Sacharidy, též glycidy, zastarale uhlovodany nebo karbohydráty, jsou organické sloučeniny patřící do skupiny polyhydroxyderivátů karbonylových sloučenin (aldehydů nebo ketonů). Mnohé ze sacharidů jsou významné přírodní látky, řada dalších byla připravena synteticky. Nízkomolekulární sacharidy vyznačující se více či méně sladkou chutí se nazývají cukry.
Sacharidy se dělí na:
monosacharidy
oligosacharidy
polysacharidy
komplexní sacharidy
Sacharidy, které mají sladkou chuť, se nazývají cukry. Jedná se o glukózu (hroznový cukr), fruktózu (ovocný cukr) a galaktózu. Jsou to jednoduché cukry, které jsou organismem vstřebávány. Sladkou chuť mají také disacharidy, mezi něž řadíme sacharózu (řepný cukr), mléčný cukr (laktózu) a sladový cukr (maltózu). Glukóza a fruktóza jsou ve velkém množství obsaženy v ovoci, v medu, ve vínech, zelenině a v luštěninách. Glukóza i fruktóza se podílejí se na tvorbě zubního kazu.
Komplexní sacharidy naše tělo získává z obilovin, luštěnin, brambor, ze zeleniny a ovoce. Polysacharidy dále dělíme na využitelné (stravitelné), které tělo využívá jako zdroj energie, a nevyužitelné polysacharidy, což je velice důležitá vláknina.
Doporučené množství sacharidů v potravinách člověka představuje 55–60 % celkového energetického příjmu. To je přibližně 270–350 (a více) gramů denně, v závislosti na celkové dávce energie.
Jednoduché sacharidy jsou například v ovoci, medu a všude tam, kde se přidávají klasické potravinářské cukry jako zdroje sladké chuti. I proto se říká, že kdo bere hubnutí zdravě a vážně, měl by omezit právě sladkosti s vysokým obsahem jednoduchých cukrů. Ty sice dodávají tělu rychlý zdroj energie, ale ta i rychle vyprchá a následuje po ní hlad, což má souvislost s následným nadměrným přejídáním se po sladkém.
Složené sacharidy jsou důležitým zdrojem energie pro tělo a mají velmi důležitý význam i kvůli obsahu vlákniny. Vstřebávají se déle než jednoduché, a proto i více člověka zasytí. Obsahují je některé potraviny, najít je můžeme například v chlebu, rýži, těstovinách, ale například i cereálie.
Z hlediska výživy jsou tedy nevhodné jednoduché a rafinované cukry, které se sice rychle dostanou do krve a člověk díky tomu získá okamžitou energii, ale na druhou stranu zvyšují hladinu inzulinu v krvi a způsobí následné nedostatečné využívání glukózy, glukogenu a také tuků. Navíc například diabetici si musí právě proto hlídat jednoduché cukry v potravinách a sledovat sacharidové jednotky (na což existuje i speciální tabulka), protože potřebují mít přiměřený příjem sacharidů.
Nejvíce musí být omezeny takzvané prázdné sacharidy, jako například čokolády, bonbony a sladkosti. Sacharidy s nízkým glykemickým indexem jsou pro tělo pozitivní, například ty v ovoci, takže tyto omezovat netřeba. Naopak sacharidy s vysokým glykemickým indexem se vyplatí při jídle vyloučit, a to i v případě, že nemáte nadváhu, protože tyto cukry způsobují více chorob.
Strava jako taková by měla být vyvážená, a to i se zaměřením na tuky, přičemž na den byste měli mít všechny složky potravy rovnoměrně rozložené. V rámci zdravé výživy a při hubnutí je důležitý vyvážený poměr tak, aby sacharidy a bílkoviny byly do těla dodávány dostatečně, ale zároveň aby šlo o přísun v takové formě, který bude využitelný pro organismus bez jeho nadbytečného ukládání. To kromě přibírání na váze přináší s sebou i zdravotní problémy. Pokud hubnete, vynechejte tedy z jídelníčku typická nezdravá sacharidová jídla, jako například již zmíněné sladkosti.
Co se týče příjmu sacharidů na noc, může být jejich konzumace vhodná, avšak taková „sacharidová večeře“ nesmí být později než 3 hodiny před spaním. Po konzumaci sacharidů totiž dochází ke zvýšení hladiny cukru a inzulinu v krvi a pro zdravou noční regeneraci těla je třeba, aby se tyto hodnoty opět vrátily do normálu. Na noc jsou pak vhodnější rychlejší sacharidy, jako například rýže, brambory nebo těstoviny než celozrnné sacharidy s vysokým obsahem vlákniny.
Obsah sacharidů v potravinách:
ananas – podíl sacharidů na 100 gramů: 10,1 g
banány – podíl sacharidů na 100 gramů: 23 g
meloun – podíl sacharidů na 100 gramů: 5 g
paprika – podíl sacharidů na 100 gramů: 5,2 g
rajčata – podíl sacharidů na 100 gramů: 4,4 g
bílý rohlík nebo bageta – podíl sacharidů na 100 gramů: 55 g
chléb – podíl sacharidů na 100 gramů: 44–48 g
knedlík – podíl sacharidů na 100 gramů: 37–51 g
rýže – podíl sacharidů na 100 gramů: 28 g
vaječné těstoviny – podíl sacharidů na 100 gramů: 28 g
V naší poradně s názvem LÉKY NA ŘEDĚNÍ KRVE - SEZNAM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan.
Teraz užívam na riedenie krvy Anopyrin. Na internete som sa dozvedel o potravinách predovšetkým zelenine obsahujúcich vitamin K, nie sú vhodné pre
konzumáciu pri súčasnom užívaní Anopyrinu. Aké vitamíny mám konzumovať, keď nemôžem zeleninu ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Anopyrin obsahuje kyselinu acetylsalicylovou, která vám pomáhá udržet krev bez tvorby krevních sraženin. Jednou z hlavních funkcí vitamínu K je kontrola hustoty krve a umožnění srážení krve v případě zranění. Vitamin K může aktivovat řadu proteinů zapojených do buněčné komunikační cesty zvané koagulační kaskáda. Tato kaskáda podporuje shlukování krevních buněk, nazývaných krevní destičky, což způsobuje tvorbu krevní sraženiny. Máte-li ve stravě příliš málo vitamínu K, tak to může zabránit vašemu tělu v řádné reakci na zranění, což zvyšuje riziko vzniku modřin a jiného třeba i vnitřního krvácení. Vitamin K také interaguje s léčivy, která mají vliv na srážení krve, včetně Warfarinu a Anopyrinu.
Anopyrin a vitamin K mohou pracovat společně, aby pomohly udržet vaši krev na vhodné hustotě. Správná rovnováha Anopyrinu a vitaminu K umožňuje vašemu tělu správně reagovat na poranění a zároveň zabraňuje spontánní tvorbě sraženin. Změny v dávkování vitamínu K nebo Anopyrinu mohou tuto rovnováhu narušit, což zvýhodňuje krvácení nebo tvorbu sraženin. Pokud užíváte Anopyrin, tak byste se měl ve stravě vyvarovat pouze potravin s vysokým obsahem vitamínu K, jako je zelí, kapusta, růžičková kapusta, jarní cibulky, brokolice, chřest, okurky, švestky výrobky ze soji a plnotučné mléčné výrobky. Ostatní zeleninu a potraviny můžete konzumovat rozumně bez omezení. Takže vám zbývá dostatečně pestrá paleta z které můžete čerpat potřebné vitamíny a minerály. Pokud i přesto budete pociťovat, že potřebujete vitamínový doplněk stravy, tak volte ten, který nebude obsahovat vitamín K.
Už několik let se lidé snaží vyhýbat všem možným typům „éček“, nezdravému cukru, velkému množství soli, palmového oleje a dalším složkám. V poslední době se k tomu postupně přidávají i další látky, a to puriny, jejichž velký obsah ve stravě může negativně ovlivnit zdravotní stav jedince. Zatím je zkoumání obsahu purinů v potravinách záležitostí obyvatel jen několika zemí, postupně se ale rozšiřuje.
V naší poradně s názvem RUTIN V POTRAVINÁCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Andrea.
Ahoj, poradíte mi ve kterých potravinách je obsažen rutin?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Obecně se dá říci, že rutin se nachází ve všech červených potravinách. Například rutin obsahují potraviny: červené papriky, červená rajčata a podobně. Dále mezi nejvýznamnější zdroje rutinu patří potraviny: pohanka obecná, routa vonná a jerlín japonský. Dále se rutin také vyskytuje v chřestu, ve slupkách rajčat, v kůře citrusových plodů, v jablečné slupce, v broskvích, nektarinkách, lesních plodech, kiwi, banánech, a také ve výluhu zeleného a černého čaje.
Rutin a jeho zdravotní účinky
Rutin má řadu pozitivních zdravotních účinků, mezi jeho největší přínosy patří především schopnost léčit křehkost krevních kapilár a zvyšovat pružnost cév. Rutin pomáhá na prasklé žilky v oku. Snižuje LDL cholesterol. Rutin je také významný antioxidant s antikarcinogenními účinky a schopností pohltit volné radikály. Rutin zesiluje účinek vitaminu C.
V naší poradně s názvem DNA DIETA VÝŠE PURINŮ V POTRAVINÁCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mauglí.
V nevhodných potravinách je uveden česnek. V doporučených receptech na dnu se česnek objeví. Jak si toto vysvětlit.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Česnek skutečně podle obsahu purinů není vhodnou potravinou při dně. Česnek naštěstí nejíme v množství, jako jinou zeleninu, ale používáme ho jen jako dochucovadlo. V množství několika stroužků tedy příliš neuškodí. Kdyby ho pacient se dnou snědl několik palic, například pečený česnek jako přílohu, tak by to rozhodně neprospělo jeho stavu. Takže česnek při dně ano, ale jen trochu a málokdy.
Sacharidy, karbohydráty, uhlohydráty, cukry, to všechno jsou pro vás možné známé názvy pro tuto základní složku. Pojďme si tedy vysvětlit základní funkce a na druhé straně úskalí těchto živin. Sacharidy jsou malé molekuly, které jsou seskupeny po jedné molekule, takzvané jednoduché cukry (monosacharidy), dvou molekulách, takzvané disacharidy, anebo ve více molekulách, které dohromady tvoří složené cukry (polysacharidy). A všechny tyto životně důležité molekuly jsou v různém množství a různém složení obsaženy v potravinách, které konzumujeme. Podle složení sacharidů je nám jasné, že každou kombinaci těchto sacharidových molekul bude tělo trávit trošku jinak.
V naší poradně s názvem HLADINA CUKRU V KRVI - TABULKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Leoš.
mam cukrovku druhéhom typu ráno před snidani měl jsem 8/4 mool po obědě už 18/2 mool jaka je nejvyžší hodnota cukru v krvi?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Není stanovena žádná maximální hranice krevního cukru. Mohu vám doporučit, abyste si zapisoval naměřené hodnoty a k nim doplnil i seznam jídel a potravin, které jste v měřeném dni zkonzumoval. Tento soupis pak ukažte svému diabetologovi, který podle toho může lépe přizpůsobit další léčbu.
Glykemický index potravin (GI) vyjadřuje, jak rychle po konzumaci sacharidové potraviny (= potravina s obsahem škrobů nebo cukrů) stoupne hladina cukru (glukózy) v krvi. Čím je GI potraviny vyšší, tím více a rychleji stoupá po snědení této potraviny hladina glukózy v krvi. Po potravinách s vysokým GI (nad 70) máme dříve hlad, zvyšuje se riziko vzniku nadváhy a cukrovky. Vysoký GI mají hlavně potraviny s takzvanými „rafinovanými sacharidy“: bílé a sladké pečivo, loupaná rýže, pufované obilniny a většina sladkostí. Nižší GI mají potraviny, ze kterých se škroby a cukry vstřebávají pomaleji – luštěniny, ovoce a zelenina, celozrnné obilniny, ořechy a semena, mléčné výrobky.
Hlavní jídla i svačiny by měly být založeny na potravinách bohatých na sacharidy s preferencí nízkého obsahu tuku tak, aby byly hlavním zdrojem energie sacharidy, nikoliv tuky. Následující potraviny by měly na talíři nebo v jídelníčku zabírat minimálně polovinu místa:
celozrnné pečivo a cereálie
rýže, těstoviny a jiné obiloviny
čerstvé ovoce, džusy, sušené ovoce, dušené nebo kompotované ovoce
Za součást celkového příjmu sacharidů je třeba považovat také cukr a sladké potraviny (marmeláda, med, sladkosti, sirupy). Jsou vhodné zejména při vysokoenergetické dietě a při potřebě sacharidů před, během a po výkonu.
Vhodným zdrojem energie ve specifických situacích a při dietě s velmi vysokým obsahem sacharidů jsou nápoje bohaté na sacharidy (tedy ovocné džusy, nealkoholické nápoje, ovocné a mléčné koktejly). Do této skupiny patří mnoho doplňků stravy speciálně připravených pro sportovce, jako jsou sportovní nápoje, energetické gely a tekutá jídla.
V naší poradně s názvem VHODNÉ POTRAVINY PŘI ODKYSELENÍ ORGANISMU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Dobrý den,
v kyselinotvorných potravinách je uvedeno slepičí maso a také ořechy. V zásadotvorných potravinách je opět uvedena slepice a ořechy, tak jak je to správně? Děkuji za odpověď. Marie
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Slepičí a kuřecí maso patří mezi neutrální potraviny. Ale pokud je s kůží, tučné a nebo se ho sní hodně, tak může také způsobovat překyselování. Ořechy jsou mírně kyselinotvorné. Oboje se dá zneutralizovat přidáním citronové šťávy.
V naší poradně s názvem HLADINA CUKRU V KRVI - TABULKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gabriela.
Dobrý den
Dotaz je od mojí dcery.Má zjištěnou cukrovku typ 1 byt ji nemá od malička.Bere inzulin na doporučení lékařky a pořad ji hodnoty lítají.
Ráno má třeba jen 2,5 někdy po jídle nad 7 a někdy ji to vyletí až k 16 i třeba po ránu.Už nevíme co dál.
Bere i chlorellu i mladý ječmen.Prosím o radu.Dceři je 28 let a chtěla by se léčit a mít rodinu.Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Takové výkyvy by mohly souviset se špatnou orientací v diabetické dietě. V tom by vám pomohla výživová poradkyně. Vaše dcera by absolvovala několik tréninků, na kterých by se naučila, jak správně rozvrhnout jednotlivá jídla a také by se dozvěděla, co může jíst před spaním. Určitě to bude dobrý krok, když se rozhodnete pro toto řešení. Výživového poradce zvolte komerčního, to vám zaručí, že se na vás bude soustředit a někam to dotáhne. Seznam výživových poradců z vašeho okolí naleznete tady: https://www.google.cz/searc…
Ve výživě dospělého člověka by měly na 1 g bílkovin a 1 g tuku připadat 4 g sacharidů. Stravitelné polysacharidy by měly tvořit většinu sacharidů. Denní příjem vlákniny by měl u dospělého člověka představovat 25–35 gramů.
Obsah cukru v běžných porcích některých potravin:
5g kostka cukru – 5 g
250 ml nápoje Coca-cola – minimálně 12 g
50 g mléčné čokolády – 29 g
200 g švestek – 31 g
Kávová lžička cukru (asi 5 g) dodává organismu energii 83 kJ.
Při nedostatku sacharidů v jídelníčku dochází k odbourávání tukových zásob, čehož využívají některé redukční diety. Bohužel při těchto dietách často dochází i k úbytku svalové hmoty a negativnímu ovlivnění psychiky. Naopak při nadbytku sacharidů v jídelníčku dochází k hromadění energie do tukových zásob, a to i tehdy, je-li tuku ve stravě poměrně málo. Vysoká konzumace sacharózy má za následek zvýšený výskyt zubního kazu, výskyt obezity a zhoršení průběhu cukrovky.
Nevhodné potraviny: slazené nápoje, sladkosti, zmrzliny, lihoviny, sladké likéry, sušenky a oplatky, tedy potraviny s vysokou energetickou hodnotou a malým, respektive žádným přínosem pro zdraví.
Purinový metabolismus, což je rozpad purinových molekul, produkuje v játrech kyselinu močovou. Kyselina močová je antioxidant a má příznivé účinky při zachytávání volných radikálů, když se hromadí v krvi, ale může způsobit dnu, hyperurikémii a další zdravotní problémy. Dna je forma artritidy způsobená nahromaděním krystalů kyseliny močové v kloubech.
Puriny v potravinách, jako je maso a mořské plody, jsou spojeny s vysokým rizikem dny. Zatímco vyšší míra spotřeby mléčných výrobků, zejména sušených druhů, je spojena se sníženým rizikem dny. Mírný příjem zeleniny a bílkovin bohatých na puriny není spojován se zvýšeným rizikem dny. Udává se i pozitivní vztah mezi dnou a fruktózou, typ cukru nalezeným v ovoci.
Podle mezinárodní společnosti se doporučuje udržovat spotřebu purinů pod 400 mg za den. Ale například v Americe nemají doporučený denní příjem purinů nebo kyseliny močové.
Dle zahraničí lze potraviny rozdělit do pěti skupin na základě celkového purinového obsahu a úrovně rizika hyperurikémie a dny.
Puriny jsou přírodní látky, které se nachází nejen v lidských buňkách, ale i v některých potravinách. V lidském těle se puriny pak metabolizují na kyselinu močovou, která je pro správné fungování lidského těla nezbytná (například pro fungování cév). Lidské tělo tedy puriny potřebuje, ale jejich větší příjem může způsobit člověku řadu onemocnění. Puriny totiž mají vliv i na kardiovaskulární onemocnění, nemoci ledvin a celého metabolismu. Některé studie doporučují, aby denní příjem purinů byl nižší než 400 mg. Zvýšený příjem purinů, totiž způsobuje vyšší množství kyseliny močové v těle a to může u člověka vyvolat dnu a hyperurikemii (=zvýšená hladina kyseliny močové v krvi). Při zvýšeném příjmu purinů je až pětkrát vyšší riziko těchto onemocnění.
Puriny do svého těla člověk přijímá z potravin, které jsou současně zdrojem energie (například maso, ryby, orgány, kvasnice). V potravinách se vyskytují čtyři typy purinů: adenin, guanin, hypoxanthin, xantin. I proto jsou onemocnění typu dny a hyperurikémie spojovány se špatnou životosprávou, kdy člověk konzumuje velké množství masa, zvířecích vnitřností, ryb a mořských plodů.
Množství purinů ve stravě se řeší hlavně v Japonsku, i proto je následující soupis potravin zaměřený na japonské potraviny. Kromě Japonska, se tyto studie projevují v terapiích ve Spojených státech amerických a ve Spojeném království Velké Británie a severního Irska. V tabulce se navíc také u některých potravin liší obsah purinů v závislosti na úpravě dané potraviny.
Selen se v potravinách objevuje v různém množství, některé potraviny ho nemají vůbec, některé ho mají přehršel. Následující seznam uvádí, které potraviny selen obsahují i v jakém množství. Množství selenu je v potravinách nerovnoměrné a ovlivňuje ho mnoho faktorů, jako je například obsah selenu v půdě. Jak z následující tabulky vyplývá, nejvíce selenu se nachází v některých druzích ořechů, dále i v mase, vnitřnostech, v rybách a v mořských plodech a mořských řasách. Sloučeniny selenu obsažené v rostlinných potravinách (selenomethionin) a v živočišných potravinách (selenocysteinu) dokáže lidské tělo využít téměř na sto procent.
Kořenová zelenina je na cukry vyloženě bohatá. V průměru 100 gramů poskytuje asi 4 gramy cukru. Ale ani takové chilli papričky nejsou bez viny. Raději je vyměňte za červené a žluté papriky, které mají o polovinu množství cukru méně, přestože jsou sladší. Pozor si dejte i na obyčejnou cibuli. Jeden průměrný kus může ukrývat až 5 gramů cukru. Také rajčata jsou nabitá sacharidy. Naštěstí u zeleniny platí jednoduché pravidlo: co je zelené nebo bílé, má málo cukrů.
V následujících tabulkách jsou odhady celkového obsahu purinů v různých potravinách, které jsou uvedeny v sestupném pořadí. Celkový obsah purinů je založen na součtu všech čtyř purinových bází. Maso a masné výrobky mají vysoký celkový obsah purinů a obilné potraviny mají nízký obsah purinů. Obecně existuje pozitivní souvislost mezi obsahem bílkovin a puriny ve stravě.
Tabulky potravin s puriny
Potravinové zdroje purinu Celkový obsah purinů (mg/100 g)
Játra 286,4
Ledviny 230,8
Drůbež 130,7
Jehněčí, pečené, kotlety 127,5
Vepřová, pražená, kotleta 119,0
Ryby, bílé, čerstvé 115,9
Houba, čerstvá 46,9
Chléb, křupavý 15,7
Chléb, bílé 12,2
Pšeničná mouka 11,5
Tvaroh 8,0
Bílý jogurt 7,0
Rýže, vařené 5,9
Obsah purinů se také liší v závislosti na typu masa nebo daného orgánu.
Obsah purinů v kuřecím, vepřovém, jehněčím a hovězím
Kuřecí:
Purinové zdroje Celkový obsah purinů (mg /100 g)
Kuřecí ledvina 243
Kuřecí játra 236,1
Kuře, srdce 223
Kuře, palička 132,3
Kuřecí prso 130,7
Kuře, žaludek 130,5
Kuřecí stehno 126,5
Kuřecí kůže 104,6
Vepřové, hovězí a jehněčí orgány
Purinové zdroje Celkový obsah purinů (mg/100 g)
Vepřová játra 289
Hovězí ledviny 213
Hovězí játra 197
Hovězí srdce 171
Jehněčí srdce 171
Hovězí mozek 162
Jehněčí játra 147
Porovnání obsahu volných a celkových purinů v masných výrobcích (steak, hovězí játra a treska treska) před a po vaření. Zdá se, že vaření zvyšuje hladinu volných a celkových purinových bází ve stravě.
Celkový obsah purinů v surových a vařených potravinách
Masné výrobky Celkový obsah purinů (mg/100 g)
Játra syrová 202,2
Játra vařená 237,0
Játra pečená 236,1
Steak syrový 105,9
Steak vařený 107,8
Steak pečený 121,0
Treska jednoskvrnná syrová 101,7
Treska jednoskvrnná vařená 94,7
Treska jednoskvrnná zapečená 118,7
Obsah purinů v mořských potravinách (ryby a korýši, čerstvé a konzervované) a zelenina (luštěniny)
Purinové zdroje potravin Celkový obsah purinů (mg/100 g)
Sardele 411
Sardinky 345
Losos 120
Makrela 194
Clams 136
Oliheň 35
Konzervované mořské plody
Purinové zdroje potravin Celkový obsah purinů (mg/100 g)
Sardinky 399
Sleď 378
Sardele 321
Makrela 246
Krevety 234
Tuňák 142
Ústřice 107
Losos 120
Škeble 62
Sušené luštěniny
Purinové zdroje potravin Celkový obsah purinů (mg/100 g)
Hrášek 230
Čočka 222
Velké severní fazole 213
Malé bílé fazole 202
Hrách 195
Pinto fazole 171
Červená fazole 162
Dětské lima fazole 144
Garbanza fazole 56
Alkoholové nápoje obsahují také puriny. Existuje souvislost mezi konzumací alkoholických nápojů a hladinami kyseliny močové v krvi a následně dnou. Níže jsou uvedeny odhady purinového obsahu alkoholických nápojů.
Obsah purinů v alkoholických nápojích (pivo)
Alkoholický nápoj Celkový obsah purinů (mg /1 litr)
Teraz užívam na riedenie krvy Anopyrin. Na internete som sa dozvedel o potravinách predovšetkým zelenine obsahujúcich vitamin K, nie sú vhodné pre
konzumáciu pri súčasnom užívaní Anopyrinu. Aké vitamíny mám konzumovať, keď nemôžem zeleninu ?
Není stanovena žádná maximální hranice krevního cukru. Mohu vám doporučit, abyste si zapisoval naměřené hodnoty a k nim doplnil i seznam jídel a potravin, které jste v měřeném dni zkonzumoval. Tento soupis pak ukažte svému diabetologovi, který podle toho může lépe přizpůsobit další léčbu.
v kyselinotvorných potravinách je uvedeno slepičí maso a také ořechy. V zásadotvorných potravinách je opět uvedena slepice a ořechy, tak jak je to správně? Děkuji za odpověď. Marie
Takové výkyvy by mohly souviset se špatnou orientací v diabetické dietě. V tom by vám pomohla výživová poradkyně. Vaše dcera by absolvovala několik tréninků, na kterých by se naučila, jak správně rozvrhnout jednotlivá jídla a také by se dozvěděla, co může jíst před spaním. Určitě to bude dobrý krok, když se rozhodnete pro toto řešení. Výživového poradce zvolte komerčního, to vám zaručí, že se na vás bude soustředit a někam to dotáhne. Seznam výživových poradců z vašeho okolí naleznete tady: https://www.google.cz/searc…