GLYKÉMIE SE BĚHEM CELÉHO DNE POHYBUJE V NORMÁLNÍCH HODNOTÁCH ZHRUBA MEZI
Hodnota cukru v krvi u zdravého člověka
Normální hodnota glykemie, tedy glukózy v plazmě žilní krve, je do 5,6 mmol/l (milimolů na litr), zvýšená hodnota je 5,6–7,0 mmol/l, při hodnotách nad 7,0 mmol/l se jedná o diabetes mellitus (cukrovku). Ovšem pozor, toto měření je nutné opakovat minimálně dvakrát a v různých časových intervalech. Všechny hodnoty nad 5,6 mmol/l nalačno lze považovat za zvýšení glykemie. Hyperglykemie dosahující hodnot nad 15–20 mmol/l je nutno řešit neodkladně.
Dlouhodobý cukr: Hladina dlouhodobého cukru (HbA1c) by měla být alespoň pod 53 mmol/mol, ideálně pod 48 mmol/mol, jako mají lidé bez diabetu. U některých pacientů (pokud se léčí se srdcem nebo mají vyšší riziko hypoglykemií) může být individuálně stanovena hladina vyšší, obvykle kolem 60 mmol/mol.
Diabetes mellitus může být diagnostikován třemi různými způsoby:
přítomnost klasických příznaků cukrovky + náhodná glykemie ≥ 11,1 mmol/l
glykemie nalačno ≥ 7,0 mmol/l
glykemie ve 120. minutě oGTT ≥ 11,1 mmol/l
Glykemie mezi 5,6 a 6,9 mmol/l (takzvaná hraniční glykemie nalačno) vyžaduje vyšetření pomocí oGTT (orálního glukózového tolerančního testu). Hodnota 6,7 mmol/l může signalizovat takzvaný prediabetes, který za určitých podmínek lze léčit jako diabetes mellitus nasazením metforminu, což je lék první volby.
V naší poradně s názvem JAKE HODNOTY MA BYT DLOUHODOBY CUKR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarka.
mam dotaz-jakou ma mit hodnotu dlouhodoby cukr 40 nebo kolik dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dlouhodobý cukr v krvi, neboli koncentrace glukózy v krvi (glykemie), je za normálních fyziologických podmínek u zdravého člověka udržována v úzkém rozmezí hodnot 3,9 až 5,6 mmol/l nalačno a po jídle nižší než 10 mmol/l. Glykemie se určuje ze žilní krve odběrem u lékaře a nebo v domácích podmínkách vlastním glukometrem.
Glykemie neboli hladina krevního cukru, odborně také glukosemie, to všechno jsou termíny používané k vyjádření koncentrace glukózy v krvi. Referenční hodnoty glykemie na lačno se pohybují mezi 3,3–6,6 mmol/l v kapilární krvi, 3,9–5,5 mmol/l v žilní krvi a 4,2–6,4 mmol/l v krevní plazmě. U diabetiků by hodnota glykemie neměla optimálně přesáhnout 6,0 mmol/l na lačno a 7,5 mmol/l po jídle. Pokles glykemie pod dolní hranici normy (< 3,3 mmol/l) se nazývá hypoglykemie. Zvýšená hladina glykemie (> 5,5 mmol/l – na lačno pro nediabetika) se označuje jako hyperglykemie.
Hodnota glykemie se může měřit laboratorně, což je velmi přesné měření. Častější způsob měření je pomocí glukometru, což je jednoduchý přístroj určený k domácímu a rychlému měření glykemie.
V naší poradně s názvem VZTAH MEZI GLYKÉMIÍ MMOL A JEDNOTKAMI INZULINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kája Svoboda.
Dobrý den,
rád bych znal převod mezi hodnotou glykémie a potřebnou dávkou jednotek inzulínu, abych mohl provést korekci na správnou hodnotu glykemie 5,6 mmol. Nikde tento údaj nemohu zjistit. Je mi 87 let a mám silnou cukrovku. Moc děkuji.
Srdečně zdravím a přeji krásný den Kája Svoboda
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Přesně dávkování inzulinu musíte dohodnout se svým diabetologem. Třeba i po telefonu. Ve vašem věku není prostor na experimenty z internetu. Kontaktujte svého diabetologa a dohodněte si s ním další postup.
Každý pacient by měl mít stanoveny své vlastní cílové hodnoty glykemie. Pro tělo je nebezpečná nízká i vysoká glykemie, stejně tak není dobré časté kolísání mezi nimi, protože zvyšuje riziko vývoje pozdních komplikací.
U starších pacientů a malých dětí se lze spokojit i s poněkud vyššími hladinami glykemie (cukru v krvi), aby se tak předešlo těžké hypoglykemii, která může být nerozpoznaná a může být i život ohrožující. Naopak u mladých diabetiků, zvláště pak 1. typu, je cílem co nejtěsnější kompenzace (tedy vyrovnané hladiny glykemie odpovídající zdravé populaci). Cíle se samozřejmě mohou s každou kontrolou u lékaře upravovat.
Normální hodnota cukru (glukózy) v krvi u zdravého člověka se pohybuje mezi 4–6 mmol/l.
Normální hodnota cukru (glukózy) v krvi u zdravého člověka se v zahraničních jednotkách uvádí mezi 72–108 mg/dl.
V naší poradně s názvem JAK SNÍŽIT CUKR V KRVI CO NEJRYCHLEJI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Antonin.
Poradte mam 8mmol.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jestli jste zvyklý nejíst pár hodin před spaním, tak zkuste zařadit ještě před spaním jedno malé jídlo. Dělejte to pravidelně každý den a sledujte, jak se pohybuje vaše glykemie.
Někdy je potřeba zhodnotit i vzestup krevního cukru během dne po určitém jídle a doplnit měření o takzvanou postprandiální glykémii (glykémii po jídle), která se obvykle stanovuje 1–2 hodiny po požitém jídle. Postprandiální glykémie je tedy hladina cukru v krvi po jídle. Normální hodnota postprandiální glykémie je do 7,8 mmol/l.
Postprandiální glykémie by měla být měřena vždy, když je nalezen rozpor mezi hodnotami glykémie nalačno a hodnotami glykohemoglobinu, z téhož důvodu je vhodné zjistit, jaké jsou hodnoty posptrandiální glykémie vždy, když dojde ke zhoršení kompenzace (zvýšení hodnoty glykohemoglobinu). Je nutné zjistit hodnoty postprandiální glykémie také tehdy, když se objevují, případně rychle progredují, mikrovaskulární komplikace. S výhodou je možné využít měření glykémie před hlavními a jídly a po hlavních jídlech v domácím prostředí pomocí glukometru.
V naší poradně s názvem DIETA POLE MAČINGOVÉ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Pro diabetiky prvního stupně se dieta od Mačingové může použít jen pod dohledem diabetologa, který stanovuje dávkování inzulínu.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Martina .
Děkuji za rychlou odpověď. Zkusím ji, častým měřením glykemie zjistím v jakých hodnotách se pohybují, v případě potřeby si upravím dávky inzulínu (můžu kombinovat 2 jednotky přidat nebo snížit bez lékaře), nebo přidám sacharidy. Jako diabetik stále bojují s nadváhou, mám upravený jídelníček na 160 sacharidů denně, cvičení 3x v týdnu a každodenní chůze, stále se váha ne hýbe dolů. Martina
Glykemie neboli správná hladina cukru v krvi se u zdravého člověka pohybuje v rozmezí 3,9–5,9 mmol/l na lačno. Hodnota cukru v krvi u zdravého člověka se snadno zjistí z kapky krve. Opakovaně se zvyšující hodnoty jsou prvními příznaky vzniku cukrovky. Proto je měření glykemie nejčastěji prováděným vyšetřením u diabetiků.
Ideální je, když klient přijde na lačno, jedině tak lze získat co nejpřesnější údaje. Vycházet lze ale i z postprandiálního měření neboli hodnoty změřené po jídle.
U zdravých osob nepřekračuje postprandiální glykemie hodnotu 7,8 mmol/l, u pacientů s cukrovkou je obvykle zvýšena.
Ve většině států světa se glukóza standardně měří v jednotkách mmol/l. V USA, Japonsku, Německu, Polsku či Itálii se dosud používá jednotka mg/dl. Chcete-li převést jednotky mezi sebou, vydělte hodnotu glykemie v mg/dl číslem 18 (nebo vynásobte 0,055) a získáte hodnotu v mmol/l.
Jak na to:
Hodnota glykemie v mmol/l se vynásobí číslem 18 (nebo vydělí 0,055), výsledná hodnota glykemie pak bude v mg/dl.
V příběhu DUCRAY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Daniela.
Doporučuju Ducray Kertyol PSO https://www.covybrat.cz/sam… . Vůně není pro každého a je potřeba ji překousnout. Hlavní výhodou je, že skutečně funguje a pomáhá na lupy.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kopr.
Tak ono i v řadách normálních se dá najít celkem slušný přípravek s vůní a zároveň účinností na lupy. Viz. třeba: https://www.arecenze.cz/sam…
Postprandiální glykemii lze jednoduše přeložit jako hladinu krevního cukru po jídle (kromě ní se rozlišuje ještě glykemie nalačno). Ukazuje se, že hodnota postprandiální glykemie má na osud pacienta s diabetem možná větší vliv než glykemie nalačno. Navíc díky tomu, že jíme minimálně třikrát denně, trávíme v postprandiálním stavu hodně času.
Zvýšená postprandiální glykemie zvyšuje u pacientů riziko vzniku srdečního infarktu a celkově zhoršuje jejich životní prognózu. Cílem je hladiny glykemie co nejdříve srovnat na zdravé hodnoty a tam je udržet. Postprandiální glykemie je důležitá i v momentě diagnostikování diabetu. Existuje asi 20 procent osob, které mají glykemii nalačno normální, ale glykemii po jídle zvýšenou. Pokud tito pacienti lékařům uniknou, mohou žít řadu let bez příznaků diabetu, ale nakonec skončí se závažnými komplikacemi.
V naší poradně s názvem KOLÍSAVÝ KREVNÍ TLAK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marta.
Dobrý den beru půl roku Agen 5mg. A během dne se mi tlak pohybuje ráno 90/53odpoledne 116/74vecer 138/83mam zmrzlé nohy občas mě bere zimnice a potí se mi dlaně i chodidla mám křečové žíly a beru detralex.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Zkuste lék užít v jinou denní dobu. Posuňte užití léku o 6 hodin.
Cukrovka se posuzuje dle naměřených hodnot. Svou glykemii včetně té postprandiální by si měl pacient sledovat sám. Takovému postupu se říká selfmonitoring, což znamená pravidelné měření glykemie glukometrem u sebe sama. Rozhodně nestačí provést jedno měření za den. Představu o celodenním vývoji glykemie si lze relevantně utvořit jen tehdy, pokud se pacient měří sedmkrát až osmkrát denně.
V naší poradně s názvem NEMÁM ŽÁDNÉ PŘÍZNAKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Buňka.
dříve jsem míval hladinu cukru 5,6 - 7. po delší době jsem naměřil 10.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hodnota glykemie 10 mmol/l je zvýšená a je třeba ji častĕji kontrolovat. Jednorázové naměření glykemie ve výši 10 mmol/l ještě neznamená, že jste onemocněl cukrovkou. Pokud by tato hodnota byla naměřena opakovaně v různých dobách dne, tak je třeba to řešit v ordinaci lékaře.
Hodnota cukru u zdravého člověka kolísá mezi hodnotami 3,5–6,5 mmol/l. Měření se provádí dvojím způsobem: v rámci běžné kontroly u diabetologa, nebo se pacient měří sám takzvaným selfmonitoringem. Opakovaná měření glykémie zaručují jediný způsob, jak získat obraz o hladinách glykémie v průběhu dne. Potvrzují správnost nastavené léčby nebo naopak varují, že organismus je v nebezpečí. Proto je nutné si glykémii měřit pravidelně.
Hodnoty glykemie nalačno jsou velmi důležité.
Provádět pouze jednorázové měření glykémie nestačí. Hladiny krevního cukru se totiž během dne mění v závislosti na jídle, fyzické aktivitě nebo aplikaci inzulinu. Jedno měření neposkytne informaci o tom, zda je denní režim nastaven správně, zda byla podána potřebná dávka inzulinu ve správný čas nebo zda pacient neměl příliš vydatnou večeři.
Doporučovaná měření:
první měření po probuzení – hodnoty glykémie nalačno (nebo před ranní injekcí inzulinu);
druhé měření před obědem (nebo před polední injekcí inzulinu);
třetí měření před večeří (nebo před večerní aplikací inzulinu);
čtvrté měření před spaním, alespoň dvě hodiny po večeři.
Glykovaný hemoglobin, někdy také nazývaný „dlouhý cukr“, je důležitý ukazatel dlouhodobé kompenzace diabetu. Jeho pravidelné měření se využívá ke zhodnocení kontroly diabetu a podává informaci o tom, jaká byla průměrná hodnota glykemie za poslední zhruba dva až tři měsíce.
Glukóza, krevní cukr, se váže na hemoglobin, červené krevní barvivo. Aby se na hemoglobin glukóza navázala, musí jí být v krvi nadbytek, což u člověka s diabetem nastává při hyperglykemii. Hemoglobin se nachází v červených krvinkách, které v těle žijí maximálně 120 dní. Proto glykovaný hemoglobin odráží průměrnou hodnotu glykemie za dobu života červené krvinky.
Glykovaný hemoglobin sice ukáže průměrnou hodnotu glykemie, ale nevypovídá nic o tom, zda byly výsledné hodnoty vyrovnané, nebo zda „lítaly“ z hyperglykemie do hypoglykemie a zpět. Diabetik s vyrovnanými glykemiemi tak může mít stejný glykovaný hemoglobin jako ten, jehož glykemie se pohybují v extrémně nízkých a vysokých hodnotách.
Glykovaný hemoglobin je dlouhodobým ukazatelem a nedá se tak snadno ošálit dodržováním léčby posledních pár dní před kontrolou u lékaře. To, že se diabetik několik dnů před kontrolou opravdu snaží, nepřeváží kvalitu jeho kompenzace v předchozích týdnech.
Glykovaný hemoglobin je důležité nejen změřit, ale také se zamyslet nad jeho hodnotou a dát ji do kontextu s režimem a léčbou v posledních několika týdnech a měsících. Pokud se hodnota glykovaného hemoglobinu výrazně liší od glykemií zachycených na glukometru, může být ovlivněná nepoznanými hyperglykemiemi a hypoglykemiemi. V jejich vysvětlení může pomoci například změření glykemií po jídle či glykemie v noci a časných ranních hodinách.
Výsledná rozmezí glykovaného hemoglobinu jsou zakotvena v doporučeních České diabetologické společnosti. U konkrétního pacienta bývají cílové hodnoty individuálně upřesněny jeho lékařem. V nedávné době došlo ke změně jednotek, v nichž je glykovaný hemoglobin udáván. Staré jednotky jsou v %, zatímco nové se udávají v mmol/mol. Přepočet mezi starými a novými jednotkami je jednoduchý – procenta se pouze vynásobí deseti. Nyní se používají staré i nové jednotky dle IFCC (Mezinárodní federace klinické chemie). Při čtení výsledků měření z laboratoře je dobré se podívat, v jakých jednotkách je glykovaný hemoglobin napsán.
Frekvence měření:
diabetikům 2. typu je vhodné změřit glykovaný hemoglobin nejméně jednou za půl roku
U cukrovky se rozlišují dva typy. Prvním typem lidé trpí již od dětství. K zachování života potřebují uměle dodávaný inzulin (injekčně). Cukrovka druhého typu se objevuje po čtyřicítce. Inzulin při ní nemusí být dodáván. Často bývá spojena s nadváhou, či přímo obezitou. Lékaři stále připomínají, že zdravější způsob života by mohl zmenšit výskyt diabetu druhého typu.
Pokud hladina glukózy v krvi přesáhne 10 mmol/l, jedná se o cukrovku. Diabetes 2. typu provází mnoho příznaků, ale ne moc specifických. Patří mezi ně zamlžené vidění, žízeň, svědění, únava, kožní infekce a pomalé hojení ran, bolesti nohou včetně nepříjemného mravenčení chodidel. Lidé také trápí častější močení.
Stanovení diagnózy cukrovky je snadné, spočívá v odběru krve a zjištění koncentrace cukru v krvi (takzvané glykemie). Hodnota glykemie se udává v milimolech na litr [mmol/l]. První odběr se provádí kdykoliv během dne a pacient před ním nemusí být nalačno. Při tomto náhodném odběru může dojít ke 3 možnostem:
Glykemie je vyšší než 11,1 mmol/l. V tomto případě má pacient cukrovku a další níže zmíněná vyšetření již není třeba provádět. Od této chvíle se pohlíží na pacienta jako na diabetika.
Glykemie je nižší než 5,6 mmol/l. V tomto případě je vše v pořádku a člověk se dále nevyšetřuje. Z hlediska cukrovky se považuje dotyčný za zdravého.
Glykemie vyjde mezi 5,6–11,1 mmol/l. V tomto případě je zde nejistota – člověk může být zdravý, může mít prostě jen vyšší glykemii po nedávném jídle, ale také může mít cukrovku. Aby se omezil vliv potravy, pozve se dotyčný k zopakování vyšetření, ale tentokrát nalačno.
Glykemie nalačno je vyšší než 7 mmol/l. V tomto případě má pacient cukrovku a další níže zmíněná vyšetření již není třeba provádět. Od této chvíle se pohlíží na pacienta jako na diabetika.
Glykemie nalačno je nižší než 5,6 mmol/l. V tomto případě je vše v pořádku a člověk se již dále nevyšetřuje. Z hlediska cukrovky se považuje dotyčný za zdravého.
Glykemie nalačno vyjde mezi 5,6–6,9 mmol/l. V tomto případě není jistota. Tomuto stavu se anglicky říká „Impaired Fasting Glucose“ (IFG) a jde o podtyp prediabetu. Jedinec s touto glykemií nalačno se dále vyšetří pomocí orálního glukózového tolerančního testu (OGTT).
OGTT – orální glukózový toleranční test je poslední fází diagnostiky přítomnosti či nepřítomnosti cukrovky. Vyšetřovaný přijde nalačno a dostane vypít přesnou dávku cukru rozpuštěného ve vodě (tedy oslazenou vodu). U dospělých se obvykle rozpustí 75 gramů cukru v 250 mililitrech tekutiny. Po 60 a 120 minutách od vypití se pak změří glykemie. Pomocí tohoto testu se definitivně určí, jak je organismus schopen reagovat na zvýšený příjem cukrů v potravě.
Mohou opět nastat 3 možnosti:
Hodnota glykemie po OGTT je za 120 minut vyšší než 11,1 mmol/l. Od této chvíle se pohlíží na pacienta jako na diabetika.
Hodnota glykemie po OGTT je za 120 minut nižší než 7,8 mmol/l. V takovém případě je dotyčný zdravý.
Hodnota glykemie po OGTT je po 120 minutách mezi 7,8–11,1 mmol/l. O člověku s tímto výsledkem se řekne, že má porušenou glukózovou toleranci, což je opět forma prediabetu. Je vhodné, aby změnil životosprávu (zdravá strava, dostatek pohybu, zhubnutí), a v řadě případů se nasazuje metformin (běžný typ perorálního antidiabetika).
Hladiny krevního cukru se během dne neustále mění v závislosti na jídle, fyzické aktivitě nebo aplikaci léků či inzulinu. Měření glykemie představuje jediný způsob, jak lze získat informace o hladinách krevního cukru. Naše vědomí totiž neumí rozpoznat zvýšené hodnoty krevního cukru. Pokud bychom to uměli, měli by všichni diabetici vyhráno. Dokázali by pak zvýšené hodnoty glykemie včas poznat a ochránit své buňky a cévy před trvalým poškozením. Pravidelné měření glykemie představuje pro pacienta s diabetem jediný způsob, jak získat informaci o stavu krevního cukru před jídlem i po jídle, jak včas odhalit zvýšenou nebo příliš nízkou glykemii, jak ověřit správnost nastaveného denního režimu. Současně představuje jedinou možnost pro nastavení odpovídajících dávek inzulinu. Proto je nutné si glykemii měřit pravidelně, tedy nikoliv náhodně a občas. A to platí jak u dětí, tak u dospělých.
Měření glykemie ráno nalačno ukáže každému diabetikovi, jak má nastavenou hladinu cukru na začátku každého dne. Od této hodnoty se potom odvíjí celých 24 hodin. Je-li hodnota glykemie ráno nalačno vysoká, pak si pacient nese její důsledky po zbytek dne. Je-li nízká (což je žádoucí a správné), pak diabetický pacient nemusí začínat den vysokými dávkami léků. Hodnota ranní glykemie je velmi důležitá, protože může signalizovat špatně nastavenou léčbu cukrovky. Pokud je ranní glykemie vysoká, může se jednat o reakci na to, že během noci hodnoty krevního cukru příliš klesly vlivem nesprávné dávky nebo druhu inzulinu.
I zdravý člověk má po jídle zvýšenou hladinu krevního cukru. Rozdíl mezi ním a diabetikem je v tom, jak se jeho tělo s touto situací dokáže vypořádat. U zdravého člověka dojde velmi rychle k úpravě hodnot krevního cukru do normálu, zatímco tělo pacienta s cukrovkou to nedokáže.
Pokud diabetik nesníží zvýšenou hladinu glykemie, ohrožuje sám sebe, celé tělo, všechny svoje orgány. Kvůli cévním komplikacím si navíc zbytečně zkracuje život. Proto se všichni diabetici musí léčit. Každý diabetik má svůj léčebný plán a režim, sestavený individuálně na základě svého zdravotního stavu a závažnosti onemocnění. Všichni diabetici mají ale společné to, že musí udržovat hladiny své glykemie co nejblíže normálním hodnotám.
Hladina cukru v krvi 6: jedná se o lehce zvýšenou hladinu cukru.
Hladina cukru v krvi 8: tato hodnota již signalizuje onemocnění cukrovkou. Vyskytuje se, když slinivka břišní tvoří málo inzulinu nebo když netvoří žádný inzulin, případně když inzulin je produkován, ale tělo na něj nereaguje. Potom se cukr v krvi nedovede spálit.
Hladina cukru v krvi 10: může se jednat o přechodnou nediabetickou hyperglykemii, například při stresových situacích, při akutním infarktu myokardu nebo náhlé cévní mozkové příhodě, při operacích nebo traumatu. Obvykle ustupuje během jednoho týdne.
Hladina cukru v krvi 12: glykemie zvýšená nad referenční rozmezí se označuje jako hyperglykemie. Je základním projevem diabetu mellitu.
Hladina cukru v krvi 15: může se jednat o počáteční stav hyperglykemie.
Hladina cukru v krvi 20: tato hodnota značí hyperglykemii.
Hladina cukru v krvi 30: tato hodnota vyžaduje hospitalizaci.
Prosím , poradit. Manželovi při hodnotách 5.9byly napsány prášky , cukrovku nikdy neměl (83 let )není to zbytečné, stačila by dieta ?děkuji za odpověď .Halberštátová
Dlouhodobý cukr v krvi, neboli koncentrace glukózy v krvi (glykemie), je za normálních fyziologických podmínek u zdravého člověka udržována v úzkém rozmezí hodnot 3,9 až 5,6 mmol/l nalačno a po jídle nižší než 10 mmol/l. Glykemie se určuje ze žilní krve odběrem u lékaře a nebo v domácích podmínkách vlastním glukometrem.
rád bych znal převod mezi hodnotou glykémie a potřebnou dávkou jednotek inzulínu, abych mohl provést korekci na správnou hodnotu glykemie 5,6 mmol. Nikde tento údaj nemohu zjistit. Je mi 87 let a mám silnou cukrovku. Moc děkuji.
Jestli jste zvyklý nejíst pár hodin před spaním, tak zkuste zařadit ještě před spaním jedno malé jídlo. Dělejte to pravidelně každý den a sledujte, jak se pohybuje vaše glykemie.
Děkuji za rychlou odpověď. Zkusím ji, častým měřením glykemie zjistím v jakých hodnotách se pohybují, v případě potřeby si upravím dávky inzulínu (můžu kombinovat 2 jednotky přidat nebo snížit bez lékaře), nebo přidám sacharidy. Jako diabetik stále bojují s nadváhou, mám upravený jídelníček na 160 sacharidů denně, cvičení 3x v týdnu a každodenní chůze, stále se váha ne hýbe dolů. Martina
Dobrý den beru půl roku Agen 5mg. A během dne se mi tlak pohybuje ráno 90/53odpoledne 116/74vecer 138/83mam zmrzlé nohy občas mě bere zimnice a potí se mi dlaně i chodidla mám křečové žíly a beru detralex.
Hodnota glykemie 10 mmol/l je zvýšená a je třeba ji častĕji kontrolovat. Jednorázové naměření glykemie ve výši 10 mmol/l ještě neznamená, že jste onemocněl cukrovkou. Pokud by tato hodnota byla naměřena opakovaně v různých dobách dne, tak je třeba to řešit v ordinaci lékaře.
Pojídání listů ginkgo biloba má také blahodárné účinky, ale je nepraktické, protože se do těla dostávají i škodliviny z okolního prostředí, které na listy ulpěly během vegetace. Potom také čerstvé listy nejsou k dispozici po celý rok a úspěch léčby je založen na pravidelném a dlouhodobém užívání. Proto je lepší listy nasušit, uskladnit a pak použít některý z výše uvedených receptů na použití, během celého roku.
Dobrý den,asi 4dny mě pobolívá leve rameno,bolest se šíří do cele ruky a mezi lopatky,pak příjde spocení celeho těla ,prosím poradte mi co mám dělat.Děkuji Kanská
Zvýšená hodnota glykemie po ránu může souviset s tím, že nedostáváte správnou dávku léku na cukrovku předchozí noc nebo jíte před spaním svačinu se sacharidy. U některých lidí se také objevuje nevysvětlitelný ranní vzestup hladiny cukru v krvi, tak zvaný ranní fenomén. Tento fenomén vede k vysokým hladinám krevního cukru, což je stav nazývaný hyperglykémie. Obvykle se to děje mezi 4:00 a 8:00. Příčina fenoménu není jasná. Někteří vědci se domnívají, že za to může uvolňování určitých hormonů přes noc, ke kterému dochází přirozeně, což zvyšuje inzulínovou rezistenci. To způsobuje zvýšení hladiny cukru v krvi. Tyto hormony se nazývají kontraregulační hormony, protože mají účinek, který jde proti účinku inzulínu. Patří mezi ně růstový hormon, kortizol, glukagon a epinefrin.
Pokud je vaše hladina cukru v krvi trvale vyšší, než by ráno měla být, promluvte si se svým lékařem. Váš lékař vám může navrhnout, abyste si kontrolovala hladinu cukru v krvi jednou během časných ranních hodin několik dní po sobě. Nebo můžete použít kontinuální monitor glukózy ke sledování hladiny cukru v krvi během spánku. Tyto informace pomohou vašemu lékaři potvrdit, zda máte onen fenomén nebo zda může existovat jiný důvod pro vysokou ranní hladinu cukru v krvi.
No jo, v těch článkách toho napíšou, ale praxe je úplně jiná. Teď mám právě za sebou poslední očkování a během celého půl roku jsem se rozhodně v sexu nezdržovala. Pokud máš stálého partnera, není se čeho bát.... :-) Jo a s tím přispíváním VZP mi bylo řečeno že se hradí pouze dívkám od 13 do 18 let - zatím jsem to nikde nenašla, ale na pojišťovně mě tím docela zaskočili. Nevíte někdo jak to je??