a tím potrhá konečník. Mnozí se úzce zajímají jen o nutriční hodnoty, ale neví, že látky účinkují v přirozeném prostředí 1000x silněji. Proto pozitivní reakce vyvolá již malinká dávka správné stravy.
Zelené nápoje mají vysoký obsah chlorofylu a hemoglobin, naše krevní barvivo, má podobnou chemickou strukturu jako chlorofyl. Rostliny díky chlorofylu žijí a my lidé dýcháme. Chlorofyl nám zlepšuje krevní obraz, urychluje hojení ran, popálenin a brání zánětům a infekcím. Díky němu dochází k lepšímu přenosu kyslíku, což zvyšuje výkon a brání vzniku infekčního prostředí.
V zeleném barvivu se jakoby koncentrují sluneční světlo a energie, zelená navíc hraje roli i při léčbě barvami, uklidňuje, harmonizuje a léčí tělo i duši. Zelená je barvou srdeční čakry, centra naší energie, a zelené potraviny tuto čakru posilují. Zelený ječmen obsahuje tryptofan, ze kterého se tvoří serotonin, hormon radosti a štěstí. S poklesem hodnoty serotoninu přijde deprese a únava. Večer tělo přemění serotonin na melatonin a my lépe usínáme. Chlorofyl je ale pouze jedním z řady dalších rostlinných barviv. V trávě se nachází i alfa- a betakaroten, zeaxantin a řada xantofylů. Ty ale nejsou vidět, protože je chlorofyl všechny překryje.
Zelené nápoje jsou navíc enzymaticky aktivní. Tepelně zpracované jídlo nám sice chutná, ale zároveň se chová jako pijavice – vysává totiž naše enzymatické zásoby. Ideální strava organismus nesaje, ale sytí! 98 % populace trpí nemocemi zubů. A jaká je příčina zubního kazu? Překyselení organismu. Zelená strava působí zásadotvorně a to drží na uzdě rakovinotvorné látky žijící z překyselení. Nejdramatičtějším příkladem je krev. Ta musí mít zásaditost kolem 7,4. To je otázka života a smrti. Pokud hrozí celkové překyselení, organismus poměr kyselosti a zásad nerovnoměrně rozloží, aby nedošlo k ohrožení životně důležitých center, bere potom z míst, kde nás ztráta ideálního prostředí tolik neohrozí. Například z ústní dutiny, tenkého střeva a z močového ústrojí. Nejprve si však „půjčí“ od úst. Důsledkem je zvýšená kazivost zubů, zubní plak, krvácivost dásní, parodontóza a například zápach z úst. Ještě horší je, že kyseliny naruší chuťové pohárky, čímž zvýší chuť na cukry, tuky a sůl. Zelené nápoje tuto kyselost vyrovnávají a problémy v ústech pak přirozeně mizí.
A co diabetici? Regulace zásaditosti upravuje průchod cukrů přes střevní stěny. Tím se postupně normalizuje hladina cukru v krvi. I toto se děje zcela přirozeně! Je to funkce řádné stravy. Problém překyselení je učebnicovým příkladem vztahu příčina – nemoc – léčba. Jen v Německu se za léky proti překyselení a pálení žáhy utratí 3 miliony eur ročně! Tyto léky na několik hodin neutralizují žaludeční kyseliny, když ale kyselinu potřebujeme na trávení, máme smůlu, není. Nestrávená potrava tak putuje střevy a stane se jedovatou. Antacida totiž potlačí i kyselost, které je nezbytná. Nemoc si pak krmíme jako domácího mazlíčka.
Takže stručně řečeno, pokud budeme konzumovat chlorofyl, budeme štíhlí a zdraví. Například šťáva z mladého zeleného ječmene má stejné pH jako mateřské mléko.
