WWW CUKROVKA A HODNOTTA MMOL je téma, které bylo inspirací k napsání tohoto článku. Zvýšená hladina cukru v krvi se označuje jako hyperglykemie a je pro lidské tělo nepřirozená a nežádoucí. Léčba cukrovky je proto nastavena tak, aby škodlivé vysoké hodnoty cukru v krvi snižovala na normální úroveň. Někdy se přesto stane, že se hyperglykemie u léčeného pacienta znovu objeví. Příčiny mohou být různé.
Hodnota cukru v krvi u zdravého člověka
Normální hodnota glykemie, tedy glukózy v plazmě žilní krve, je do 5,6 mmol/l (milimolů na litr), zvýšená hodnota je 5,6–7,0 mmol/l, při hodnotách nad 7,0 mmol/l se jedná o diabetes mellitus (cukrovku). Ovšem pozor, toto měření je nutné opakovat minimálně dvakrát a v různých časových intervalech. Všechny hodnoty nad 5,6 mmol/l nalačno lze považovat za zvýšení glykemie. Hyperglykemie dosahující hodnot nad 15–20 mmol/l je nutno řešit neodkladně.
Dlouhodobý cukr: Hladina dlouhodobého cukru (HbA1c) by měla být alespoň pod 53 mmol/mol, ideálně pod 48 mmol/mol, jako mají lidé bez diabetu. U některých pacientů (pokud se léčí se srdcem nebo mají vyšší riziko hypoglykemií) může být individuálně stanovena hladina vyšší, obvykle kolem 60 mmol/mol.
Diabetes mellitus může být diagnostikován třemi různými způsoby:
přítomnost klasických příznaků cukrovky + náhodná glykemie ≥ 11,1 mmol/l
glykemie nalačno ≥ 7,0 mmol/l
glykemie ve 120. minutě oGTT ≥ 11,1 mmol/l
Glykemie mezi 5,6 a 6,9 mmol/l (takzvaná hraniční glykemie nalačno) vyžaduje vyšetření pomocí oGTT (orálního glukózového tolerančního testu). Hodnota 6,7 mmol/l může signalizovat takzvaný prediabetes, který za určitých podmínek lze léčit jako diabetes mellitus nasazením metforminu, což je lék první volby.
V naší poradně s názvem UREA HODNOTY13MMOL/L se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Janetschek Bedřich.
Dobrý den,
je mi 84 let a naměřili mi zvýšenoíu hodnotu 13,8mmol/l. Nevím, do jaké míry je tato hodnota špatná.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Urea neboli močovina v krvi je konečný produkt odbourávání bílkovin, přesněji aminodusíku aminokyselin. Je syntetizována v játrech a vylučována močí. Koncentraci urey v séru zvyšuje:
- množství bílkovin přijímaných potravou,
- míra katabolismu exogenních i endogenních proteinů,
- ureosyntetická schopnost hepatocytů,
- stav hydratace a míra vylučování ledvinami.
Stanovení koncentrace urey se používá hlavně pro posouzení funkce ledvin a úrovně katabolismu proteinů.
Zvýšená hodnota kolem 13 mmol/l říká, že jíte hodně masa nebo, že naopak hladovíte, málo pijete a nebo se změnila funkčnost vašich ledvin.
Nejčastější důvody zvýšené urey:
- zvýšené odbourávání proteinů (exogenních nebo endogenních) - hladovění, infekce, horečka, krvácení do trávicího ústrojí, rozsáhlé pohmožděniny, transfúzní příhody, sepse, pooperační stavy, generalizované zhoubné novotvary, užívání kortikoidů; (hodnoty bývají v rozmezí 16 - 20 mmol/l);
- akutní ledvinová nedostatečnost různé etiologie (více než 10 mmol/l, většinou 20 - 50 mmol/l);
- chronická glomerulonefritida, pyelonefritida aj. chronické renální onemocnění;
- obstrukce močových cest, např. nádorem;
- snížení prokrvení ledvin pro hypovolemii například při dehydrataci a srdeční nedostatečnosti.
Měl byste zůstat v kontaktu se svým ošetřujícím lékařem a absolvovat častější odběry krve, aby lékař mohl zhodnotit vývoj koncentrace močoviny během delší doby.
Stálou koncentraci glukózy v krvi udržují především hormony inzulín a glukagon. Jejich působení musí být velice přesně regulováno. U diabetu dochází k poruše této regulace, která je způsobena buď nedostatkem inzulínu, nebo převahou účinku glukagonu, případně jiných glukózotolerančních vlivů nad vlivem inzulínovým. Dochází k omezení transportu glukózy z krve do buněk, čímž narůstá koncentrace glukózy v krvi.
Je-li koncentrace glukózy v žilní krvi odebrané kdykoliv vyšší než 7,0 mmol na 1 litr krve a asi 2 hodiny po jídle vyšší než 11,1 mmol na litr krve, je vysoce pravděpodobné potvrzení diagnózy diabetes mellitus. Pokud jsou současně zaznamenány příznaky, jako je časté močení, žízeň nebo hubnutí bez toho, že by byla současně držena redukční dieta, je diagnóza diabetu téměř jistá. Rychlého potvrzení diagnózy lze dosáhnout opakovaným měřením glykémie kdykoliv během dne, a pokud je nejméně 2x po sobě naměřena hodnota glykémie vyšší než 11,1 mmol/l krve, je diabetes prakticky potvrzen. Protože diagnóza cukrovky nemůže být potvrzena pouze jediným vyšetřením, musí následovat vyšetření podrobné a opakované.
Kromě klasického laboratorního vyšetření krve na obsah glukózy, obsah tuků a cholesterolu, kyseliny močové a provedení jaterních testů se provádí i takzvaný zátěžový test (odborně označovaný jako orální glukózový toleranční test – oGTT). Vyšetřovanému se dá vypít 75 gramů glukózy rozpuštěné ve 3 dcl vody. Roztok se musí vypít v rozmezí 3 až 5 minut. Hladina krevního cukru se hodnotí v časových intervalech, vždy však po 2 hodinách po vypití roztoku glukózy. Pokud jsou stanoveny hodnoty glukózy v 1 litru krve před vypitím glukózového roztoku do 7 mmol a 2 hodiny po vypití do 11,1 mmol, nejedná se o porušenou glukózovou toleranci. Při hodnotách nad 7 mmol/l nalačno a nad 11,1 mmol/l 2 hodiny po vypití je potvrzen diabetes mellitus. V některých zemích se za spodní hranici nebere hodnota nalačno 7 mmol, ale hodnota 8 mmol na litr krve. Tento rozdíl v hodnocení má většinou souvislost s individuálním posouzením věku, životního stylu a vyvíjenou aktivitou vyšetřované osoby. V posledních letech se objevuje i opačný trend, kdy ošetřující lékař při zjištěné hodnotě nad 5,6 mmol/l krve nalačno diagnostikuje diabetes. Česká diabetologická společnost doporučuje jako mezní hodnoty glykémie pro potvrzení diabetu 7,0 mmol nalačno a 11,1 mmol 2 hodiny po oGTT v litru krve.
Pokud jsou stanoveny hodnoty, kdy pacient má sice zvýšenou glykémii, ale tato nedosahuje hodnotu platnou pro diagnózu cukrovky, pak se mluví o diagnostikovaném prediabetu. Jedn
V naší poradně s názvem CHOLESTEROL - HODNOTY V TABULCE PODLE VĚKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan.
Prosím,sdělte který je dobrý a který cholesterol je dobrý. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Cholesterol můžeme rozdělit na tak zvaný cholesterol dobrý označený HDL a špatný označený LDL.
Špatný, nebo chcete-li zlý cholesterol LDL, je takový tuk, který se podílí na vzniku aterosklerózy a jejích komplikacích.
K jeho zvyšování přispívá kromě zvýšeného příjmu nasycených tuků v potravě i
nedostatečný pohyb, přibývání na váze a kouření. Jeho hladina by měla být do 3,5 mmol/l.
Hodný nebo chcete-li dobrý cholesterol HDL plní roli vychytávače toho špatného cholesterolu. Působí protizánětlivě a antioxidačně. Ke zvyšování HDL cholesterolu vede dostatek fyzické aktivity. U žen by jeho hladina měla být v rozmezí 0,9-1,4 mmol/l a u mužů 0,9-1,2 mmol/l.
V naší poradně s názvem CHOLESTEROL - HODNOTY V TABULCE PODLE VĚKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan.
Cholesterol,hodnoty dle věku.Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
V dospělosti nemá věk na hodnoty cholesterolu žádný vliv. Hodnoty cholesterolu by se měly držet na stejných hodnotách od 15 let věku až do konce života. Doporučené hodnoty obsahu cholesterolu v krvi jsou: 3,9 - 5,2 mmol/l. Zvýšené hodnoty cholesterolu jsou 5,2 - 6,2 mmol/l a velmi vysoké hodnoty cholesterol jsou nad 6,2 mmol/l.
Následující rozsahy jsou pouze orientační a cílové rozmezí každého jednotlivce by mělo být schváleno jeho lékařem nebo diabetologem.
Doporučené cílové hladiny glukózy v krvi jsou uvedeny pro dospělé s diabetem 1. typu, diabetem 2. typu a děti s diabetem 1. typu. Kromě toho jsou uvedeny cílové rozsahy pro osoby bez diabetu.
Tyto informace poskytují pouze obecný návod. Individuální cíl stanovený vaším zdravotnickým týmem je ten, na který byste se měli zaměřit.
V naší poradně s názvem JAKE HODNOTY MA BYT DLOUHODOBY CUKR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarka.
mam dotaz-jakou ma mit hodnotu dlouhodoby cukr 40 nebo kolik dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dlouhodobý cukr v krvi, neboli koncentrace glukózy v krvi (glykemie), je za normálních fyziologických podmínek u zdravého člověka udržována v úzkém rozmezí hodnot 3,9 až 5,6 mmol/l nalačno a po jídle nižší než 10 mmol/l. Glykemie se určuje ze žilní krve odběrem u lékaře a nebo v domácích podmínkách vlastním glukometrem.
Hladina cukru v krvi norma takzvané glukózy, je hlavním kritériem při diagnostice a průběhu onemocnění diabetes. Normální hodnota cukru (glukózy) v krvi u zdravého člověka se pohybuje mezi 4–6 mmol/l (milimol na litr), což je měrná jednotka v České republice. V zahraničí je měrnou jednotkou mg/dl (miligram na decilitr), kde je normální hodnota cukru (glukózy) v krvi u zdravého člověka udávána mezi 72–108 mg/dl. S těmito jednotkami se můžete setkat u některých zahraničních glukometrů, nebo třeba při ošetření na dovolené.
Hodnota cukru v krvi:
před snídaní 3,9–5,9 mmol/l
před obědem 3,9–6,1 mmol/l
hodinu po jídle méně než 8,9 mmol/l
Výpočet:
Vzorec pro výpočet mg/dl z mmol/l je: mg/dl = 18 × mmol/l
Vzorec pro výpočet mmol/l z mg/dl je: mmol/l = mg/dl / 18
Například je-li výše hladiny cukru v krvi 5 mmol/l, tak převod na mg/dl provedeme takto:
V naší poradně s názvem VZTAH MEZI GLYKÉMIÍ MMOL A JEDNOTKAMI INZULINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kája Svoboda.
Dobrý den,
rád bych znal převod mezi hodnotou glykémie a potřebnou dávkou jednotek inzulínu, abych mohl provést korekci na správnou hodnotu glykemie 5,6 mmol. Nikde tento údaj nemohu zjistit. Je mi 87 let a mám silnou cukrovku. Moc děkuji.
Srdečně zdravím a přeji krásný den Kája Svoboda
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Přesně dávkování inzulinu musíte dohodnout se svým diabetologem. Třeba i po telefonu. Ve vašem věku není prostor na experimenty z internetu. Kontaktujte svého diabetologa a dohodněte si s ním další postup.
K měření se používají dnes už převážně automatické přístroje zvané glukometry, které stanovují hladinu glukózy po nanesení kapky krve na testovací proužek. K dispozici jsou kompletní sety, které obsahují vlastní glukometr, několik proužků, autolancetu a lancety.
Kapka krve se v domácím prostředí získává pomocí speciálních odběrových per, takzvaných autolancet. V tomto peru je vždy vyměňována jen jehla, takzvaná lanceta. Většina dnešních autolancet má nastavitelnou hloubku vpichu pro snížení bolestivosti při odběru. Standardně se vpich provádí na bříšku některého z prstů ruky. Pro větší pohodlí pacienta je však možné odebrat vzorek krve i z jiného (alternativního) místa (vyvýšená svalová část na palcové straně dlaně, vyvýšená svalová část dlaně na malíkové straně, paže, stehno či lýtko). Je ale důležité se ujistit, že glukometr lze použít i pro krev odebranou z těchto míst. Dezinfekce místa vpichu není nutná při zachování běžných hygienických návyků.
Takto odebraná kapka krve se ihned přenese na testovací proužek. Testovací proužky ke glukometrům jsou nezaměnitelné a nedají se dělit – jinými slovy, ke každému glukometru existují speciální proužky a nelze zvýšit jejich počet rozstříháním. Při koupi náhradních proužků je nutné provést kalibraci přístroje. Ta se provádí několika způsoby – vložením kalibračního čipu do glukometru, kde čip zůstává po celou dobu stanovování proužky z jednoho balení, nebo pouze jednorázovým vložením kalibračního proužku, ze kterého si glukometr informaci přečte a uloží ji, anebo pomocí přiloženého kódu, který se do glukometru zadá.
Po nanesení kapky krve se testovací proužek podle návodu vloží do těla glukometru, který provede měření. Na displeji se pak objeví naměřená hodnota glykemie.
Hodnoty naměřené v domácím prostředí mají vždy pouze informativní charakter.
V závislosti na době od posledního příjmu potravy rozlišujeme dvě základní hodnoty glykemie, a to náhodná glykemie a glykemie nalačno, viz výše v našem článku.
Pro koho je domácí stanovení glykemie vhodné i bez porady s lékařem? Týká se zejména lidí, u kterých se již cukrovka v rodině projevila, lidí trpících vysokým krevním tlakem či zvýšeným cholesterolem, pacientů po cévní mozkové příhodě nebo infarktu myokardu, při nadváze nebo obezitě, popřípadě žen trpících cukrovkou v těhotenství.
Ranní glykemie
Glykemie nalačno se provádí nejlépe ráno před prvním jídlem. Doporučené hodnoty glykemie nalačno u zdravého člověka by měly být 5,5 mmol/l. U diabetiků je za optimální glykemii (ke které směřuje terapeutická intervence) považováno rozmezí 4−6 mmol/l, rozmezí 6−7 mmol/l je hodnoceno jako usp
V naší poradně s názvem NEMÁM ŽÁDNÉ PŘÍZNAKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Buňka.
dříve jsem míval hladinu cukru 5,6 - 7. po delší době jsem naměřil 10.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hodnota glykemie 10 mmol/l je zvýšená a je třeba ji častĕji kontrolovat. Jednorázové naměření glykemie ve výši 10 mmol/l ještě neznamená, že jste onemocněl cukrovkou. Pokud by tato hodnota byla naměřena opakovaně v různých dobách dne, tak je třeba to řešit v ordinaci lékaře.
Glykemie (hladina krevního cukru) kolísá u zdravého člověka mezi hodnotami 3,5–6,5 mmol/l. Její hodnoty lze stanovit z kapky krve. Vysoké ranní glykemie jsou základním příznakem a projevem diabetu. Měření glykemie je proto nejdůležitějším a nejčastějším vyšetřením prováděným u všech pacientů s diabetem. Podle aktuální hodnoty cukru v krvi diabetik ví, kolik si má aplikovat inzulinu či jiného antidiabetika, určí dávky jídla a v neposlední řadě má jistotu, zda jeho léčba probíhá správně, či nikoliv.
Porušená glykemie nalačno (též prediabetes) je stav, při kterém je hodnota glykemie měřená nalačno větší nebo rovna 5,6 mmol/l a menší než 7,0 mmol/l. U pacienta se zvýšenou glykemií nalačno je potřeba provést orální glukózový toleranční test, aby se odhalila případná porušená glukózová tolerance nebo diabetes mellitus.
V závislosti na čase a konzumaci jídla rozlišujeme stav před jídlem – odborně preprandiální, stav v průběhu jídla – prandiální a období po jídle – postprandiální. Čím je hladina krevního cukru vyšší a čím déle trvá, tím je stav pro člověka nebezpečnější, protože se zvyšuje riziko aterosklerózy. Aterosklerotické změny na cévách jsou příčinou infarktu srdce, cévních mozkových příhod a jiných onemocnění.
Denně má každý ukázněný diabetik proto vždy glykemii více než 7 mmol 5–10 hodin!
Neukázněný diabetik má hladinu cukru nad kompenzační hranicí podstatně více hodin a na ještě vyšší a nebezpečnější hodnotě. Toto ale diabetik bez glukometru nikdy nezjistí, pokud jeho glykemie nedosáhne extrémně vysokých hodnot, například 15–20 mmol, a může tak žít dlouhé měsíce v tragickém omylu. Jedna kontrola u diabetologa jednou za čtvrt roku, navíc nalačno, nemusí o této skutečnosti vypovídat. Diabetik může být jen takzvaně „podmíněně zdráv“, a to jen v období, kdy je kompenzován, když jeho glykemie nalačno nepřesáhne 6 mmol a glykemie 2 hodiny po jídle klesne pod 7 mmol. Pokud těchto hodnot nedosáhne, je kromě jiného narušen i jeho imunitní systém!
Jak snížit glykemii nalačno
Diabetik má poškozený metabolismus buněk (látkovou přeměnu), z čehož vyplývá důležitá informace: Dávka potravy je u diabetika strávena bez vzniku škodlivých odpadů jen tehdy, je-li tato dávka malá! Vyšší hladina cukru způsobuje vážné chemické i mechanické změny všech buněk organismu a urychluje zanášení a ucpávání cév a tepen cholesterolem.
Diabetik má mít glykemii nalačno 4–6 mmol, dvě hodiny po jídle 5–7 mmol.
Snížit glykemii lze:
snížením váhy: rozdělením dávek jídla do pěti dávek denně;
Ve svém příspěvku DLUHODOBI CUKR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jozef.
dalši podvod na narodu vypočty a šilencovy počty prumneri sou vedecke deri v patrani jakim koli -prumner u dvou lidi jeden zežere dva kuřata druhy nic v prumneru snedli každy jedno kuře tosou vaše prumneri nesmysli na ojebani lidi vymysli pil sem vlete počas horkich dni 12 piv dene dluhodobej cukr byl vinikajici pivo je sami cukr co odpovite volove že sem alkoholik -telo si žada človjek si da,v zimne vipiju 2 piva tidne v prumneru dluhodoby cukr je špatny co blboni vysvietlit co se deje do prdele strava stejna z stejny vyvařovny,tak vypadaj vaše vypočty v realite,dotas proč do mne doktor diabetyk cpe inzulin 4xdene 3x richlej 1x pomalej při tom ma ze špitalu napsano že jsem rezistentni na inzulin naco ho mam pichat aby si zničil jatra a ledvyny aby namne doktoži vyc vydelali na procentech co berete za předepsany leki a vyrabieli zemne vyc nemocneho pacianta,babyčka mnela cukrovku bes lečby izulinem mimo špital žila s cukrovkou 40 let tata pichal inzulin 2x dene pak 4x dene dožil se chdak 25let od zišteni cukrovki co nato žeknou vědatoži potvori.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hert Brant.
Inzulin je jen byznys bílých pláštů..Jejich jedovaté léky ti zničí metabolismus,játra a ucpou cévy..Jsem tři roky diabetik a neberu už půl roku ani metformin ani inzulin,prostě nic..Stačí dieta a funguje mi tělo do 10 mmol.. 10 mmol je u starých lidí běžné!!!Chce to dietu a vykašlat se na bílé pláště a často si měřit z prstu cukr a použít svůj mozek..Informací je všude o cukrovce dost!!! Na ty jejich byznysové jimi vnucované léky je času dost nad hrobem Jsou to jen s.r.o. a generují zisk na lidech a lžou.Nakonec jako každý kapitalistický zmetek..Čau..
Následující souhrn uvádí kritéria pro diagnózy diabetu a prediabetu v případech náhodného odběru, odběru po plánovaném půstu a odběru 90 minut po jídle.
Výsledky náhodného testu cukru v krvi:
normální je cokoliv pod 11,1 mmol/l;
diabetes je cokoliv nad 11,1 mmol/l nebo více.
Výsledky testu cukru v krvi po plánovaném půstu:
normální jsou hodnoty pod 5,5 mmol/l;
prediabetes je v rozmezí hodnot 5,5 až 6,9 mmol/l;
diabetes je 7,0 mmol/l nebo více;
Výsledky testu cukru v krvi 2 hodiny po jídle:
normální jsou hodnoty pod 7,8 mmol/l;
prediabetes je v rozmezí hodnot 7,8 až 11,0 mmol/l;
diabetes 11,1 mmol/l nebo více
Pro náhodný test glukózy v plazmě lze vzorek krve odebrat kdykoli. To nevyžaduje tolik plánování, a proto se používá při diagnostice diabetu 1. typu, když jde o čas.
Test glukózy v plazmě nalačno se provádí po nejméně osmi hodinách hladovění, a proto se obvykle provádí ráno. Výsledek testu plazmatické glukózy nalačno, který je v rozmezí 5,5 až 6,9 mmol/l se považuje za vyšší riziko rozvoje diabetu 2. typu, zvláště když je provázen dalšími rizikovými faktory diabetu 2. typu.
Orální test glukózové tolerance (OGTT) zahrnuje nejprve odběr vzorku krve nalačno a poté velmi sladký nápoj obsahující 75 g glukózy. Po tomto nápoji musíte zůstat v klidu, dokud nebude po 2 hodinách odebrán další vzorek krve.
V naší poradně s názvem UREA HODNOTY 8,9 se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Hejhalova.
Dobrý den,byla jsem na odběru krve a zjistili mi hodnotu 8,9. urea,mám obavy že mám něco s ledvinami,příští týden jdu k lékaři,co prosím značí tato hodnota?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Normální hodnota urea (močovina) v krvi je 2,8 - 8 mmol/l u mužů ao něco méně u žen: 2-6,7 mmol/l. Zvýšené hodnoty urea v krvi mohou souviset s věkem. Starší lidé mají více močoviny než mladší. Vyšší hladiny močoviny bývají u lidí, kteří málo pijí a trpí dehydratací. Vyšší hladina močoviny může být také příznakem onemocnění ledvin. Pokud ledviny již nezvládají vylučovat odpadní látky, bude se i močovina hromadit v krvi.
Pro přesné určení příčiny budou třeba další testy a vyšetření. Existují postupy, jak snížit hodnoty urea v krvi na normální úroveň. Zůstaňte tedy v kontaktu se svým lékařem a dodržujte jeho následná doporučení. Nyní buďte v klidu a neobávejte se hned toho nejhoršího. Mírně zvýšené hodnoty, kam patří i vaše naměřená hodnota, se dají úspěšně snížit.
Zvýšené riziko diabetu, nutno provést orální glukózový toleranční test (oGTT):
hladiny glukózy v rozmezí 5,6–6,99 mmol/l
Diagnóza cukrovky je vyloučena:
při nálezu hladiny glukózy v krvi nalačno < 5,6 mmol/l
Orální glukózový toleranční test se používá k potvrzení diagnózy cukrovky v případě, že diagnóza není jednoznačně potvrzena nálezem hladiny cukru v krvi nalačno. Jedná se o stavy s porušenou glukózovou tolerancí (hladiny nalačno 5,6–6,99 mmol/l) a o pacienty s normální hladinou cukru, u kterých ale existuje důvodné podezření na onemocnění cukrovkou (klinické známky, zvýšené riziko, těhotenství). Při nejasných nálezech je nutné oGTT opakovat v dvouletých intervalech.
Test se provádí nalačno. Pacient vypije během 15 minut tekutinu s obsahem 75 g sacharidů, následně se po dvou hodinách změří hladina cukru v krvi. V případě nálezu hladiny ≥ 11,1 mmol/l, je diagnóza diabetu mellitu jednoznačně stanovena. V případě hodnoty glukózy do 11,1 mmol/l jde o porušenou glukózovou toleranci a pacienta je potřeba v dvouletých intervalech sledovat.
V naší poradně s názvem JAK SNÍŽIT CUKR V KRVI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslava Vašíčková.
Dobrý den.Mám dlouhodobý cukr 4,1.Jedná se prosím o kompenzovanou cukrovku?Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hodnoty dlouhého cukru by při dobrém životním stylu měly být maximálně 47mmol/mol. Jakákoli vyšší hodnota než 53 mmol/mol ukazuje na špatné stravovací návyky a pokud je číslo vyšší, tj. 80 mmol/mol a více, jde o velmi špatné výsledky.
Zeptejte se svého lékaře na výsledky laboratorních testů, abyste měla jasno v ukazatelých, které přinášejí.
V naší poradně s názvem CUKROVKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohumil.
Již delší dobu mám cukrovku II .typu. V poslední době se hodnoty při měření ráno na lačno pohybují přes 10 mmol . Přesto že beru léky Glimepiryd Sandoz 3 mg ráno, večer a EUCREAS 850 mg. nedaří se hodnoty snížit . zkoušel jsem i
potravinové doplňky Dialevel, Gurmám Mizín bez efektu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vysoký ranní cukr v krvi je častým jevem u diabetu II. typu. Můžou za něj hormony, které se vylučují během spánku. První volbou jak to řešit je změna léčby, proto navštivte svého lékaře a prodiskutujte to s ním. Zárověň si vezměte svůj domácí glukometr a v ordinaci porovnejte jeho měření s tím lékařským.
Pomoci si můžete i sám změnou některých zvyklostí.
- Například je vhodné před spaním sníst něco malého s obsahem sacharidů do 20 gramů. Například jogurt bez tuku, trochu hummusu, malý kousek ovoce a nebo zmrazené hrozny.
- Snížení tělesné hmotnosti má obrovský vliv na ranní glykemii. Máte li nadváhu, tak se snažte zhubnout změnou jídelníčku.
- Zvýšení tělesné aktivity během dne vede k omezení ranní vysoké glykemie. Při jakékoliv tělesné aktivitě se tělo učí pracovat s inzulínem a lépe pak ovládá hladinu cukru v krvi během spánku. Není rozhodující kdy aktivitu vykonáváte. Důležité je dělat ji každý den, abyste se zadýchal a spotil.
V prvních dnech sice tělo produkuje ketony, ale neumí je efektivně využívat. Existují dvě metody měření ketózy. První je pomocí proužků ketoPhan/diaPhan, které měří přítomnost ketonů v moči. Druhá metoda je pomocí ketometru, který měří přítomnost ketonů v krvi. Prvních pár dní tedy budete pozorovat vysokou koncentraci ketonů v moči, což je právě znakem toho, že je tělo zatím neumí efektivně využívat. Tento stav není pro organismus ideální. V této fázi je nastaven napůl na tukový a napůl na cukrový metabolismus. Pokud se chcete dostat do ketózy, měli byste usilovat o ketoadaptaci, tedy o to, abyste měli co nejvíce ketonů v krvi, ale už téměř žádné v moči.
1.–3. den
Při snížení sacharidů v potravě pod 50 g denně začne organismus spotřebovávat vlastní zásoby glykogenu. Dochází k úbytku hmotnosti, což však primárně souvisí se ztrátou vody navázanou na glykogen. Organismus se zatím nezačal zbavovat tuků.
Ranní glukóza: 4,3–5,3 mmol/l
Ketony v krvi: < 0,5 mmol/l
Ketony v moči: < 5 mg/dl
4.–21. den
Po vyčerpání zásob glykogenu se organismus začíná přepínat do ketózy. Játra začínají produkovat stále větší a větší množství ketonů. Tkáně zatím nejsou přizpůsobeny na jejich využívání, a tak většina vyrobených ketonů odchází z těla močí. Jelikož organismus už nemá dostatek původního paliva (glukóza) a na nové palivo (ketony) se ještě neadaptoval, dochází i k poklesu fyzické výkonnosti.
Ranní glukóza: 4,3–5,3 mmol/l
Ketony v krvi: postupný nárůst až na 3 mmol/l
Ketony v moči: postupný nárůst až na 160 mg/dl
22.–42. den
Stále větší a větší množství buněk začíná využívat ketony jako nové palivo. Organismus sahá i po vlastních zásobách tuku, prudce klesá chuť k jídlu. Vylučování ketolátek v moči klesá na přirozenou spodní hranici, avšak podíl ketonů v krvi se drží na horní hranici – organismus se adaptoval na nové palivo – ketony.
Ranní glukóza: může, ale nemusí klesnout až na 3,8 mmol/l
Ketony v krvi: 2,5–3 mmol/l
Ketony v moči: postupný pokles až na 5 mg/dl
43.–56. den
Organismus je přepnut do ketózy, nedějí se už žádné další změny. V tomto období by se ještě nemělo experimentovat se stravou, aby se tkáně stabilizovaly v novém metabolickém módu. Vysoké zásoby tuku obvykle klesají.
Ve svém příspěvku CHRONICKÝ ZÁNĚT SLINIVKY A CUKROVKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna.
72 letech mě byla zjištěn chronický zánět slinivky břišní a zvýšená cukrovka na 6,9,jsem léčena Kreonem a nyní i pícháním nzulínem v 21 hod.1 x denně.Na internetu je mnoho rad ale někdy se úplně rozcházejí a mám doma z toho neshody s manželem,který neuznává abych si vůbec četla rady na toto onemocnění na internetu.Mnoho odpovědí u lékařů je aby e dotyčný poradil s lékařem.Myslím že každý kdo tam píše je pod lékařskýmdohledem,ale chtěl by se více dovědět o těchto problémech tímto prostřednictvím.Když si člověk ty komentáře přečte tak stejně neví kolikrát na čem je.Také není nikde psáno,že se doktor nemýlí,to se může stát nejsme neomylní.Tak nevím jestli je to užiteční to číst nebo ne,a co se týče pradna na diety na cukrovku a slinivku,tk jsou tam někdy velké rozdíly.děkuji.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Z hlediska diagnostického je hodnota 9 mmol/l diagnostická pro porušenou glukózovou toleranci. Toxicita glykémie neroste s koncentrací lineárně, ale exponenciálně. To znamená, že způsobuje-li zvýšení glykémie z hodnoty 7,0 mmol/l na 8,0 mmol/l nárůst rizika o x%, pak zvýšení glykémie z hodnoty 10,0 mmol/l na 11,0 mmol/l zvýší riziko o násobek x%. Druhé vysvětlení přináší představa glykémie jako znamení selhávajících regulačních funkcí organismu kompenzujících inzulínorezistenci. Podle této představy není tedy primárním a jediným nositelem rizika pouze postprandiální glykémie, ale je zejména příznakem rizikového metabolismu.
Hladina cukru v krvi 15
Hladina cukru v krvi 15 mmol je diagnostická pro diabetes mellitus. Aktuální hodnota potprandiální glykémie u pacienta s diabetem však závisí na léčbě a ostatních okolnostech. U zdravých osob je zachována plnohodnotná regulace krevního cukru, která brání patologickému vzestupu glykémie po jídle. U pacientů s postupně se rozvíjející poruchou glukózové tolerance se glykémie po zátěži sacharidy (postprandiální glykémie) v průběhu času zvyšuje absolutně více než glykémie nalačno. Důvodem je zejména inzulínorezistence jaterních buněk a ztráta první fáze uvolňování inzulínu. Jsou-li jaterní buňky inzulínorezistentní (necitlivé na inzulín), pak je posprandiální glykémie významně vysoká.
Hodnoty nad 20
Hyperglykémii dosahující hodnot nad 20 mmol/l je nutno řešit neodkladně. Hyperglykémie je stav, který způsobuje nežádoucí cévní změny v organismu. Tyto změny jsou buď mikroangiopatické (dochází k poškození drobných cév s následkem postižení očí, nervů nebo ledvin), nebo makroangiopatické (poškozeny jsou větší cévy a postupně dochází k narušení krevního zásobení různých orgánů). Následkem poškození větších cév vznikají takzvané kardiovaskulární (srdečně-cévní) choroby, jako je mozková mrtvice (neboli cévní mozková příhoda, nověji pak nazývaná jako ischemická choroba centrálního nervového systému), ischemická choroba srdeční (často se srdečním infarktem) a ischemická choroba dolních končetin.
Je prokázáno, že u pacientů s diabetem 2. typu vzrůstá riziko kardiovaskulárních chorob dvou- až čtyřnásobně oproti nediabetické populaci. Na vině jsou změny na větších cévách způsobené právě hyperglykémií. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) stoupá tedy úmrtnost i onemocnění ischemickou chorobou srdeční u mužů i žen s cukrovkou. Výše uvedené změny postihují muže i ženy s diabetem stejnou měrou, vznikají už v mladším věku, a to rychleji než u nediabetiků. Postihují nejen velké cévy, ale i menší cévy po celém těle. Bylo prokázáno, že hyperglykémie je jednoznačně nezávislým rizikovým faktorem úmrtnosti na srdečně-cévní onemocnění.
Hodnoty při cukrovce – tabulka
Hodnoty při cukrovce můžete kontrolovat i pomocí tabulek týkajících se glykémie a cukrovky, které naleznete zde.
V naší poradně s názvem CUKR PO INTENZÍVNÍM SPORTU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin.
Jsem diabetik 1. stupně už 11 let, a ted se mi nejak nedaří držet cukr při sportu.
V 17.00 cukr 5,2, opravdu jeden plátek toustového chleba (25 g) a cca 10 g gervais, od 17.30 do 18.30 polozávodní čtyřhra v bembajsu a v 19.00 cukr 17,9 !!!!
To nemohl být cukr z jídla, ale údajně játra začly produkovat cukr z svalů a tuků. Stalo se mi to víckrát, je k tomu nějaká rada? Najíst se před bembajsem a píchnout inzulín? Dík za radu
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Váš problém se nazývá hyperglykemie s ketonurií (preexercice high glukose with ketones) a je u diabetiků 1. stupně běžný. Jde o akutní deficit inzulinu, kdy glykemie vystoupá nad 16 mmol/l. V tomto stavu byste již neměl cvičit/hrát a měl byste v klidu vyčkat kompenzace další dávkou inzulinu. Inzulín neaplikujte před cvičením. Taktéž byste měl s tímto problémem seznámit svého diabetologa. S ním pak můžete přesně naplánovat stravu a dávkování inzulínu ve dnech sportu a ve dnech volna.
U zdravého člověka připadá asi 80 – 100 mg glukózy na 100 ml krve.
U zdravého člověka by hodnoty glykemie nalačno neměly překročit hodnotu 5,5 mmol/l. Glykemie se dá zkoumat i jinak než nalačno a to kdykoliv během dne. Obvykle se měří zhruba hodinu až dvě po jídle. U zdravého člověka by glykemie měla dosáhnout maximální hodnoty zhruba hodinu po jídle. U diabetika je to o hodinu později. Hladina cukru v krvi po jídle by u zdravého jedince neměla překročit hranici 7,5 mmol/l. Hodnoty nad 8 mmol/l jsou považovány za neuspokojivé.
U diabetika jsou ale optimální hodnoty odlišné. Ideální glykemie nalačno se u nich pohybuje v rozmezí 4 – 6 mmol/l, po jídle by optimální hodnota u diabetika neměla přesáhnout 7,5 mmoll. Hodnoty nad 9 mmol/l jsou u diabetika považovány za neuspokojivé.
Pokud se hodnota glykemie pohybuje mezi 7,8 až 11,1 mmol/l nemusí se vždy jednat hned o diabetes, může to být dočasná porucha glukózové tolerance. Pokud je ale hodnota vyšší než 11,1 mol/l už se vždy jedná o diabetes mellitus. Cílem všech léků, diet a omezení je, aby absolutní většina denních hodnot byla co nejvíce optimální.
Hodnoty nad 15 – 20 mmol/l je třeba řešit neodkladně. Takto zvýšená hladina cukru výrazně působí na cévy a tepny, hlavně v ledvinách, v očích a také působí i na nerovovou soustavu. Může tak dojít ke selhání ledvin, k poškození sítnice očí, k úplné slepotě, u nervové soustavy může způsobovat mravenčení končetin, snížení citlivosti končetin, problémy s chůzí, i problémy s vyprazdňováním jak žaludku, tak močového měchýře.
Hodnoty při cukrovce se pro větší přehlednost dají najít ve formě různých tabulek a obrázků. Vyhledat se dají třeba zde: cukrovka naměřené hodnoty.
U zdravého člověka se cukr (tedy glukóza) přesouvá z krve do tkání, kde je ho potřeba jako zdroje energie. Jeho správné fungování zajišťuje inzulin. Pokud se ve slinivce břišní tvoří málo nebo žádný inzulin (nebo tělo případně inzulin produkuje, ale nereaguje na něj), nedostává se cukr tam, kam má, a zůstává v krvi. Dlouhodobě zvýšená hladina cukru v krvi potom může poškozovat nejen cévy, ale i další tkáně.
U cukrovky je nutná pravidelná kontrola. Zvýšená hladina cukru v krvi se sleduje dle situace i několikrát denně. Jedině takto zjistíte, jak vaše tělo reaguje na potraviny, na léky, na pohyb, na stres a na denní aktivity, které jsou součástí vašeho života. Změřit se můžete nechat buď v rámci preventivní prohlídky u praktického lékaře, na kterou máte nárok jednou za dva roky, nebo pokud máte glukometr (přístroj na měření hladiny cukru v krvi), tak sami doma. Regulace cukrovky se zaměřuje na udržení hladiny krevního cukru co nejblíže normálním hodnotám. Vysokou hladinu krevního cukru často doprovázejí další zdravotní potíže včetně vysokého krevního tlaku, vysokého cholesterolu a vysokých triglyceridů, a to vše přispívá k onemocnění srdce.
Cukrovka často vzniká kvůli nezdravému životnímu stylu. Může vzniknout například i po operacích či při zánětech slinivky břišní.
Hladina (množství) glukózy v krvi se nazývá glykemie. Glykemie se udává v mmol/l. U zdravého člověka glykemie neklesne pod 3,3 mmol/l a nalačno nestoupne přes 6 mmol/l. Jen krátce po jídle je o trochu vyšší, ale za hodinu už klesá pod 7,7 mmol/l a pokles do rozmezí mezi 3,3–6 mmol/l i potom rychle pokračuje. Glykemie je tedy hladina krevního cukru v žilní krvi odebraná nalačno a stanovená v laboratoři, nikoliv na glukometru.
Hladiny cukru v krvi:
do 5,6 mmol/l se nejedná o diabetes mellitus
5,6–7 moll/l může se jednat o prediabetes
nad 7,0 moll/l jedná se o diabetes mellitus
U obou variant diabetu, tedy jak u prvního, tak u druhého typu, začne stoupat hladina glukózy, a když dosáhne určité úrovně, začne její přebytek odcházet močí. Organismus se snaží snížit nebezpečně vysokou hladinu glukózy v krvi, což je stav zvaný hyperglykemie, a to tím, že převádí vodu zadrženou v buňkách do krevního oběhu, aby tak přeslazenou krev poněkud zředil a následně přebytečný cukr vyloučil močí. Důsledkem je vysoká hladina glukózy v moči. Naopak pokles glykemie pod hodnotu 2,2 mmol/l se označuje jako hypoglykemie. Při hypoglykemii je ohroženo zásobování mozkové tkáně glukózou. Mírná hypoglykemie se u zdravých lidí projevuje například při nízkém příjmu potravy či vysoké tělesné zátěži. Příznaky jsou však mírnější. Většinou dojde k několikavteřinové mdlobě. Pravidelné měření je tedy jediný způsob, jak snadno zjistit, jaká je vlastně hodnota cukru v krvi.
V naší poradně s názvem FYZIOLOGICKÁ HLADINA CUKRU V KAPILÁRNÍ KRVI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslava.
prosim mam diabetes a mam 14,1
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hodnota 14,1 mmol/l je vysoká hladina a potvrzuje váš diabetes. Musíte být v péči diabetologa, který podle vašeho zdravotního stavu určí cílovou hladinu krevního cukru. Ta může být stnovena i vyšší, než je ta normální. Prospěšné je mít svůj glukometr a každý den si změřit cukr v krvi. Hodnoty zapisujte i s časem a pak je ukažte svému lékaři.
Důležitou součástí léčby cukrovky - stejně jako vašeho celkového zdraví - je udržování zdravé váhy prostřednictvím zdravé stravy a cvičebního plánu:
Zdravé stravování.
Na rozdíl od jiných onemocnění neexistuje žádná specifická strava pro cukrovku. Budete muset soustředit svou stravu na více ovoce, zeleniny, libových bílkovin a celých zrn - potravin, které mají vysokou výživovou hodnotu a obsahují vlákninu a mají nízký obsah tuku a kalorií. Omezit musíte potraviny s obsahem nasycených tuků, rafinované sacharidy a sladkosti. V podstatě je to nejlepší plán stravování pro celou rodinu. Sladká jídla jsou v pořádku jednou za čas, pokud se počítají jako součást vašeho stravovacího plánu.
Fyzická aktivita.
Každý potřebuje pravidelné aerobní cvičení a lidé s diabetem nejsou výjimkou. Cvičení snižuje hladinu cukru v krvi přesunutím cukru do buněk, kde se používá pro energii. Cvičení také zvyšuje vaši citlivost na inzulín, což znamená, že vaše tělo potřebuje méně inzulínu k transportu cukru do buněk.
Vyberte si aktivity, které vás baví, jako je chůze, plavání nebo jízda na kole. Nejdůležitější je, aby fyzická aktivita byla součástí vaší každodenní rutiny.
Dopřejte si alespoň 30 minut nebo více aerobního cvičení pro většinu dní v týdnu. Pokud jste nějakou dobu nebyla aktivní, začněte pomalu a postupně si přidávejte.
Jako postprandiální glykemie se označuje glykemie změřená v době 90–120 minut po jídle. Toto rozpětí souvisí s odlišnou dobou vstřebávání u různých osob. U zdravého jedince dosahuje glykemie po jídle maximální hodnoty v době okolo jedné hodiny po jídle, u pacienta s diabetem 2. typu je to naopak v době blížící se 120. minutě po jídle. Dynamika zvyšování průměrné hodnoty glykemie na lačno a postprandiální u osob přecházejících z normální glukózové tolerance k diabetu 2. typu je odlišná. Do jisté míry je to akcentovaný obraz fyziologických změn obou hodnot v souvislosti s věkem. Pro vyšší věk je typicky relativně vyšší hodnota postprandiální glykemie než glykemie na lačno.
U zdravých osob nepřekračuje postprandiální glykemie hodnotu 7,8 mmol/l. Z hlediska diagnostického znamená hodnota glykemie 7,8–11,0 mmol/l po jídle porušenou glukózovou toleranci, hodnota vyšší než 11,1 mmol je již diabetes mellitus. Aktuální hodnota postprandiální glykemie u pacienta s diabetem však závisí na léčbě a ostatních okolnostech. U zdravých osob je zachována plnohodnotná regulace krevního cukru, která brání patologickému vzestupu glykemie po jídle. U pacientů s postupně se rozvíjející poruchou glukózové tolerance se glykemie po zátěži sacharidy (postprandiální glykemie) v průběhu času zvyšuje absolutně více než glykemie na lačno. Důvodem je zejména inzulinová rezistence jaterních buněk a ztráta první fáze uvolňování inzulinu. Jsou-li jaterní buňky rezistentní vůči inzulinu (necitlivé na inzulin), pak je posprandiální glykemie významně vysoká.
Postprandiální glykemie je nezávislým rizikovým faktorem pro kardiovaskulární onemocnění i pro smrt z kardiovaskulárních příčin. Příčina vysoké rizikovosti postprandiální glykemie není doposud jednoznačně stanovena. Používají se dva základní modely. První, podle kterého rizikovost, respektive toxicita glykemie neroste s koncentrací lineárně, ale exponenciálně. To znamená, že způsobuje-li zvýšení glykemie z hodnoty 7,0 mmol/l na 8,0 mmol/l nárůst rizika o x %, pak zvýšení glykemie z hodnoty 10,0 mmol/l na 11,0 mmol/l zvýší riziko o násobek x %. Druhé vysvětlení přináší představu glykemie jako znamení selhávajících regulačních funkcí organismu kompenzujících rezistenci vůči inzulinu. Podle této představy není tedy primárním a jediným nositelem rizika pouze postprandiální glykemie, ale tato je především příznakem rizikového metabolismu.
Postprandiální glykemie by měla být měřena vždy, když je nalezen rozpor mezi hodnotami glykemie na lačno a hodnotami glykohemoglobinu. Pokud je hodnota na lačno v normě a hodnota HbA1C (dlouhého cukru) rovněž v normě, jedná se o do
Cukrovka u dětí je komplikované onemocnění, proto se využívá CGM. CGM je kontinuální monitorování glukózy, přičemž tato technologie zlepšuje možnosti léčby i kvalitu života diabetiků 1. typu, je-li správně využívána. V posledních letech dochází k jejímu rychlému rozvoji spolu se zlepšováním přesnosti a zmenšováním zásahu do organismu. Kontinuální monitorování glukózy poskytuje kompletní obraz o skrytých nízkých a vysokých koncentracích glukózy, které nemusí být vždy odhaleny vyšetřením hodnoty glykovaného hemoglobinu (HbA1c) ani měřením glykemie glukometrem. Proto má i senzor z hlediska aktuálního stavu glykemie zpoždění (anglicky „lagtime“) za glukometrem až o 20 minut (dle použitého typu senzoru) a v interpretaci jeho hodnot s tím musíme počítat.
V České republice jsou v současné době používány dva systémy CGM: Enlite firmy Minimed/Medtronic a Dexcom G4 Platinum. Oba systémy jsou srovnatelné v účinnosti i bezpečnosti. Jsou schopné zobrazovat koncentraci glukózy a trendy vzestupu a poklesu, a to po dobu sedmi až deseti dnů.
Pomocí kontinuálního monitoru se hodnotí buď dlouhodobé trendy glykemie, kdy se senzor hodnotí zpětně po několikadenním používání, většinou v rámci kontroly u ošetřujícího diabetologa. Trend glykemie vyjadřuje pravidelně se opakující událost (například hypoglykemie v určitou denní dobu), na kterou se může reagovat buď změnou nastavení dávky inzulinu, nebo režimovými opatřeními.
Kontinuální monitor glukózy se využívá k hodnocení v reálném čase. V tomto případě dítě s diabetem, nebo jeho rodič, či jiný blízký reagují na pohyby glykemie a nastavené alarmy v průběhu dne aktuální změnou dávky inzulinu nebo bezprostřední úpravou stravy.
Pokud kontinuální senzor upozorňuje na nízkou glykemii, doporučuje se vždy ověřit tuto informaci glukometrem. Při ověřené hypoglykemii na glukometru (hodnota glykemie < 4 mmol/l) je nutné podat čistou glukózu (rychlý cukr) v dávce 5 až 20 g – dle tělesné hmotnosti dítěte. Při těžší hypoglykemii se doporučuje cca po 30 minutách provést nové testování glykemie z prstu a v případě přetrvávání hypoglykemie opakovat podání glukózy.
Rozhodně se však nedoporučuje zvláště při lehčí hypoglykemii zcela přerušit přísun bazálního inzulinu z inzulinové pumpy. To by vedlo k následnému opožděnému vzestupu glykemie a ke zhoršení výkyvů (variabilitě) glykemií.
Podle mezinárodní společnosti zabývající se léčbou dětského diabetu (ISPAD Consensus Guidelines 2014) se za ideální považují hodnoty glykemie nalačno 4,0–8,0 mmol/l a po jídle do 10 mmol/l. Hodnota glykovaného hemoglobinu (HbA1c) u ideálně kompenzovaného